Výraz „typ krve, která nesnese vejce“ může být zavádějící. Krevní skupiny samy o sobě neurčují, zda žena může, nebo nemůže přijmout darovaná vajíčka. Při výběru dárkyně vajíček se zohledňuje především genetika, zdravotní stav a krevní skupina obou budoucích rodičů, nikoli jednoduché pravidlo, že krevní skupina příjemkyně a dárkyně musí být shodná.
„Spousta našich klientů, kteří plánují podstoupit darovací cyklus, věří tomu, že krevní skupina příjemkyně, tedy budoucí matky, a dárkyně vajíček se musí shodovat. Tento předpoklad se však nezakládá na pravdě. Krevní skupina dítěte je ovlivněna jak krevní skupinou matky, tak otce.“
Proč krevní skupina nebrání přijetí darovaných vajíček
Krevní skupiny jsou určeny pomocí specifických bílkovin na povrchu červených krvinek - tzv. AB0 antigenů. Ty určují, zda máte krevní skupinu A, B, AB nebo 0. Jejich přítomnost je podmíněna geneticky - dítě je dědí od svých rodičů a tak je možné předvídat krevní skupinu dítěte, pokud známe krevní skupiny obou rodičů.
Při darování vajíček se do těla ženy nepřevádějí červené krvinky dárkyně. Vajíčko proto nepředstavuje stejný typ imunologického problému jako krevní transfuze. Krevní skupina dítěte navíc závisí na genetické výbavě vajíčka a spermie, tedy na genetickém příspěvku dárkyně a otce dítěte.
Například pokud má otec krevní skupinu A a matka 0, tak dárkyně může mít kromě krevní skupiny 0 (shodné s matkou), také krevní skupinu A.
Ze závěrů odborníků z oblasti genetiky a IVF vyplývá, že při výběru vhodné dárkyně vajíček není limitace její krevní skupinou tak výrazná a je nutné znát také krevní skupinu partnera.
Jak fungují krevní skupiny
Lidská krev obsahuje protilátky a antigeny, podle nichž se určují krevní skupiny. Existuje celá řada, zhruba 30, systémů krevních skupin.
Na povrchu červených krvinek (ale i dalších částic v krvi, včetně virů a bakterií) se nacházejí struktury označované jako antigeny. Jde především o látky jako glykolipidy, sacharidy, glykoproteiny nebo proteiny.
V krevní plazmě se nacházejí protilátky neboli imunoglobuliny. Protilátky v krevní plazmě se mohou vázat na antigeny a hrají zcela zásadní roli ve fungování imunitního systému: dokážou totiž rozpoznat tělu cizí objekty, viry a bakterie, které pak jiné složky imunitního systému mohou zlikvidovat.
Problém může nastat, pokud se v krevním oběhu člověka (typicky v důsledku krevní transfuze) objeví červené krvinky, které jeho tělo rozpozná jako „cizí“.
Krevní skupina je označení pro typ lidské krve, který se vyznačuje přítomností nebo nepřítomností určitých antigenů na povrchu červených krvinek.
Systém AB0
Nejznámějším systémem krevních skupin je systém AB0. AB0 systém nezávisle na sobě objevilo v první dekádě 20. století několik vědců: Karl Landsteiner, Jan Janský a William Lorenzo Moss, kteří krevní skupiny různě pojmenovali. Nakonec se mezinárodně ustálilo označení podle Landsteinera.
AB0 systém vychází právě z antigenů na povrchu červených krvinek a specifických protilátek v krevní plazmě. Zjednodušeně řečeno, pokud smícháme dvě kapky krve (každou s jinou krevní skupinou), budou protilátky jedné skupiny shlukovat červené krvinky druhé skupiny, a to právě kvůli přítomnosti antigenů.
| Krevní skupina | Antigeny na červených krvinkách | Protilátky v krevní plazmě |
|---|---|---|
| A | antigeny A | anti-B |
| B | antigeny B | anti-A |
| AB | antigeny A i B | anti-A ani anti-B |
| 0 | antigeny A ani B | anti-A i anti-B |
- Krevní skupina A: na povrchu červených krvinek se nacházejí antigeny A, v krevní plazmě se nacházejí protilátky anti-B.
