Množení vinné révy řízkováním je jednoduchý způsob, jak z odřezaného jednoletého dřeva vypěstovat novou sazenici. Z odříznutých částí lze vypěstovat nové, odrůdově čisté révy.
Nejlepší výsledky přináší dobře vyzrálé réví, správně připravený řízek, dostatek zásobních látek a především rozdílná teplota: spodní část řízku musí být teplejší než pupeny a horní část. Kořeny se tak mohou vytvořit dříve, než se výhonky příliš rozvinou a řízek vyčerpají.
Než začnete: kdy je řízkování vhodné
Řízky na množení vinné révy lze odebírat od podzimu, a to v době, kdy opadají vinné révě listy, až do jara těsně před rašením révy.
Každý termín má svoje plus i minus. Kde hrozí silné mrazy, které mohou poškodit pupeny, je vhodné odebrat řízky už v říjnu.
V případě podzimního odběru je nutné řízky uskladnit při teplotě kolem 0 °C, většinou je nutné ošetřit je proti plísním.
Někteří pěstitelé doporučují takzvanou zlatou střední cestu, to znamená odebrat řízky na konci prosince - do této doby zpravidla silné mrazy nebývají, navíc obvykle nastává vánoční obleva před lednovým ochlazením.
Některé vědecké poznatky naznačují, že je optimální, když vinná réva před řezem projde mrazem okolo -10 °C.
Úspěšní ale můžete být i koncem února až začátkem března, kdy se réva řeže a tvaruje a odřezané réví můžete použít jako řízky k množení.
Doporučovali bychom nezačínat s řízkováním dříve než koncem února nebo začátkem března, pokud nemáte vhodné podmínky pro další pěstování.
Není problém zakořenit řízek už před Vánoci, ale kam s ním potom: venku by zmrzl, za oknem se bude příliš vytahovat nedostatkem světla.
Určitě by se však odběr řízků neměl provádět za mrazu. Nikdy neodebírejte řízky za mrazu!
Jaké réví vybrat
Réví musí být patřičně vyzrálé, neboť nevyzrálé réví rychle plesniví a nemá v sobě dostatek živin pro zakořenění.
Réví vybírejte dobře vyzrálé, nevyzrálé totiž špatně koření a zároveň lehce plesniví.
Pro svůj záměr si vyberte části rostlin, které jsou dobře vyzrálé. V opačném případě totiž hrozí, že vám řízky špatně zakoření nebo zplesniví.
Vhodné jsou výhony vyrůstající z jednoletého dřeva. Důležitý je také zdravotní stav: zdůraznil výběr zdravých letorostů, bez známek chorob.
Výsledků je dosahováno na jednoletém dřevě, které vyroste na dřevě dvouletém.
Potřebné nářadí a pomůcky
- nabroušené zahradnické nůžky nebo ostrý roubovací nůž,
- voda, nejlépe převařená, odstátá nebo ze sněhu,
- stimulátor zakořeňování,
- sklenice nebo uřezaná PET lahev,
- vata, perlit, piliny, kokosový substrát nebo drť z minerální vaty,
- plastová fólie nebo sáček s otvory,
- slabě růžový roztok manganistanu draselného,
- podle potřeby také kousek dřevěného uhlí,
- květináč nebo průhledný kelímek s drenážními otvory.
Nezapomeňte mít řádně nabroušené zahradnické nůžky či nůž, jedině tak se budete moci radovat z úspěchu.
Správná délka a počet oček
Réví ustřihněte 30 až 40 cm dlouhé, tedy tak, aby na řízku byla tři až čtyři očka.
Řízky odebírejte v délce přibližně 40 centimetrů.
Obvykle se zakořeňují tříočkové řízky, ale měl by vám zakořenit i jednočkový řízek.
Při přípravě se používají také 2-3očkové řízky. Optimum jsou tříočkové řízky.
U tříočkových řízků se většinou vyslepuje spodní očko. Tím vznikne další řezná rána, kterou proniká stimulátor do řízku.
Ponechte pouze nejvýše dobře vyvinuté očko, ze kterého následně vyraší letorost.
Následujícím krokem je vyslepení, tedy odstranění téměř všech oček. Ponechte pouze nejvýše dobře vyvinuté očko, ze kterého následně vyraší letorost.
Obnažené rány po vyslepení nemusíte jakkoliv natírat nebo zamazávat.
