Ano, i ve fóliovníku může zelenina zmrznout. Fólie sice vytváří izolační vrstvu a přes den dokáže prostor výrazně zahřát, ale během jasných mrazivých nocí teplota uvnitř často klesne pod bod mrazu. Fóliovník proto neznamená automatickou ochranu před mrazem, zejména pokud není vytápěný, dobře utěsněný nebo doplněný další izolací.
Některé druhy zeleniny snášejí mírný mráz bez větší újmy, jiné poškodí i slabý přízemní mráz. Vždy záleží především na druhu a odrůdě zeleniny, obsahu vody v rostlině, délce působení chladu, vlhkosti, větru a na tom, zda rostliny během dne opakovaně rozmrzají.
Proč může zelenina ve fóliovníku zmrznout
Fóliovník poskytuje pěstovaným rostlinám příjemné teplotní podmínky, což může skvěle prodloužit období sklizně. Na jaře budeme mít dřívější úrodu, stejně tak na podzim budeme déle sklízet. Na jaře a na podzim oceníme vhodnější teplotní podmínky uvnitř skleníku i fóliovníku.
Přes den fólie propouští sluneční záření a vnitřní prostor se ohřívá. Po západu slunce však tento zdroj tepla zmizí a teplota může rychle klesat. Pokud je venku mráz, může promrznout i půda a vzduch uvnitř fóliovníku.
Pokud nejsou konkrétní rostlinné druhy a jejich plody vůči mrazu nějakým způsobem odolné, voda v rostlinách za mrazu zamrzne a ostré krystaly ledu proráží buněčné stěny. Ve chvíli, kdy led v rostlinách začne tát, zmrzlé buňky se začnou hroutit, následkem čehož je zelenina jaksi kašovitá a rychle hnije.
Obzvláště pro zeleninu s vysokým obsahem vody je proto mráz fatální. Některým rostlinám a jejich plodům stačí ke zničení i jen slabý mráz, jiné poškodí až silnější mrazy. Vždy jde především o obsah vody a také schopnost rostlin mráz přečkat.
Jaký je rozdíl mezi skleníkem, pařeništěm a fóliovníkem
Především pultové skleníky, přiléhající ke zdi, která přes den akumuluje teplo, mohou mírným mrazům vzdorovat poměrně dlouho. Podobně i pařeniště, které vytápí rozkladné procesy.
Kromě skleníku můžete zeleninu pěstovat i v pařeništi nebo fóliovníku. Fóliovník bývá lehčí a rychleji se ochlazuje než zděný nebo skleněný skleník. Jeho skutečná ochranná schopnost závisí na typu fólie, velikosti prostoru, utěsnění okrajů, proudění vzduchu a množství tepla uloženého v půdě.
Pokud tyto prostory větráme pouze v nejteplejší části dne, můžeme ve sklizni rajčat, paprik, lilků, okurek, kedluben, brokolice či květáku pokračovat v průběhu října i listopadu.
Pařeniště můžeme v noci překrývat rohoží, slámou, starými dekami apod. Ve fóliovníku lze podobný princip využít pomocí další netkané textilie, izolační rohože nebo silné vrstvy organického materiálu.
Která zelenina ve fóliovníku mráz snese
Salát, špenát, endivii i čekanku můžeme sklízet, dokud nepřijdou silné mrazy nebo sněhová nadílka. Sklizeň prodlouží ochrana netkanou bílou textilií.
Hlávková kapusta, červené a bílé zelí, ředkev, snesou pokles lehce pod nulu, přesto je výhodnější je sklidit před příchodem mrazů, nebo chránit textilií.
Čínské zelí vydrží bez újmy až teploty -6 °C. Sklízet bychom je ovšem neměli zmrzlé, počkáme na oteplení. Podobně i tuřín a cibule snesou lehčí mráz, ale sklízet je můžeme až poté, co roztají.
Některé druhy zeleniny můžete nechat přezimovat na záhonu. Je to možné například u brokolice, celeru, kedlubny, ředkve a červené řepy, protože snesou lehké mrazy do −5 °C.
Nižší teploty snášejí kapusta kadeřávek, růžičková kapusta, špenát, polníček, zimní cibule, zimní česnek, topinambury, černý kořen, kořenová petržel, křen, pastinák a mangold.
