Výměna krunýře u krevetek: svlékání, prasklina a nejčastější rizika

Výměna krunýře je přirozenou a nezbytnou součástí života krevetek. Protože krunýř neroste společně s tělem, musí ho kreveta v průběhu růstu opakovaně opouštět a vytvořit si nový.

Právě období svlékání však patří k nejnebezpečnějším okamžikům, protože kreveta může uhynout v důsledku špatného svlečení, poranění nebo nemožnosti bránit se do doby, než nový krunýř vytvrdne.

Jak výměna krunýře probíhá

Kreveta se nejprve připraví na svlékání a pod starým krunýřem si vytvoří nový. Potom starý krunýř praskne, kreveta z něj vyleze a musí si najít klidné místo, kde počká, než nový krunýř zpevní.

Tou prasklinou které se tak bojím tak pak vyleze z toho krunýře ven?

Tou dirou vyskoci (temer doslova) a musi si zalezt a pockat, než se jim novy zpevni.

V tomto místě by měl při svlékání krunýř prasknout; svlečky ho mívají v tomto místě prasklý.

Prasklina nebo světlá čára na krunýři proto nemusí automaticky znamenat nemoc či poranění. U některých krevetek může jít o známku, že se blíží svlékání.

Jak často se krevetky svlékají

Krevetky se svlékají dost často.

Hlavně jak rostou a jak jim začne být krunýř malý.

Svlékání probíhá tak často jak se kreveta zvětšuje, mladí jedinci se svlékají častěji než dospělé krevety.

U dobře krmených jedinců to může být cca jednou za měsíc.

Četnost svlékání závisí na věku, rychlosti růstu, kvalitě výživy a podmínkách v akváriu. Mladé krevety rostou rychleji, a proto starý krunýř opouštějí častěji než dospělí jedinci.

Bílá prasklina uprostřed těla

Na dvou mojich krevetich slecnach pozoruji bilou prasklinu na krunyri (viz foto) Myslite, ze mam problem?

U krevetek se může objevit bílá nebo světlá linie přibližně v polovině těla. Pokud kreveta normálně chodí, přijímá potravu a reaguje na okolí, může jít o přirozený příznak blížícího se svleku.

Já tipuju, že to je těsně před svlékáním.

U samic se podobná změna může objevit nějakou dobu před svléknutím.

mě se taky občas objeví. zejména samice nějakou dobu před svlečením, ale nemůžu posoudit, jestli chyběl pigment, nebo to byla trhlina.

V některých případech však krunýř nemusí být pouze světlý, ale může být skutečně prasklý nebo poškozený. Taková situace je podstatně závažnější, zejména pokud je kreveta apatická, leží na boku, přestává se pohybovat nebo se drží těsně pod hladinou.

Ne, je to takové zvláštní.Mají ho prasklý přesně v polovině těla do hloubky - vypadá to, jakoby se jim krunýř dělil na dvě poloviny.

Aha, u mě to vypadá tak, že na místě kde na fotce není krunýř vybarvený, u mě chybí úplně.

Je to nejhorší a také nejnebezpečnější okamžik pro krevetu.

Rozdíl mezi přirozenou linií a poškozeným krunýřem

Já mám takových celou generaci, jde o nějaký genetický defekt, krunýř je celistvý jen prostě chybí barva.

Pokud je krunýř celistvý a chybí pouze pigment, nemusí jít o stejný problém jako v případě skutečné praskliny. U barevných variant může být obtížné pouhým pozorováním rozlišit barevnou odchylku od poškození.

Svlékání a rozmnožování

Samičce může sameček vajíčka oplodnit jen když se samička svleče.

Samice, která má zralá vajíčka, se zanedlouho bude svlékat a několik hodin po svleku je jediný možný okamžik, kdy se samečkovi může podařit vajíčka oplodnit.

Krátce před zhasnutím samičku pronásledovali samečci. Chvíli na ní byl jeden, pak dva, cvhílemi i tři.

Nevím, jestli se samičky páří po svlečení nebo před svlečením, ale chvílemi zůstali nehybně ležet na dně v pevném objetí.