- Krevní skupina B: na povrchu červených krvinek se nacházejí antigeny B, v krevní plazmě se nacházejí protilátky anti-A.
- Krevní skupina AB: na povrchu červených krvinek se nacházejí antigeny A i B, v krevní plazmě se nenacházejí protilátky anti-A ani anti-B.
- Krevní skupina 0: na povrchu červených krvinek se nenacházejí antigeny A ani B, v krevní plazmě se nacházejí protilátky anti-A i anti-B.
Krevní skupiny se dědí po obou rodičích. Každý rodič dává dítěti jeden gen, který může být typu A, B nebo 0. Kombinací těchto genů pak vznikne výsledná krevní skupina dítěte.
Na světě je nejčastější krevní typ 0, naopak typ AB je nejméně častý. Zastoupení krevních skupin se liší mezi různými oblastmi světa i mezi různými lidskými rasami.
V České republice se nejčastěji vyskytuje skupina A (42 %), dále 0 (39 %), B (15 %) a AB (4 %).
Rh faktor a těhotenství
Kromě systému antigenů AB0 nesmíme zapomínat na tzv. Rh faktor. Rh systém - někdy označovaný jako Rh faktor - je druhý nejvýznamnější systém krevních skupin. Byl objeven zmíněným Karlem Landsteinerem, pojmenován byl podle opice makak rhesus.
Rh je krevně skupinový systém, jehož antigeny se vyskytují pouze na erytrocytech. Antigeny Rh systému se nacházejí pouze na červených krvinkách. Nejdůležitější z nich je antigen D, především kvůli své vysoké schopnosti vyvolat imunitní odpověď.
Je-li antigen D na povrchu červených krvinek přítomen, označujeme to jako Rh pozitivitu (Rh+). Naopak pokud antigen D na povrchu červených krvinek přítomen není, označujeme to jako Rh negativitu (Rh-).
Rh pozitivní znamená, že vaše červené krvinky nesou antigen D (Rh faktor). Rh negativní krev postrádá antigen D (Rh faktor).
Přibližně 85 % lidí evropského původu je Rh pozitivních, zbývajících 15 % je Rh negativních. Přibližně 80% české populace má Rh faktor pozitivní (Rh +) a pouze 20% negativní (Rh -). Uvedené údaje se mohou lišit podle sledované populace a zdroje.
| Označení | Význam |
|---|---|
| Rh+ | na povrchu červených krvinek je přítomen antigen D |
| Rh- | na povrchu červených krvinek antigen D přítomen není |
Rh pozitivita nebo negativita hraje zásadní roli u těhotných žen. Pokud je matka Rh negativní a plod naopak Rh pozitivní, může tento nesoulad způsobit poškození plodu či novorozence.
Těhotná žena, která je Rh negativní, je při pravidelných kontrolách u svého ošetřujícího gynekologa sledována na hladinu protilátek proti antigenu D, který může být na červených krvinkách plodu.
Tyto červené krvinky plodu mohou za určitých situací proniknout do krevního oběhu matky a vyvolat tvorbu protilátek proti antigenu D.
Tvorbě protilátek lze předejít tím, že se Rh negativním matkám podává ve 28. týdnu imunoglobulin anti-D s vysokým obsahem anti-Rh protilátek. Imunoglobulin lze případně podat i do 72 hodin poté, co matka porodí.
Po porodu, je-li novorozenec Rh pozitivní, je matce opět aplikován imunoglobulin, abychom zabránili potížím v případných dalších těhotenstvích.
Podání imunoprofylaxe má smysl i později (až do 28 dní).
Proč může být Rh nesoulad problémem
Protilátky anti-D nejsou fyziologicky přítomny u Rh-negativních jedinců (jako je tomu u AB0 systému). Tvorba protilátek nastane až po kontaktu s Rh+ krví.
Protilátky se rovněž tvoří při prvním porodu Rh+ dítěte, Rh- matkou. Odloučení placenty v průběhu porodu způsobí průnik fetálních erytrocytů do mateřského oběhu.