Jak řízek správně seříznout
Horní řez proveďte 2-3 cm nad horním očkem, dolní pak bezprostředně pod kolénkem, tedy pod nodem.
Horní řez na řízku není nutné obnovovat, pouze ten spodní řez by se měl udělat bezprostředně po spodním nodem.
Spodní řez je nutné obnovit, nejlépe je vhodné ho udělat ve vzdálenosti 0,5-1,0 cm pod očkem.
Horní řez se dělá ve vzdálenost 1-2 cm nad očkem, není potřeba ho obnovovat, pokud je již od podzimu.
V horní části řízku proveďte šikmý řez, asi centimetr a půl nad očkem, spodní bazální část seřízněte rovně, centimetr pod očkem.
Spodní část seřízněte rovně, zhruba 1 centimetr pod očkem.
Spodní část řízku by měla mít původně úponek, lépe vám zakoření.
Řízky nejlépe koření v místech okolo nodu, nejhůře v polovině vzdálenosti mezi nody.
Spodní řez se doporučuje provést opravdu ostrým nožem, aby byl řez ideálně hladký.
Po nařezání je nutné řízky jednotlivých odrůd označit, aby nedošlo k záměně.
Jednoočkový řízek
Jednoočkové řízky se připraví tak, že se horní řez udělá opět 2 až 3 cm nad očkem a spodní část řízků se nechá co nejdelší, aby měl řízek co největší délku réví a tím co nejvíce zásobních látek potřebných pro své zakořenění.
Jednoočkové řízky se připravují tak, že se horní řez udělá opět 2-3 cm nad nodem, spodní část řízků se nechá co nejdelší, aby měl řízek co největší délku réví a tím co nejvíce zásobních látek nutných pro zakořenění.
Příprava řízků před zakořeňováním
Po vytažení řízků z místa uskladnění, případně po přepravě, je nutné řízky celé namočit nejméně na 24 hodin do vody.
Řízky před zakořeněním nejprve celé namočte nejméně na 24 hodin do vody.
Po označení se řízky na 24 hodin namáčejí v odstáté vodovodní vodě. Lepší variantou je voda převařená nebo ze sněhu.
V případě výskytu plísně můžete řízky omýt v 5% roztoku Sava, ale většinou stačí, když je jen omyjete ve vodě.
Pokud je réví zasažené plísní, je možné réví umýt v 5% roztoku Sava, ale pozor, očka by neměla být narašená.
V případě výskytu plísně je možné řízky omýt v 5% roztoku Sava, ale většinou to není nutné.
Po namočení je vhodné udělat ve spodní části řízku 2-3 nehluboké vertikální zářezy nožem, každý o délce 1 až 2 cm, a řízky namočit do stimulátoru.
Stimulátor zakořeňování
K dobrému zakořenění řízků se doporučuje použít stimulátor.
Po svých špatných zkušenostech s některými odrůdami doporučuji použít stimulátor.
Spodní část řízku stimulujte kapalným nebo práškovým stimulátorem.
Řízky namáčím do gelového stimulátoru čerstvě obnoveným spodním řezem.
Použít lze buď práškový stimulátor AS 1 nebo třeba gelové Stimulax III nebo Clonex.
Dlouhé roky jsem používal gelový stimulátor Clonex, který obsahuje jako účinnou látku kyselinu 3-indolylmáselnou - IBA, ale podle srovnávacího pokusu, který jsem udělal v roce 2017, je český stimulátor Stimulax III nejméně rovnocenný.
Nejúčinnější princip: teplé kořeny a chladnější pupeny
Pro zakořenění je důležitá teplota, protože kalus a tím i kořeny se tvoří lépe při teplotách nad 20 °C.
Pokud řízky množíte v pokojových podmínkách, je pro zakořenění nutné zabezpečit u kořenů vyšší teploty, cca 25 °C, než u horních částí řízků, pod 10 °C, aby nedošlo k vyrašení výhonků dřív, než vyrostou letorosty.
Důvodem je fakt, že zatímco letorosty jsou již založeny v pupenech, kořeny se teprve musí vytvořit.
Na parapetu, i když je parapet nad radiátorem, bývá obvykle nižší teplota než uvnitř místnosti. Prostor parapetu je trvale ochlazován okenním sklem.
Zkus najít doma co nejteplejší místo se stabilní teplotou.
Pro zakořenění potřebuje réva vyšší teplotu, než má v průběhu uskladnění, optimální jsou mezi 20 až 30 °C, což jsou běžné pokojové teploty.
