Fazol na lusk: jak dlouho zraje a kdy ho sklízet

Fazol zahradní patří mezi jednoletou, teplomilnou, luskovou zeleninu, kterou lze pěstovat pro nezralé lusky i suchá semena. Pokud chceme rostlinu na lusky, k tomu účelu se hodí fazol zahradní, jehož lusky jsou lehce stravitelné a bohaté na bílkoviny, minerální soli, provitamín A.

Fazolové lusky chutnají nejlépe ve chvíli, kdy jsou mladé, křehké a rovnoměrně vyvinuté. Doba zrání záleží především na odrůdě, způsobu pěstování a termínu výsevu. U keříčkových fazolí začíná sklizeň obvykle přibližně 60-70 dní od výsevu, zatímco některé odrůdy mají vegetační dobu 68-75 dnů. První lusky se objevují nejčastěji v červenci a hlavní sklizeň probíhá od poloviny července do poloviny září.

Za jak dlouho dozrává fazol na lusk

Zhruba 60 - 70 dní od výsevu začínáme sklízet lusky. Sklízíme je postupně, podle termínu jejich výsevu.

Doba sklizně záleží na odrůdě: fazol začíná plodit v červenci, u určitých odrůd si však počkáte až do začátku října. Rostlina totiž končí svou vegetaci s prvními mrazy.

Nedozrálé plody - fazolové lusky, které konzumujeme jako zeleninu celé, v našich krajích sklízíme v červenci a v srpnu.

Zelené lusky sklízíme postupně podle termínu výsevu a to od poloviny července do poloviny září.

Uvedené termíny se mohou lišit podle počasí. Fazol je vyloženě teplomilná rostlina a při nižších teplotách se jeho růst výrazně zpomaluje. Optimální teplota v době květu je 20 - 25 st. C.

Keříčkový a pnoucí fazol

Rozlišují se dvě formy fazolu zahradního - keříčková a popínavá (tyčková).

Keříčkové fazole mají rychlejší nástup do plodnosti a poskytnou vyšší koncentrovanou úrodu v kratším časovém období. Vzhledem ke kratší vegetační době netrpí tak výrazně chorobami a škůdci.

Keříčkové fazole jsou na pěstování jednodušší než fazole tyčkové, a ideální pro záhon.

Keříčkový fazol (jeho lusky mají vždy kruhový průřez a jsou žluté nebo zelené) se pěstuje bez opory a jeho lusky dozrávají takřka současně.

Krátká doba sklizně může být pro někoho nevýhodná, proto je možné vysévat rostliny v několika termínech po sobě.

Pokud chcete sklízet fazolky dlouhou dobu, musíte provést několik opakovaných výsevů v asi třítýdenních intervalech.

Tyčkový fazol potřebuje oporu (alespoň dvoumetrovou) a lusky se sklízejí postupně podle toho, jak dozrávají.

Tyčkové fazole mají delší vegetační dobu, a proto je také sklizeň rozložena na delší období. Poskytují vyšší výnosy.

Pnoucí odrůdy plodí delší dobu; ideální délka lusků bývá přibližně 10-15 cm podle kultivaru.

Tyčkové fazole umožňují využít „třetí rozměr“ - výšku na malých zahrádkách. Do plodnosti vstupují později, při pravidelné sklizni mladých lusků ale přináší úrodu kontinuálně až do podzimu.

Jak poznat správnou konzumní zralost

Při sklizni lusk přelomíme. Lom by měl být hladký a sklovitý.

Fazolové lusky začněte otrhávat, jakmile se při ostrém ohnutí hladce zlomí.

Že je lusk zralý poznáme, když při ohnutí lehce praskne.

Při sklizni lusků určených ke kuchyňskému zpracování je ideální sbírat je ještě nedozrálé - tedy ve chvíli, kdy jsou lusky křehké a semena uvnitř ještě nejsou plně vyvinutá.

Semena by v této fázi měla být pevná, hezky vybarvená a rovnoměrně vyzrálá.