V první fázi jsou tvořeny anti-D protilátky třídy IgM, které neprostupují přes placentu, tudíž nemají vliv na novorozence. Do 72 hodin začne matka produkovat protilátky typu IgG, které jsou již schopny přestupu přes placentu.
V dalším těhotenství (Rh+ plodu) prochází protilátky do krevního oběhu plodu a způsobují hemolýzu fetálních erytrocytů.
V důsledku destrukce erytrocytů se rozvíjí hemolytická anémie, která může vyústit až v povšechný hydrops plodu (fetální erytroblastóza), doprovázená nekonjugovanou hyperbilirubinémií, která může vést až k poškození CNS (jádrový ikterus). V nejtěžších případech plod umírá in utero.
Senzibilizace Rh- matky může vzniknout rovněž při potratu, ektopické graviditě, po amniocentéze nebo při předčasném odloučení placenty.
Potížím lze předcházet imunoprofylaxí. Po porodu Rh+ dítěte podáváme (ideálně do 72 hodin) anti-D protilátky, které zničí Rh+ erytrocyty přítomné v oběhu matky. Tvorba protilátek tak není vůbec zahájena.
Jak Rh faktor ovlivňuje těhotenství
Osm hlavních typů krevních skupin
Hlavní krevní skupiny systému AB0 se dělí na osm typů dle Rh pozitivity či negativity.
- A+: krevní skupina A, Rh pozitivní (Rh+).
- A-: krevní skupina A, Rh negativní (Rh-).
- B+: krevní skupina B, Rh pozitivní (Rh+).
- B-: krevní skupina B, Rh negativní (Rh-).
- 0+: krevní skupina 0, Rh pozitivní (Rh+).
- 0-: krevní skupina 0, Rh negativní (Rh-).
- AB+: krevní skupina AB, Rh pozitivní (Rh+).
- AB-: krevní skupina AB, Rh negativní (Rh-).
Krevní skupiny při krevní transfuzi
Oba výše popsané systémy krevních skupin - tedy AB0 systém i Rh systém - je potřeba respektovat zejména při krevních transfuzích.
Při každém krevním převodu se vždy dává nemocnému člověku krev od dárce, který má stejnou krevní skupinu, anebo je tzv.
Problém může nastat, pokud se v krevním oběhu člověka objeví červené krvinky, které jeho tělo rozpozná jako „cizí“. Protilátky jedné krevní skupiny mohou shlukovat červené krvinky druhé skupiny právě kvůli přítomnosti antigenů.
Krevní skupina 0
Krevní skupina 0 se celkově u lidí evropského původu vyskytuje nejčastěji. Ve střední Evropě (včetně České republiky) je však krevní skupina 0 až na druhém místě za skupinou A.
Především lidé se skupinou 0- jsou univerzálními dárci krve. Mohou ji přijímat pacienti s krevními skupinami A, B a 0 bez ohledu na to, zda jsou Rh pozitivní nebo Rh negativní.
Červené krvinky 0 negativní tedy mohou být bezpečně podány pacientovi, jehož krevní skupina není známa nebo není okamžitě k dispozici.
Na druhou stranu pacienti této skupiny mohou dostávat transfuze červených krvinek pouze od své vlastní skupiny.
Krevní skupina AB
Krevní skupina AB je nejvzácnější skupinou: v Evropě se vyskytuje jen u okolo 5 % lidí. Některé údaje pro Českou republiku uvádějí zastoupení skupiny AB ve výši 4 %.
Lidé s touto krevní skupinou se označují jako univerzální příjemci, protože mohou přijímat i krev cizí krevní skupiny.
Pacient se skupinou AB má na povrchu svých červených krvinek antigeny jak A, tak B, nemá proti nim protilátky a proto může dostat krev skupiny 0, A, B i pochopitelně AB.
Krevní skupina A
Krevní skupina A je celkově druhou nejčastější krevní skupinou u lidí evropského původu. Ve střední Evropě (včetně České republiky) se však tato skupina vyskytuje nejčastěji.
