Hlavkový salát: osevní postup, výsev, výsadba a pěstování během celé sezóny

Hlávkový salát patří k jedněm z nejoblíbenějších druhů zeleniny a je plný užitečných vitamínů a cenných látek pro náš organismus. Navíc je i velmi dobře stravitelný. Svým původem pochází z oblasti Středozemního moře.

Hlávkový salát neboli locika setá či salátová je jedna z nejstarších a nejčastěji pěstovaných listových zelenin. Salát můžeme pěstovat z přímých výsevů i z předpěstovaných sazenic, takže při správném osevním postupu lze zajistit čerstvou sklizeň od jara až do podzimu a u vybraných odrůd také po přezimování.

Co je hlávkový salát

Hlávkový salát (locika setá neboli locika salátová Lactuca sativa) patří k nejstarší a nejpěstovanější listové zelenině. Jako mnoho jiných zelenin se k nám dostal ze Středomoří.

Lactuca sativa L. var. je listová zelenina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), která zřejmě vznikla šlechtěním lociky kompasové (Lactuca serriola).

U nás se pěstují saláty jako jednoleté rostliny. Ve své domovině ve Středomoří a Indii roste jako dvouletá rostlina s tuhými listy.

Salát tvoří listovou růžici hebkých listů, která se později zavinuje dovnitř a tvoří pevnou hlávku listů. Listy jsou široce vejčité s výraznými žebry. Barva může být kromě zelené, žlutozelená, červenozelená a hnědozelená. Okraje listů některých druhů mohou být zkadeřené.

Rostlina obsahuje bílou šťávu, která je hořká. Kvete drobnými žlutými květy. Plodem je nažka.

Výživová hodnota hlávkového salátu

Kromě vitamínu C, E a K obsahuje hlávkový salát také vápník, železo, hořčík a draslík. Tento druh salátu obsahuje i důležité bílkoviny, vlákninu a kyselinu listovou.

Hlávkový salát obsahuje mj. bílkoviny, vlákninu, vápník, železo, hořčík, draslík, kyselinu listovou, vitaminy C, E a K.

Rostlina obsahuje vitamín A, B1, B2 a C, fosfor, železo a vápník. Výborně se podílí na snižování hladiny nezdravého cholesterolu, jedná se o mírné sedativum a je výbornou prevencí před potížemi s pamětí.

Salát se nejčastěji využívá ve studené kuchyni k přípravě nejrůznějších zeleninových salátů. Používá se nejvíce do čerstvých zeleninových salátů, ale i na přípravu teplých pokrmů.

Osevní postup hlávkového salátu podle období

Salát je zázrak, který můžeme vysévat od jara do podzimu a vlastně tedy konzumovat čerstvý větší část roku. Reaguje totiž na délku dne i teploty a aby měl výstavní parametry, vyžaduje správnou péči.

Rychlený salát

Rychlený salát je chladnomilný a snese nízkou intenzitu světla. Rychlíme jej v nevytápěných sklenících, pařeništích či fóliovníkách. Semena vyséváme v únoru.

Rychlený salát vyséváme od února do skleníku či pařeniště, sazenice vysazujeme v březnu. První sklizeň salátu je obvykle nejjemnější.

Raný salát

Raný salát se pěstuje na venkovním záhoně nebo otevřeném pařeništi. Rané druhy se pěstují z předpěstované sadby ze sadbovačů.

Raný salát vyséváme na venkovní záhon od března do dubna, výsadbu provádíme v dubnu.

Letní salát

Letní salát je na rozdíl od raných druhů dobře odolný vůči vybíhání rostliny do květu. Tvoří velké hlávky.

Semena se vysévají od dubna do května. Letní salát vyséváme nebo vysazujeme na venkovní záhon od dubna do července.

Podzimní salát

Podzimní salát se vysévá v červenci a sklízí od října až do počátku listopadu. Používají se rané odrůdy vhodné pro období se zkracujícím se dnem.