V prvním týdnu, než očka napučí, je dobré lahev přikrýt uřezanou horní částí nebo nahoru pomocí gumičky upevnit plastový sáček s několika otvory a řízky jimi prostrčit, aby stály ve vodě.
Asi po týdnu horní část nebo sáček sundejte.
Varianta 1: zakořeňování ve vodě
Zakořeňování ve vodě je jednoduchá metoda vhodná pro malé množství řízků. Její výhodou je, že lze průběžně sledovat stav řízků, vody, kalusu i kořenů.
Potom se na dno sklenice nebo uřezané PETky položí vrstva vaty a zalije se stejnou vrstvou, okolo 1,5 cm, převařené vody.
Před zalitím je ji nutné samozřejmě ochladit a je žádoucí přimíchat pár krystalů hypermanganu pro získání bledě růžové barvy a také položit do sklenice kousek dřevěného uhlí.
Do PET lahve se na dno položí vata a tu zalijte 2 až 3 cm vody a do ní řízky vložte.
Použijte převařenou vodu, a abyste zabránili jejímu rychlému zkažení, přidejte slabě růžový roztok hypermanganu.
Horní otvor sklenice se zadělá pomocí gumičky igelitem, do kterého se udělají dírky podle počtu řízků.
Do sklenice doporučuji dávat dva, maximálně tři řízky.
Láhev zakryjte fólií tak, aby nezakrývala vrchní část řízků.
Po sedmi až deseti dnech fólii odstraňte.
Sklenici poté dáme na topení, protože podstatou tohoto způsobu zakořenění je zabezpečit vyšší teplotu pro spodní část řízku.
Optimální teplota vody ve sklenici je 25-30 °C, je nejlepší ji kontrolovat vloženým akvarijním teploměrem.
Teplota se dá snadno regulovat vkládáním vrstev papíru mezi radiátor a sklenici.
Údržba vody a prevence hniloby
Voda se může rychle zakalit a začít zapáchat. V uzavřené a ohřívané sklenici se může velmi rychle vytvořit na řízcích plíseň.
V tomto případě je nutné řízky opakovaně umývat pod tekoucí vodou.
Pokud voda začne silně zapáchat, je nutné také vatu i vodu vyměnit.
Aby řízky nezahnívaly, umývejte je pravidelně pod tekoucí vodou a místo čisté vody dávejte do PET lahve slabý roztok manganistanu draselného, tedy slabě růžovou barvu, který po několika dnech podle potřeby vyměňte.
Mokrá borka během několika dnů postupně nabobtná a na jejím povrchu se začne vytvářet sliznatá vrstva.
Tuto nahnívající borku i sliz pod tekoucí vlažnou vodou pomocí prstů a nehtů vždy lehce oškrábejte.
Tuto proceduru je vhodné u každého řízku udělat asi 2 až 3krát s odstupem několika dnů.
Sníží se tím vodní zákal a prodlouží životnost vodní lázně.
Kontrolu stavu a výměnu vody dělám zhruba po týdnu.
Nespornou předností metody zakořeňování do vody je její jednoduchost, možnost trvalé vizuální kontroly stavu zakořeňování a minimální nároky na plochu.
Teplota, světlo a očekávaný vývoj
Řízky můžete zakořeňovat ve vodě při teplotě prostředí asi 25 °C.
Dokud se nerozvinou přibližně první dva lístky, nedostatek světla není problém.
U obou způsobů množení nepotřebují řízky v prvním týdnu příliš mnoho světla.
Teprve až pupeny vyraší, je potřeba umístit PET lahev na světlo, aby se výhony nevytahovaly.
Pak už je vhodné přesunout sklenice k jižnímu oknu a při tom se snažit, aby sklenice s vodou nebyly ochlazovány venkovní zdí a sklem okna.
Pokud byly řízky řádně stratifikovány, pupeny by měly prasknout asi za 3 dny od vložení do vody a kořínky by se měly objevit za 3 až 4 týdny.
Podle okolní teploty se po 2 až 3 týdnech objeví výhony a po dalším týdnu kořínky.
Je obvyklé, že nejprve začnou rašit očka, pak rostou výhony a klidně až za měsíc se objeví kořínky, pokud se vůbec objeví.
Někdy to trvá déle, ale 2 měsíce už jsou limitní termín.
