Fazol měsíční: odrůdy, pěstování a využití

Fazol měsíční pochází ze souostroví Antil, Střední a Jižní Ameriky. Je to méně známý druh fazole, víceletá liána. Teplomilnější než fazol obecný, proto je nutné pěstovat jej v našich podmínkách ve skleníku, a méně bujný.

V přírodě i kultuře se rozlišují dvě skupiny forem. Vegetativní části rostlin až po nezralé lusky nejsou na pohled příliš variabilní, stejně tak i tvar semen je dost jednotvárný - z podélného pohledu typicky „měsíčitý“, ve srovnání s dalšími pěstovanými druhy rodů Phaseolus a Vigna příčně výrazně zploštělý; semena typu Sieva jsou kulatá.

Zařazení a původ fazolu měsíčního

Fazol (Phaseolus) je rostliny z čeledi bobovitých, která pochází z tropické Ameriky. Do rodu fazolí řadíme asi 50 druhů, které původem pocházejí z tropických částí Ameriky.

V našich končinách se nejvíce pěstuje fazol obecný (Phaseolus vulgaris), který je velmi starou kulturní plodinou, dalším druhem je fazol šarlatový (Phaseolus coccineus), který je známou okrasnou popínavou rostlinou. Ve světě jsou pak významné také fazol měsíční (P. lunatus) a fazol ostrolistý.

Plané formy se vyskytují v areálu od severních andských oblastí do Mexika, v kultuře se objevují nepříliš často od tropů do nejteplejších oblastí mírného pásu (v našich podmínkách spolehlivě plodí jen při předpěstování).

Vzhled a růst rostlin

Popis: Epigeicky klíčící levotočivé vytrvalé liány asi do 4 m dlouhá (zpravidla s delší vegetační dobou, v našich podmínkách předčasně odumírající na podzim), byly vyšlechtěny i keříčkové jednoleté kultivary.

Stonky jsou víceméně oblé a lysé, listy trojčetné a lysé, především v mládí lesklé, květenství i s více než 20 drobnými oboupohlavnými květy, většinou bělavými, zelenavými nebo nafialovělými.

Květy fazolu měsíčního se objevují v paždí listů, mají zelenkavou nebo světle fialovou barvu, rostou v hroznech po 20 až 30 kusech.

Rostliny mají trojčetné řapíkaté listy, motýlovité žluté, bílé, červené nebo purpurové květy a mohou být vzpřímené i popínavé. Lusky jsou podlouhlé, zploštělé.

Odrůdy a skupiny fazolu měsíčního

Je málo plodin, které jsou tak variabilní jako fazole. Najdeme mezi nimi typy keříčkové i pnoucí, fazole na suchá zrna i na zelené lusky.

U fazolu měsíčního se v přírodě i kultuře rozlišují dvě skupiny forem. Byly vyšlechtěny i keříčkové jednoleté kultivary, vedle vytrvalých popínavých forem.

Rozdíl mezi fazolem měsíčním a běžnými zahradními fazolemi

Od jiných druhů, které jsou u nás pěstovány (P. vulgaris a P. coccineus), se fazol měsíční odlišuje především vyššími nároky na teplo, delší vegetační dobou a typickým tvarem semen.

V novější době jeho pěstování upadá a využívá se jako plodina mnohem míň než fazol obecný i fazol šarlatový, má větší nároky na teplo a někdy se uvádí, že obsahuje v semenech více jedu než tyto druhy.

Nároky na pěstování

Fazol měsíční potřebuje teplo, pravidelnou zálivku a půdu bohatou na živiny.

Fazol měsíční je teplomilnější než fazol obecný, proto je nutné pěstovat jej v našich podmínkách ve skleníku.

Fazole jsou teplomilné zeleniny. Nevysévejte je na jaře dřív, než se půda dostatečně prohřeje (alespoň na 12 oC), v chladné půdě můžou semena v průběhu klíčení zahnívat.