Po oplodnění samice klade vajíčka, která jsou oplodněna uloženými spermiemi.

Samice vajíčka klade na plovací nožky pod ocasem.

Vajíček může být až 50 kusů, ale většinou se pohybuje snůška okolo 20-30 vajíček.

U některých druhů se uvádí snůška 20 až 40 vajec.

Proč může svlek skončit úhynem

Při tomto procesu dochází nejčastěji k úhynu krevetek, ať už z důvodu špatného svlečení, poranění při svleku nebo v důsledku nemožnosti se bránit do doby než nový krunýř vytvrdne.

Po opuštění starého krunýře je tělo krevety měkké a zranitelné. Kreveta se v této době potřebuje ukrýt, protože nemá dostatečnou ochranu před predátory ani před jinými stresujícími vlivy.

V akváriích jsou jimi nejčastěji ryby.

Především by měl vzít na vědomí, že i ta největší Neocaridina je menší než dospělá neonka.

Většina chovatelů, kteří umístili drobné krevetky do společné nádrže s mírumilovnými malými rybkami (Ancistrus, neonka, některé tetry, gupky, platy, mečovky...) má zkušenost takovou, že krevetky zde přežívají, množí se, ale je jich tam daleko méně, než v akváriu určeném pouze pro krevetky.

Vyloženými nepřáteli krevetek jsou všechny druhy cichlid a cichlidek, skaláry, parmičky, větší druhy čichavců a všechny ostatní druhy akvarijních rybek větších než 7 cm.

Z bezobratlých živočichů je jedním z hlavních nepřátelů krevet ploštěnka - Planaria.

Vliv parametrů vody na svlékání

Základním rozdílem mezi chovem krevet a akvarijních ryb je míra citlivosti krevet na parametry vody a na situace, kdy se mění.

V případě chovu krevet je důležité si uvědomit, že krevety jsou velmi citlivé na změny parametrů vody.

Změna parametrů vody podmiňuje přirozený cyklus výměny krunýře a často se stává, že k výměně krunýře dojde i v době, kdy krevety ještě nejsou na výměnu plně připraveny, což následně způsobí jejich úhyn.

Jedná se o klasický případ úhynu v důsledku tzv.

Na základě studia řady diskusí chovatelů krevet spolu s komunikací s chovateli krevet lze dojít k závěru, že řada náhodných úhynů krevet souvisí se změnou vody.

řeším stejný problém - prasklý krunýř v polovině a následná smrt krevetky - určitě to souvisí se svlékáním u mě nastává vždy druhého dne po výměně části vody.

Otázkou je, zda jim nechybí nějaký prvek na tvorbu krunýře nového.

V diskusích jsem se setkal s různými názory na různé výměny vody, které se liší v tom, jak často měnit vodu v nádrži s krevetami, a liší se také v tom, kolik vody v nádrži vyměnit najednou.

Častý je názor, že k výměně vody je třeba přistupovat velmi opatrně, což znamená, že řada chovatelů doporučuje měnit 5 až 10 % vody týdně, dokonce často doporučují měnit maximálně 10 % vody jednou za dva týdny.

Samozřejmě také doporučují, aby se parametry měněné vody co nejvíce blížily parametrům vody v akváriu.

Je tento názor správný?

Především je třeba si uvědomit, že nikdy není možné připravit vodu se stejnými parametry, jaké má voda v akváriu, a to ani v případě, že je voda připravena reverzní osmózou s použitím remineralizačních solí.

a zároveň je její PH ovlivňováno aktivním substrátem.

Za druhé musím říci, že krevetky reagují i na tak malou výměnu vody, jako je výměna pouhých 5 % objemu akvarijní vody.

Proč se voda v krevetáriu mění

Proč měníme vodu v nádrži s krevetami?

Promluvme si o hlavním účelu, proč vůbec měníme vodu v nádrži s krevetami.

Při odpovědi na tuto otázku bych měl poznamenat, že krevety a rostliny získávají z vody jen minimální množství minerálů, a právě s druhým problémem se chovatelé setkávají, a to s přebytkem těchto minerálů v důsledku odpařování vody.

Tuto skutečnost jsem si ověřil.

