První kaše patří mezi úplně první příkrmy, kterými postupně obohacujeme jídelníček miminka. Správný okamžik však nelze určit pouze podle věku, protože každé dítě je originál a jediný správný recept na postup při zavádění kašiček neexistuje.
To nejlepší, nejkomplexnější a nejšetrnější, čím můžeme naplnit bříška našich nejmenších, je bez diskuze mateřské mléko. Příroda ho chytře vybavila vším, co tělo malého miminka potřebuje. Je pro něj nejen zdrojem živin a tekutin, ale také ho do jisté míry chrání a pomáhá jeho organismu vyrovnávat se s „nástrahami světa“, do kterého vstupuje.
Kdy je vhodné začít s první kaší
Dobře prospívající děti nepotřebují nejméně do ukončeného 6. měsíce věku žádné další příkrmy. Doba, kdy zavést dětem do stravy další potraviny, je individuální.
Orientační věk je udáván kolem 6. měsíce života, minimální hranice na první pokusy je od ukončeného 4. měsíce. Kaše můžete začít dětem dávat od ukončeného 4. měsíce, u kojených dětí pak doporučují lékaři nahradit jimi večerní dávku mléka, jelikož skvěle zasytí.
U dobře prospívajících dětí je však vhodné respektovat doporučení, že do ukončeného 6. měsíce nepotřebují žádné další příkrmy. Rozdíl mezi dřívějším a pozdějším začátkem souvisí s individuálním vývojem dítěte, jeho prospíváním, způsobem výživy a doporučením pediatra.
První příznaky připravenosti na příkrmy a kaši
Ve chvíli, kdy vašemu malému strávníkovi nestačí už jen mateřské mléko nebo umělá mléčná výživa, nastal ten správný čas na první kaši.
Jako orientační body se uvádí například fakt, že děťátko už vypije kolem 1 litru mléka za den, že dosáhne určité váhy, že se na nové potraviny těší a projevuje viditelný zájem a například u dětí, které nemohly být kojeny a jsou krmeny umělým mlékem, to bývá dříve, někdy už kolem 5. měsíce.
- mateřské nebo umělé mléko dítěti přestává stačit;
- dítě se budí hladem;
- projevuje viditelný zájem o nové potraviny;
- dobře zvládá polohu vsedě nebo s potřebnou oporou;
- dobře prospívá a dosáhlo odpovídajícího stupně vývoje;
- je schopné přijímat jídlo malou lžičkou.
Správná doba nastává tehdy, kdy mu přestává stačit mateřské nebo umělé mléko a budí se hladem. Spoléhejte se na vlastní „selský“ rozum a sledujte a vnímejte potřeby vašeho děťátka.
Při rozhodování o zavedení příkrmů někdy maminky zaměňují přirozené projevy jejich půlročního miminka, které už nespinká tak tvrdě a v noci se tudíž častěji budí, za hlad. Samotné noční buzení proto nemusí znamenat, že dítě potřebuje kaši.
Pokud špatně spí nebo nepřibírá, kaše může stav zlepšit. Kaše však není automatickým řešením každého nočního buzení a při neprospívání je vhodné situaci konzultovat s pediatrem.
Jak začít s první kaší
Přibližně okolo ukončeného 6. měsíce vývoje děťátka tedy začínáme s přikrmováním. Do původně pouze mléčné stravy dítěte postupně začínáme přidávat zeleninu, a to vařenou a ve formě pyré, obiloviny ve formě kaše, raději bezlepkové, různé druhy ovoce a později i libové maso.
Každou novou surovinu přidáváme vždy jednotlivě a několik dní pozorujeme reakci děťátka, abychom mohli snáze identifikovat nějaké problémy.
V malém množství je ideální vyzkoušet různé druhy kaší a sledovat, která kojenci vyhovuje a která mu naopak způsobuje problémy s trávením.
Při krmení dítě musí sedět. Pokud to už zvládne samo, sedí v dětské židličce. V opačném případě můžeme použít například autosedačku.
