Chicagská úmluva a její přílohy v českém leteckém právu

Úmluva o mezinárodním civilním letectví, známá jako Chicagská úmluva, upravuje mezinárodní leteckou dopravu a vytváří základní právní rámec pro bezpečný, pravidelný, účinný a hospodárný provoz civilního letectví.

Úmluva vstoupila v platnost dne 4. dubna 1947. V České republice byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a nařízení České republiky jako zákon č. 147/1947 Sb. dne 20. srpna 1947.

Úmluva má v současné době 19 příloh. České předpisy řady „L“ vycházejí z Annexů ICAO a představují aplikaci mezinárodních standardů a doporučených postupů v českém právním a provozním prostředí.

Vznik Chicagské úmluvy

Z podnětu F. D. Roosevelta, prezidenta USA, v Chicagu (stát Illinois) probíhala od 1. 11. do 7. 12. 1944 Mezinárodní konference, na níž byla sjednána „Úmluva o mezinárodním civilním letectví“ (International Civil Aviation Convention; ÚMCL), známá jako „Chicagská úmluva“.

Chicagská úmluva navázala na dřívější snahy o mezinárodní sjednocení pravidel letecké dopravy. V minulém díle článku Epocha k Úřadu pro civilní letectví jsme se zaměřili na období od roku 1902 až k počátku 20. let minulého století.

Článek skončil podpisem Pařížské úmluvy a tím i formálním počátkem Mezinárodní komise pro letectví (CINA - Commission Internationale de Navigation Aériéne), resp. Mezinárodní komise pro leteckou navigaci (ICAN - International Commission for Air Navigation).

Hlavní výbor CINA za svého člena přizval sekčního šéfa, akademika prof. Dr. Antonína HOBZU, zakladatele československého mezinárodního práva, člena Institutu mezinárodního práva a člena Stálého rozhodčího soudu, ke spolupráci na přípravě Kodexu mezinárodního leteckého práva.

27. 2. 1922 Dr. A. Hobza požadavek CINA předal Ministerstvu obrany s doporučením na zřízení čs. právního výboru v čele se zkušenými polními piloty, kpt. A. CHARVÁTEM a kpt. R.

Významným přispěním Dr. Hobzy vzniklo české letecké názvosloví a čs.

Vývoj československé úpravy civilního letectví

Pařížská úmluva a první československé předpisy

V Praze se ve dnech 25. 9. - 30. 9. 1922 uskutečnil „V.

V roce 1923 Československé civilní letectví řídilo Ministerstva veřejných prací (MVP) prostřednictvím Leteckého odboru III.B. (LO III.B.) vedený sekčním šéfem Ing. JANOTOU.

Mezi nejbližšími spolupracovníky byl ministerský rada Ing. PECOLD (Odbor 1.A-5b), vrchní stavební rada Ing. Zdeněk JANÁK (Odbor IV-17b), vrchní rada Ing. Antonín BREBERA (Odd. XIIa), vrchní rada Ing. MERHAUT (Odd. XVIIb), Ing. Bedřich TRNKA, od r.

23. 11. 1923 Československo ratifikovalo Pařížskou úmluvu. Akt byl prvním velkým úkolem i úspěchem Leteckého odboru MVP.

Posílil politické uznání nového státu uprostřed nové Evropy s letectvím mezi nejvyspělejšími, např. Francií, Holandskem, Německem, V.

Dne 8. 7. 1925 vedly zásady Pařížské úmluvy uvedené ve vnitrostátní platnost a další nezbytné úpravy právních poměrů v čs. letectví k přijetí prvního čs. zákona č. 172/1925 Sb., o letectví.

Ve znění zákona č. 48/1938 Sb., se stal odrazem společenského řádu své doby. Chránil pokojné užívání pozemků, objektů a ostatních předmětů na „ploše, přes které se letí.“

Provozování letecké dopravy a letišť vycházelo ze živnostenského podnikání, ale leteckou činnost a letecký provoz zákon neupravoval.

Předpokládal, že zkušenosti získané při dalším rozvoji letectví budou vyžadovat změny a doplnění, ale při každé změně nebude třeba vždy „uvádět v pohyb státní aparát“.

