Celozrnná mouka pro děti: jak ji bezpečně zařadit do jídelníčku

Na trhu je spousta druhů mouky. Přestože ve vaší samoobsluze hraje prim bílá pšeničná mouka, nenechte se zmást a pátrejte i po dalších zdrojích.

Místo bílé mouky se však dá používat i zdravější celozrnná mouka. Celozrnné výrobky jsou zdravější než ty z bílé mouky. O tom asi není pochyb.

Co je celozrnná mouka

Celozrnná mouka vzniká z celého zrna, tedy nejen z jeho vnitřní části, ale také ze slupky a klíčku. Právě díky tomu obsahuje více výživných látek než běžná bílá mouka.

My všechny, podobně jako Věra, nejspíše tušíme, že bílé pečivo není příliš zdravé (jak se říká, jsou to tzv. „prázdné kalorie“).

Bílé pečivo je vysoce průmyslově zpracovaný výrobek ochuzený o 80 % vlákniny, 25 % bílkovin, 70 % železa, 84 % hořčíku, 74 % vitaminu B1, 90 % B2 a 95 % vitamínu E (a dalších živin) oproti celozrnnému pečivu.

Pokud třeba zabrousíte do obchodu se zdravou výživou, určitě tam narazíte na ovesnou, ječnou či kukuřičnou mouku. Tyto druhy mouky jsou pro dětský organizmus daleko cennější, protože obsahují více výživných látek.

Je celozrnná mouka pro děti vhodná?

Informace, že děti nesmí jíst jakékoliv celozrnné výrobky, že jsou pro ně nebezpečné a mohou způsobit zdravotní komplikace, je špatně pochopena a interpretována.

Pravdou je, že by dítě do 3 let nemělo jíst VÝHRADNĚ celozrnnou stravu. To se ale ani u zdravě se stravujících rodin neděje.

Celozrnné potraviny proto střídáme s málo opracované obilovinami, které mají méně vlákniny, ale pořád velké množství živin, jako jsou jáhly, pohanka, čirok, kroupy, kukuřičná krupice, polenta atp.

Věra už má konečně více jasno. Ví, že může Aničce dát bez obav obiloviny jako jsou celozrnná rýže, jáhly, kukuřičná krupice (polenta), quinoa, vločky i pohanka, a naopak se má vyhnout kupovanému pečivu, které kromě otrub obsahuje také spoustu nevhodných aditiv.

Hůře stravitelnými jsou pro malé děti také uvařené obiloviny, které mají pevnější obal zrna (tj. oves, žito, pšenice, ječmen) - ty je třeba dětem přepasírovat (tím se slupky odstraní).

Proč se u malých dětí řeší vláknina

Celozrnné potraviny, tedy nejen pečivo, ale i rýže nebo těstoviny a další, vynikají vysokým obsahem vlákniny.

V případě, že dítě málo pije, má málo pohybu a bude mít ve své denní stravě velké množství vlákniny, může trpět bolestmi břicha, nadýmáním a mít zácpu.

Velké množství vlákniny v dětském jídelníčku může mít i další negativní dopad.

Vzhledem k malému obsahu žaludku u kojenců a batolat a z toho vyplývajícím malým porcím pak může být kalorická hodnota podávaného pokrmu nedostatečná.

Kalorická hodnota samotné vlákniny je totiž nulová.

Potraviny bohaté na vlákninu navíc negativně ovlivňují vstřebávání některých minerálních látek z potravy.

To ovšem neznamená, že je vláknina pro děti nevhodná. Problém může nastat především tehdy, pokud jí dítě přijímá příliš mnoho, málo pije a jídelníček není dostatečně pestrý.

Rozdíl mezi skutečně celozrnným a „tmavým“ pečivem

Velmi malým dětem opravdu nesvědčí celozrnné pečivo a to proto, že ono ve výsledku není celozrnné.

Není vyrobené z celého pouze namletého zrna, ale převážně z bílé mouky a pak obohacené otrubami, obarvené natmavo, aby budilo dojem, že je pečené z tmavé mouky a občas je do něj přidáno nějaké semínko.