Kadeřavé kapustě zima nevadí a po přejití mrazem je dokonce chutnější. Podobně i pór a růžičková kapusta se vyrovnají i se silnějšími mrazy.
Kadeřávek čili kadeřavá kapusta dokonce vydrží i velmi silné mrazy a dokonce chutná nejlépe po přejití mrazem. Ve zmrzlém stavu jsou však jeho listy křehké, musíme proto dávat pozor, abychom je nepolámali a nepomačkali.
I růžičková kapusta vlastně patří mezi nejcennější zeleninu v zimě. Vydrží i silné mrazy a její růžičky proto můžeme postupně odebírat po celou zimu. Některé odrůdy dokonce snesou bez použití tepelné izolace i mrazy okolo -15 °C.
Ozimý salát, špenát a kozlíček polníček zasetý v srpnu nebo září obvykle rovněž úspěšně přezimuje. Pokud hrozí holomrazy, záhony přikryjeme netkanou bílou textilií a chvojím.
Zelenina vhodná pro zimní pěstování ve fóliovníku
- Kořenová zelenina - ozimé odrůdy mrkve a petržele
- Kapusta - hlávková, růžičková i kadeřávek
- Cibuloviny - ozimé odrůdy cibule i česneku, šalotka
- Hrách - na začátku zimy vysejete, na jaře sklízíte sladké lusky
- Fazole - ověřené přezimující odrůdy jsou Aquadulce Claudia a Super Aquadulce
- Listová zelenina - špenát, zimní salát Arctic a polníček
Která zelenina ve fóliovníku zmrzne nejrychleji
Pokud však pěstujete jakékoliv plody, pro ty obecně platí, že si s mrazíky netykají. Rajčata, okurky, papriky, lilky, cukety nebo třeba květák a pórek skliďte ještě předtím, než se teploty dostanou pod nulu.
Rajčata, papriky, lilky, okurky, mochyně, melouny, cukety, dýně, fazolky, hrách, hlíznatý fenykl, celer.
Rajčata, papriky, okurky okamžitě sklízejte. Zničí povrchovou vrstvu zeleniny, dojde k výrazné ovlivnění chuti, a navíc už zelenina nikdy nedozraje.
Rajčata, papriky včetně chilli papriček a lilky nesnesou ani lehčí mrazíky.
O okurkách, cuketách a melounech nemá smysl psát, jelikož jde o druhy natolik teplomilné, že s trvalým poklesem teplot pod 15 oC ukončují svou vegetaci.
Složitější je to u dýní, kdy některé druhy snáší mrazíky dobře, jiné ne. To však neznamená, že bychom je mohli pěstovat za mrazu, po prvních mrazících musíme sklidit i ty odolnější.
Rostlina jim již nedodává vodu ani živiny a plody také velmi rychle uhnijí. Může se i stát, že rostlina za mrazu uhnije, ale plody zůstanou na první pohled v pořádku. I tyto plody však nevydrží dlouho a musíme je okamžitě sklidit a zpracovat.
Jak chránit zeleninu ve fóliovníku před mrazem
Netkaná textilie jako druhá izolační vrstva
Přikrytí textilií pomůže. Již několikrát zde padlo přikrývání bílou netkanou textilií. Ta dokáže náchylnější druhy zeleniny před zimou ochránit.
Jejím přikrytím totiž vytvoříte pařeniště, teplota pod fólií tak stoupne. Stejně jako textilie poslouží před přízemními mrazíky nastlání organickým materiálem nebo přikrytí plastovými květináči nebo specilálními tubusy.
Ozimý salát, špenát a kozlíček polníček zasetý v srpnu nebo září obvykle rovněž úspěšně přezimuje. Pokud hrozí holomrazy, záhony přikryjeme netkanou bílou textilií a chvojím. Tato ochrana prospěje i výše zmínění otužilé zelenině, zvláště při prudkých změnách teplot a vysušujícímu větru.
Větrání během dne
Nejjednodušší způsob, jak ochladit vnitřní prostory, je větrání. Pokud je to možné, používáme k tomu nejen dveře, ale i protilehlé okénko nebo jiné větrací otvory.
Vzniklý mírný průvan je prospěšný i kvůli opylování plodové zeleniny. Při odjezdu na několik dnů je vhodnější nechat prostory otevřené, jinak by uvnitř docházelo k velkému přehřívání rostlin.