Krevní skupina B
Krevní skupina B se vyskytuje přibližně pouze u desetiny lidí evropského původu.
Krevní skupina a dědičnost dítěte
Dědičnost krevních skupin je jednoduchá genetika v akci. Každý rodič dává dítěti jeden gen, který může být typu A, B nebo 0. Kombinací těchto genů pak vznikne výsledná krevní skupina dítěte.
Každý rodič předává dítěti jeden gen, výsledkem je kombinace genů.
Krevní skupina dítěte je ovlivněna jak krevní skupinou matky, tak otce. Proto nelze rozhodnout o vhodnosti dárkyně vajíček pouze podle krevní skupiny budoucí matky.
Kromě systému AB0 se posuzuje také Rh faktor. Tedy jen v případě, kdy mají oba rodiče negativní Rh faktor, tak jej bude mít negativní i jejich dítě.
Jak zjistit vlastní krevní skupinu
Krevní skupinu snadno zjistíte u svého praktického lékaře nebo gynekologa během těhotenství.
Testování je jednoduché, rychlé a bezbolestné.
Právě proto se hned na počátku těhotenství ověřuje krevní skupina matky.
Vzácné krevní skupiny
Některé krevní skupiny jsou opravdu raritou. AB negativní má méně než 1 % populace.
Absolutně nejvzácnější je tzv. zlatá krev (Rh-null), která nemá žádné Rh antigeny. Na světě ji má jen asi 50 lidí.
Rh systém se postupně rozrostl a tvoří ho už několik desítek antigenů. V klinické praxi je nejdůležitější antigen D, jehož přítomnost na povrchu erytrocytů označujeme jako Rh pozitivitu (Rh+).
Co krevní skupina neříká
Vědci už dlouho zkoumají souvislosti mezi krevními skupinami a různými nemocemi. Lidé s krevní skupinou A, B nebo AB mají vyšší riziko vzniku krevních sraženin než ti se skupinou 0.
Lidé s krevní skupinou 0 mívají o něco nižší riziko srdečních chorob. Proč tomu tak je, se přesně neví, ale pravděpodobně to souvisí s nižší hladinou cholesterolu a lepší srážlivostí krve.
Krevní skupina A je více spojována s rizikem rakoviny žaludku.
Lidé s krevní skupinou A, B nebo AB mají vyšší pravděpodobnost, že se u nich rozvine rakovina slinivky.
Krevní skupina A bývá spojována s vyššími hladinami stresového hormonu kortizolu.
Skupina 0 je náchylnější k žaludečním vředům.
Malé studie naznačují, že skupina AB se může vyskytovat častěji u lidí s problémy s pamětí.
Z několika desítek studií vyplývá, že lidé se skupinou A mohou mít o něco vyšší riziko nákazy COVID-19, zatímco skupina 0 se jeví jako částečně chráněná.
Vaše krevní skupina může naznačit, k jakým nemocem máte větší či menší sklony. Neznamená to však, že onemocníte jen kvůli ní - životní styl, genetika a prostředí hrají často větší roli.
Ať už máte jakoukoli krevní skupinu, vždy se vyplatí pečovat o své zdraví.
Stravování podle krevní skupiny a vejce
Některé výzkumy naznačují, že naše krevní skupina může ovlivnit, jak tělo reaguje na určité potraviny, nemoci nebo stres. Právě proto se stále častěji mluví o stravování podle krevních skupin.
Z dostupného materiálu však nevyplývá, že by některá krevní skupina obecně „nesnášela vejce“. Krevní skupina A, B, AB ani 0 sama o sobě není diagnózou alergie nebo potravinové intolerance.
Pokud se po konzumaci vajec objeví potíže, je důležité hledat jejich skutečnou příčinu. Zdraví lze podpořit také správně zvolenými doplňky stravy. Je však důležité konzultovat jejich užívání s lékařem nebo odborníkem.
Souvislost mezi krevní skupinou a vhodností konkrétní potraviny proto nelze zaměňovat za lékařsky potvrzenou alergii, intoleranci nebo jiné onemocnění.