Děťátko krmíme malou lžičkou a začínáme opravdu pouze 1-2 lžičkami, postupně přidáváme.
Večerní, ranní nebo jiná dávka
Obilné kaše se obvykle doporučují na večerní příkrm, můžeme ji ale zařadit i jindy. U kojených dětí lékaři doporučují nahradit kaší večerní dávku mléka, jelikož dobře zasytí.
Klidně je můžete začít podávat namísto ranní dávky mléka, jako příjemný start do nového dne. Neexistuje tedy pravidlo, že první kaše musí být vždy podávána večer. Rozhodující je, jak dítě na nové jídlo reaguje a jak vyhovuje jeho dennímu režimu.
Kterou kaší začít
Začněte ideálně s kaší vyrobenou pouze z jedné obiloviny a nejlépe bez lepku - tedy s kaší rýžovou, jáhlovou, kukuřičnou nebo pohankovou.
Pokud je vaše děťátko snese bez potíží, můžete později začít zkoušet i kaše s lepkem nebo jejich různé kombinace.
| Typ první kaše | Vlastnosti |
|---|---|
| Rýžová | Jemná, chuťově nevýrazná a dobře se rozváří. |
| Jáhlová | Bezlepková; jáhly je před přípravou nutné několikrát spařit. |
| Kukuřičná | Bezlepková; připravuje se z kukuřičné krupice. |
| Pohanková | Bezlepková; rychle se připravuje z pohankové mouky. |
| Ovesná | Obsahuje lepek; pro menší děti je vhodné vločky rozmixovat. |
| Amarantová | Bezlepková; zrníčka vyžadují propláchnutí a namočení. |
Bezlepkové a lepkové kaše
Kaše pro kojence a batolata můžeme rozdělit také podle toho, zda jsou vyrobeny z obilovin, jež obsahují lepek, či jsou bezlepkové.
Do první skupiny patří výrobky z pšenice, ječmene a ovsa, do druhé kaše rýžové, kukuřičné, pohankové či amarantové.
V posledních letech se tento trend změnil a se zaváděním lepku se začíná mnohem dříve. Důvodem je fakt, že předejít intoleranci lepku je možné jeho zaváděním v době, kdy je dítě ještě alespoň částečně kojeno.
A to u nás bývá právě nejčastěji okolo půlroku věku, pak se většina dětí odstavuje a po prvních narozeninách už kojí jen menšina českých matek.
Pokud tedy plánujete po zavedení prvních příkrmů děťátko postupně odstavit, začněte přikrmovat potravinami s lepkem klidně už po půlroce věku.
Současně platí, že názory na přesné načasování zavádění lepku nejsou zcela jednotné. Pokud má dítě alergickou anamnézu, zdravotní obtíže nebo jiné rizikové faktory, je vhodné postup konzultovat s pediatrem.
Mléčné a nemléčné kaše
Existují dva základní typy kaší: mléčné a nemléčné. Mléčné se vyrábějí ze směsi s obsahem mléka, nemléčné jsou naopak zcela bez mléka, které ale můžete použít k přípravě kaše.
Nemléčnou obilninovou kaši je vhodné zamíchat s mateřským nebo umělým mlékem. Kaše samozřejmě můžete připravit také s kojeneckou vodou.
Jestliže máte v rodině alergickou anamnézu, případně má vaše miminko nějaké zdravotní problémy, zvolte raději variantu bez mléka a směs smíchejte s vlastním odstříkaným mlékem nebo s umělou mléčnou výživou pro kojence v hypoalergenní variantě, s označením HA.
Pro alergické děti jsou k dostání i mléčné kaše, v nichž je obsaženo hypoalergenní sušené mléko, jejich výběr je ale lepší konzultovat s pediatrem a první dávku odzkoušet raději v menším množství.
Kojenecké kaše se vaří ve vodě nebo mléce, kravské mléko se však doporučuje zavádět až po 1. roce života.
