Ruský alkohol a zelenina: sankce, spotřeba a místo kvašených potravin v kultuře

Rusko zakázalo veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z Evropské unie a Spojených států.

Odvetné sankce Ruska, zacílené na potraviny a zemědělskou produkci, by měly platit jeden rok.

Ruský zákaz dovozu potravin

Prezident Vladimir Putin už podepsal příslušný dekret.

Česka by se sankce měly týkat jakožto členské země Evropské unie.

Roční zákaz dovozu potravinářských a zemědělských produktů se vztahuje také na Austrálii, Kanadu a Norsko.

Nebude ale zahrnovat alkohol a dětskou výživu.

„Musí se to udělat co možná nejdůkladněji, abychom podpořili domácí výrobce a neuškodili spotřebitelům,“ nabádal vládu Putin.

Kabinet by podle něj měl zajistit dostatek domácího zboží na trhu a nepřipustit prudký růst cen.

Medvěděv pak varoval ruské obchodníky, aby nezneužívali současné situace a nezvyšovali ceny.

Proč se zákaz týkal zeleniny, ale ne alkoholu

Zakázaný dovoz zahrnoval zemědělské produkty, maso, ryby, mléko, mléčné výrobky, ovoce a zeleninu z vybraných západních zemí.

Alkohol však do ročního zákazu dovozu zahrnut nebyl.

Výjimku představovala také dětská výživa.

Ruská vláda chtěla omezením podpořit domácí výrobce a současně zabránit prudkému růstu cen pro spotřebitele.

Agentura AP připomněla, že Rusko je na dovozu potravin ze západu silně závislé - platí to především o velkých městech, jako je Moskva.

Západní analytici předpovídají Rusku prázdné pulty, skokový nárůst cen a inflaci.

Třeba sortiment mléčných výrobků se má smrsknout o třetinu.

Putin už telefonicky kontaktoval spojence v Bělorusku a Kazachstánu, aby s nimi projednal zvýšení dovozu jako náhradu za výpadky ze západních zemí.

Nové exportní partnery chce Moskva hledat i v Turecku, Latinské Americe a bývalých sovětských republikách.

Dopady na evropský a český zemědělský trh

Země Evropské unie loni do Ruska vyvezly potravinářské a zemědělské výrobky za 11,8 miliardy eur (téměř 330 miliard korun), USA pak za 1,3 miliardy dolarů (přes 27 miliard korun).

Evropská komise vyjádřila nad posledními kroky Moskvy politování.

„Toto oznámení je jasně politicky motivované,“ uvedla komise a dodala, že „si vyhrazuje právo učinit náležité kroky“, až se plně seznámí s přesným rozsahem ruských opatření.

Vývoz tuzemských zemědělských komodit a potravin do Ruska v posledních letech stoupá.

Podle Českého statistického úřadu dosáhl v roce 2011 hodnoty 1,87 miliardy korun, o rok později 2,2 miliardy a v roce 2013 již 2,45 miliardy korun.

Ve srovnání s celkovým objemem exportovaných zemědělských komodit se však jedná o pouhé jednotky procent - přes 90 % tuzemského agrárního vývozu totiž směřuje do zemí EU.

„Z hlediska zemědělského exportu to není zásadní. Ale hrozí tady daleko větší nepřímé dopady. V okamžiku, kdy členské státy EU nebudou schopny exportovat své zboží do Ruské federace, tak to vytvoří přetlak na unijním trhu a může dojít k výraznému snížení cen některých komodit,“ komentoval včera v Událostech ČT odvetné ruské sankce ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Pokud by krok prezidenta Putina měl opravdu negativní dopad na evropský trh a na vývoj cen, tak bychom museli najít takový mechanismus, abychom zemědělcům a potravinářům dokázali pomoci,“ dodal Jurečka.

Že omezení dovozu evropských potravin do Ruska způsobí přetlak na trhu v osmadvacítce, si myslí i senátor a bývalý šéf Agrární komory Jan Veleba.

Do Ruska podle něj ve velké míře vyváží třeba Německo nebo Polsko.

Alkohol jako výjimka a rostoucí cena vodky

Alkohol nebyl do ročního zákazu dovozu zahrnut.

Společnost Rosspirtprom, jeden z největších výrobců alkoholu v Rusku, zvedla za poslední měsíce cenu vodky o desítky procent.

Zvyšování ceny alkoholických nápojů je patrné od začátku války a v minulosti se řešilo i na federální úrovni.

Není tajemstvím, že v Rusku mají vodku rádi.

Tento alkoholický nápoj se stal nepostradatelnou součástí tamní kultury.