V jednom akváriu jsem odpařenou vodu nedoplňoval destilovanou vodou, ale přidal jsem stejnou remineralizovanou vodu s GH 5.

V druhém akváriu jsem odpařenou vodu doplnil destilovanou vodou.

Po nějaké době jsem měl v akváriu vodu s GH až 8.

Zároveň lze tuto skutečnost ověřit komerčně dostupnými testy na vápník, který je vedle hořčíku základní složkou určující tvrdost akvarijní vody.

Druhá a podle mého názoru správnější odpověď zní, že vodu měníme proto, abychom snížili množství odpadních produktů v akváriu, které jsou zastoupeny především NO3.

Obecně platí, že pokud akvárium zbytečně nepřekrmujeme a zároveň nepoužíváme krmiva s vysokým obsahem bílkovin, krevety v dobře fungujícím akváriu neprodukují zdaleka tolik odpadních produktů jako například ryby.

Pokud jde o ideální hladinu NO3 pro chov krevet, čím nižší, tím lepší, přičemž NO3 by již neměl překročit 10 ppm.

Jak přistupovat k výměně vody

Proto osobně doporučuji méně časté výměny vody, alespoň ale ve větším množství, a to 20 až 50 % objemu akvarijní vody.

Na základě svých pozorování a výše uvedeného proto doporučuji a praktikuji méně časté, ale větší výměny vody při chovu krevet.

Týdenní výměny vody rozhodně nedoporučuji.

Na druhou stranu, pokud nepoužíváte plovákový systém pro automatické doplňování odpařené vody, doporučuji přizpůsobit interval výměny vody také rychlosti odpařování.

V tomto případě je důležité mít na paměti, že odpařování zvyšuje tvrdost vody a hromadění odpadních látek.

Dobrou pomůckou je také použití kvalitního měřiče TDS, který sice není zcela přesný, ale přesto může být užitečným vodítkem pro určení, kdy přistoupit k výměně vody.

Vezměte si příklad, kdy nastavíte TDS vody v akváriu na 100 ppm a naměříte v akváriu 110 ppm, přistoupíte k výměně vody, abyste TDS snížili zpět na 100 ppm.

Tento postup však nelze brát jako neprůstřelný, protože TDS určuje celkový obsah rozpuštěných látek v akváriu.

Což mohou být soli, nečistoty, hnojiva a další.

To znamená, že jedno akvárium s TDS 100 může mít GH 4 a druhé pouze 2.

Proto je v tomto případě důležité určit optimální TDS nové vody, kterou měníme.

Můžeme určit, že budeme remineralizovat vodu z reverzní osmózy na 100 TDS, měřením zjistíme, že remineralizovaná voda o 100 TDS má například 4 GH.

Pokud používáme systém doplňování odpařované vody, budeme remineralizovat vodu z reverzní osmózy na 100 TDS.

Pokud tento systém nepoužíváme, jak jsem uvedl výše, remineralizujeme vodu z reverzní osmózy na nižší hodnotu v závislosti na množství odpařené vody, např.

Minerály, potrava a tvorba nového krunýře

Strava by měla být pestrá, protože právě tak krevety získají více potřebných živin a mikroelementů pro zdravý růst.

V zásadě platí, že čím pestřejší je strava krevet, tím více potřebných živin a mikroelementů získají pro zdravý růst.

Mějte na paměti, že krevety jsou mrchožrouti.

Proto je můžete krmit téměř čímkoli.

Momentálně jsou na trhu stovky produktů, které lze použít jako krmivo, přičemž jednotlivá krmiva se specializují na určitý aspekt chovu krevet.

Například důrazně doporučujeme krmivo Bacter AE.

Na krmení jsou drobné řasožravé krevetky nenáročné.

Pokud jsou v akváriu rostliny a nějaké řasy, vydrží i bez přikrmování dlouho.

Při větším množství krevet je vhodné je přikrmovat hlavně rostlinnou stravou, (kopřivy, špenát, okurky) případně krmivy přímo pro krevetky.

Bez jakékoli újmy mohou být přikrmovány i vločkami, granulemi i tabletami pro ryby.