Lusky ale obvykle dozrávají postupně, proto je dobré kontrolovat rostliny pravidelně a sklízet průběžně.

• Nezralé lusky jsou měkké a po sklizni rychle uvadají.
• Pozdní sklizeň vede k tvrdnutí semen a vláknitosti lusků.
• Lusky, které jsou pružné a mají vyvinutá semena nebo lusky, jejichž lom není rovný (z obou stran je vláknitý) nejsou vhodná k mražení a zavařování.
• Fazole se sklízejí tehdy, když jsou lusky plné, ale stále měkké.

Keříčkové fazole se sklízí průběžně, jakmile jsou lusky plné, ale stále měkké.

Pokud chcete mít velkou úrodu, fazolky protrhávejte každý týden - podpoříte tím tvorbu nových květů.

Protrháváním již zralých lusků je možné zvýšit výnos. Fazole poté zakládají na nové květy. Zvláště to platí u pnoucích fazolí.

Jak dlouho zrají lusky podle odrůdy

Gama - zelenoluská, středně raná až pozdnější, s vegetační dobou do sklizně 70-75 dnů.

Bona - středně raná až pozdí odrůda s vegetační dobou 68-72dnů.

BONA - delikátní, jemné lusky středně zelené barvy. Dosahují délky 10 - 12 cm, jsou mírně prohnuté, na průřezu kruhovité, bez vlákna a pergamenu.

GAMA - středně pozdní odrůda (vegetační doba 70 - 75 dnů) keříčkového typu, vyššího vzrůstu (40-45 cm), bez úponků.

Aidagold- středně raná žlutoluská odrůda keříčkovitého typu, vysoká 30-40cm, vzpřímeného vzrůstu.

Vyzkoušejte některou z odrůd typu Supermarconi. Jedná se o výnosné, velice chutné tyčkové zahradní fazole původem z Itálie.

Kdy fazol vysévat, aby stihl dozrát

Semena vyséváme v době, kdy teplota půdy neklesá pod 10 st. C, což znamená od poloviny května do poloviny června.

Obecně platí, že by se fazol měl sít v době, kdy teplota půdy neklesá pod 10 °C (od poloviny května).

Poslední termín k setí jakéhokoli fazolu je konec června.

Začínáme s ním až v polovině května, kdy už nehrozí nečekané mrazíky.

Postupným výsevem až do konce června prodlužujeme dobu sklizně.

Fazole jsou teplomilné zeleniny. Nevysévejte je na jaře dřív, než se půda dostatečně prohřeje (alespoň na 12 oC), v chladné půdě můžou semena v průběhu klíčení zahnívat.

Rozdíl mezi uvedenými teplotami souvisí s podmínkami stanoviště a rizikem pomalého vzcházení. Pro bezpečný výsev je důležité, aby půda neklesala pod 10 °C; v chladné půdě je vhodné počkat na její další prohřátí.

Už začátkem května se do výsevu pouštějí ti nejzapálenější pěstitelé, kteří si fazole rádi předpěstují doma - třeba na parapetu nebo ve skleníku.

Jakmile však začnou první mrazíky, musíte je otrhat.

Výsev a vzcházení fazolí

Podlouhlá oválná semínka fazolí zatlačíme prstem asi 2 až 3 cm hluboko do předem zkypřené zahradní půdy.

Semena keříčkového fazolu se sejí na vzdálenost 5-10 cm v řádcích vzdálených 40 cm. Hloubka výsevu by měla být zhruba 5-7 cm.

Výsev je možný i do tzv. hnízd - do jamek vzdálených 30-40 cm se sejí tři až čtyři semena.

Keříčkové druhy vyséváme po 3 - 4 semenech, pnoucí druhy po 5 semenech do jamek 3 - 5 cm hlubokých.

Popínavý fazol se seje ve stejnou dobu jako keříčkový, nejlépe do hnízd po čtyřech až šesti semenech na vzdálenost 60 cm ve čtvercovém sponu. Hloubka výsevu by měl být cca 8 cm.