ČTĚTE TAKÉ: Odhozené nábojnice a psi. Od začátku války spotřeba alkoholu v Rusku narostla.

A s tím výrazně narostly i ceny, které se dotkly hlavně vodky.

Poprvé se o zdražování tohoto nápoje začalo výrazněji mluvit v době první ruské (částečné) mobilizace v září roku 2022, kdy Ruskem prostupovaly záchvěvy občanské nespokojenosti.

Zdražování alkoholu firmy obhajují změnou ekonomické situace a také dopadem západních sankcí, kvůli kterým se tak snadno nedostanou k surovinám potřebným k výrobě etanolových nápojů.

Tempo zdražování vodky letos ještě významně zrychlilo.

Společnost Rosspirtprom, jeden z největších výrobců alkoholu v Rusku, od června zdražovala už třikrát.

Ještě v červnu stála láhev vodky od Rosspirtpromu 680 rublů (169 korun), od září bude stát 850 rublů (212 korun).

Nezávislý list The Moscow Times v červenci informoval, že ruská centrální banka znovu zvedla klíčovou úrokovou sazbu, a to už na 18 procent.

Motivací tohoto kroku je snaha zbrzdit inflaci.

„Spotřebitelské ceny jsou v Rusku, kde mnoho lidí nemá prakticky žádné úspory a kde jsou hluboké vzpomínky na hyperinflaci a hospodářskou nestabilitu v 90.

Je prý zřejmé, že tíživá ekonomická situace v zemi má spojitost s velkými výdaji na válku na Ukrajině.

Vodka v každodenním životě a role zeleniny

Vladivostok/Novosibirsk/Moskva, Rusko - „Chceš dneska pít vodku?“ ptá se Vladimir, když stojíme před magazínem na sídlišti ve Vladivostoku.

Dlouhá léta platí v Rusku zákaz prodeje alkoholu mezi 11. hodinou večer a 8. ráno.

Ale to není nic, co by se podle Vladimira nedalo vyřešit.

Stačí vědět, kam zajít.

„Jsou obchody, které mají dohodu s policií a ty prodávají alkohol i v noci,“ usmívá se a prozrazuje další triky, které prodejci vymysleli, aby se zákazu vyhnuli.

„Někdo dá do rohu stůl, tři židle a tvrdí, že je bar.

Vodku pijí Rusové ledově vychlazenou a jednotlivé stakany prokládají tzv. zakusky.

„Většinou jde o nějaký tuk, ale podle mě je nejlepší kvašená zelenina.

Kvašená zelenina tak patří mezi potraviny spojované s tradičním doprovodem k vodce.

„Jako chudí studenti jsme chodili s holkama do baru na aljošu,“ tak se podle Sergeje říká vodce s pomerančovým džusem a grenadinou.

„Dnes když jdeme s klukama jen na chvíli, dáváme si pivo.

Pokud se ale jde opravdu pít, sáhneme radši po nějaké kvalitní vodce.

Historie regulace alkoholu v Rusku

Vodka bývala po staletí důležitým artiklem, jehož výdělky plnily státní pokladnu.

Za vlády cara Mikuláše II. tvořily příjmy z prodeje vodky třetinu tehdejšího rozpočtu.

Právě Gorbačov však podepsal v roce 1985 přelomový suchoj zakon.

Šlo o protialkoholní kampaň, v rámci které se úplně přestala vyrábět vodka s obsahem alkoholu nad 50 %.

Restaurace směly nalévat až od 14. hodiny a za pití na veřejnosti hrozily tvrdé testy.

Vodka se prodávala ve specializovaných obchodech a pouze na příděl.

Z počátku se zdálo, že je kampaň úspěšná a prodej tvrdého alkoholu klesl o 40 %.

Jenže co nekleslo, byla konzumace.

Vodka se začala destilovat v mnoha domácnostech a ve velkém.

Z trhu mizely základní suroviny, používané na její výrobu a zákon byl po dvou letech nakonec zrušen.

Díky propadu státních příjmů z vodky, nakonec suchoj zakon nepřímo přispěl ke konci sovětského impéria.

V 90. letech nastal hospodářský i společenský chaos, během kterého hrála vodka opět jednu z hlavních rolí.

Tentokrát však došlo k druhému extrému.

Díky nadprodukci způsobené hospodářskou soutěží a zmatkům ve státní správě při výběru daní, se cena vodky silně propadla.

Nezdražování vodky bylo vnímáno jako jedna z politických priorit.

Propad hodnoty rublu, pokles HDP a ekonomický chaos způsobil, že se mnoho lidí obrátilo k alkoholu.

Po období levné vodky přišel nový pád.

Když alkohol zdražil, přešli někteří Rusové třeba na čistý ethanol.

