Dušení z duchovního pohledu: souvislosti emocí, těla a bezpečného přístupu

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření.

Dušení může být definováno jako částečná nebo úplná obstrukce v potravní trubici nebo hrdle v důsledku cizího tělesa, jako je jídlo, voda, hračka atd. Dušení (sufokace) je patofyziologický děj mající za následek poruchu transportu kyslíku k cílovým tkáním, provázený objektivními klinickými známkami dechové tísně[1].

Dušnost je subjektivní pocit ztíženého a namáhavého dýchání. Subjektivní projevy dušnosti: Pocit dechové tísně či nedostatku vzduchu.

Po poskytnutí první pomoci při udušení je vhodné vyhledat lékařskou pomoc, aby nedošlo k dalšímu poškození. Pokud se tento postup ukáže jako marný, může být provedena krikotyrotomie vytvořením otvoru v krku a zavedením hadičky. To je však pro velmi vážný případ udušení.

Co může dušení znamenat v psychosomatickém a duchovním pojetí

Psychosomatika je věda, která je založena na předpokladu, že tělesné obtíže mají také psychické příčiny.

Každý z nás někdy trpěl nespavostí, pocitem staženého žaludku z nervozity, nepříjemným tělesným napětím, či jinými známkami tělesné nepohody. Vybavíte si událost (těžkou zkoušku, pohovor, první rande, konfliktní situaci, návštěvu zubaře či jiného odborníka v bílém plášti), kdy jste cítili nejistotu, úzkost, strach, obavy, stud či zlost?

Tyto pocity můžeme vnímat nejen na duševní úrovni, ale také v těle, např. jako zvýšené napětí ve svalech šíje, obličeje či oblasti břicha, nevědomé stisknutí zubů, výraznější bušení srdce, stažení žaludku či zvýšené pocení.

Také nechutenství, nespavost, průjem, časté močení či pocit, že se nemůžete pořádně nadechnout jsou psychosomatické projevy. Pokud se Vaše pocity projeví ve Vašem těle mluvíme právě o psychosomatice.

Slovo psyché znamená duševno (konkrétně naši životní situaci, a to jak na ni reagujeme). Slovo soma znamená řecky tělo.

Psychosomatika ukazuje, jak úzce souvisí naše mysl a tělo. Když se v našem životě hromadí chronický stres, úzkost a emoční vyčerpání, tělo to začne dávat najevo fyzickými projevy.

Nejde o žádné výmysly - psychosomatické onemocnění je skutečné a může zásadně ovlivnit kvalitu života.

Stres je běžnou součástí života. Když je ale dlouhodobý, začne podkopávat nejen naši psychiku, ale i fyzické zdraví.

Dušení jako obraz potlačených emocí

V duchovním pohledu může být dušení spojováno s tím, co člověk nedokáže svobodně vyjádřit, co „polyká“ nebo co v sobě zadržuje.

Příčina: Člověk se neumí sám prosadit, neumí prosadit své potřeby, chtěl by něco říct, křičet to do světa, vysvětlit druhým své pocity křivdy, ale raději ze strachu či pocitu bezmocnosti polkne a mlčí... nebo se v afektu, ale bez nějakého významu, brání.

Potlačované emoce. Strach, nerozvíjená tvořivost.

Příčina: Možnost vyjádřit se, kanál tvořivosti. Neschopnost mluvit sám za sebe. Strach se vyjádřit naplno. Potlačení slov a pocitů hněvu. Touha vzbouřit se, vzepřít v rozporu s možností či odvahou se projevit. Obava z autority. Spolykaný hněv. Odmítání změn.

Příčina: Člověk je tak rozzlobený, že ani nemůže mluvit. Strach vyjádřit své myšlenky. Naštvanost.

Příčina: Naštvanost, potlačené myšlenky, nevyřčená slova. Neochota podléhat vedení. Podceňování a kritizování sebe sama.

Příčina: Vzepření se autoritě.

Příčina: Naštvanost vůči tomu, čeho se nechcete zbavit.

Příčina: Úzkost, potlačený strach, pocit, že je člověk neustále v ohrožení.

Příčina: Pocit strachu a nedůvěra v život.

Příčina: Strach, potřeba ochrany, člověk utíká před vlastními pocity. Touha po naplnění.

Hrdlo, hlas a možnost vyjádření

Oblast hrdla může v symbolickém pojetí představovat možnost promluvit, požádat, odmítnout nebo vyjádřit nesouhlas.

Co dělat: Nebojím se projevit a vyjádřit svůj názor, nebojím se vyjádřit nesouhlas. Na hluku není nic špatného. Promlouvám zlehka a jasně. Umím srozumitelně vyjádřit vše, co si přeji. Chci se měnit.