Plané formy se vyskytují v areálu od severních andských oblastí do Mexika, v kultuře se objevují nepříliš často od tropů do nejteplejších oblastí mírného pásu (v našich podmínkách spolehlivě plodí jen při předpěstování).

Stanoviště a půda

Potřebuje teplo, pravidelnou zálivku a půdu bohatou na živiny.

Fazol podobně jako hrách má na kořenech nitrofilní bakterie, které jsou schopny vázat vzdušný dusík a obohatit jím půdu. I přesto vaše fazole vyžadují do počátku růstu základní zásobu dusíku.

Tyčkové fazole umožňují využít „třetí rozměr“ - výšku na malých zahrádkách. Do plodnosti vstupují později, při pravidelné sklizni mladých lusků ale přináší úrodu kontinuálně až do podzimu. Vyžadují více vaší energie a „investic“ na počátku pěstování - musíte jim zajistit oporu.

Výsev a předpěstování

V našich podmínkách spolehlivě plodí jen při předpěstování.

Nevysévejte je na jaře dřív, než se půda dostatečně prohřeje alespoň na 12 oC. V chladné půdě můžou semena v průběhu klíčení zahnívat.

Semena fazolí jsou dostatečně velká, aby je dovedly vyset i ti nejmenší a vyrostou bez ohledu na to, jak se do půdy zasejí. Hlavně ale vyrostou rychle a na záhonu jsou hned vidět.

Aby se vaše děti vyhnuly rozčarování z neúspěchu, nevysévejte potravinářské fazole. Jsou určena k jídlu a často neklíčí.

Typy fazolí podle způsobu pěstování

Keříčkové fazole

Podle typu růstu dělíme fazole na keříčkové a tyčkové.

Keříčkové fazole mají rychlejší nástup do plodnosti a poskytnou vyšší koncentrovanou úrodu v kratším časovém období. Vzhledem ke kratší vegetační době netrpí tak výrazně chorobami a škůdci.

Rychlejší nástup do plodnosti mají keříčkové fazole, v kratším časovém období poskytují také vyšší koncentrovanou úrodu. Nejsou tolik náchylné na choroby a škůdce.

Zaberou ale na zahradě více místa. Pokud je chceme mít po celé léto čerstvé, musíme fazolky opakovaně vysévat asi ve dvou až třítýdenních intervalech.

Tyčkové a pnoucí fazole

Ideální pro menší zahrádky jsou tyčkové fazole (pnoucí), protože rostou do výšky - pnou se po opoře vzhůru.

Tyčkové fazole umožňují využít „třetí rozměr“ - výšku na malých zahrádkách. Do plodnosti vstupují později, při pravidelné sklizni mladých lusků ale přináší úrodu kontinuálně až do podzimu.

Tyčkové fazole vyžadují více vaší energie a „investic“ na počátku pěstování - musíte jim zajistit oporu.

Do plodnosti vstupují sice později, ale mladé lusky můžeme pravidelně sklízet až do podzimu.

Využití lusků a semen

Nezralé lusky se používají jako zelenina, zralá semena se tepelně upravují a konzervují.

Zralá semena se podobně jako u jiných druhů fazolů využívají jako potravina bohatá na bílkoviny a nezralé lusky jako zelenina.

Fazole, které konzumujeme celé i s lusky, dělíme na fazole chřestové, které jsou dužnaté a mají chlopně bez blan a vláken.

Za zeleninu jsou obvykle považovány pouze zahradní fazole, u kterých konzumujeme čerstvé mladé lusky.

Fazol zahradní byl vyšlechtěn a je pěstován se záměrem sklízet a konzumovat zelené lusky. Tyto lusky jsou bez pergamenové vrstvy a tzv. struny ve hřbetu lusku.

Fazol na suchá zrna (fazol polní) je typickou luštěninou - má pergamenovou vrstvu v lusku, co umožňuje lehčí vylušťování semen při sklizni.

Sklizeň ve voskové zralosti

Fazole pro sklizeň ve voskové zralosti. Tento typ fazolí a hlavně způsob jejich sklizně a konzumace není u nás obvyklý.

