Dokáže kachna přenést vejce a jak postupovat při nálezu snůšky

V době hnízdění ptáků se občas stává, že se na vycházce do přírody setkáme s nalezeným vejcem či vejci. A řada přátel zvířat logicky uvažuje, zda lze vejce, resp. snůšku zachránit, případně zda kachna dokáže své vejce přenést na jiné místo.

U domácích i volně žijících kachen je důležité rozlišit několik různých situací. Jinak se postupuje u vejce nalezeného ve volné přírodě, jinak u snůšky v domácím chovu a jinak v případě, kdy kachna vejce sama přemístí nebo je začne rozklovávat.

Dokáže kachna přenést vejce?

Kachna vejce obvykle nepřenáší v zobáku jako některé ptáky přenášejí potravu nebo materiál na stavbu hnízda. Vejce snáší přímo na místě, které si vybrala, případně ho může snést mimo hnízdo, pokud ji překvapí náhlé nucení ke snesení vejce, pokud nestihne doletět do hnízda nebo pokud je při návratu vyrušena predátorem.

Jednoduše tak nestihne doletět do hnízda a vejce snese třeba z větve, na níž sedí, na zem.

A dopadne-li vajíčko měkce do trávy či mechu, nerozbije se a mnohdy zůstane ukryto i zvědavým predátorům.

Další možnost je i ta, že samička sice míří ke hnízdu včas, ale je vyrušena predátorem, který její hnízdo napadl.

Zahnaná samička pak snese vajíčko na zem v blízkosti hnízda.

U domácí kachny proto může vejce skončit mimo kachník nebo mimo připravené hnízdo, aniž by je kachna přenesla z jednoho místa na druhé. Jestliže chovatel nachází vejce daleko od chlívku, může jít o vejce snesené mimo hnízdo, o vejce odnesené či rozklované jiným zvířetem, nebo o vejce, které kachna či jiný pták začal konzumovat.

Proč může kachna snášet vejce mimo hnízdo

Stejně jako se může stát, že lidskou maminku překvapí překotný porod třeba v tramvaji a miminko se dere na svět opravdu rychle, může stejně tak maminku ptačí překvapit překotné nucení na snesení vejce.

Kachna může vejce snést mimo hnízdo také tehdy, když se necítí bezpečně. V domácím chovu ji mohou rušit jiné kachny, kačer, lidé, hluk nebo predátoři. Ve volné přírodě může hnízdo napadnout vrána, straka, kuna nebo jiný pták, případně i konkurence.

Může to být vrána, straka, kuna nebo jiný pták, případně i konkurence.

Třeba koroptve občas vyžene z hnízda už s několika snesenými vajíčky silnější a větší slepice bažanta, která sem naklade svoje vejce a smíšenou snůšku pak vysedí.

U kachny domácí je proto vhodné zajistit jednoduchý, suchý a klidný prostor, kde může vejce snášet bez vyrušování.

Jak připravit kachně vhodné místo ke snášení

Kachny podle Vogelové potřebují především nějaký příbytek. Říká se mu kachník.

„V podstatě stačí úplně jednoduchá budka nebo menší stará skříň, kde jsou kachny v suchu a kde mají slámu, do níž mohou v klidu snášet vajíčka. Večer zase v kachníku naleznou zázemí a ochranu před predátory,“ vysvětluje první zásadu úspěšného chovu Petra.

Zavírání kachen na noc je stejně důležité jako u slepic, protože se v okolí mohou potulovat nepřátelé, k nimž patří potkan, lasička nebo kuna.

Suchá sláma pomáhá vytvořit měkké místo, na němž se vejce při snesení méně poškodí. Klidný kachník zároveň snižuje riziko, že kachna opustí hnízdo, začne snášet jinde nebo bude vejce rozšlapána či rozklována.

Rozšířeným mýtem je, že kachny ke svému životu potřebují vodu.

„Bez vodní nádrže se mohou kachny dobře obejít, ale pro chov je to lepší. Ve vodě nebo u ní se totiž nejčastěji páří, a tak jim klidně můžete dopřát alespoň malé jezírko. Zakoupit se dá například plastové pískoviště a napustit ho vodou. Čím bude větší, tím lépe,“ vysvětluje chovatelka.

Její kachničky měly výběh asi 3 x 5 metrů, v němž bylo ještě jezírko, do něhož tekla voda z okapu.