Všechny ty cereální, vícezrnné, tmavé, korn a grahamové rohlíky, housky, kaiserky a bulky, které se u nás prodávají, jsou ve většině případů dělané tak, že se k bílé mouce přidají otruby a to je špatné nejen pro děti, ale pro každého.

To je také hlavní důvod, proč se pečivu i celozrnnému vyhýbáme.

Bohužel dnešní vymílání bílé mouky už probíhá pouze ve válcových mlýnech a tam se otruby vymílají takovým způsobem, že z nich vzniknou malé ostré špičaté kousky.

Když pak malé dítě sní takový rohlík, přidané otruby opravdu velmi poškozují jeho střevo, protože se chovají jako jehličky a narušují jemnou střevní sliznici.

Není to tedy tím, že by měli moc vlákniny, ale přidanými otrubami.

Tato hrubá vláknina v podobě otrub (dnešním mletím z nich vznikají ostré špičaté kousky) a semínek může jemnému dětskému trávicímu traktu způsobit poškození střevní sliznice, krvácení až Crohnovu chorobu.

Je proto důležité rozlišovat mezi skutečně celozrnnou moukou, ve které jsou slupky přirozenou součástí zrna, a pečivem z bílé mouky s dodatečně přidanými otrubami.

Jaké druhy mouky lze používat

Mouky se používají především na výrobu různých koláčů, ale i jako rychlé zahušťovadlo omáček či polévek.

Vykouzlíte z ní snad všechny druhy pečiva kromě piškotového, které je s touto moukou sušší a tužší.

Malá rada: pokud budete péct s celozrnnou moukou, počítejte s tím, že těsto potřebuje více vody, aby nabobtnalo.

Dalším jeho specifikem je, že na odležení v ledničce potřebuje delší čas.

Někdy se může stát, že dětem připadá celozrnné pečivo příliš hutné. Proto se neostýchejte smíchat celozrnnou mouku s trochou bílé pšeničné mouky.

Bonusem ale je, že celozrnná mouka z pšenice obsahuje velké procento lepku, který zajistí, že těsto lépe drží pohromadě.

Není proto potřeba používat vejce. Pro děti je to výhoda, protože si dopřejí těsto bez cholesterolu.

Sáhnete-li po ječné, žitné, ovesné či žitovcové mouce, jde o surovinu, která obsahuje menší množství lepku.

Mouky z kukuřice, jahel, pohanky nebo rýže jsou dokonce zcela bezlepkové.

Aby těsta z nich vyrobená při pečení držela pohromadě, je potřeba do nich zakomponovat vejce.

Výhodou mouky s menším nebo nulovým obsahem lepku je lehčí stravitelnost.

Domácí pečivo jako vhodnější alternativa

Pokud dětem upečeme domácí celozrnný kváskový chléb a použijeme do něj jemnou celozrnnou mouku, tak nemusíme mít obavy.

V takové mouce jsou slupky přirozenou součástí zrna, které je jako celek dobře stravitelné a navíc je velmi jemně umletá, takže neobsahuje hrubé části.

Informace, že děti nesmí jíst jakékoliv celozrnné výrobky, že jsou pro ně nebezpečné a mohou způsobit zdravotní komplikace, je špatně pochopena a interpretována.

Děti nesmí jíst pouze rádoby celozrnné tmavé pečivo ze supermarketů, které kromě barviv stabilizátorů a aditiv obsahuje přidané otruby (ve střevě působí jako jehličky), které mohou poškodit jemný trávicí trakt dítěte.

Naopak doma upečený kváskový celozrnný (nebo půl na půl s hladkou špaldovou moukou) chléb je pro děti vhodný.

Jak celozrnné potraviny zařazovat postupně

Celozrnné potraviny proto střídáme s málo opracované obilovinami, které mají méně vlákniny, ale pořád velké množství živin, jako jsou jáhly, pohanka, čirok, kroupy, kukuřičná krupice, polenta atp.