Rozvoj státní správy civilního letectví

V úřednické vládě Jana ČERNÉHO stál ve dnech 18. 3. - 12. 10. 1926 v čele Ministerstva veřejných prací Ing.

Dne 1. 7. 1927 vznikla funkce „technického komisaře letecké výkonné služby“, kterou zastával Ing.

Dne 20. 8. 1929 Ing. J. BERVÍDA převzal nově zřízený post „vrchního ministerského komisaře ve výkonné službě ministra civilního dopravního letectví“.

Odd. 13a pracovalo s agendou správních a technických záležitostí, leteckých linií, v čele s Ing.

Odd. 13b bylo určeno pro zkoušení letadel, letadlových motorů, leteckého personálu, vedení Leteckého rejstříku a výkonných letců, v čele s Ing. dr. tech.

Odd. 14 řešilo záležitosti pozemní organizace a řízení leteckého provozu, RWY/TWY, údržby provozních ploch, komunikací, vodohospodářských staveb, pozemních světelných a zabezpečovacích zařízení a traťového zabezpečení letového provozu, v čele s Ing.

Ve dnech 4. 4. - 11. 4. 1930 Praha poprvé hostila účastníky plenárního zasedání Mezinárodní letecké Konference (CAI - Conference Aeronautique International). ČSR zastupoval Ing. V.

Dne 31. 12. 1932 Letecký rejstřík MVP evidoval 141 letadel, z toho 106 strojů domácí konstrukce a 15 strojů z licenční výroby čs.

Ve dnech 22. 3. - 23. 3. 1933 se v Praze na Staroměstské radnici uskutečnilo XXXI. zasedání „Mezinárodního sdružení leteckých dopravců“ (IATA - International Air Transport Association), kterému předsedal gen. ředitel IATA, van den BERCH van HEEMSTEDE.

Československo zastupoval Ing. V. ROUBÍK, nám. ministra MVP a ředitel ČSA, Ing.

Období před druhou světovou válkou a okupace

Ve dvacetileté existenci „První československé republiky“ (1918-1938) se ve vedení MVP vystřídalo 15 ministrů v pořadí: František STANĚK, Antonín HAMPL, Bohuslav VRBENSKÝ, František KOVAŘÍK, Alois TUČNÝ, Antonín SRBA, Rudolf MLČOCH, Václav ROUBÍK, Franz SPINA, Jan DOSTÁLEK, Ludvík CZECH, Jan DOSTÁLEK (dvakrát), František NOSÁL, Karel HUSÁREK, Dominik ČIPERA.

Na prahu II. světové války ve vládě „Druhé československé republiky“ byl ministrem dopravy div. gen. Ing.

Dne 29. 9. 1938 předehru II. světové války obstaraly čtyři evropské mocnosti, Německo, Francie, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, a království Itálie, dojednáním tzv.

Dne 5. 10. 1938 prezident republiky prof. JUDr. Edvard BENEŠ, PhDr.

Dne 22. 10. 1938 v ranních hodinách za přísného utajení prezident jako soukromá osoba s chotí Hanou a doprovodem odletěl do exilu ve V.

Dne 15. 3. 1939 ráno v 06:00 hod. se ze severu, západu i jihu dala do pohybu čela německých útočných armád.

Ruzyňské letiště obsadila 7. Flieger Division Luftwaffe. Ostatní čs. letiště byla okupována, letecký průmysl zabrán, pluky čs. armády rozpuštěny.

K témuž datu ČSA a Československá letecká společnost, a. s. měly asi 320 zaměstnanců, jejichž počet postupně klesl na 80.

Obě společnosti musely opustit hangárové prostory, co Němci označili za nepotřebné, uskladnit ve skladech Elektrických podniků v Košířích nebo zlikvidovat.

Německý prezidiální šéf Ministerstva dopravy a techniky usiloval zapojit co nejvíce čs. leteckých odborníků do německého leteckého průmyslu.

Do konce roku 1943 z původního Leteckého odboru odešla více jak polovina čs. odborníků.

Němci nezapomněli na „Svaz letců“ ani na původní „Aeroklub Republiky Československé“, základny ilegální činnosti a organizátory přechodů čs. letců do zahraničí.