Kolik vajec může kachna snést

Při včasném sběru vajíček pak kachna, která je v dobré kondici, snáší každý den.

„Pokud přestanete vejce kachně odebírat a ona jich má kolem patnácti či dvaceti, tak na nich začne sedět a přestane snášet. To je škoda, protože tím snížíte svůj výnos.“

Ptáci obvykle zasedají na druhé či třetí vejce a zbytek snášejí postupně během sezení.

Výjimkou jsou ptáci hrabaví, tedy bažanti, koroptve či třeba tetřevi, a pak kachny, husy, labutě, lysky a slípky zelenonohé a také bahňáci.

Ti potřebují, aby se jim všechna mláďata vyklubala najednou, protože po oschnutí je matka z hnízda odvádí a už se do něj nevrací.

Proto nemůže na nikoho čekat.

V domácím chovu může kachna začít sedět přibližně tehdy, když se ve hnízdě nahromadí kolem patnácti až dvaceti vajec. Pokud chovatel vejce pravidelně odebírá, kachna může pokračovat ve snášení. Pokud je ponechá v hnízdě, může se aktivovat pud sezení a snáška se zastaví.

Proč kachna vejce rozklovává a žere

Na chovatele při chovu kachen čekají hned dvě radosti. Kachna je buď výbornou nosnicí, nebo se dá velmi snadno a rychle vykrmit.

V domácím chovu se někdy stává, že kachna vejce rozklovává a konzumuje jejich obsah. Může jít o náhodně poškozené vejce, o vejce prasklé po pádu nebo o vejce, které již začalo podléhat zkáze. Kachna může reagovat také na rozbité vejce, jehož obsah je pro ni snadno dostupný.

Nelze však spolehlivě říci, že kachna vždy pozná, že je vejce špatné, a cíleně ho zlikviduje. Pokud se takové chování opakuje, je vhodné hledat příčinu v prostředí, ve výživě i v samotném hnízdě.

Je důležité pravidelně odstraňovat rozbitá a znečištěná vejce, kontrolovat, zda kachny nemají příliš tvrdý nebo přeplněný prostor, a zajistit dostatek minerálů a vápníku.

„My jsme kupovali kachnám přímo granule podle stáří. Jsou určené pro nejmenší až po ty nejstarší před porážkou. Tím jim dáte všechno, co potřebují. V granulích jsou nejen minerály a vitaminy, ale i vápník, který je důležitý při stavbě skořápky. Zároveň granule pomáhají kachnám při trávení. Osvědčilo se mi přidávat jim nasekané kopřivy. Obzvláště to šmakuje těm mladým. Je v nich hodně vitaminů důležitých pro růst a pro správnou imunitu,“ uvádí ke stravovacímu režimu Vogelová.

Tímto startérovým krmivem krmíme kachny od jejich prvního dne až do 3.

Ve výběhu by podle chovatelky měly kachny mít rozhodně trávu, protože ji štípou a využívají ji k pastvě.

Sbírají navíc slimáky a nepohrdnou ani hmyzem.

Chovatelé mohou pro krmení používat již připravené směsi.

Jak odlišit snesené vejce od vejce přeneseného nebo odcizeného

Pokud se vejce objeví daleko od kachníku, je vhodné nejdříve zkontrolovat okolí. Všímejte si, zda jsou ve slámě nebo v trávě důlky, peří, rozbitá skořápka, stopy po zobáku nebo další vejce. Některá vejce mohou být snesena mimo hnízdo, jiná mohou roznést či poškodit predátoři.

Vejce rozklované a vypité může souviset s kachnou, kačerem, jinou kachnou nebo jiným zvířetem. Pokud je odstraněn pouze žloutek, nemusí to znamenat, že kachna poznala závadné vejce. Žloutek je energeticky bohatá část vejce a může být pro zvíře nejzajímavější.

V případě opakovaných nálezů je vhodné vejce sbírat častěji, upravit hnízdo a sledovat, která kachna se v okolí poškozených vajec pohybuje. Současně je třeba zabezpečit kachník proti potkanům, kunám, lasičkám a dalším predátorům.

Vývoj vejce a význam zahřívání

Vejce je způsob, jak pták vytváří jiného ptáka.

Na rozdíl od savců, kteří živí svá vyvíjející se mláďata ve svém těle a živinami je zásobují průběžně prostřednictvím placenty, ptáci snesením vejce přidělí budoucímu zárodku celou dávku živin jaksi najednou.