Podzimní salát vyséváme na venkovní záhon nebo do fóliovníku v červenci, sazenice vysazujeme v srpnu.

Salát pro přezimování

Pěstování tohoto druhu salátu je poměrně rizikové. Může dojít jak k poškození rostliny počasím, tak zvěří a ptáky.

Přezimující salát vyséváme na venkovní záhon od srpna do září, výsadbu sazenic provádíme od září do října. Pro úspěšné pěstování přes zimu vyséváme přímo na stanoviště koncem září, předpěstovanou sadbu vysazujeme v polovině října.

Salát by měl přezimovat s osmi pravými listy. Řada odrůd salátů se hodí k ozimovému pěstování, například odrůda Humil.

Salát pro přezimování vyséváme na začátku srpna a sklízíme na jaře. Jeho pěstování může ohrozit počasí, zvěř a ptáci.

Výběr osiva a odrůdy

Až si budete pořizovat semena salátu, přečtěte si na obalu, jestli se jedná o rostliny, které je možné pěstovat z přímého výsevu nebo ze sadby, jež je nutné předpěstovat. U většiny semen však zpravidla funguje obojí.

Na sáčku se semeny najdeme základní informace o tom, jestli jdou saláty pěstovat z přímého výsevu nebo ze sadby a tudíž potřebují předpěstovat. U většiny ale funguje obojí.

Osivo by mělo být vždy čerstvé, protože semínka poměrně rychle stárnou a přicházejí o svou klíčivost.

Kupujeme vždy čerstvé osivo, neboť semena salátů rychle stárnou a ztrácí klíčivost.

Při pěstování hlávkového salátu je dobré si správně vybrat vhodnou odrůdu.

Jednotlivé odrůdy se mezi sebou liší jak tvarem, barvou, velikostí a zkadeřením svých listů. Pro pěstování je však třeba rozlišovat odrůdy, které jsou vhodné k pěstování ve vytápěných nebo nevytápěných sklenících, venkovní druhy, druhy vhodné k rychlení, letní, podzimní a druhy vhodné pro pařeniště a fóliovníky.

Odrůdy vhodné pro jarní pěstování

• Raná odrůda Deon tvoří středně velké, světle zelené hlávky, listy jsou hladké, světle zelené. Roste rychle, odrůda je vhodná i pro pěstování pod textilií.

• Salát hlávkový Červánek je první česká červenohlávková odrůda raného polního salátu určená pro jarní i podzimní pěstování, vytváří pevné těžké hlávky střední velikosti.

• Jarní odrůda hlávkového salátu Major vyniká odolností k vybíhání a výraznou rezistencí k plísni salátové. Má menší manžetu a snáší hustší spon. Je vhodná pro pěstování pod porofólií nebo netkanou textilií.

• Salát hlávkový Dětenická atrakce je odrůda určená pro polní pěstování z přímých výsevů. Hlávka je kulovitá, pevná a velmi dobře uzavřená, světle zelená, při dozrávání až bělavá. Je středně odolná proti vybíhání do květu a chorobám, je vhodná pro postupnou sklizeň.

• Poloraný salát Merkurion s velkou hlávkou (350-380 g) má listy tuhé, hráškově zelené, dobře snáší chlad i vysoké teploty.

Předpěstování sadby hlávkového salátu

Semena hlávkového salátu vyséváme 8 až 12 týdnů před předpokládaným termínem výsadby. Platí, že čím je kratší den, tím delší je doba předpěstování.

Držte se pravidla, že čím je kratší den, tím je doba předpěstování salátu delší. Semena byste měli vysévat zhruba 8 až 12 týdnů před předpokládaným termínem výsadby.

Semena vyséváme mělce do vlhkého sterilního výsevního substrátu přibližně 2 semena na 1 cm², do hloubky 0,5 až 1 cm.

Semena vyséváme do vlhkého sterilního výsevního substrátu a na 1 cm² umístíme vždy 2 až 3 semena do hloubky 0,5 až 1 cm.