Dne 26. 4. 1939 vstoupily v platnost některé části „Říšského leteckého práva“.

Krátce poté vznikl „Letecký úřad“, byla provedena nařízená změna značky státní příslušnosti letadel z „OK“ na „D“ a čs.

Dne 1. 7. 1939 zahájilo na ruzyňském letišti činnost nové velení „Fliegerhorst-Kommandantur Prag-Rusin“, podřízeno plzeňskému velitelství letištní oblasti „Luftgau-Kommando VIII“.

MVP bylo zrušeno a z čs. „Leteckého odboru“ zůstala pouze málo početná „odborná skupina“, převedena na Ministerstvo dopravy, zřízené sloučením Ministerstev železnic, pošt a telegrafů.

Československý exil a příprava poválečné dopravy

V letech 1942-1945 byl JAN LICHNER v londýnské exilové vládě pověřen záležitostmi MVP.

Vznikla „Letecká poradní komise“ s úkolem připravit poválečné uspořádání československé letecké dopravy.

Do činnosti komise byl zapojen G/Cpt. pplk. Alois KUBITA s velkými zkušenostmi čs.

Základní principy Chicagské úmluvy

Suverenita nad vzdušným prostorem

Smluvní státy uznávají, že každý stát musí zdržet použití zbraní proti civilnímu letadlu za letu a že v případě zadržování letadla nesmí být ohroženy životy osob na palubě a bezpečnost letadla.

Smluvní státy uznávají, že každý stát je při výkonu své suverenity oprávněn požadovat přistání civilního letadla letícího nad jeho územím bez povolení, nebo jestliže existují rozumné důvody vedoucí k závěru, že je používáno k účelům neslučitelným s cíli této Úmluvy, na některém určeném letišti.

Stát může také dát takovému letadlu jakékoli jiné pokyny, aby takovým přestupkům zabránil.

Za tímto účelem se smluvní státy mohou uchýlit k jakýmkoli vhodným prostředkům slučitelným s příslušnými pravidly mezinárodního práva, včetně příslušných ustanovení této Úmluvy, zvláště odstavce a) tohoto článku.

Každé civilní letadlo uposlechne příkaz vydaný v souladu s odstavcem b) tohoto článku.

Každý smluvní stát provede ve svých vnitrostátních předpisech nebo zákonech za tímto účelem všechny nezbytné změny tak, aby takto uposlechnout muselo každé civilní letadlo zapsané do rejstříku v daném státě nebo provozované osobou, která má v tomto státě své hlavní místo podnikání nebo trvalé bydliště.

Každý smluvní stát přijme vhodná opatření, kterými bude k jakýmkoli účelům neslučitelným s cíli této Úmluvy zakázáno úmyslné použití jakýchkoli civilních letadel zapsaných do rejstříku v tomto státě nebo provozovaných provozovatelem, který má své hlavní místo podnikání nebo trvalé bydliště v tomto státě.

Nepravidelné mezinárodní lety

Každý smluvní stát se shoduje na tom, že veškerá letadla jiných smluvních států, která nejsou používána při pravidelných mezinárodních leteckých dopravních službách, budou oprávněna, jsouce vázána předpisy této Úmluvy, přilétávati na jeho území, nebo je transitně, aniž přistanou, přelétávati, jakož i přistávati pro potřeby nikoliv obchodní, aniž jest třeba, aby k tomu obdržela předem svolení, a s výhradou, že přelétávaný stát jest oprávněn žádati, aby se přistálo.

Jsou-li tato letadla používána k dopravě cestujících, zboží nebo pošty za odměnu nebo plat mimo pravidelné mezinárodní civilní letecké dopravní služby, budou rovněž oprávněna, jsouce vázána ustanovením čl.

Každý smluvní stát bude oprávněn odmítnouti letadlům jiných smluvních států povolení nakládati na jeho území cestující, poštu a zboží dopravované za odměnu nebo plat a určené do jiného místa na jeho území.

Bezpilotní letadla

Žádné letadlo, které jest způsobilé býti řízeno bez pilota, nesmí létati bez pilota nad územím smluvního státu, leč se zvláštním zmocněním tohoto státu a v souhlase s podmínkami takového zmocnění.