Co dělat: Pokud mě něco trápí, snažím se to vyjádřit, nikoli zlostným způsobem, ale věcným. Podlehnout proudu života a nechat se vést.

Co dělat: Žádat v klidu a s lehkostí druhé o to, co potřebuji. Nebát se říci svůj názor, nebát se odmítnutí.

Co dělat: Nebát se vyjádřit vše s láskou.

Co dělat: Svůj život mohu řídit sám/a, ne vše si musím nechat líbit, učím se říkat ne, vím, co je mi příjemné a co nikoliv.

Co dělat: Dokáži se vyjádřit svobodně a s lehkostí, umím projevit svou sílu, své tužby, miluji sám sebe a přijímám se. Jsem svobodný/á.

Co dělat: Nemusím se bát, když chci o něco požádat, mohu se otevřeně vyjádřit.

Dušnost, strach a pocit ohrožení

Dušnost může člověk vnímat jako tělesný obraz strachu, nejistoty nebo pocitu, že nemá dostatek prostoru.

Příčina: Člověk se uzavřel do strachu, úzkosti, spěchu. Marná úsilí.

Příčina: Strach přijímat život naplno, se vším všudy.

Příčina: Strach z rodičů, většinou jde o strach z otce nebo z nějaké většinou mužské autority. Vnitřní pláč. Neschopnost bránit se. Nemožnost ozvat se.

Příčina: Strach z určitých rozhodnutí, z tlaku kvůli určitým termínům či událostem, potlačená agrese a zlost na minulost, strach z uvolnění a pocit přetíženosti.

Příčina: Jde o pocit přetíženosti, neschopnosti či nemožnosti vyrovnat se s dopadajícím stresem, nároky. Pod povrchem tohoto problému je zakotvený strach, nezvládání věcí.

Příčina: Úzkost, potlačený strach, pocit, že je člověk neustále v ohrožení.

Co dělat: Přiznat vlastní strach a slabost, najít ústupové cesty, které nás ochrání, najít vědomé způsoby, jak svůj strach vyjádřit, konfrontovat se se svým strachem a vejít do něj, otevřít se kontaktu a komunikaci, nebát se promluvit o tom s někým.

Co dělat: Ochraňuji se láskyplnými, radostnými a klidnými myšlenkami.

Co dělat: Přijmout sám sebe, své tělo i své nedostatky. Hledat hlubší poznání, Lásku, radovat se, milovat.

Co dělat: Dostat se do souladu se svými pocity, být v bezpečí právě tam, kde jsem. Vytvářet si vlastní jistoty.

Co dělat: Přijmout dítě, které se počůrává s Láskou a péčí. Soucítit s ním a pochopit jej. Dát mu pocit jistoty, že vše bude v pořádku.

Dech jako symbol rovnováhy mezi dáváním a přijímáním

Plíce mají v duchovním výkladu zvláštní význam, protože dýchání představuje neustálou výměnu mezi člověkem a okolním světem.

PLÍCE - tak jako příroda je v harmonii, i naše duše potřebuje mít účty vyrovnané. Plíce tedy symbolizují rovnováhu mezi braním a dáváním.

Příčina: Jde o přehnané projevy Lásky, člověk není schopný dýchat sám za sebe. Pocit ztuhlosti. Potlačovaný pláč.

Co dělat: Rozhodnutí žít svobodně a svobodně se vyjadřovat. Přijmout zodpovědnost sám za sebe. Přiznat si nevyplakané slzy.

Co dělat: Naučit se nejen dávat, ale také přijímat, aby vše bylo v rovnováze. Netajit se vlastními pocity. Nepodléhat druhému proti vlastní vůli z pocitu donucení nebo snahy vyhovět. Polevit tam, kde to bude přínosné.

Co dělat: Přijmout do svého srdce mír, lásku, radost. Vyjadřovat mír, klid a radost.

Co dělat: Věřit v přirozené procesy života a podporu. Přijmout běh života.

Vztah dušení k napětí a stresu

Pokud jste vystaveni dlouhodobému stresu, nesete si nějaké trápení z dětství, či dlouhodobě se nedaří vyřešit partnerskou, rodinou či pracovní krizi, vznikají tak různé formy stresu, které na naše tělo působí.

Čím déle situace trvá, tím více se přizpůsobujete, potlačujete své pocity a často si ani sami nemusíte uvědomit, jaké všechny dopady to na Vás může mít.

Nepříjemné pocity vyvolávají napětí svalů.

Často dochází k bludným kruhům, kdy nepříjemné pocity vyvolají svalové napětí, to způsobí bolest a bolest vede opět ke zvýšené nelibosti a svalovému napětí.

Klíčovým místem pro psychosomatickou reakci jsou žvýkací svaly.

Dlouhodobý stres se velmi často „ukládá“ do oblasti břicha a pánve.