Jako potravu pro tyto krevetky můžeme použít téměř cokoli co nás napadne, důležité je aby byla rozmanitá a kvalitní.

Osobně se mi nejvíce osvědčila kombinace spařeného salátu, kopřiv, pampelišky a špenátu.

Dále dostávali, granule určené pro krevety s vysokým podílem rostlinné složky a mraženou potravu ve formě dospělé žábronožky solné, cyklop a patentky.

Při krmení je potřeba přemýšlet hlavně nad množstvím podávané potravy, je lepší krmit méně, než aby vám pak někde zbytky potravy hnily a kazily parametry vody.

Nadměrné množství bílkovin v potravě může podle zkušeností chovatelů s problémy s krunýřem souviset.

Aké máš pH? Príliš vysoké či naopak nízke môže tento problém spôsobovať.Rovnako aj nadmerné možstvo bielkovín v potrave.

Svlečka v akváriu

Prázdný krunýř po svleku může v akváriu zůstat.

Svleček neboli prázdný krunýř ponecháváme v nádrži, krevetky si z něj vezmou cenné prvky a minerály pro svůj další krunýř.

Pokud si chovatel svlečky nevšimne, nemusí to znamenat, že se krevety nesvlékají. Svlečka může být velmi průhledná a během krátké doby ji ostatní krevety zkonzumují.

To sis ty krevetky pořídil až teď? Máš je krátce, že jsi žádnou svlečku v akvárku zatím neviděl?

Stabilita akvária

Všechny Neocaridina davidi potřebují akvárium, kde budou podmínky dlouhodobě co nejstabilnější.

Je úplně jedno zda je chováte v měkké vodě nebo tvrdé, důležitá je její čistota a hodnota Ph.

Tyto krevetky nejsou šťastné ve vodě, kde je hodnota Ph pod 5,8 nebo naopak stoupá nad 7,6.

Jsou však náročnější na ekologickou stabilitu v nádrži, která se v menších nádržích udržuje hůře.

Jsou náročnější na čistotu vody, než většina akvarijních rybek, zvláště jsou citlivé na zvýšený obsah dusičnanů, dusitanů, a těžkých kovů.

Předtím, než do akvária vložíte krevety, měli byste jej zcela zacyklit.

Trpasličí krevety netolerují amoniak a dusitany.

Kromě toho si dávejte velký pozor na dusičnany.

Nepotřebují velké akvárium.

V ideálním případě jim bude dokonale vyhovovat 40 litrové akvárium.

Vzhledem k jejich velikosti mohou řasožravé krevetky osídlit i velmi malá akvária o objemu několika málo litrů.

V nádrži o velikosti 30 litrů může při vhodných podmínkách žít přes 100 ks krevetek.

Tento fakt značí, že na velikost nádrže jsou tyto krevetky naprosto nenáročné.

Menší nádrž však vyžaduje větší pozornost, protože se v ní ekologická stabilita udržuje hůře.

Filtrace a úkryty během svleku

Ohledně filtrace doporučujeme použít molitanové filtry.

Jsou dost levné a mimořádně prospěšné pro krevety.

Samozřejmý je filtr s malými póry.

Filtrační materiál postačí biomolitan, ideálně bez plastového krytu.

Pokud má filtr póry či otvory v krytu větší, mohou v něm uvíznout mláďata.

Akvárium by mělo být hojně osázeno rostlinami, které budou poskytovat krevetám nejen úkryt, ale i potravu.

Určitě do akvária přidejte pro stabilizaci prostředí nějakou přírodní dekoraci v podobě kořenu nebo větví.

Dalšími skvělými pomocníky jsou olšové šišky, které obsahují mnoho důležitých prvků pro lepší kvalitu čerstvé vody.

Stejně tak listy mandlovníku, které navíc poslouží i jako vítaná potrava.

Husté rostliny, kořeny, větve a další přírodní dekorace poskytují krevetám potřebné úkryty zejména v době, kdy je jejich nový krunýř ještě měkký.

Teplota a další podmínky

Spodní hranice u akvárií v pokojích není stanovena - méně náročné druhy vydrží jakoukoli pokojovou teplotu.