Zakázané a omezené oblasti

Každý smluvní stát může z důvodů vojenské nezbytnosti nebo veřejné bezpečnosti jednotně omeziti nebo zakázati létání letadel jiných států nad jistými oblastmi svého území.

Takové omezení nebo zákaz nesmí být uplatňován diskriminačně vůči letadlům státu, jehož území je dotčeno, používaným k pravidelným mezinárodním civilním leteckým dopravním službám, ani vůči letadlům jiných smluvních států používaným k podobným službám.

Takovéto zakázané oblasti budou přiměřeného rozsahu a takové polohy, aby létání zbytečně nepřekážely.

Celní letiště a prohlídky

Kromě případu, kdy podle podmínek této Úmluvy nebo zvláštního zmocnění jest dovoleno, aby letadlo přeletělo území smluvního státu, aniž přistálo, bude každé letadlo, které vstoupí na území smluvního státu, povinno, vyžadují-li toho předpisy tohoto státu, přistáti na letišti, které tento stát určí za účelem celní nebo jiné prohlídky.

Při odletu z území smluvního státu odletí takové letadlo z celního letiště podobně určeného.

Podrobné údaje o všech letištích prohlášených za celní letiště budou státem uveřejněny a oznámeny Mezinárodní organisaci pro civilní letectví, zřízené podle části II.

Pravidla létání a pohybu letadel

Každý smluvní stát se zavazuje, že učiní opatření, aby bylo zajištěno, že každé letadlo letící nad jeho územím nebo pohybující se na jeho území, jakož i každé letadlo, jež nese značku jeho státní příslušnosti, ať se nachází kdekoliv, se podrobí platným tam pravidlům a předpisům, které se týkají letu a pohybu letadel.

Každý smluvní stát se zavazuje udržovati své vlastní předpisy o těchto věcech největší možnou měrou ve shodě s předpisy, stanovenými čas od času podle této Úmluvy.

Na širém moři budou platiti pravidla stanovená podle této Úmluvy.

Ochrana veřejného zdraví

Každý smluvní stát se shoduje na tom, že učiní účinná opatření, aby se zabránilo, aby se létáním nešířila cholera, tyfus (epidemický), neštovice, žlutá horečka a mor, jakož i jiné nakažlivé nemoci, které budou rozhodnutím smluvních států čas od času určeny.

Za tím účelem smluvní státy budou v těsném poradním styku s orgány, které se zabývají mezinárodními předpisy týkajícími se zdravotních opatření, platných pro letadla.

Přístup na letiště a letištní poplatky

Každé letiště ve smluvním státě, přístupné veřejnému užívání domácími letadly, bude s výhradou ustanovení čl. 68 taktéž přístupné za stejných podmínek letadlům všech ostatních smluvních států.

Veškeré tyto poplatky musí býti uveřejněny a sděleny Mezinárodní organisaci pro civilní letectví.

Na základě přednesu interesovaného smluvního státu budou poplatky, ukládané za používání letišť a jiných pomocných zařízení, předmětem zkoumání Rady, která o tom vydá zprávu a učiní doporučení k úvaze příslušného státu nebo států.

Evidence letadel a vlastnictví

Každý smluvní stát se zavazuje, že poskytne, bude-li o to požádán, kterémukoli jinému smluvnímu státu nebo Mezinárodní organisaci pro civilní letectví informaci o zápisu do rejstříku a o vlastnictví kteréhokoli letadla, zapsaného do jeho rejstříku.

Mimo to jest každý smluvní stát povinen podávati Mezinárodní organisaci pro civilní letectví podle předpisů touto organisací stanovených zprávy, jež by obsahovaly takové přiměřené údaje, které budou moci býti dány k disposici, o vlastnictví letadel zapsaných do rejstříku tohoto státu a používaných obvykle k mezinárodnímu létání a o disposiční moci nad nimi.

Celní a imigrační řízení

Každý stát se zavazuje, že zavede, pokud to bude možné, celní a přistěhovalecké řízení, vztahující se na mezinárodní letectví, v souhlase s postupem, který bude čas od času stanoven nebo doporučen ve shodě s touto Úmluvou.

Letadla, letící do území jiného smluvního státu, z něho nebo přes ně, budou dočasně osvobozena od cla, podrobí-li se celním předpisům tohoto státu.