V zimě je však třeba větrat pouze v nejteplejší části dne a sledovat, aby se prostor zbytečně neochlazoval před večerem.
Akumulace tepla v půdě a nádobách
Pro pěstování otužilých odrůd ve skleníku nebudete potřebovat ani vytápění. Zatopíte si kompostem, povoláte do práce užitečné mikroorganismy a rostlinky porostou jako z vody.
Jak zajistit funkční ohřev? Do půdy zapracujte vrstvu nevyzrálého kompostu a na něj nasypejte zhruba 20 cm zeminy, aby vám nehotový kompost přemírou živin nespálil budoucí rostliny.
Nevyzrálý a dosud pracující kompost umí zahřát sám sebe a teplo z rozkladu organické hmoty se uvolňuje do okolí až po dobu tří týdnů.
Ochrana před horkem je jedním z nejdůležitějších úkolů pěstitelů zeleniny v krytých prostorách. Stínění je způsob, který zabraňuje vnitřnímu přehřívání slunečními paprsky.
Vytápění fóliovníku
Abyste nízké teplotě ve skleníku předešli, můžete přistoupit k jeho vytápění. A to buď celkovému, nebo pouze přitápění v těchtо měsících.
Dobře fungují například topné kabely zavedené do písku, použít topení elektřinou či plynem. V každém případě jakékoliv vytápění vyžaduje dobře izolovaný skleník.
Musíte také zvážit jeho ekonomickou náročnou, jestli se vám pro těch pár plodů navíc vyplatí do řešení vytápění investovat.
Jak připravit fóliovník na zimu
Pěstování zeleniny ve sklenících a fóliovnících nám přináší řadu výhod, ale zároveň nás musí bavit. Jejich pořízení pro nás totiž znamená na celé léto některé nové povinnosti, bez kterých by úroda nedopadla dobře.
Jednou z nich je řádné větrání. Před vysetím je důležitá poctivá příprava a úklid.
V první řadě umyjte okna skleníku, aby se k rostlinám dostalo co nejvíce slunečního svitu, kterého je v zimě pomálu.
Záhony ve skleníku vyplejte a zlehka zryjte. Pokud jste půdu na podzim ještě nehnojili, vpravte do ní vyzrálý kompost a organické hnojivo, abyste půdě vrátili odčerpané živiny.
Připravené záhony se zarytým kompostem nebo hnojivem ještě doporučujeme zalít odstátou vodou s probiotiky.
Tyto užitečné bakterie dodají každé části rostlinky spoustu živin a ochrání je před útoky patogenů.
Jak pečovat o zeleninu během zimy
Rostliny nemusíte zalévat každý den plnou konví, jako je tomu v letní sezóně, ale jednou za 3 dny si zálivku zaslouží.
Voda by měla mít stejnou teplotu jako půda. Nejlepší je mít v rohu skleníku průběžně doplňovanou konev.
Těsně před zaléváním do ní přidejte víčko probiotik pro rostliny. V půdě nasycené kompostem nebo sypkým organickým hnojivem budou jako doma.
V zimě je důležité nepřelévat. Přemokřená půda zvyšuje riziko hniloby, zatímco úplně suchá půda může rychleji promrznout.
Co dělat po mrazu
Hned po mrazu je nejlepší zeleninu sklidit a dát ji do tepla, kde roztaje. Poté jednoduše zjistíme na pohled a dotek, zda vydržela, jestli musí na kompost, případně zda stačí nejvíce pomrzlé části jen vykrájet.
Hledáme výrazné změny barvy a kašovitost rostlinné hmoty. Pokud bude zelenina jen lehce změkčená, může být ještě v pořádku, přesto bychom raději doporučili i takovou zeleninu vyhodit, případně alespoň tepelně upravit.
Jakmile bychom se sklizením zeleniny nějaký den čekali, zřejmě již budeme muset vyhodit na kompost veškerou.
Pokud je po mrazíku konkrétní zelenina ještě pevná a nenajdeme na ní kašovitá místa s mrazem narušenou buněčnou strukturou, můžeme plody sklidit, ale musíme je rychle zpracovat.