Emoce a napětí se též projikují do Vašeho držení těla.

Uvědomování si vlastní postury a správného držení těla je extrémně důležité.

Krční páteř a ramena - Neseme na sobě příliš velkou zátěž?

Tělo s námi neustále komunikuje. Pokud vás trápí neustálé bolesti, únava nebo zažívací potíže, může to být jeho způsob, jak říct: „Zpomal!“

Možné duchovní souvislosti podle jednotlivých oblastí

Abychom pochopili princip duchovních příčin onemocnění‚ měli bychom si nejprve roztřídit jednotlivé orgány dle jejich funkcí a zároveň bychom měli mít na paměti, že vše souvisí se vším a vše je navzájem propojeno.

JÁTRA - vyjadřují náš názor - pohled na svět.

SRDCE - je centrem všeho dění a vyjadřuje osobnost, postoje k životu.

Vše se pak projevuje v ostatních „zázračných“ tkáních (žily, cévy i krev samotná). Představuje náš cit.

ŽALUDEK - kolik jme schopni pojmout informací, asi ani netušíme, ale kolik a co jsme schopni strávit, se dozvíme‚ až onemocní náš žaludek. Tedy spíše co už nejsme schopni.

TLUSTÉ STŘEVO - pamatujte, že vše co nemůžete odpustit sobě či jiným, se na duchovní úrovni nalézá právě zde. Kolik křivd, a neodpuštění se v nás asi nalézá?

MOČOVÝ MĚCHÝŘ - orgán shromažďování strachu. Každý prožitek strachu vede k jeho poškozeni. I malé dítě se počurá, když jej vystrašíte.

Děti, úzkost a tělesné projevy

V širším pojetí lze většinu dětských onemocnění považovat za psychosomatická.

Obzvlášť platí, že čím je dítě mladší, tím více reaguje na psychickou zátěž tělesnými obtížemi.

Děti trpící psychosomatickými poruchami by neměly být považovány za hypochondrické - tedy za děti, které si své obtíže vymýšlejí.

Tyto nemoci jsou opravdové, jen některé z jejich příčin mají psychickou či vztahovou povahu.

Příčina: Může jít o důsledek sporů a problémů rodičů, které se na dítě přenášejí. Mohou vkládat mnoho energie do svých sporů a dítě si upoutává pozornost a snaží se získat nějaký čas pro sebe.

Tyto děti bývají zvýšeně úzkostné a také málo projevují emoce hněvu.

Psychodynamicky bývá pak kašel vykládán jako projev hněvu při neuspokojení potřeby závislosti a péče, které dítě neumí otevřeně a přímo vyžadovat.

Kašel se může častěji objevovat u dětí z rodin, kde je přemíra konfliktů mezi rodiči.

Příklad dítěte s opakovaným kašlem

Šestiletá Anička se narodila jako první dítě rodičům, kteří o těhotenství usilovali několik let.

Děvčátko vyrůstalo v rodinném domě s rodiči a také s babičkou a dědečkem (rodiče otce).

Aničce se věnovala pečlivě (zdravá výživa, edukační a rozvojové hry), ale jak sama říkala, tak ji to netěšilo a raději by byla s dospělými v práci.

Otec zaujímal vůči Aničce nadměrně ochranitelský vztah, a protože nebyl moc doma, snažil se svou nepřítomnost odčiňovat tím, že jí vše dovolil a zahrnoval ji spoustou dárků.

Ve třech letech věku Anička nastoupila do školky, kde se velice dobře adaptovala - mezi dětmi byla oblíbená, chodila do školky ráda.

Ve čtyřech letech se Aničce narodil bráška Honzík.

Velmi se na sourozence těšila, dávala najevo radost.

Nápadné ale bylo, že začala být více nemocná.

Nejčastěji měla kašel, se kterým pečlivá maminka chodila k dětskému lékaři na vyšetření.

V době návštěvy lékaře hlídala malého brášku babička, a tak to byl vlastně jediný čas, kdy měla Anička maminku pro sebe.

Kašel se objevoval stále častěji, žádné léky tlumící kašel nezabíraly.

Maminka si všimla, že Anička kašle pravidelně, když maminka kojí miminko a vůbec při všech situacích, kdy je miminku věnováno více pozornosti.

Psychoterapeutická intervence byla zaměřena na to, aby rodiče trávili více času s Aničkou a každý z rodičů s ní prováděl specifickou aktivitu.

Vzhledem k tomu, že nebyl problém s hlídáním mladšího sourozence, maminka vymyslela, že by chodila s Aničkou dvakrát týdně na zmrzlinu a tatínek jednou týdně na plavání.

Jak o dušení přemýšlet bez sebeobviňování

Na této stránce najdete výčet některých nemocí a možné postoje z vašeho života, které způsobily, že se nemoc v této podobě projevila na fyzickém těle.