Pohonné hmoty, mazací oleje, náhradní součástky, pravidelná výstroj a letadlové zásoby, které jsou na palubě letadel smluvního státu při vstupu na území jiného smluvního státu a zůstanou na palubě při výstupu z území tohoto státu, budou osvobozeny od cla, kontrolních dávek nebo podobných státních neb místních dávek a poplatků.

Pomoc letadlům v tísni a vyšetřování nehod

Každý smluvní stát se zavazuje, že poskytne takovou pomoc letadlům, ocitnuvším se v tísni na jeho území, kterou uzná za proveditelnou.

Zároveň se zavazuje, že dovolí, aby pod dozorem jeho vlastních úřadů majitelé nebo úřady státu, v jehož rejstříku jest letadlo zapsáno, poskytli takovou pomoc, jež by za daných okolností byla nutná.

Dojde-li k nehodě letadla smluvního státu na území jiného smluvního státu, kterou bude způsobena smrt nebo těžké poškození na těle anebo kterou se projeví vážná technická porucha letadla nebo leteckých pomocných zařízení, zavede stát, v němž k nehodě došlo, šetření o okolnostech nehody.

Šetření se provede, pokud to jeho zákony dovolují, v souhlase s postupem, který by Mezinárodní organisace pro civilní letectví doporučila.

Radiová zařízení

Letadla každého smluvního státu mohou na území jiného smluvního státu nebo nad ním míti s sebou radiový vysílací přístroj jen tehdy, bylo-li příslušnými úřady státu, v němž letadlo jest zapsáno do rejstříku, dáno povolení k vestavění a k provozu takového přístroje.

Přeprava vojenského materiálu a jiných předmětů

Válečné střelivo nebo válečný materiál nebude směti býti dopravován letadlem, používaným k mezinárodnímu létání na území některého státu nebo nad ním, vyjímajíc případ, že tento stát dá k tomu svolení.

Každý smluvní stát si vyhrazuje právo upraviti nebo zakázati z důvodů veřejného pořádku a bezpečnosti na svém území nebo nad ním dopravu jiných předmětů, než které jsou uvedeny v odst.

Odchylky od mezinárodních standardů

Článek 38 Chicagské úmluvy vyžaduje, aby smluvní strany pomocí mechanismu pro oznamování odchylek oznámily organizaci ICAO, hodlají-li se od určitého mezinárodního standardu nebo doporučeného postupu odchýlit.

Stát, který shledá, že mu není možno podrobiti se ve všech směrech některé mezinárodní normě nebo řízení, nebo uvésti vlastní nařízení nebo předpisy v naprostý soulad s mezinárodní normou neb řízením, když taková norma nebo řízení byly změněny, anebo který pokládá za nutné zavésti nařízení nebo předpisy, lišící se v jednotlivosti od předpisů nebo metod, stanovených mezinárodní normou, oznámí ihned Mezinárodní organisaci pro civilní letectví rozdíly mezi jeho vlastním předpisem a předpisem stanoveným mezinárodní normou.

Jde-li o změny mezinárodních norem, jest stát, který ve svých vlastních nařízeních nebo předpisech neučiní příslušných změn, povinen oznámiti to Radě do šedesáti dnů ode dne přijetí změny mezinárodní normy, anebo udati, co hodlá podniknouti.

Žádné letadlo a žádný člen personálu, jejichž osvědčení nebo letecké legitimace jsou takto opatřeny poznámkami, nesmějí se účastniti mezinárodního létání, leč za souhlasu státu nebo států, na jejichž území se vstupuje.

Mezinárodní organizace pro civilní letectví

Touto Úmluvou se zřizuje organisace nazvaná Mezinárodní organisace pro civilní letectví.

Stálé sídlo organisace bude v místě, které ve své závěrečné schůzi určí Zatímní shromáždění Zatímní mezinárodní organisace pro civilní letectví, zřízené Zatímní dohodou o mezinárodním civilním letectví, podepsanou v Chicagu dne 7. prosince 1944.

Organisace bude míti na území každého smluvního státu takovou právní způsobilost, jaké má zapotřebí k výkonu svých úkolů.

