Oběd na Štědrý den: tradice, postní jídla a nápady pro celou rodinu

Štědrý den je spojený s očekáváním večerní slavnostní večeře, dárků a společných rodinných zvyků. Ještě před několika generacemi však býval celý den především obdobím půstu a odříkání.

Pokud chcete dodržet tradici zlatého prasátka, připravte si bezmasé menu na celý Štědrý den. Můžete zvolit staročeské pokrmy, které si z dostupných surovin vařili naši předkové, nebo naopak vyzkoušet některé recepty moderní kuchyně.

Jaký význam měl oběd na Štědrý den

Vánoční půst se dodržoval celý advent, trval čtyři neděle a byl obdobím přípravy na příchod Vánoc, příchod nového života, nového začátku.

Na Štědrý den vánoční půst vrcholil. Ráno se nesnídalo, k obědu jen zelná polévka (couračka, kyselo) nebo čirá česnečka.

Na Štědrý den se dříve lidé pravidelně postili. Někde se nejedlo vůbec, jinde se podával jen lehký oběd ve formě kuby či muziky neboli ovocného kompotu, anebo řídké polévky.

Hlavním pokrmem byla během dne vánočka nebo štola. Tradičně se vařil hrách a čočka.

To samozřejmě neznamená, že by Štědrý den nebyl dnem svátečním, ale v dobových pokrmech a tradicích je možné spatřit mnohem víc symboliky a mnohem důslednější dodržování půstu.

Hospodyně sice už od samého rána připravovala jídlo na večer, ale těžko říct, jestli bychom ho dnes považovali za sváteční.

Co se jedlo k obědu

Jednalo se zejména o čočku, hrachovou nebo rybí polévku, často také kubu z hub, krup a česneku.

Během Štědrého dne, ale i několika dní před tím, se pekl speciální chleba a tradiční vánočky.

Oběd by měl být na Štědrý den lehčí a bez masa, sváteční husy a kachny si ponechte na první nebo druhý svátek vánoční.

Štědrovečerní pokrmy našich předků byly slavnostní, i když prostší než dnes. V každém případě byly hlavně zdravější.

Přestože se kraj od kraje trochu lišily, jedno měly společné, a to je fakt, že neobsahovaly maso.

Využívalo se všech plodů z úrody a vařilo se hlavně z luštěnin, brambor a obilnin.

Co dát dětem, když dospělí drží půst

Někteří lidé na Štědrý den dokonce nesnídají ani neobědvají a jen ochutnávají cukroví, jiní si zase pochutnají na vinné klobáse - ti si ale nesmí dělat naděje, že večer uvidí zlaté prasátko.

Pro děti však nemusí být úplné hladovění vhodné. Časté volby jsou vývar, hrachová nebo čočková polévka, namazaný rohlík nebo chlebíček, brambory „na loupačku“ s máslem a mlékem nebo kaše.

Jednoduchý oběd oblíbený u dětí může být dobrým začátkem nové rodinné tradice.

Jestli jste se k snídani napucli vánočkou, zlaté prasátko už stejně neuvidíte a hladověním přes oběd to nezachráníte.

Tak se raději napucněte tradičním obědem, ať na Ježíška nejste mrzutí z hladu.

Staročeská zelná polévka

Staročeská zelná polévka pomůže dodržet půst a v kuchyni vás příliš nezdrží. O to více času pak můžete věnovat rodině a přípravám na večer.

Pokrájejte sklenici kysaného zelí, přidejte lžíci mouky rozmíchanou v necelém půllitru mléka a nechte 15 až 20 minut provařit.

Dvě větší brambory nakrájejte a uvařte se solí a kmínem.

Vody jen tolik, aby byly sotva potopené.

Do polévky je pak přidejte i s vodou, ve které se vařily.

Vše zjemněte smetanou a nechte krátce provařit.

Hrachová polévka

Sušený hrách propláchneme, dáme do misky, zalijeme vodou a necháme přes noc máčet.

Hrách uvaříme v téže vodě, část ho poté rozmixujeme.

Přilijeme zeleninový vývar, smetanu, okořeníme sušenou majoránkou, utřeným česnekem, solí a pepřem.

Houbový kuba jako sytý postní oběd

Největší klasikou je tradiční český houbový kuba, někdo na štědrý den holduje čočce.

Zapečené houbové nákypy se připravovaly v různých krajových obměnách.

Konzumovaly se přes den (v rámci dodržení půstu) nebo byly jedním z hlavních chodů štědrovečerní večeře.

Základem houbového alias černého kuby jsou ječné kroupy, hubník je zas na bázi pečiva.

Kroupy propláchneme, nasypeme do misky, zalijeme vodou a namočíme přes noc.