Zakořeňování ve vodě má jistou nevýhodu, jíž je zvýšené riziko asfyxie mladých kořenů, tedy nedostatku vzduchu, na což kořínky reagují hnilobou.
Jakmile žluté špičky bílých kořínků zhnědnou, je to jejich konec.
Proto není vhodné nechávat zakořeněné řízky ve vodě zbytečně dlouho.
Varianta 2: zakořeňování v perlitu
Perlit dobře udržuje vlhkost a zároveň působí jako tepelný izolant.
Do plechové bedny s namočeným perlitem dejte pod sklo topnou fólii pod terária, která má podle rozměrů příkon 15 až 100 W.
Perlit bude působit jako tepelný izolant, takže i přes minimální příkon udržíte pomocí termostatu teplotu mezi 25 a 27 °C ve spodní části množárny.
Perlit obden prolijte vodou, a aby voda mohla odtékat, nezapomeňte na jedné straně množárny udělat otvory.
Pro domácí množení několika řízků stačí také připravit nádoby z uřezaných PET lahví.
Výška se volí podle délky řízku 10-15 cm.
Velmi důležité je do dna PETky udělat důkladné drenážní otvory, aby voda mohla snadno odtékat.
Perlit se den dopředu namočí.
Řízky se vytáhnou ze sklenice a důkladně omyjí pod tekoucí vodou.
Potom se vkládají do PETek tak, aby sahaly až na dno, a zasypou se perlitem.
PETky se pak postaví na radiátor topení, tentokrát už do hranaté misky pod truhlíky, aby šly zalévat.
Stačí jen perlit udržovat vlhký zálivkou.
Voda může v miskách i krátkodobě vyschnout, ale perlit si přesto podrží vlhkost.
Alternativou jsou metody zakořeňování v perlitu, pilinách, kokosovém substrátu a podobně.
Varianta 3: zakořeňování ve vlhkých pilinách
Řízky můžete zakořeňovat například v pilinách, nesmí ale přeschnout.
Při množení v pilinách použijte dostatečně velké nádoby a řízky pilinami zasypte do dvou třetin.
Jejich spodní část stimulujte kapalným nebo práškovým stimulátorem.
Nádobu s řízky umístěte do teplé místnosti, například do vytápěného skleníku, obývacího pokoje nebo kotelny, v níž bývá kolem třiceti stupňů Celsia.
Vrchní část nádoby s vlhkými pilinami překryjte potravinářskou fólií tak, aby z ní trčel jen samotný řízek.
Tímto způsobem si pojistíte, že piliny jen tak nevyschnou a zároveň že váš řízek bude hezky ve vlhku a teplu.
Přichystané zárodky vinné révy pak přeneste na teplé místo a nechte 7-12 dní zakořenit.
Varianta 4: kokosový substrát a minerální vata
Zakořeňování do drti z minerální vaty je jistá variace způsobu, při kterém odpadá problém s nedostatkem vzduchu.
Množství narašených kořínků proto bývá vyšší a kořínky jsou silnější a jeví se vitálnějšími než při zakořeňování ve vodě.
Způsob zakořeňování do drti z minerální vaty je však o něco pracnější.
Při vyjímání zakořeněných řízků ze sklenic je třeba dbát vysoké opatrnosti, aby se křehké kořínky neulomily.
Při vyjímání řízků minerální drť volně rozplavte ve vodě a pak jdou od sebe řízky vzájemně oddělit.
Alternativou jsou metody zakořeňování v perlitu, pilinách, kokosovém substrátu a podobně, kdy toto úskalí odpadá.
Po několika dnech ve vodě lze řízek přesadit do směsi kokosové drti a substrátu do průhledného kelímku.
V kokosové drti se kořeny někdy rozvíjejí lépe než ve vodě a mohou vytvořit silnější kořenový systém.
Po vlastních zkušenostech s několikaletým zakořeňováním ve vodě jsem dospěl k poznání, že největší problém nastává při přesazení do zeminy, kdy docházelo k velkým ztrátám, protože kořínky uměly docela často uhnít.
Ve vodě totiž občas vyraší třeba jen jeden dlouhý tenký kořínek, který po přesazení do substrátu není schopen rostlinku udržet při životě.
Kdy řízek přesadit
Čekat až na dlouhé kořínky je riskantní. Někdy stačí jeden ulomený kořínek a začíná hniloba.
Proto se vysazuje zásadně ve fázi kalusu.