Shromáždění

Shromáždění se bude scházeti jednou do roka a svolá je Rada v příhodnou dobu a na příhodném místě.

Všechny smluvní státy budou míti rovné právo býti zastoupeny na schůzích Shromáždění a každý smluvní stát bude oprávněn míti jeden hlas.

Většiny smluvních států jest zapotřebí, aby se na schůzích Shromáždění utvořilo quorum.

Rada

Rada bude stálým orgánem, odpovědným Shromáždění.

Bude se skládat ze třiceti šesti smluvních států volených Shromážděním.

Při volbě členů Rady poskytne Shromáždění přiměřené zastoupení státům v letecké dopravě nejvýznamnějším, státům jinak nezastoupeným, které nejvíce přispívají k získání pomocných zařízení pro mezinárodní civilní létání, a státům jinak nezastoupeným, jejichž volbou se zaručí, že všechny hlavní zeměpisné okrsky světa budou v Radě zastoupeny.

Rada si zvolí předsedu na dobu 3 let. Tento může býti znovu zvolen.

Předseda nemá hlasovacího práva.

Rada si zvolí ze svých členů jednoho nebo několik místopředsedů, kteří podrží své hlasovací právo, vykonávají-li funkci úřadujícího předsedy.

Předseda nemusí býti zvolen ze zástupců, jež jsou členy Rady, avšak je-li zvolen takový zástupce, pokládá se jeho místo za uprázdněné a bude obsazeno oním státem, jejž zastupoval.

Rozhodnutí Rady budou vyžadovati souhlasu většiny jejích členů.

Rada může v jednotlivých věcech uděliti plnou moc výboru, skládajícímu se z jejích členů.

Každý smluvní stát smí, aniž jest oprávněn hlasovati, účastniti se v Radě a v jejích výborech a komisích projednávání každé otázky, týkající se zvláště jeho zájmů.

Letecká komise a zaměstnanci ICAO

Letecká komise bude se skládati z devatenácti členů, jmenovaných Radou z osob, navržených smluvními státy.

Tyto osoby musí míti náležitou způsobilost a zkušenost ve vědeckých a praktických otázkách leteckých.

Rada vyzve veškeré smluvní státy, aby předložily návrhy na jmenování.

Předseda Rady, generální tajemník a ostatní zaměstnanci nebudou směti ve věci výkonu svých povinností ani žádati ani přijímati pokyny od jakéhokoli úřadu, stojícího mimo organisaci.

Každý smluvní stát se zavazuje, že pokud to jest možné podle jeho ústavního řádu, přizná předsedovi Rady, generálnímu tajemníkovi a ostatním zaměstnancům organisace immunity a výsady, přiznávané podobným zaměstnancům jiných veřejných mezinárodních organisací.

Rozpočet a financování

Rada předloží Shromáždění roční rozpočet, roční uzávěrku účtů a odhady příjmů a vydání.

V mezích peněžních prostředků, které Shromáždění poskytne k tomu Radě podle ustanovení hlavy XII, smí Rada činiti ze všeobecných zdrojů organisace běžné výdaje na účely této hlavy.

Rada rozvrhne částky potřebné k účelům této hlavy podle předběžně schváleného poměru pro přiměřené období na smluvní státy, které s tím vyslovily souhlas a jejichž letecké dopravní podniky těchto pomocných zařízení užívají.

Mezinárodní standardy a české letecké předpisy

V České republice byly vydány dále uvedené předpisy týkající se civilního letectví.

Tyto předpisy jsou aplikací mezinárodních standardů a doporučených postupů.

Dle ustanovení § 102, odstavec 2 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, mají Přílohy k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví, tedy letecké předpisy řady „L“, povahu leteckých předpisů.

Předpisy JAR nemohou být v rozporu s předpisy řady „L“.

Letecké předpisy JAR představují podrobnější úpravu ustanovení Příloh k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví, tedy leteckých předpisů řady „L“.

Jelikož harmonizace leteckých předpisů JAR s jednotlivými celosvětově platnými doplňky Příloh k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví probíhá v některých případech se zpožděním, platí přednostně ustanovení Leteckých předpisů řady „L“, jichž se konkrétní změna dotýká, a to až do doby doplnění nebo vydání příslušného leteckého předpisu JAR.