Salát můžete vysévat nejen do výsevních misek, ale i do truhlíků nebo přímo do sadbovačů.

Sejeme je do výsevních misek, truhlíků nebo přímo do sadbovačů.

Semena pravidelně rosíme rozprašovačem, abychom je nevyplavili. Větší proud vody by je mohl snadno vyplavit.

Výsevní misku můžeme překrýt sklem, fólií nebo použít speciální domácí skleníček. Zvolenou nádobu můžete překrýt sklem, použít můžete i potravinovou fólii nebo průsvitný plastový kelímek.

Často větráme, protože tím předejdeme případným plísním a hnilobám.

Jakmile semena vzejdou, neměla by okolní teplota v noci klesnout pod 8 °C, přes den nesmí překročit 22 °C.

Pokud vyséváme do truhlíků a misek, tak salát ve stadiu tvorby pravých listů pikýrujeme do sponu 4 × 4 cm anebo do sadbovačů či rašelinových květináčků.

Přepichujeme do substrátu s nižším obsahem živin tak, aby na každou sazenici připadlo 10 až 30 cm². Teploty ve dne udržujeme v rozmezí 16-20 °C, v noci 4-6 °C.

Po vsetí sadby je třeba provést vyjednocení jednotlivých sazenic, aby nebyly příliš vytažené.

Teplota klíčení

Jednoletá rostlina II. až III. trati rostoucí již při teplotě 4 °C. Optimální teplota pro pěstování je 15 °C.

Optimální teplota pro klíčení je 14-18 °C, při které klíčí osivo za 6-10 dní. Při teplotách vyšších než 25 °C se klíčivost silně snižuje, nad 30 °C osivo neklíčí.

Přímý výsev na záhon

S výsevem začněte dle počasí a oblasti, v níž žijete. V teplých lokalitách je někdy možné provést výsev venku už v březnu a od té doby lze hlávkový salát vysévat až do podzimu.

S přímým výsevem na záhon můžete začít zhruba v březnu. V teplých oblastech můžete začít s výsevem hlávkového salátu na venkovní stanoviště již v březnu a pak postupně vysévat až do podzimu.

Při výsevu přímo na záhon vyséváme semena mělce do řádků nebo po špetkách ve sponu 25 × 25 až 30 × 30 cm a rostliny po vzejití vyjednotíme.

Pokud chcete semínkům vytvořit příhodné mikroklima, které podporuje rychlejší růst, přikryjte záhon netkanou textilií.

Na jaře se využívá netkaná textilie na přikrytí rostlin, protože se pod ní utváří příznivé mikroklima pro rychlé vzcházení a růst rostlin.

Jak výsev usnadnit

Pokud si chcete vysévání salátu usnadnit, využijte osivo na pásce nebo smíchejte semínka s hrubým suchým pískem.

Výsadba předpěstovaných sazenic

Předpěstované sazenice by měly mít před výsadbou 4 až 6 pravých listů.

Předpěstované sazeničky vysazujeme při 4-6 pravých listech mělce na záhon tak, abychom nezahrnuli srdéčko rostliny.

Vysazujte je vždy mělce, aby nedošlo k poškození „srdíčka“ a nebylo zahrnuté zeminou. Mělká výsadba je důležitá.

Podle velikosti hlávek vybraných odrůd vysazujeme sazeničky do sponů 25 × 25 cm u rychlených a jarních odrůd až 35 × 35 cm u velkohlávkových ledových odrůd.

Salát musí rychle růst, aby byl jemný a chutný.

Vysazené předpěstované sazenice salátu překryjeme netkanou textilií. Chráníme je tak proti jarním přízemním mrazíkům a zároveň udržujeme potřebnou vlhkost a bráníme prorůstání plevelů.

Stanoviště a půda

Nároky na světelné stanoviště jsou vysoké. Pro úspěšné pěstování je nutné dobře osluněné stanoviště.

Na tmavém stanovišti rostlina neuzavírá pěkné hlávky. Salát má raději slunce než stín.