Jakmile mají kořínky 0,5 až 1 cm, je možné je opatrně zasadit do kontejneru se substrátem.
Pokud jsou kořeny již vytvořené, mohou se řízky sázet do zeminy do květináčů, ale stejně dobře lze využít znovu i PETky od perlitu.
Pokud kořeny ještě nejsou vyvinuté, řízky se vrátí do PETky a kontrola se provádí znovu po týdnu.
Po narašení kořínků můžete přistoupit k jejich výsadbě do květináčů.
Vysaďte je tak, aby nejhornější nevyslepené očko bylo nad povrchem substrátu.
Řízky vysazujte do zahradnického substrátu nebo do směsi zahradní zeminy a písku.
Vhodné jsou například tyto substráty:
- Substrát na řízkování 10 l od firmy Agro,
- AGRO Substrát pro výsev a množení 20 l,
- Substrát supresivní pro výsev a množení 5 l od firmy Forestina.
AGRO Substrát pro výsev a množení 20 l má speciální strukturu - rašelina, písek, upravená reakce, jemná struktura, nízký obsah živin - určenou pro klíčení semen, k přepichování mladých rostlin, k zakořeňování řízků, k předpěstování sadby květin i zeleniny a k vegetativnímu množení rostlin.
Supresivní výsevní substrát je určen speciálně pro výsevy a množení rostlin.
Je připraven ze směsi vytříděné světlé a tmavé rašeliny s upravenou pH reakcí a perlitem.
Je vhodný jak k setí semen, tak k přepichování řízků rostlin.
Péče o zakořeněné řízky v květináči
Řízkům v květináčích zabezpečte nejlépe stálou teplotu kolem dvaceti pěti stupňů Celsia.
Aby vám vinná réva dobře prospívala, potřebuje světlo a teplo.
Proto květináče umístěte na světlé místo a dbejte na to, aby v místnosti byla stabilní teplota 20 °C.
Po objevení několika výhonů se doporučuje ten nejmohutnější vylomit, aby se řízek nevyčerpával růstem výhonu.
Kontrolujeme stav rašení a zelených letorostů.
U obou způsobů množení nepotřebují řízky v prvním týdnu příliš mnoho světla.
Poté, v době rašení pupenů, je však přesuňte na velmi světlé místo.
Výsadba zakořeněných řízků do zahrady
Zakořeněné řízky vysazujte, když je půda prohřátá cca na 10 °C, což bývá cca ve třetí dekádě dubna.
Do té doby nechte sazenice uložené ve studeném a stinném sklepě, nejlépe ve vlhkém písku.
Jamky pro výsadbu vyryjte teprve v den vysazení, aby zbytečně nevysychaly.
Jamku připravte zhruba na hloubku délky sazenice, to je asi 30 cm.
Jamka by měla být dostatečně prostorná a zemina dobře připravená.
Sazenici vždy dávejte do jamky šikmo, naroubovanou částí k opoře.
Jamku i se sazenicí nejprve zasypte do poloviny dobrou zeminou, která může být smíchaná nejen s kompostem, ale i s trochou písku, a poté zalijte asi 3 až 5 litry vody.
Až se voda zcela vsákne do půdy, zahrňte zbytek jamky.
Pokud jste sazenici v místě srůstu podnože a roubu zavoskovali, může tato část vyčnívat nad zeminu cca 5 cm.
Není-li tomu tak, je třeba kvůli vysychání oček navršit hlínu i na roub.
Nejvyšší pupen řízku má zůstat nad úrovní půdy.
Řez se zasadí tak, aby špičky pupenů směřovaly mírně nahoru, tedy v původním směru růstu, a to tak hluboko, aby nejvyšší pupen ještě vyčníval nad úroveň půdy.
Poté se zalije a pokryje hromádkou písku.
V následujících týdnech je třeba udržovat místo výsadby vlhké a jakmile se objeví výhonky, opatrně je přivázat.
Rašení začíná obvykle po třech týdnech, záleží na klimaticko-půdních podmínkách.
Řízky, pravokořenné révy a roubování
Zakořeňování řízků je vhodné především pro domácí pěstování v oblastech, kde nehrozí významné riziko révokazu.
Úspěšné pravokořenné pěstování se bude týkat spíše čtenářů z Čech, kteří hodlají sazenice vysadit na zahradě.
Při velkovýrobním pěstování, tedy hlavně na jižní Moravě, se totiž réva roubuje na osvědčené podnože, které odolávají révokazu, škůdci mšičce révokazu.