Pokud vás mrazíky překvapí a vy máte stále plody nedozrálé, raději je skliďte a uskladněte ve sklepě, kde mohou dozrát. Zde vám pak mohou vydržet několik týdnů a některé druhy zeleniny, jako například cukety, i několik měsíců.
Co sklidit před příchodem mrazu
Rajčata a papriky, pokud již dorostly do sklizňové velikosti, ale ještě se nevybarvily, celkem spolehlivě dozrávají doma - pokud je sklidíme včas.
Ideální je teplé místo a kartónová krabice, do níž vložíme i několik jablek. Etylén, který vylučují, dozrávání uspíší.
Co sklidit již před prvními mrazíky?
- Rajčata
- papriky
- lilky
- okurky
- mochyně
- melouny
- cukety
- dýně
- fazolky
- hrách
- hlíznatý fenykl
- celer
Podobně je na tom cibule či fenykl, ty můžete sklízet i nedorostlé a rovnou použít.
Kořenová zelenina a zimování
Kořenová zelenina vydrží v půdě. Mrkev, pastinák, křen i černý kořen pod nastýlkou z listí či slámy zůstávají kvalitní i po příchodu mrazů.
Můžeme je díky tomu sklízet po celou zimu, pokud ovšem nenapadne sníh nebo pokud za silných mrazů půda nezmrzne na kost i pod nastýlkou.
Proto je vhodné alespoň část úrody před příchodem silnějších mrazů sklidit a uložit do temného, chladného sklepa, nejlépe do mírně navlhčeného písku.
Pastinák a mrkev přečkají mírnou zimu bez problémů při teplotách do -8 °C. Přesto se i tady doporučuje záhon trochu nastlat.
Je-li váš skladovací prostor příliš malý, je řešením pro kořenovou zeleninu, třeba pro celer, teplá peřina. Pod vyšší vrstvou nastlané slámy může v klidu vyzrávat také červená řepa a kořenová petržel.
Při teplotách klesajících pod -4 °C už ale budete muset počítat se škodami.
Dosti odolná je mrkev, petržel a celer, jelikož jsou jedlé části této kořenové zeleniny z větší části chráněné zeminou (tepelným izolantem), ani tuto zeleninu však nemůžeme pěstovat až do zimy. Snese pouze kratší mrazíky.
Jak zeleninu sklízet a skladovat
Aby se zelenina dobře skladovala, vyberte si ke sklizni slunečný podzimní večer. V tomto čase má zelenina nejnižší obsah vody a dusičnanů, a díky tomu intenzivnější aroma.
Mrkev můžete sklízet nejpozději, když se špičky listů zbarví do žluta nebo do červena. Pokud budete čekat déle, může přezrálá mrkev prasknout. Skladování už je pak obtížné.
Pastináky jsou zralé od poloviny září. Před prvními podzimními mrazy sklízejte červenou řepu.
Po sklizni zbavte zeleninu listů. Kroucením je odtrhněte nebo je odřízněte zahradním nožem. Krátké konce listů u kořene ponechte.
Zkontrolujte, zda není sklizená zelenina nahnilá nebo poškozená, a uskladněte pouze zdravou řepu a hlízy.
Zeleninu nemyjte. Nechte ji usušit na chladném místě a poté nahrubo odstraňte rukou hlínu.
Pokud se dá ze zeleniny setřít suchá hlína bez mokrých zbytků na prstech, uskladněte ji. Zelenina ukládaná ve vlhkém stavu může plesnivět.
Jak skladovat zeleninu po sklizni
Přes zimu zajistěte, aby byla zelenina skladována na místě s minimální vlhkostí vzduchu 80 %. Během doby skladování ztrácí hodně vody. Teplota musí být zároveň nižší než 10 °C.
Neomytou zeleninu skladujte v dřevěné bedně. Naplňte ji pískem a pískem také zakryjte každou další vrstvu zeleniny.
V dřevěných bednách s pískem uchovávejte hlízovitou zeleninu. Bramborám stačí bedny bez písku.
Nejlepší je skladovat zeleninu ve zděném sklepě s otevřenou, udusanou hliněnou podlahou. Takové sklepy jsou většinou ve starých domech. Je v nich potřebná vlhkost vzduchu. Teploty se téměř po celý rok pohybují mezi 5-10 °C.