Stejně tak sušené houby v misce zalijeme vodou a necháme máčet.

Druhý den kroupy doměkka vaříme v osolené vodě asi 20 minut a scedíme, z hub vymačkáme přebytečnou vodu.

Cibuli nadrobno pokrájíme a osmahneme na pánvi s rozehřátým sádlem, přidáme houby a kmín a zhruba 5 minut dusíme.

Potom směs smícháme s kroupami, přidáme utřený česnek, sušenou majoránku, sůl a pepř.

Pučálka z naklíčeného hrachu

Pučálka je naklíčený opražený hrách.

Nic víc, nic míň, ale jaká dobrota!

K tomu je to zdravé jídlo a jeho příprava je opravdu snadná.

Nepůlený zelený hrách necháte nabobtnat a naklíčit a pak ho jen opražíte na pánvi na troše přepuštěného másla, nebo v troubě ve vymazaném pekáči.

Pučálka je skvělá naslano s česnekem a promaštěná sádlem, sladká verze si žádá med a lžíci kysané smetany navrch.

Můžete ji také chroupat jen tak nasucho jako zdravější alternativu chipsů.

Čočka, hrách a symbolika hojnosti

Často se podával jako první na štědrovečerní tabuli hrách, pak polévka, která měla dodat sílu a následovala čočka, která měla rodině přinést v příštím roce dost peněz.

I když čočka na kyselo patří mezi novoroční tradici, věřte, že i na Štědrý den vám zachutná.

Mnohdy se podávalo až z devět chodů a podle tradice se mělo ochutnat trochu ze všech plodin, které úroda přinesla.

Vánočka jako sváteční oběd nebo svačina

Bílý vánoční chléb neboli vánočku či štědrovku není třeba představovat.

Vláčná, nadýchaná, plná rozinek a sušeného ovoce, medem slazená a mandlemi zdobená.

Dříve byla také běžným jedlým dárkem.

První pletenice ale vždy zůstala doma.

Dostal ji hospodář, aby se mu příští rok urodilo dost obilí.

Snídaně tvoří základ dne, a proto by měla být chutná a vydatná.

Vybrali jsme pro vás pravou českou vánočku, sice si budete muset trochu přivstat, abyste ji stihli upéct dříve, než se zbytek rodiny probudí, rozhodně to ale bude stát za to.

Protože je jen málo lepších věcí než čerstvá, ještě teplá domácí vánočka.

A když si k ní uvaříte horkou čokoládu nebo čaj a nasnídáte se celá rodina společně, ta pravá vánoční atmosféra plná lásky a pohody je zaručena.

Do hrnečku s vlažným mlékem rozdrobíme droždí, přidáme lžičku cukru, zaprášíme moukou, překryjeme utěrkou a na teplém místě necháme vzejít kvásek.

Mezitím si do velké mísy prosejeme polohrubou mouku, přidáme kvásek, sůl, zbytek mléka, dva žloutky, změklé máslo, citronovou kůru a rozinky.

Vypracujeme hladké těsto, které necháme tři hodiny kynout, po každé hodině z těchto tří ho trochu prohněteme.

Těsto rozdělíme na devět částí a upleteme z nich cop, který položíme na plech s pečicím papírem.

Povrch vánočky potřeme rozšlehaným vajíčkem, posypeme lupínky mandlí a na několika místech do vánočky zapíchneme špejli, aby se během pečení vánočka nezbortila.

Co se hodí k modernímu štědrovečernímu obědu

Pokud chcete zlaté prasátko vidět i vy, připravte si bezmasé menu na celý Štědrý den.

Můžete zvolit staročeské pokrmy, které si z dostupných surovin vařili naši předkové, nebo naopak vyzkoušet některé recepty moderní kuchyně.

Lehkým moderním řešením může být například vánoční ryba bez masa, tedy hravé jídlo z tofu a červené řepy, které potěší oko i trávení.

Další možností jsou italské vánoční cannelloni.

Současné zdravější menu může být založené na zelenině, luštěninách, bramborách, obilninách a houbách, tedy na surovinách, které patřily i k tradičnímu postnímu jídelníčku.

Smažená ryba a tučný bramborový salát. To je česká Štědrovečerní klasika.

Chcete letos ulevit svému trávení a zkusit zdravější verzi?

Inspirujte se pokrmy, kterým holdovali naši předkové a zavzpomínejte na někdy zapomenutá tradiční jídla, která jsou bez masa.

Co se podává večer a kdy se večeří

Večeře je nejdůležitější jídlo Štědrého dne a možná i celého roku.