Francouzi, milovníci této zeleniny, jim říkají flageolette. Jejich velká semena se sklízí tehdy, když jsou ještě měkká, nazatvrdlá, ale již plně vyvinutá.

Vylupují se z lusků, krátce se povaří a používají se do zeleninových salátů.

Známé odrůdy fazolí a jejich vlastnosti

ROCCO

Odrůda ROCCO z této skupiny je keříčkový fazol se zelenými, červeně žíhanými 15cm dlouhými lusky, semena mají podlouhlý oválný tvar a bílou barvu s fialovým žíháním.

Odrůda určená pro sběr semen ve voskové zralosti.

GUSTY

GUSTY - je francouzská návštěva na našich zahrádkách.

A Francouzi jsou gurmáni, kteří fazolky milují a pěstují jich desítky odrůd. Jméno GUSTY, což znamená francouzsky chutný, ale dostala jenom tato jedna.

GUSTY je jemná zelenoluská fazole s velice štíhlými a křehkými lusky bez pergamenové membrány.

Chuť těchto lusků nejlépe vynikne, když je podusíme na másle a jemně osolíme. Špetka muškátového oříšku a pár kapek citronu „zakulatí“ výsledné dílo.

BONA

BONA - delikátní, jemné lusky středně zelené barvy. Dosahují délky 10 - 12 cm, jsou mírně prohnuté, na průřezu kruhovité, bez vlákna a pergamenu.

Zrno je bílé, menší.

Středně raná odrůda (vegetační doba 68 - 72 dnů) keříčkového typu, vysoká 30 - 40 cm, bez úponků.

Odrůda je vhodná pro postupný sběr. Je určena na přímý konzum, je ale výborná na konzervování i mražení.

GAMA

GAMA - středně pozdní odrůda (vegetační doba 70 - 75 dnů) keříčkového typu, vyššího vzrůstu (40-45 cm), bez úponků.

Lusk je dlouhý 10 - 12 cm, jemný (0,8 cm), středně zelené barvy, bez vlákna a pergamenu, na průřezu kruhovitý.

AJDAGOLD

AJDAGOLD - osvědčená středně raná odrůda keříčkového typu, 30 - 40 cm vysoká, vzpřímeného vzrůstu.

List je tmavě zelený, menší, špičatý.

Lusk je žlutý, mírně prohnutý, dlouhý 10 - 12 cm, bez vlákna, na průřezu oválný.

SMĚS BAREV

SMĚS BAREV - když chcete aby vám zahrádka i talíř hrály barvami, nemusíte kupovat po jednom sáčku od zelené, žluté a fialové fazole.

Speciální směs v kolekci PALETA BAREV vám nabídne v jednom sáčku tyto tři barvy středně raných keříčkových odrůd.

Odrůdy typu Supermarconi

Vyzkoušejte některou z odrůd typu Supermarconi.

Jedná se o výnosné, velice chutné tyčkové zahradní fazole původem z Itálie.

Odrůdy mají plochý, široký lusk dorůstající velikosti až 22 cm.

LIMCA má krásný zelený lusk. Semena jsou bílé barvy a ploše oválného tvaru.

MERAVIGLIA DI VENEZIA

MERAVIGLIA DI VENEZIA (Zázrak z Benátek) je žlutá odrůda pozdní, tyčkové žlutoluské fazole.

Ploché lusky nesou rovněž zploštělá a černá semena.

PURPLE PODDED CLIMBING

PURPLE PODDED CLIMBING je fialovou specialitou mezi tyčkovými fazolemi.

Středně raná odrůda má lusky 14 - 18 cm dlouhé, kulaté na průřezu.

Semeno je bílé a rovněž kulaté.

Kdo jednou ochutnal fialové fazole, rád se k nim bude vracet. Vynikají skutečně jemnou a delikátní chutí.

BORLOTTO DI VIGEVANO

BORLOTTO DI VIGEVANO je tu pro ty, co mají rádi fazolovou polévku s velkými, strakatými fazolemi.