Cílem tohoto článku není, abyste se trápili a něco si vyčítali, ale přes poznání potlačovaného problému zkusili najít cestu ze svých trápení ven...

Spoustu věcí v životě jsme schopni dát do souvislosti, dokonce některé jevy považujeme za naprostou samozřejmost‚ jen se nesmí dotýkat nás samotných…

Duchovní příčiny našich onemocnění by měly být brány právě s takovou samozřejmostí, jako že voda teče z kopce.

Ve skutečnosti však uvažujeme naprosto opačně.

Málokdo si dokáže přiznat, že problémy jsou jen a jen jeho.

Udělejte pro sebe něco: zamyslete se nad svým životem, svým myšlením a chováním.

Tělo Vám pak zvýšeným svalovým napětím, kloubními blokádami, bolestí či jinými fyzickými projevy signalizuje, že něco není v pořádku.

Bolesti a reakce našeho organismu není dobré ignorovat.

Je to obrovský zdroj informací o tom, že je třeba něco změnit.

Co může pomoci při hledání souvislostí

Co dělat: Snažit si vymezit si hranice, naučit se bránit, říci vše, co se člověku nelíbí ne s úmyslem ublížit, ale stylem, mně se líbí, když..., mně vadí...

Co dělat: Přijmout názor druhého, ale nepotlačovat vnitřně svůj, milovat, být otevřený, přístupný, naučit se bránit, nenechat se využívat, ničit, dávat Lásku, nevysílat zlobu a nenávist.

Co dělat: Odpustit, přiznat si, že to, co mi vadí na ostatních, je i můj problém, skrytý hluboko také ve mně - jsem pouhým zrcadlem.

Co dělat: Najít zpátky své hranice, postavit je a držet se jich. Netrestat se za minulost. Odpustit si vlastní chyby, odpustit druhým, poprosit druhé o odpuštění. Uvěřit.

Co dělat: Uvolnit se skrz nové zážitky, něco nového se naučit, poznat, přijmout. Radovat se z maličkostí.

Co dělat: Hledat harmonii, mír uvnitř sebe.

Co dělat: Přijímat Lásku, hledat radost v maličkostech, pochopit, co člověku opravdu chybí, co hledá. Napojit se na duchovní rovinu.

Co dělat: Přestat se bát opustit den a ponořit se do spánku s vědomím, že zítra o mne bude dobře postaráno. Najít to, co mi nedá spát.

Co dělat: Snažit se přijmout do svého srdce mír, lásku, radost. Vyjadřovat mír, klid a radost.

Co dělat: Pracuji sám na sobě, abych si mohl vážit sám sebe. Dávám věci a svůj život do pořádku.

Co dělat: Přiznat vlastní strach a slabost, najít ústupové cesty, které nás ochrání, najít vědomé způsoby, jak svůj strach vyjádřit, konfrontovat se se svým strachem a vejít do něj, otevřít se kontaktu a komunikaci, nebát se promluvit o tom s někým.

Komplexní odborný přístup

Jak obtíže řešit a proč je důležitý komplexní přístup?

Bolesti a reakce našeho organismu není dobré ignorovat.

S fyzickými projevy Vám pomůže fyzioterapie, s vnitřními tenzemi a potlačovanými emocemi psychoterapie.

Zároveň je důležité se o sebe starat tím, že si dopřejete dostatečný a kvalitní spánek, a budete dbát na vyváženou zdravou stravu a dostatečný pitný režim.

Pravidelné cvičení uvolňuje vnitřní tenzi, vyplavuje hormony a zároveň zlepšuje prokrvení všech orgánů a svalů v těle.

Dáme Vám podporu a ujištění, že je naprosto v pořádku si vyhradit čas jen sám na sebe, a že je nezbytné mít sebe samého a své zdraví jako prioritu.

Fyzioterapie je při řešení Vašich obtíží často podstatná součást léčby, psychoterapie však bývá často nezbytná.

Vše jde jednodušeji, když na to nejste sami.

Pokud psychosomatické příznaky přetrvávají a výrazně ovlivňují váš život, je čas obrátit se na odborníka.

Výše zmíněné obtíže mohou signalizovat i vážné zdravotní komplikace.

Při náhlém zhoršení Vašeho stavu je proto nutné jednat rychle, a přes pohotovost nebo konzultaci u praktického lékaře vyloučit závažnější onemocnění.

Dušení způsobené cizím tělesem, náhlá dechová tíseň nebo zhoršující se dušnost vyžadují přednostně zdravotnické posouzení; duchovní či psychosomatické souvislosti lze zkoumat až tehdy, když je zajištěna bezpečnost a vyloučeny akutní tělesné příčiny.

tags: #duseni #z #duchovniho #pohledu