Zeleninu neskladujte společně s jablky a jiným ovocem. Vypouštějí plyn urychlující zrání ethen, nazývaný také ethylen, který stimuluje látkovou výměnu v ovoci a zelenině.
Uskladněná zelenina tak dále dozrává, měkne a brzy se stane nepoživatelnou.
Zimní zelenina ve fóliovníku
Zima nemusí být pro zahrádkáře obdobím odpočinku. Pokud máte skleník, můžete vesele pěstovat domácí zeleninu, i když venku mrzne.
Ozimý salát, špenát a kozlíček polníček zasetý v srpnu nebo září obvykle rovněž úspěšně přezimuje.
Zelí “pak choi” neboli brukev čínská (japonsky tatsoi nebo tah tsai) je u nás stále ještě málo využívaná rarita původem z Číny.
Když “pak choi” vysejete během září, budete jeho listy sklízet před Vánocemi. Vyseté v době od začátku do poloviny října do nevyhřívaného pařeniště nebo skleníku zajistí přísun zelených listů s mohutnými bílými řapíky od ledna až do tvorby květů v březnu.
Celé rostliny se uřezávají podobně jako hlávkové saláty, pro opakovanou sklizeň se trhají jednotlivé listy.
Listů pak choi - stejně jako polníčku, zimního špenátu a další listové zeleniny - se za mrazivých dnů nedotýkejte.
Pokud jde o skladování, jsou ve výhodě majitelé pařenišť. Hlávky salátů a zelí totiž můžete vyjmout ze země i s kořeny a v pařeništi přihrnout vlhkou půdou.
Proč některé druhy po mrazu chutnají lépe
Mráz není pro proces dozrávání nutný, důležitou roli tu však hraje nízká teplota.
Metabolismus rostlin se totiž při dlouhodobém působení chladu zpomaluje, cukr a další důležité látky se už nepřeměňují, ale ukládají se v listech, kořenech, hlízách a bulvách.
Příkladem je kadeřavá kapusta, totéž platí třeba i o růžičkové kapustě.
U zimovzdorných druhů zeleniny to platí dvojnásob: teprve nízké teploty jim totiž dodají tu správnou chuť a aroma.
U pórku musíme dát dobrý pozor, jaký jsme vysadili. Takzvaný zimní pórek, tedy odrůdy vhodné k zimování v záhonech, je lepší nechat venku, kde vydrží mnohem déle než sklizený třeba ve sklepě či v lednici.
U pórku je však třeba se postarat o tepelnou izolaci před silnými mrazy. Především půda nesmí zmrznout příliš rychle a příliš hluboko.
Pomůže proto nastýlka z listí či slámy, případně ještě přihrnutí zeminy k rostlinám, kdy zahrneme celou bělavou konzumní část pórku s výjimkou listů.
Pastinák, který se velmi podobá kořenové petrželi, vydrží na záhonech také celou zimu. Na konci února však musíme kořeny vyrýt.
Pastinák je totiž dvouletá rostlina a brzy na jaře by začal tvořit květní stvoly, načež by byly podzemní orgány znehodnocené.
Praktická kontrola fóliovníku před mrazivou nocí
- Odstraňte z prostoru poškozené a nemocné rostliny.
- Zkontrolujte fólii, okraje, dveře a větrací otvory.
- Před večerem zakryjte citlivé rostliny bílou netkanou textilií.
- Kořenovou zeleninu zakryjte listím nebo slámou.
- Nechte uvnitř fóliovníku akumulační materiály, například vlhčí půdu nebo nádoby s vodou.
- Večer už fóliovník zbytečně nevětrejte.
- Ráno se zmrzlé zeleniny nedotýkejte a počkejte, až rozmrzne.
- Po rozmrznutí zkontrolujte pevnost, barvu a případná kašovitá místa.
- Poškozené plody rychle zpracujte nebo vyhoďte na kompost.
Samozřejmě je vždy nejlepší přirozený zahrádkářský instinkt a zdravý selský rozum. Někteří z nás blížící se mrazíky dovedou i docela přesně uhodnout, jiní dají na předpověď počasí.
V každém případě platí, že jakmile se blíží mrazíky, je lepší všechnu zbývající zeleninu a ovoce sklidit a uskladnit.
tags: #muze #ve #foliovniku #zmrznout #zelenina