Salátu se nejlépe daří v humózních, středně těžkých strukturních půdách.

Salát hlávkový vyžaduje kvalitní, dostatečně vzdušnou a propustnou půdu v druhé trati. Je náročný na zásobování živinami.

Při nedostatku organické hmoty hnojíme k předplodině, případně je možné na jaře zapravit do půdy kompost.

Salát má tendenci kumulovat v hlávce dusičnany, proto je třeba opatrnosti při hnojení pozemku.

Zálivka a péče během růstu

Pro rychlý růst vyžaduje rovnoměrnou a vydatnou zálivku.

Po výsadbě až do tvorby hlávek zaléváme pravidelně, ale nepřemokřujeme, aby ke kořenům mohl vzduch.

Hlávky musí co nejrychleji oschnout, včetně pěstební zeminy, a proto zaléváme zásadně ráno.

Na suchém místě a při špatné zásobě živin rostlina vybíhá do květu, což je nežádoucí, protože listy zhořknou.

Salát je chladuvzdorný a prakticky se dá pěstovat po celou sezónu.

Vhodné kombinace na záhonu

Saláty je dobré vysévat spolu s koprem, tymiánem nebo semeny cibule.

Salátu to svědčí vedle mrkve, výhodné je společenství na záhonu vedle pnoucích fazolí nebo okurek.

Saláty často sázíme spolu s pórkem a celerem, vedle mrkve s koprem, vedle cibule nebo hrášku.

Saláty mohou tvořit okraj záhonu s fazolemi nebo okurkami.

Ochrana před slimáky a plzáky

Salát je nutné chránit před slimáky. Saláty bývají oblíbenou pochoutkou slimáků a plzáků.

V blízkosti hlávkového salátu pěstujeme tymián, lichořeřišnici, kopr, šalvěj, měsíček, kostival, petrželku nebo pažitku. Tyhle aromatické bylinky odrazují slimáky od hostiny.

Mladé rostliny se vyplatí chránit rovněž jakýmsi límcem z plastové láhve od balené vody.

Uřízněme pruh, na širší horní straně vystříháme zoubky, dolní stranu necháme rovnou.

Choroby a škůdci

Plíseň salátová

Častou chorobou salátů je plíseň salátová (Bremia lactucae).

Projevuje se světlezelenými až žlutozelenými skvrnami zejména na starších listech. Skvrny se postupně zvětšují, splývají a zasychají. Na spodní straně skvrn je zřejmý bělavý poprašek. Napadené listy většinou hynou a opadávají. Choroba na rostlinách často pokračuje i po jejich sklizni. Napadené mladé rostliny mohou uhynout.

Chorobu podporuje vysoká vzdušná vlhkost (nad 90 %), ovlhčení listů, deštivé počasí, nevhodná zálivka a teploty mezi 15 a 20 °C.

Dutilka topolová

Dutilka topolová (Pemphigus bursarius) poškozuje řapíky, později i kořeny.

Drátovci

Drátovci, tedy larvy kovaříků (Elateridae), poškozují kořeny a kořenové krčky.

Jejich výskyt zvyšuje zařazení jetelotrávy do osevního postupu, případně zaplevelení pýrem.

Podehnívání salátu

Podehnívání salátu způsobuje celé spektrum hub (Sclerotinia, Botritis, Rhizoctonia) a projevuje se žloutnutím a odumíráním.

Vrchy rostlin jsou pokryty bílým nebo šedým myceliem.

Sklizeň hlávkového salátu

Salát sklízíme vyříznutím celé rostliny s dostatečně velkou hlávkou.

Aby hlávky nevadly, je nejvhodnější dobou pro sklizeň ráno nebo večer.

Obvodové listy se zpravidla odstraňují.

Salát se nejčastěji využívá ve studené kuchyni k přípravě nejrůznějších zeleninových salátů, ale používá se i na přípravu teplých pokrmů.

tags: #hlavkovy #salat #osevni #postup