Je to pnoucí pozdní odrůda s dobrým výnosem, zdravotním stavem a velmi dobrou kvalitou semen.

Lusky jsou dlouhé, na povrchu s četnými červenofialovými skvrnami, na lodyze vysoko nasazené.

Semena jsou velká, ledvinkového tvaru a hnědofialového zabarvení.

Bezpečná příprava ke konzumaci

Semena je nutné tepelně upravit, jinak jsou mírně jedovatá.

Voda se po prvním varu raději sleje a dá nová.

Syrová fazolová zrna, obzvláště ta červená na povrchu, obsahují toxicky působící phytoheamoglutinin, který může způsobit zažívací problémy.

Pozor! - syrová fazolová zrna jsou mírně toxická a mohou způsobit zažívací problémy.

Nadýmacím obtížím, které mohou fazole způsobit, se dá docela dobře vyhnout. Základem je namočení fazolí ideálně přes noc a následně uvaření doměkka.

Výživová hodnota fazolí

Semena fazolů patří mezi nejvýznamnější luštěniny.

Fazole mají vysoký obsah kvalitních bílkovin a vlákniny - nerozpustná usnadňuje zažívání, ta rozpustná snižuje hladinu cukru a cholesterolu v krvi.

Obsahují vitaminy A, B, C a E, vápník, draslík, fosfor, hořčík, jód, sodík a železo, a proto jsou nezastupitelné ve stravě diabetiků.

Jsou významným zdrojem kyseliny listové, která je potřebná pro zdravý růst buněk, podporuje krvetvorbu - vývoj červených krvinek a je důležitá pro zdravý vývoj plodu v těhotenství.

Jsou vhodnou potravinou při léčbě vysokého krevního tlaku, protože obsahují minimální množství sodíku a velké množství draslíku.

Prospívají ledvinám (ostatně jsou jim i tvarově podobné), obsahují totiž aglutiny, které mají močopudné účinky a dokážou dokonce rozpouštět močové kamínky.

Výraznější chuť mají barevné fazole, jsou dobrým zdrojem niacinu a kyseliny pantotenové, což jsou látky pro zdravou a krásnou pokožku.

Fazole obsahují vitaminy A, B, C, vápník, fosfor i železo. Vápník je nutný pro zdravý vývoj kostí a jeho potřeba je obzvláště vysoká u vyvíjejících se dětí.

Mléko je nejdůležitějším zdrojem tohoto prvku, fazole ovšem můžou být zdrojem rovnocenným, hlavně u dětí s alergií na mléčnou laktózu.

Fazole jsou ceněny i pro vysoký obsah vlákniny a bílkovin. Právě bílkoviny se při trávení rozkládají na aminokyseliny, které jsou stavebními cihličkami buněk.

Choroby a zdravotní stav

Fazole jsou na pěstování nenáročné.

Mají-li rostliny na sobě hnědé skvrny (lusky, semena i listy), jsou napadeny antraknózou fazolu.

Na nadzemních částech fazolu se vytvářejí nepravidelné hnědé skvrny, choroba je nejlépe patrná na semenech a na luscích, kde jsou skvrny mírně propadlé s vyvýšenými okraji.

Antraktonóza se šíří především za vlhkého počasí s teplotami mezi 15 a 20 °C.

Fazole jako součást zahradní tradice

Rostliny původem z Nového Světa by měly být u nás exotickou plodinou. Za pár století ale v Evropě fazole zdomácněly tak, že jejich cizokrajní původ nevnímáme ani při pěstování ani při konzumaci.

Místní krajové odrůdy se přesévaly v našich vesnicích z generace na generaci. Jestli je ještě máte někde schované po babičce, nezbavujte se jich.

Mohou být unikátní z genetického hlediska a jsou součástí kontinuity naši kultury. Kontinuity, kterou bohužel v posledních letech hodně ztrácíme.

Fazole jsou ideální plodinou pro vaše děti. Plodinou, která je může přitáhnout k zahrádce a následně i ke spapání toho, co si sami vypěstovaly.

tags: #fazol #mesicni #odrudy