„Normálně se dal koupit pod pultem v magazínu,“ prozrazuje Vladimir.

Státní cenová regulace a omezení prodeje

„Dnes má vodka nastavenou nejnižší možnou prodejní cenu,“ říká Sergej, můj další průvodce světem ruské vodky.

„230 rublů za láhev je dnešní státem dané minimum,“ dodává.

Úřady se snaží manévrovat s cenovou regulací, jak to jen jde.

V Rusku je to s alkoholem jako na houpačce.

Střídá se prohibice s obdobím nezřízeného pití.

Proto nepřekvapí, že ruské ministerstvo průmyslu a obchodu zvažuje vrátit pivo mezi nealkoholické nápoje.

Návrh vyvolal velký rozruch i v samotném Rusku.

Když se opilý pasažér pokusil v roce 2008 unést letadlo Aeroflotu mířící z Moskvy do Kaliningradu, došla představitelům společnosti trpělivost a dva roky na to zakázali podávat alkohol v ekonomické třídě.

Nařízení bylo ukončené až v roce 2019, avšak jen částečně.

Alkohol je dnes na palubě zpoplatněný a dostupný pouze při delších letech.

Víno nad 3 a pivo nad 6 hodin.

Cestování vlakem postihla prohibice také.

Spotřeba alkoholu a zdravotní rizika

Vážnost situace dokazuje i to, že se s alkoholem v Rusku vydala bojovat také církev.

Zvolila však hodně netradiční způsob.

Nyní se na pomyslné sinusoidě pití nachází Rusko ve fázi dlouhodobého poklesu.

Podle WHO se za posledních 16 let snížila roční konzumace alkoholu dokonce o 43 %.

Jak však ukazuje historie, skutečná odolnost Rusů vůči alkoholu se ukazuje vždy až v období společenských a hospodářských krizí.

V roce 2011 zavřely dveře poslední protialkoholické záchytky.

Jenže tento krok nepřinesl nic jiného, než zvýšení trestných činů pod vlivem alkoholu.

Celou třetinu všech zločinl spáchali opilci.

Co se však vrací pravidelně jako sezónní epidemie chřipky, jsou případy otrav různými náhražkami alkoholu.

„Některí lidé jsou i dnes schopní koupit si chemické prostředky s metanolem a ty vypít,“ ušklíbne se Sergej.

Na tramvajové zastávce mě oslovuje bezdomovec: „Včera jsem se strašně moc vylil. Neměl bys nějaký drobásky na další vodku? Musím to dokončit,“ ptá se s bezelstným výrazem ve tváři.

Rusové na to mají výraz - nedoperepil.

Spotřeba zeleniny a dalších potravin v Česku

Češi jedli v loňském roce více masa, sýrů a zeleniny, naopak spotřeba ovoce, mouky či cukru meziročně klesla.

Nižší byla i spotřeba alkoholu, zatímco minerálních vod a nealkoholických nápojů lidé vypili více.

Spotřeba alkoholických nápojů v loňském roce meziročně klesla o 4,3 litru na 156 litrů na obyvatele.

U piva to byl pokles spotřeby o 2,7 litru na 130,5 litru na obyvatele za rok, u vína o 1,1 litru na 19,5 litru a u lihovin o 0,6 litru na 6,1 litru.

Zeleniny lidé spotřebovali meziročně více o 4,5 kilogramu, na jednoho obyvatele to bylo 91,6 kilogramu.

„Týkalo se to většiny druhů zeleniny, mírný pokles se projevil jen u okurek, zelí a celeru,“ uvedli statistici.

Nižší byla loni spotřeba pšeničné a žitné mouky, naopak se zvýšila se spotřeba krup, ječné krupice a ovesných vloček, více se jedlo i brambor, rýže a těstovin.

Celková spotřeba masa se v roce 2024 zvýšila o tři kilogramy a přesáhla 85 kilogramů na obyvatele za rok.

Spotřeba vepřového masa vzrostla o 1,5 kilogramu na 43,3 kilogramu a drůbežího masa o 1,7 kilogramu na 30,9 kilogramu.

Podíl spotřeby vepřového masa na jeho celkové spotřebě je podle statistiků od 50.

„Naopak u masa hovězího a drůbežího došlo postupně k zásadní změně preferencí obyvatelstva.

Podíl spotřeby hovězího masa klesl ze 32 procent v polovině minulého století na loňských 11 procent, zatímco podíl drůbežího vzrostl za stejné období ze sedmi procent na rekordních 36 procent.

Spotřeba sýrů loni meziročně vzrostla o 1,3 kilogramu na 14,6 kilogramu na obyvatele.

tags: #rusove #alkohol #zelenina