Krevetky Neocaridina heteropoda var. Red vydrží i teploty kolem 5 ºC, na akvaristických fórech se najdou zmínky o přežití a množení jedinců v kádích, které jsou po celý rok ve venkovním prostředí.

Ale pozor na horní hranici - nad 30 ºC.

Tuto teplotu krevetky nesnášejí a dosti často hynou.

Co dělat při podezření na problém

1. Neprovádějte náhlé a rozsáhlé zásahy do akvária bez zjištění příčiny.

2. Překontrolujte parametry vody, především pH, NO3, dusitany, tvrdost a případně obsah těžkých kovů.

3. Zkontrolujte, zda nově doplňovaná voda nemá výrazně odlišnou teplotu nebo chemické parametry.

4. Omezte krmení, pokud v nádrži zůstávají zbytky potravy.

5. Zajistěte dostatek rostlin a úkrytů.

6. Ověřte, zda krevety neohrožují ryby, raci, ploštěnky nebo jiní spoluobyvatelé.

7. Svlečku z akvária zbytečně neodstraňujte.

Častěji měnit značky krmiv (každá značka má jiné složení), doplňovat vodu ze stejnou teplotou a překontrolovat parametry vody.

Můj návrh na nápravu je častěji měnit značky krmiv (každá značka má jiné složení),doplňovat vodu ze stejnou teplotou a překontrolovat parametry vody.

Je potřeba také rozlišit, zda jde o jednorázový nález před svlekem, nebo o opakovaný problém spojený s úhyny. Opakované praskání krunýře a následná úmrtí vyžadují kontrolu prostředí, výměny vody, krmení a případné přítomnosti predátorů.

Vissena už se mi také párkrát stalo, že měly krevetky "naprasklý" krunýř, některé přežili některé ne (red cherry).

Včera jsem si tohoto všimla u mladého samečka yellow, předtím byl naprosto v pořádku, doufala jsem,že se svleče a bude to ok. ale nepřežil to.

u mě nastává vždy druhý dne po výměně části vody.

Spoluobyvatelé a riziko poškození po svleku

Soužití krevetek s jinými spoluobyvateli je možné, ale vždy mějte na paměti, že všechny ryby jsou schopny chytit a sežrat mladou krevetku.

Při dobré péči si toho ani nevšimnete, protože se krevety budou množit rychleji než je způsobený úbytek rybami.

Jako vhodné ryby ke krevetám, lze doporučit snad jen několik malých druhů jako je Microrasbora galaxy (Dánio perlové), Rasborky rodu Boraras, Živorodku sličnou (Neoheterandria elegans), Živorodka trpasličí (Heterandria formosa) a jím podobné druhy.

Z ostatních spoluobyvatel je možné doporučit některé druhy šneků.

Tvrzení některých prodejců nebo chovatelů mini ráčků rodu Cambarellus, že jsou ideálními společníky ke krevetám, je minimálně zavádějící.

Rozmnožování a citlivost mláďat

Rozmnožování krevetek Neocaridina bloody mary není nijak složité a podaří se většině akvaristů.

Pro rozmnožování je potřeba pořídit skupinu alespoň deseti mladých krevetek, ze kterých nám za nedlouho vyrostou dospělí jedinci kde budou zastoupeny obě pohlaví.

Samice je vždy větší a za hlavou je viditelný "flek", což jsou vajíčka.

Vývoj malých krevet je přímí, tedy bez larválního stádia.

Čerstvě vylíhnuté krevetky jsou velmi citlivé na jakékoli hrubé zacházení, včetně útoků i těch nejdrobnějších ryb.

V této době je nutné filtrovat opatrně nebo zamezit přístupu malých krevetek k filtru, aby nemohlo dojít k jejich nasátí filtrem.

V prvním týdnu se živí hlavně nánosem řas na rostlinách nebo ostatních předmětech v akváriu.

Většinu času jsou dokonale schovaní a je velmi těžké je spatřit, obzvláště v zarostlém akváriu.

Zhruba po týdnu od vylíhnutí jsou již po svém prvním svleku a jsou velmi dobře viditelné.

tags: #kreveta #vymena #krunyre