Přehled příloh Chicagské úmluvy v českém systému

Příloha č. 17: ochrana civilního letectví před protiprávními činy

Příloha č. 17 k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví je v České republice publikovaná jako letecký předpis L17 Bezpečnost - Ochrana mezinárodního civilního letectví před protiprávními činy.

Dokument obsahuje základní ustanovení k jeho použitelnosti.

Jedná se o prováděcí ustanovení a odpovědnosti a povinnosti příslušných orgánů a subjektů, preventivní bezpečnostní opatření v jednotlivých oblastech civilního letectví a činnosti při protiprávních činech.

ICAO Document 8973 slouží členským státům jako podpůrný materiál při zavádění požadavků uvedených v příloze č. 17 k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví.

Tento dokument je v režimu „Restricted“.

Změna č. 17 přílohy č. 17

Dne 4. července 2019 vydala ICAO dopis č. AS8/2.1-19/48, v němž informovala členské státy ICAO o tom, že navržená změna č. 17 přílohy 17, tedy Ochrana před protiprávními činy Chicagské úmluvy, bude předložena Radě ICAO k přijetí na jejím 218. zasedání konaném ve dnech 18. až 29. listopadu 2019 a předpokládá se, že bude použitelná od července 2020.

Změna č. 17 přílohy 17 obsahuje mimo jiné nová či revidovaná ustanovení týkající se hodnocení zranitelnosti, sdílení informací mezi státy a zúčastněnými stranami, výcvikových programů a certifikačních systémů, kontroly přístupu a prověřování personálu a další redakční změny.

Dopisem č. AS8/2.1-19/48 bylo zahájeno období pro konzultaci členských států ICAO ohledně změny č. 17 přílohy 17, které skončilo dne 4.

Změnu č. 17 přílohy 17 vypracoval panel ICAO pro ochranu letectví před protiprávními činy, jehož aktivními členy jsou odborníci z osmi členských států Unie, a následně je předložil ke schválení 217. zasedání Rady ICAO.

Je pravděpodobné, že Rada ICAO, poté co byly provedeny konzultace členských států ICAO, změnu č. 17 přílohy 17 na svém 218.

Po přijetí budou změny přílohy 17 závazné pro všechny členské státy ICAO, včetně všech členských států Unie, a to v souladu s Chicagskou úmluvou a v mezích v ní stanovených.

V rámci činnosti Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) členské státy nadále podporují rozvoj bezpečnostních standardů ICAO za účelem ochrany civilního letectví před protiprávními činy v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2309 ze dne 22.

Rezoluce 2309 (2016) přijatá Radou bezpečnosti na jejím 7775. zasedání dne 22.

Členské státy, jednající společně v zájmu Unie, podpoří navrženou změnu č. 17.

Státní program bezpečnosti České republiky

Ministerstvo dopravy vydává Státní program bezpečnosti (SSP) jako samostatný dokument, který popisuje řízení provozní bezpečnosti letecké dopravy v České republice.

Příprava, zveřejnění a dodržování SSP jsou obsaženy v příslušných ustanoveních leteckého předpisu L 19 (Hlava 3).

Součástí SSP je Státní plán bezpečnosti (SPAS), který popisuje významná rizika ohrožující letecký provoz v České republice.

SPAS určuje konkrétní strategii udržování vysoké úrovně bezpečnosti, a to včetně zahrnutí preventivních zmírňujících opatření na národní úrovni.

Organizační a provozní spolupráce států

Organisace bude rovněž plniti úkoly, jež jí ukládají Dohoda o transitu mezinárodních leteckých dopravních služeb a Dohoda o mezinárodní letecké dopravě, sepsané v Chicagu dne 7.

Členové Shromáždění a Rady, kteří nepřijali Dohodu o transitu mezinárodních leteckých dopravních služeb nebo Dohodu o mezinárodní letecké dopravě, sepsané v Chicagu dne 7.