Fazol vzejde do týdne až 14 dnů.

Jakmile rostlinky vzejdou, ponecháme z každé skupinky silnějšího jedince a slabší opatrně odstraníme.

Péče během zrání lusků

Po výsevu je důležité udržovat záhon bez plevelů.

Po vzejití půdu nakypřete.

Nezapomeňte půdu kolem rostlin občas zkypřit motyčkou a odstranit plevel. Ten totiž soutěží s fazolemi o vodu i živiny.

Po druhé okopávce nakopčíme půdu k řádkům nebo hnízdům, aby rostliny nepoléhaly.

Poslední okopávku provádíme před začátkem květu.

Kultivujeme jenom do začátku kvetení, pozdější zásah do porostu zapříčiňuje sprchávání květů a negativně působí na zdravotní stav rostlin.

Fazol je mělce kořenící rostlina, proto je poměrně náročná na zálivku.

Pravidelně zaléváme přímo ke kořenům.

Závlaha do počátku květu především v suchých letech zvyšuje výnos plodů.

Dostatek vláhy je nutný pro dobrý výnos i v období květu a zakládání lusků.

Mají rády stabilní prostředí - nevyhovuje jim ani dlouhé sucho, ani nadměrné přemokření.

Jakmile se objeví první květy, zaléváme vydatně jednou týdně - to je mnohem účinnější než časté, ale povrchové kropení.

Fazole mají mělký kořenový systém, takže se zalévají přímo ke kořenům. Nesmí se přemokřit, protože pak hrozí houbové choroby, na které jsou fazole náchylné.

Výbornou pomocí může být mulčovací vrstva - například posekaná tráva nebo sláma.

Keříčkové fazole pěstované na lusky upřednostňují také dostatek vzdušné vlhkosti, a pokud je suché a horké léto, musíme je nejen řádně zavlažovat, ale i rosit.

Pro pěstování je vhodné slunné, dobře chráněné stanoviště.

Keříčkové fazole nejlépe prospívají na slunném a teplém místě - slunce je pro ně doslova životně důležité. Bez něj bývají slabé, špatně kvetou a sklízet toho moc nebudete.

Vhodná je dobře propustná písčitohlinitá půda.

Optimální stanoviště je slunné místo, středně těžká až lehčí půda, která je dostatečně zásobená humusem a vláhou.

Nevhodné jsou těžké, zamokřené půdy a stinná místa.

Choroby, škůdci a počasí

Rostlina je náročná na teplotu.

Při nižších teplotách okolo 5 st. C se výrazně zpomaluje růst.

Během klíčení snese teploty 2 - 5 st. C. Pro růst je však minimum 10 st. C.

Při poškození mrazem rostliny špatně klíčí, žloutnou, poškozené rostlinné části zasychají.

Před mrazem je chráníme netkanou textilií.

Hnědnutí listů a lusků způsobuje sluneční úpal. Rostlinu chráníme netkanou textilií.

Světle zelené, později hnědé skvrny na listech a luskách způsobuje antraknóza fazolu.

Příliš velké vlhko podporuje šíření houbového onemocnění fazolu - antraknózy.

Antraknóza se přenáší osivem, proto je dobré semena mořit.

Z škůdců fazol často napadá květilka všežravá,jejíž larvy požírají vegetační stvol a listy.

Účinnou prevencí je moření osiva a nepěstování fazolu po bramborách a brukvovitých rostlinách.

Asi nejvíce hrozí napadení sviluškou.

Dostane-li se na fazol, vysává listy.

Rostlinu musíte důkladně kontrolovat.

Sklizeň, která prodlouží plodnost

Začínají dozrávat fazolové lusky. Jejich včasná sklizeň podporuje plodnost rostlin.

Říká se, že čím více sklízíte, tím více fazolí máte.

Keříčkové lusky dozrávají téměř naráz, proto je třeba porost v období sklizně často kontrolovat.