Nemléčné kaše můžete připravit s mateřským mlékem, kojeneckou vodou nebo odpovídající umělou mléčnou výživou. U mléčné kaše se vždy řiďte konkrétním návodem na obalu.
Na co se zaměřit při nákupu instantní kaše
Na trhu je dnes nepřeberné množství instantních kaší pro kojence a batolata, jejichž použití je skutečně jednoduché - prostě suchou směs smícháte s převařenou vodou a je hotovo.
Instantní kaše jsou oblíbené pro rychlou přípravu a hygienické balení.
Na čísla na obalu znázorňující ukončený měsíc věku, po němž je možné daný výrobek použít, příliš nedejte. Některé výrobky totiž i přesto, že jsou určeny pro ty nejmenší, obsahují složky, které se do jídelníčku kojence nehodí.
Vždy je proto nutné pečlivě přečíst složení konkrétního produktu.
Pro nejmenší děti, u nichž se s příkrmy a večerními kašemi obecně teprve začíná, použijte kaši s co nejjednodušším složením, bez přídavku sacharózy a bez jakýchkoli umělých přídatných látek, zejména barviv, stabilizátorů a konzervantů.
- vybírejte kaši s co nejjednodušším složením;
- kontrolujte, zda neobsahuje přidaný řepný cukr nebo sacharózu;
- vyhněte se čokoládě, kakau a zbytečným příchutím u nejmenších dětí;
- sledujte přítomnost barviv, stabilizátorů a konzervantů;
- ověřte, zda jde o mléčnou, nebo nemléčnou kaši;
- zkontrolujte, zda obsahuje lepek;
- řiďte se věkem dítěte, ale vždy posuzujte také skutečné složení.
První kaše pro kojence jsou bez přidané soli, cukru i lepku, kaše na dobrou noc zasytí před spaním, pořídit můžete rovněž lehce stravitelné mlíčko s kaší.
Proč se nedoporučuje začínat slazenou krupicovou kaší
Většina dnešních rodičů dostávala kdysi už pár týdnů po narození z láhve řídkou krupicovou kaši, pokud možno řádně oslazenou řepným cukrem. To byla většinou příliš silná „káva“ i pro starší děti.
Krupička se dnes už pro nejmenší děti většinou nepoužívá právě kvůli bolestem bříška, které po ní - a také po kombinaci s neupraveným kravským mlékem a bílým cukrem - mnoho dětí trápily.
Pro první pokusy je vhodnější jednoduchá kaše bez přidaného cukru, soli a zbytečných přídatných látek.
Jak připravit domácí kaši
Připravit domácí kaši obvykle zabere jen pár minut a výsledek potěší nejen děti, ale i rodiče, kteří nechtějí odbývat večeři instantními zázraky plnými cukru a zbytečných přidaných látek.
Pokud ale zrovna necestujete a máte dost času, můžete svému potomkovi připravit i čerstvou kaši vlastní výroby.
Rýži nebo spařené jáhly propláchněte vodou, nasypte do trojnásobného množství kojeneckého mléka a na mírném plameni pozvolna vařte, dokud se obilovina nerozvaří, podle potřeby případně dolijte mléko.
Do hotové kaše je možné rozmačkat banán nebo jiné ovoce.
Kaše pro kojence se vaří ve vodě nebo mléce, kravské mléko se však doporučuje zavádět až po 1. roce života.
Recepty na jednotlivé druhy kaší
Rýžová kaše
Na výslednou konzistenci vhodnou pro malé děti použijte kulatozrnnou rýži, která není chuťově výrazná a dobře se rozváří.
Rýži propláchněte, uvařte ve dvojnásobném množství kojenecké vody doměkka a nechte pár minut chladnout.
Jáhlová kaše
Jáhly je před přípravou kaše nutné několikrát spařit vroucí vodou, abyste se zbavili přirozené hořkosti, kvůli které by vaše ratolest mohla výslednou kaši odmítnout.
Kukuřičná kaše
Připravuje se z kukuřičné krupice, kterou je třeba alespoň na hodinu namočit do studené vody.