Má-li Rada za to, že letiště nebo jiná letecká pomocná zařízení některého smluvního státu, počítajíc v to služby radiové a povětrnostní, nevyhovují přiměřeně bezpečnému, pravidelnému, účinnému a hospodárnému provozu dosavadních nebo zamýšlených mezinárodních leteckých dopravních služeb, zahájí jednání s přímo zúčastněným státem a s jinými státy majícími na věci zájem, aby se vyhledaly prostředky, jak situaci napraviti, a může učiniti příslušná doporučení.

Smluvní stát může za okolností nastavších ve smyslu ustanovení článku 69 sjednati s Radou ujednání, kterým by se tato doporučení uvedla ve skutek.

Stát se může rozhodnouti, že ponese veškeré útraty, jichž si toto ujednání vyžádá.

Smluvní stát se může kdykoli zhostiti závazku převzatého podle ustanovení článku 70 a převzíti letiště a jiná pomocná zařízení, která Rada zřídila na jeho území podle ustanovení článků 71 a 72, tím, že zaplatí Radě částku, kterou Rada uzná za daných okolností za přiměřenou.

Společné provozní organizace a poolová ujednání

Žádné ustanovení této Úmluvy nebude brániti tomu, aby dva nebo více smluvních států neutvořily společné provozní organisace pro leteckou dopravu nebo mezinárodní provozní jednatelství, nebo aby neprovozovaly v poolu svoje letecké dopravní služby na kterýchkoliv tratích nebo v kterýchkoli oblastech.

Tyto organisace nebo jednatelství a poolové dopravní služby se podrobí všem ustanovením této Úmluvy, včetně ustanovení, jež se týkají registrace dohod Radou.

Stát se může zúčastniti společných provozních organisací nebo poolových ujednání buď prostřednictvím své vlády nebo prostřednictvím jedné nebo několika leteckých dopravních společností, které jeho vláda jmenuje.

Vztah Chicagské úmluvy k jiným mezinárodním závazkům

Každý smluvní stát se zavazuje, že ihned, jakmile tato Úmluva nabude platnosti, vypoví Úmluvu o úpravě letectví podepsanou v Paříži dne 13. října 1919, nebo Úmluvu o obchodním letectví, podepsanou v Havaně dne 20. února 1928, je-li stranou některé z nich.

Smluvní státy, přijímajíce tuto Úmluvu, zrušují veškeré závazky a ujednání mezi sebou, které jsou neslučitelné s jejími ustanoveními, a zavazují se, že takových závazků a ujednání nesjednají.

Smluvní stát, který dříve, než se stal členem organisace, převzal vůči mimosmluvnímu státu nebo vůči státnímu občanu smluvního nebo nesmluvního státu závazky neslučitelné se zněním této Úmluvy, podnikne ihned kroky, aby se těchto závazků zprostil.

S výhradou ustanovení předešlého článku může každý smluvní stát uzavříti ujednání, která nejsou neslučitelná s ustanoveními této Úmluvy.

Význam příloh pro praxi

Přílohy Chicagské úmluvy převádějí obecné principy mezinárodního civilního letectví do odborných standardů a doporučených postupů.

• L 1 se týká způsobilosti leteckého personálu civilního letectví.
• L 2 stanoví pravidla létání.
• L 3 upravuje meteorologii.
• L 4 se věnuje leteckým mapám.
• L 6 upravuje provoz letadel.
• L 7 řeší poznávací značky letadel.
• L 8 se zabývá letovou způsobilostí letadel.
• L 9 upravuje zjednodušení formalit.
• L 10 se týká civilní letecké telekomunikační služby.
• L 11 upravuje letové provozní služby.
• L 12 stanoví pravidla pátrání a záchrany v civilním letectví.
• L 13 upravuje odborné zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů.
• L 14 se týká letišť a heliportů.
• L 15 upravuje leteckou informační službu.
• L 16 se věnuje ochraně životního prostředí.
• L 17 upravuje ochranu mezinárodního civilního letectví před protiprávními činy.
• L 18 stanoví pravidla bezpečné přepravy nebezpečného zboží vzduchem.
• L 19 se týká řízení bezpečnosti.

V českém systému tak přílohy představují praktickou vazbu mezi mezinárodními pravidly ICAO, českým zákonem č. 49/1997 Sb., leteckými předpisy řady „L“, předpisy JAR a Státním programem bezpečnosti České republiky.

tags: #chicagska #umluva #prilohy