Dodávají mu pak pouze energii svou tělesnou teplotou při zahřívání vajec, tedy při sezení na nich.

Vejce potřebuje soustavné zahřívání v délce od cca 18 dnů u drobných pěvců až po několik měsíců třeba u velkých tučňáků, albatrosů apod.

Dokud pták na vejce nezasedne a nezačne je zahřívat, zárodek se nevyvíjí.

Vejce může takto „odpočívat“ a čekat i dva, tři týdny.

Musí být ale v chladnu a správně ošetřováno, aby se např. žloutek nepřilepil zevnitř ke skořápce, nebo aby se obsah vajíčka nezačal kazit.

U kachní snůšky proto samotné nalezení vejce ještě neznamená, že se v něm právě vyvíjí mládě. Rozhodující je, zda kachna na vejcích již začala pravidelně sedět a zda byla vejce následně dostatečně zahřívána.

Kdy nalezené vejce ve volné přírodě nechat být

Kdy a jak tedy nalezená opuštěná vajíčka zachraňovat?

Obecně platí, že většinou nikoli.

Vejce ležící někde na zemi nemá moc šancí se zdravě vyvinout, protože může být poškozené delším ležením na slunci, ve vlhku apod.

Je lepší nechat je jako potravu jiným živočichům v přírodě.

Vejce v opuštěném hnízdě, kam se prokazatelně několik hodin žádný pták nevrátil, je také lepší nechat být.

Mohli bychom nevědomky sebrat nedokončenou snůšku, kterou samička ještě nezačala zahřívat.

Samotná nepřítomnost kachny proto není důkazem, že hnízdo opustila. Kachna může být mimo hnízdo kvůli potravě, vodě nebo vyrušení a později se vrátit.

Kdy má smysl pokusit se snůšku zachránit

Jediný případ, kdy stojí za to se o pomoc pokusit je tehdy, kdy dojde ke zničení hnízda např. při vichřici, kácení stromu či poškození budovy, nebo hnízdo spadne během sezení, a dozvíme se to bezprostředně poté.

Také jsme-li svědky útoku predátora, který např. zabije sedící samičku, můžeme se pokusit snůšku zachránit.

Vajíčka je potřeba šetrně vzít a umístit do vaty, měkké látky či lehce nahřátých otrub a uložit do boxu, který tepelně izoluje.

Pak se spojíme s nejbližší záchrannou stanicí a požádáme o umístění vajec do umělé líhně.

Pokud jde o vajíčka ptáků, kteří patří mezi zvěř, tedy bažanta, koroptve, lesních kurů, kachen či divokých hus, můžeme se obrátit i na místní myslivecké sdružení.

Rozhodně se ale nepokoušejte líhnout vajíčka třeba doma pod žárovkou!

Hrozí jim přehřátí, vyschnutí či jiné poškození zárodku, navíc péče o čerstvě vylíhlé mládě není vůbec jednoduchá.

A také stále platí, že všichni volně žijící ptáci jsou u nás zákonem chráněni a do jejich vývoje laik nesmí zasahovat.

Jak s nalezeným vejcem zacházet

1. Nejdříve zjistěte, zda vejce skutečně potřebuje pomoc.
2. Nemanipulujte s ním zbytečně a neodnášejte ho automaticky domů.
3. Pokud bylo hnízdo právě zničeno, vezměte vejce šetrně.
4. Umístěte je do vaty, měkké látky či lehce nahřátých otrub.
5. Uložte je do tepelně izolovaného boxu.
6. Co nejdříve kontaktujte nejbližší záchrannou stanici.
7. U kachen, divokých hus a dalších druhů patřících mezi zvěř můžete kontaktovat také místní myslivecké sdružení.

Kachní vejce jako potravina

Kachna je sice vodní pták, ale velmi dobře se vám ji podaří chovat i ve stáji nebo výběhu.

Kachní vejce jsou v zahraničí velmi populární potravinou a v některých částech světa dokonce nepostradatelným pomocníkem v kuchyni.

Například v Anglii se z nich pečou buchty, v Thajsku z nich dělají výborné kachní taštičky a v Číně zase pokrm nazývaný „stoleté vejce“.

Kachní vajíčka používá také čím dál víc restaurací, které si je oblíbily díky jejich větší velikosti a obsahu bílkovin.