Tu slijte a krupici znovu zalijte kojeneckou vodou v poměru 1 díl kukuřičné krupice a 4 díly vody.
Ovesná kaše
Menším dětem ovesné vločky nejprve rozmixujte na prášek, aby kaše neobsahovala kousky, se kterými si ještě neporadí.
Zalijte čtyřnásobným množstvím kojenecké vody, přiveďte k varu a povařte 10 minut.
Pohanková kaše
Nejjednodušším a nejrychlejším způsobem přípravy pohankové kaše je za použití pohankové mouky.
Na 1 díl mouky je třeba 46 dílů kojenecké vody podle požadované hustoty výsledné kaše.
Mouku nasypte do vroucí vody a pomocí metličky důkladně rozmíchejte.
Amarantová kaše
Použijete-li na přípravu kaše místo amarantové mouky malá zrníčka, nejprve je důkladně propláchněte a nechte několik hodin namočené ve studené vodě.
Vodu poté slijte. Přidejte asi dvojnásobné množství kojenecké vody, přiveďte k varu, povařte 20 minut a nechte ještě asi 10 minut dojít pod pokličkou.
Jak kaši dochutit
Mezi prvním ovocem, které můžete použít na ochucení kaší, by měl být banán a podušené jablko zbavené slupek.
Postupně však vyzkoušejte i další tepelně zpracované druhy, které obvykle nezpůsobují malým dětem problémy.
Patří mezi ně například hrušky, meruňky, broskve či nektarinky.
Nestíháte připravit příchuť do dětské kaše? Jako příchuť do kaše lze použít i rozmixovanou vařenou zeleninu.
Trpí-li vaše ratolest na časté průjmy, borůvky jsou ideální pro stabilizaci trávení.
Nové ovoce i zeleninu je vhodné zařazovat postupně, vždy jednotlivě a v malém množství, aby bylo možné sledovat reakci dítěte.
Jaká konzistence je vhodná pro kojence
Kojenecké kaše určené nejmenším dětem od ukončeného 4. měsíce mají velmi jemnou strukturu, bez hrudek.
Pro starší děti, které už umí kousat, mohou být v kaších větší kousky, třeba ovoce.
U prvních kaší je důležité, aby konzistence odpovídala schopnostem dítěte. Kaše by neměla obsahovat kousky, se kterými si kojenec ještě neporadí.
Kaše pro děti s alergickou anamnézou
Pozor si dejte u dětí s alergickou anamnézou a u atopiků - těm je lepší podávat kaše bez složek, které by jejich citlivý organismus mohly podráždit.
Jestliže máte v rodině alergickou anamnézu, případně má vaše miminko nějaké zdravotní problémy, zvolte raději variantu bez mléka.
Pro alergické děti jsou k dostání i mléčné kaše, v nichž je obsaženo hypoalergenní sušené mléko, jejich výběr je ale lepší konzultovat s pediatrem a první dávku odzkoušet raději v menším množství.
U batolat se mezi problematické složky řadí zejména citrusové plody a další cizokrajné ovoce, oříšky, kakao či čokoláda.
Oříšky jsou rizikové i u zdravých dětí - do kaše je proto raději přidávejte namleté najemno, abyste se vyhnuli riziku nepříjemného vdechnutí.
Co se mění po prvním roce
Větší děti od jednoho roku věku už mohou jíst kaše s různými přísadami, ať už jim pokrm vylepšíte sami, třeba ovocem, strouhanými mandlemi nebo medem, anebo sáhnete v obchodě pro batolecí kaši s neobvyklou příchutí nebo neobvyklým složením.
Kravské mléko se doporučuje zavádět až po 1. roce ivota.
U starších dětí se může postupně měnit struktura kaše a lze přidávat více různých surovin. I nadále je však vhodné sledovat složení, množství přidaného cukru a reakci dítěte.