Proto se právě v této oblasti množení řízky a následné pravokořenné pěstování nedoporučuje.
Z odříznutých, zdřevnatělých výhonků lze vypěstovat nové, odrůdově čisté révy.
Nejjednodušší je zasadit tyto výhonky do země, odtud pochází název „štep“.
Takové nešlechtěné révy jsou však alespoň ve vinařských oblastech zakázány, protože se přes ně může šířit révokaz.
Proto se vinná réva roubuje.
K tomu se řízky požadované odrůdy spojí s řízky odolné divoké révy, tedy podnože, dokud spolu nesrostou.
Nejprve jedna věc: Chráněné odrůdy révy vinné nesmějí být rozmnožovány pomocí řízků!
Nezávisle na tom je rozmnožování řízky zakázáno také kvůli nebezpečí napadení révokazem v německých vinařských oblastech.
Mimo vinařské oblasti neexistuje žádný zákaz, ale i tam by se měly vysazovat roubované révy, protože díky podnoži jsou silnější a lépe se přizpůsobují půdě.
Navzdory těmto nevýhodám může být rozmnožování řízky zajímavé u historických vinných keřů.
Nejčastější chyby při zakořeňování
- odběr řízků za mrazu,
- použití nevyzrálého nebo nemocného réví,
- tupý nástroj a roztřepený spodní řez,
- příliš nízká teplota u spodní části řízku,
- příliš brzké vystavení rašících pupenů světlu a teplu,
- dlouhé ponechání zakořeněného řízku ve vodě,
- nedostatečná hygiena nádoby a vody,
- přemokření substrátu bez drenážních otvorů,
- ulomení křehkých kořínků při přesazování,
- přesazení řízku až ve chvíli, kdy má dlouhé, křehké kořeny a velké výhony.
Na parapetu bývá často problém s nízkou a kolísavou teplotou spodní části řízku.
Na parapetu se prostor trvale ochlazuje okenním sklem a teplota během dne kolísá v závislosti na venkovní teplotě a oslunění.
Zakládání kořenů může trvat déle podle odrůdy, kvality réví a teploty.
Je obvyklé, že nejprve vyraší pupeny a teprve později se vytvoří kořeny.
Při objevení několika výhonů ponechte nejsilnější a ostatní odstraňte, aby se řízek zbytečně nevyčerpával.
Jednoduchý domácí postup krok za krokem
- Odeberte dobře vyzrálé jednoleté réví po opadu listů nebo na konci zimy před rašením.
- Nikdy neřežte za mrazu.
- Připravte 30-40 cm dlouhé řízky se třemi očky.
- Horní řez udělejte 2-3 cm nad horním očkem.
- Spodní řez obnovte ostrým nožem bezprostředně pod spodním nodem.
- U tříočkového řízku vyslepte spodní očko.
- Řízky namočte nejméně na 24 hodin do vody.
- Podle potřeby spodní část lehce nařízněte a použijte stimulátor.
- Vložte řízky do sklenice nebo PET lahve s vatou a malým množstvím převařené vody.
- Udržujte spodní část při teplotě 25-30 °C.
- První týden řízky chraňte před přímým světlem, po vyrašení je přesuňte na světlé místo.
- Pravidelně kontrolujte plíseň, sliz, zákal a zápach vody.
- Po vytvoření kalusu nebo kořínků dlouhých 0,5-1 cm řízek přesaďte do vzdušného substrátu, perlitu nebo kokosové drti.
- Nejvyšší očko ponechte nad povrchem substrátu.
- Po zakořenění udržujte rostlinu v teple, na světle a bez přemokření.
- Do zahrady ji vysaďte až po prohřátí půdy přibližně na 10 °C.
V praxi se používají také teraristické podložky na vyhřívání s termostatem.
Pěstování vinné révy z řízků: Množení tvrdého dřeva
Existuje několik způsobů, jak řízky révy zakořenit, vůbec nejjednodušší je řízky na jaře zapíchnout do země, ale pro malé množství sazenic v bytových podmínkách se hodí především voda, perlit, piliny nebo kokosový substrát.
Pro deset řízků nemá smysl používat speciální technologii, vyrábět množárnu a podobně.
U několika až několika desítek řízků si lze dovolit domácí pokusy s vodou, perlitem nebo kokosovou drtí, zatímco u stovek řízků bývá praktičtější přímé školkování do půdy.