Kachní vajíčka jsou vejce snášená kachnami domácími, nejčastěji plemeny chovanými pro vejce a maso (např. kachna pekingská, indický běžec).

Velikost, chuť a výživové vlastnosti

Kachna vás potěší zelenobílou a někdy úplně čistě bílou barvou skořápky.

Průměrně snesené vajíčko váží kolem 90 g.

Kachní vejce jsou o cca 30 % větší než běžná slepičí vejce, což znamená více bílku i žloutku.

Kachní vejce mají hutnější žloutek a výraznější chuť, což je předurčuje pro použití v cukrářství, při pečení dortů, koláčů a kynutých těst.

Ve srovnání se slepičím nebo křepelčím vajíčkem má to kachní mnohem větší obsah tuku a na pánvi se vám bude jevit jako mastnější.

Kachní vajíčko oproti slepičímu obsahuje více vápníku, tuků i proteinu.

Obsah tuku v kachních vejcích je vyšší, což znamená i vyšší obsah vitamínů rozpustných v tucích - zejména vitamínu D, A a E.

Perličí vejce jsou oproti kachním menší a mají ještě jemnější chuť, kterou ocení hlavně gurmáni a restaurace.

Bezpečná konzumace kachních vajec

Pokud se ho rozhodnete konzumovat, je vždy nutné dodržet přísné pravidlo úpravy vajec.

Hlavním důvodem, proč kachní vajíčko nejíst, je obava z nákazy salmonelou.

A jaká je skutečnost?

Tak bakterie salmonely kachní vejce obsahovat mohou, ale to mohou i vejce slepičí nebo kterékoliv jiné drůbeže.

Ano, pokud jsou z ověřeného zdroje a skladována v chladu, jsou stejně bezpečná jako slepičí vejce.

Ano, kachní vejce mají přibližně 2× více cholesterolu než slepičí.

Ano, děti je mohou konzumovat stejně jako slepičí.

Kachní vejce doporučuje Petra Vogelová konzumovat vařená natvrdo, či je použít na pečení nebo při výrobě knedlíků.

„Je vhodné je déle tepelně upravovat. Je u nich totiž větší pravděpodobnost výskytu salmonelózy, než u vajec slepičích. Na těch si můžete pochutnat i nahniličko nebo v míchanici,“ vysvětluje rozdíly Petra Vogelová.

Pokud chcete mít vždy před nákazou salmonely jistotu, nekonzumujte vejce na hniličku nebo jako míchaná.

Nejnebezpečnější úprava vajec je vždy ta nedostatečná.

Nejrizi­kovějším pokrmem z vajec bývá často míchanice, zapečené těstoviny, které jste těsně před vyjmutí z trouby zalili rozšlehaným syrovým vejcem a italská lahůdka zvaná Tiramisú.

Skladování kachních vajec

Nejdůležitější je dodržet teplotu skladování, ta by se měla pohybovat kolem 20 °C.

Skladujte v lednici, ideálně v původním obalu.

Rozdíl mezi těmito doporučeními souvisí s podmínkami skladování: u čerstvých vajec určených k rychlému použití se uvádí teplota kolem 20 °C, zatímco vejce z ověřeného zdroje určená k delšímu uchování je vhodné skladovat v lednici.

Ti z vás, kteří ještě kachní vejce neochutnali, se tedy jeho konzumace bát nemusí.

Ovšem vždy si pamatujte, že nejdůležitější než to, jaké si dáte na talíř, je vždy stejně jejich kvalita.

Nejlepší vajíčko je vždycky nakonec to domácí.

Co ještě ovlivňuje snášku

Chovatelka doporučuje mít jednoho kačera na dvě kachny.

„Je to tak lepší, protože kačer je hodně náruživý a jednu kačenku by hodně uháněl,“ směje se Petra Vogelová.

Dodává, že její dcera se jí ptala, jestli kačence při té „hře“ neublížil.

A tak je to podle ní nejen s kachnami, nýbrž i s husami.

I ty se chovají buď v páru, nebo dvě husy na jednoho housera.

Vhodné podmínky, dostatek krmiva, vápníku, suchý kachník, klidné hnízdo a ochrana před predátory mají vliv na to, zda kachna bude pravidelně snášet, zda vejce zůstanou nepoškozená a zda se na nich rozhodne sedět.

tags: #dokaze #kachna #prenest #vejce