Instantní versus domácí kaše
| Instantní kaše | Domácí kaše |
|---|---|
| Rychlá příprava a hygienické balení. | Čerstvá příprava z jednotlivých surovin. |
| Suchou směs stačí smíchat s převařenou vodou. | Obilovinu je nutné propláchnout, uvařit a podle potřeby upravit konzistenci. |
| Je nutné pečlivě číst složení konkrétního výrobku. | Rodič sám rozhoduje, jaké suroviny do kaše přidá. |
| Praktická při cestování nebo nedostatku času. | Vhodná, pokud máte dost času na přípravu. |
Velkým pomocníkem při přípravě stravy malého dítěte mohou být instantní nemléčné cereální kaše Nomina.
Jsou vyrobeny pouze z obilovin, bez přítomnosti jiných ingrediencí. Sami si tedy volíte, co do kaše přidáte.
Některé z nich navíc neobsahují lepek.
Kaše Nomina nejsou primárně určeny pro nejmenší děti. Neřadí se do této legislativní kategorie. Jedná se o běžnou potravinu.
Maminky se pro ně rozhodují samy. Pokud se pro kaše Nomina rozhodnete i vy, doporučujeme zpočátku volit Nominu jáhlovou, Nominu rýžovou, Nominu pohankovou či Nomíka.
Tyto kaše obsahují menší množství vlákniny. Tu musí malé děti do jídelníčku zařazovat postupně.
Kaše jsou syté, dětmi dobře snášené a snadno stravitelné. V neposlední řadě jsou bezlepkové.
Jak sledovat reakci dítěte
V malém množství je ideální vyzkoušet rzné druhy kaší a sledovat, která kojenci vyhovuje a která mu naopak způsobuje problémy s trávením.
Každou novou surovinu přidáváme vždy jednotlivě a několik dní pozorujeme reakci děťátka, abychom mohli snáze identifikovat nějaké problémy.
Reakci dítěte sledujte nejen po zavedení nové obiloviny, ale také po přidání mléka, ovoce, zeleniny nebo jiné přísady. Při potížích je vhodné novou surovinu vynechat a další postup konzultovat s pediatrem.
Kdy a jaké příkrmy pro kojence?
Časté otázky rodičů
Je první kaše vhodná už od ukončeného 4. měsíce?
Kaše můžete začít dětem dávat od ukončeného 4. měsíce, orientační věk je ale udáván kolem 6. měsíce života.
Dobře prospívající děti nepotřebují nejméně do ukončeného 6. měsíce věku žádné další příkrmy. O vhodném termínu proto rozhoduje individuální vývoj dítěte a doporučení pediatra.
Musí se první kaše podávat večer?
Obilné kaše se obvykle doporučují na večerní příkrm, můžeme ji ale zařadit i jindy.
Klidně je můžete začít podávat namísto ranní dávky mléka, jako příjemný start do nového dne.
Je lepší mléčná, nebo nemléčná kaše?
Oba typy mohou být vhodné. Nemléčná kaše umožňuje použít mateřské mléko, umělou mléčnou výživu nebo kojeneckou vodu.
Jestliže máte v rodině alergickou anamnézu, případně má vaše miminko nějaké zdravotní problémy, zvolte raději variantu bez mléka.
Kdy lze podat kaši s lepkem?
V posledních letech se se zaváděním lepku začíná mnohem dříve, často okolo půlroku věku, kdy je dítě ještě alespoň částečně kojeno.
Pokud plánujete po zavedení prvních příkrmů děťátko postupně odstavit, začněte přikrmovat potravinami s lepkem klidně už po půlroce věku.
Lze první kaši připravit s kravským mlékem?
Kaše pro kojence se vaří ve vodě nebo mléce, kravské mléko se však doporučuje zavádět až po 1. roce života.
Je vhodné kaši sladit?
Pro nejmenší děti použijte kaši s co nejjednodušším složením, bez přídavku sacharózy a bez jakýchkoli umělých přídatných látek, zejména barviv, stabilizátorů a konzervantů.
Chuť lze později upravit ovocem nebo rozmixovanou vařenou zeleninou.