Pokud chcete dítě pomalu navykat na celozrnné pečivo, odbornice radí postupovat následovně.

U dětí starších tří let by mělo být celozrnné pečivo podáváno spíše „na zkoušku“, například jednou týdně.

Později v pěti letech můžeme množství celozrnného pečiva zvýšit na dva kusy za týden.

U starších dětí je povolen vyšší příjem vlákniny - to vyplývá již z výše uvedeného vzorečku.

Kupříkladu třináctileté dítě může denně přijmout asi osmnáct gramů vlákniny.

Tito strávníci tedy již mohou mít ve svém jídelníčku bez problémů celozrnné potraviny, ovoce, zeleninu, luštěniny.

Nicméně vlákninu nenajdeme jen v pečivu.

Ostatní potraviny obsahující vlákninu by se měly také do jídelníčku dětí zařazovat s ohledem na jejich věk.

Například ovoce by měly děti do deseti let přijímat více než zeleniny, i když u starších dětí a dospělých se doporučuje poměr opačný.

Pokud se snažíte dát vašemu dítěti „jen to nejlepší“ a záleží vám na tom, aby jeho jídelníček byl zdravý, vsaďte spíše na ovoce a zeleninu, omezení nadměrné konzumace sladkostí, apod., než na zařazování celozrnných potravin.

Voda, trávení a celkový jídelníček

V případě, že dítě málo pije, má málo pohybu a bude mít ve své denní stravě velké množství vlákniny, může trpět bolestmi břicha, nadýmáním a mít zácpu.

Jedním z důležitých faktorů je proto dostatečný příjem tekutin a pestré složení jídelníčku.

To, že děti nesmí jíst větší množství celozrnného pečiva, ale neznamená, že nemohou jíst zdravě.

Rodiče by to rozhodně neměli pochopit tak, že je třeba ratolesti vykrmovat bílými rohlíky, koláči a buchtami.

Pokud sledujete ve svém jídelníčku glykemický index a nechce se vám kvůli tomu ani vašemu dítěti podávat bílé pečivo, radí nutriční terapeutka spojit pečivo s na bílkoviny nebo tuky bohatou potravinou.

To je z výživového hlediska vhodné vždy, nejen v jídelníčku dětí.

Namáčení obilovin a kváskové kynutí

Je pravda, že celozrnné obiloviny obsahují kyselinu fytovou, která může bránit vstřebání minerálů do našeho těla.

Proto je vhodné obiloviny předem (minimálně na 5 hodin, lépe přes noc) před vařením namočit do čisté vody s troškou živé probiotické kultury (jablečný ocet, jogurt, kefír, šťáva z kysaného zelí nebo domácího pickles, kvásek, kombucha nebo tibi voda atp.), která kyselinu fytovou rozloží.

Alternativou je používat pečivo kynuté kváskem, který též pomůže tuto kyselinu rozložit a umožnit tak našemu tělu vstřebat minerály.

Na co si dát při výběru pozor

• Nezaměňujte skutečně celozrnnou mouku za tmavé pečivo obarvené nebo doplněné otrubami.
• U malých dětí nezařazujte výhradně celozrnnou stravu.
• Vybírejte jemně mletou celozrnnou mouku bez hrubých částí.
• Celozrnné potraviny střídejte s jáhly, pohankou, čirokem, kroupami, kukuřičnou krupicí nebo polentou.
• Při vyšším příjmu vlákniny dbejte na dostatek tekutin.
• U bezlepkových mouk počítejte s tím, že těsto může potřebovat vejce, aby drželo pohromadě.
• U dětí mladších tří let věnujte pozornost velikosti porcí, celkovému jídelníčku a toleranci konkrétní potraviny.

To co říkají vaše kamarádky je pravda, ale pouze částečná a vyjmutá z kontextu.

To, co ale dětem může způsobovat problémy, je kupované pečivo s přidanými otrubami, hrubými částmi, semínky a nevhodnými aditivy, nikoli samotná skutečně celozrnná potravina.

tags: #celozrnna #mouka #pro #deti