Pro děti je to možná jen zbytečné zdržování před rozbalováním dárků pod stromečkem, vy ale určitě oceníte kouzlo tohoto krásného večera, se kterým je spojeno nejen dobré jídlo, ale i příjemná atmosféra a množství zvyků, jako je třeba pouštění lodiček nebo rozkrajování jablka.

V běžných rodinách se štědrovečerní večeře často podává brzy, obvykle kolem 16-17 hodin, aby si děti užily dárky.

Historicky se však ke stolu usedalo až tehdy, když se objevila první hvězda na obloze.

Ke stolu bylo možné usednout až v momentě, kdy se objevila první hvězda na obloze.

V současnosti se v našich končinách dle tradice zpravidla podává rybí polévka, smažený kapr a bramborový salát s majonézou.

Občas je na jídelníčku vinná klobása nebo staročeský kuba a na téměř žádné české štědrovečerní tabuli nechybí ani sladké pokrmy, jako je vánočka nebo cukroví.

Sladká tečka po postním obědě

Jako sladká tečka za štědrovečerní hostinou se podávala vánoční muzika.

Za neobvyklým názvem dezertu se skrývá kompot ze sušeného ovoce.

Muzika je nejlepší odleželá, a proto se připravuje pár dnů dopředu, ideálně 21. prosince na svátek sv. Tomáše.

Proto se jí také říkalo tomáškový kompot.

Křížaly, sušené švestky a rozinky zalejte v míse studenou vodou pár centimetrů nad ovoce.

Nabobtnané ovoce přesuňte do hrnce a dolijte vodu, aby bylo ponořené.

Vylovte koření, přidejte perník a kompot dochuťte medem a citronovou šťávou.

Na Vánoce si lidé osladili život, a to doslova.

Kde chybělo maso, mlsalo se hlavně sušené ovoce a oslazené výrobky od mouky, jako perníčky a sušenky.

Takžvaná muzika, která nesměla chybět u žádné večeře, neměla s hudbou nic společného.

Jak připravit štědrovečerní tabuli

Zdobení sváteční tabule bylo velmi důležité.

V jednom rohu ležel pecen chleba, aby měla rodina co jíst i během roku, na druhém ošatka s tím, co dalo pole aby byla celý rok dobrá úroda, na třetí roh se pokládaly peníze, aby měla rodina celý rok blahobyt a na čtvrtý se potom kladly zbytky od jídla jako dar pro dobytek a pro slepice.

V jednom rohu ležel pecen chleba, šlo o symbol hojnosti, aby měla rodina co jíst i během roku.

V dalším rohu byla slaměnka pro následnou dobrou úrodu, třetí roh byl místem pro peníze, které označovaly blahobyt a na čtvrtý roh se pokládala miska se zbylými kousky jídla, jako dar pro dobytek a slepice.

Stůl byl obmotaný řetězem, který vyjadřoval soudržnost rodiny.

Co se jakému domácímu zvířeti dávalo a proč, se potom podle krajů liší, ale narazíte i na kosti pro ovocné stromy a obětiny pro studnu, aby v ní byla dobrá voda.

Od stolu se mohlo odcházet až ve chvíli, kdy všichni dojedli.

Zbytky se pak vždy rozdělovaly mezi domácí zvěř, část se jich pokládala k ovocným stromům, aby lépe plodily a stejně tak ke studni pro dobrou vodu.

Postní tradice a dnešní rodinné zvyky

Ke stolu se usedalo až po východu první hvězdy, Večernice, a podávala se tradiční postní jídla.

Důležitým poznatkem je, že se celý den včetně večeře nejedlo maso.

U ryb to tak jednoznačné nebylo, ale častěji se na stole objevovala zmíněná zahuštěná rybí polévka, spíš, než kus rybího masa s přílohou jako hlavní chod.

Jedlo se to, co dalo pole a zahrada a sladkou část hojně zastupovalo sušené ovoce a med.

Je zajímavé, že současný symbol vánočního hodování - kapr - se na našich stolech začal nejspíš objevovat až v devatenáctém století, a to hlavně jako kapr načerno, tedy v omáčce z dušené cibule, kořenové zeleniny, mandlí, rozinek, povidel a sladkého piva, sušených švestek, ořechů a strouhaného perníku.

Smažený kapr se k nám dostal až o dobrých sto let později z Vídně a rozhodně nešlo o jídlo chudých.

Pokud máte nyní výčitky, že to od vás na Vánoce voní řízky a že máte po svátcích o tři kila víc, nemusíte se ještě stydět, protože tradice nejsou tesané do kamene.

Od samého začátku byly vánoční svátky spjaté se symbolikou celistvé rodiny a soudržnosti mezi lidmi, a to jsou věci, které můžeme oslavit i dnes, i kdybychom povečeřeli polévku ze sáčku.

tags: #obed #na #stedry #vecer