U pnoucích fazolí se lusky vytvářejí a dozrávají po delší dobu, takže se sklízejí postupně.

Lusky se odštipují jemně prsty nebo malými nůžkami. Taháním za lusky hrozí poškození výhonů.

Čerstvé lusky se rychle kazí a nesnášejí skladování - v lednici vydrží asi týden.

Čerstvé lusky skladujte v lednici při teplotě 4-6 °C, nejlépe v perforovaném sáčku nebo ve vlhkém textilu. Takto vydrží přibližně 3-5 dní.

Skladování v uzavřeném plastu vede k zapaření a plísním.

Lusky lze blanšírovat 2-3 minuty a po rychlém zchlazení zamrazit. Zachovají si barvu i křehkost po mnoho měsíců.

Hodí se také k mražení a zavařování.

Co dělat s lusky, které necháme dozrát

Pokud lusky necháme na rostlině až do plné zralosti, můžeme si z nich vyloupat semena nejen pro příští výsevy, ale především pro kuchyňské zpracování.

Sklizeň semen v plné zralosti nastává později, když už lusky zasychají a semena jsou pevná, vybarvená a vyzrálá.

Taková je možné uskladnit - používají se pak jako běžná luštěnina.

Fazole určené na suché semeno se liší od fazolí sbíraných na lusk.

Fazole na semeno mají v lusku tuhou blánu a vlákna. Lusky jsou širší a lehce se loupou.

Fazol zahradní byl vyšlechtěn a je pěstován se záměrem sklízet a konzumovat zelené lusky. Tyto lusky jsou bez pergamenové vrstvy a tzv. struny ve hřbetu lusku.

Fazol na suchá zrna (fazol polní) je typickou luštěninou - má pergamenovou vrstvu v lusku, co umožňuje lehčí vylušťování semen při sklizni.

Fazole pro sklizeň ve voskové zralosti se sklízejí tehdy, když jsou semena ještě měkká, nazatvrdlá, ale již plně vyvinutá.

Bezpečná tepelná úprava fazolí

Pozor: Ať už se chystáte na lusky nebo semena, nikdy je nekonzumujte syrové.

Než se však do pěstování a pojídání fazolí pustíte, nezapomeňte, že se konzumují až po tepelné úpravě - syrové obsahují nežádoucí sloučeniny, které se varem rozkládají.

Pozor ale - zrna i lusky obsahují toxický fasin, který se zneškodní pouze dostatečně dlouhým varem (alespoň 15 minut).

Fazolové lusky vaříme ve větším množství vody, aby neztratily barvu. Doba varu je 20 až 40 minut.

Fazolky opereme, pokud nemáme druh bez vláken, seřízneme po obou stranách špičky a z obou stran stáhneme vlákna.

Nejčastější chyby při pěstování a sklizni

• Výsev do studené půdy: fazole v chladné půdě velmi špatně klíčí nebo mohou shnít.
• Pozdní sklizeň: lusky tvrdnou, semena se vyvíjejí a vznikají vlákna.
• Nepravidelná zálivka: při dlouhém suchu se růst zpomaluje a lusky ztrácejí křehkost.
• Přemokření: zvyšuje riziko houbových chorob.
• Pěstování bez opory u tyčkových odrůd: výrazně se snižuje výnos lusků a především jejich zdravotní stav.
• Hrubé odtrhávání lusků: taháním za lusky hrozí poškození výhonů.
• Skladování v uzavřeném plastovém sáčku: vede k zapaření a plísním.
• Konzumace syrových lusků nebo semen: syrové fazole obsahují toxický fasin.

Fazol patří mezi nejpěstovanější zeleniny a jejich obliba se každoročně zvětšuje.

Nezralé lusky, které si s chutí připravujeme v kuchyni, mohou být zelené, žluté i fialové.

Je málo plodin, které jsou tak variabilní jako fazole. Najdeme mezi nimi typy keříčkové i pnoucí, fazole na suchá zrna i na zelené lusky.

tags: #fazol #na #lusk #jak #dlouho #zraje