„Ahoj, jak se máš?“ patří mezi nejběžnější české začátky rozhovoru. Je to jednoduchá otázka, která může být pouhou formalitou, ale také skutečným projevem zájmu o druhého člověka.
Význam této věty se mění podle situace, vztahu mezi lidmi, tónu hlasu i podle toho, zda rozhovor pokračuje. Někdy jde jen o zdvořilý pozdrav, jindy může otázka otevřít osobní, důležitý nebo dlouho odkládaný rozhovor.
Co znamená „Ahoj, jak se máš?“
V běžné komunikaci může být „Ahoj, jak se máš?“ jednoduše normální začátek hovoru. Neotravuje mě to, připadá mi to prostě jako normální začátek hovoru. Formalitka :o).
Mě to je celkem jedno kdo co píše je to otázka kterou vám položí každý druhý Čech. Je to prostě zvyk.
Je to řečnická otázka, ve skutečnosti to nemá se zájmem nic moc společnýho.
Jiní lidé ji ale vnímají jinak. Mně to naopak připadá jako dost dobrý začátek.
I když se jedná v podstatě o klišé otázku, tak někdy je její využití nevyhnutelné.
Proč lidé tuto otázku používají
Jak jinak chceš začít rozhovor, když nechceš vědět nic konkrétního, ale chceš si prostě jenom popovídat?
Pokud mám náladu jenom na nějaké sdílení a nemám konkrétní téma, tak z tohohle se nejspíš může nějaké vynořit.
Mně to naopak připadá jako dost dobrý začátek. Třeba se chci zeptat, jak dlouho dotyčný obvykle vaří špagety, ale on se zrovna dověděl, že má rakovinu... tak na špagety nemá ani pomyšlení a daleko případnější téma je ta jeho rakovina.
Takže nejdřív si potřebuju otestovat, jestli vůbec má náladu se se mnou bavit a když, tak jestli má náladu na moje téma - no a nejlepší způsob, jak to zjistit, je se zeptat.
Myslím, že i když se jedná v podstatě o klišé otázku, tak někdy je její využití nevyhnutelné. Třeba když jsem nedávno psala bývalý spolužačce, tak mě to i doopravdy zajímalo, jak žije prostě.
Formalita, nebo opravdový zájem?
Význam otázky často závisí na tom, co následuje po odpovědi. Pokud člověk položí otázku jen ze zvyku a dál už se nezajímá, může působit prázdně. Pokud ale naslouchá a naváže dalšími otázkami, může být začátkem skutečného rozhovoru.
Mě zase štve, když někdo vysedává na fejsu nebo kde a celej den se ho lidí ptají, tak už na to neodpovídá, bere to jako formalitu a já, kurva, chci vědět jak se má a jak žije.
Prostě mi na tom záleží, aby se měla fajn a ona to bere jako formalitu a já nevím jak se má.
To mě tak sere a někdy dokonce na tohle odpoví, jestli si s ní nemám co říct, že se ptám na tohle.
Tak kde to jsme?
Neotravuje mě to, připadá mi to prostě jako normální začátek hovoru. Formalitka :o).
Proč může „Ahoj, jak se máš?“ někoho obtěžovat
Tyhle frázičky jsou hodně vžité a vymyslet něco jiného, neotřelého, by pro většinu lidí znamenalo velký problém.
Nejčastější výtkou je, že otázka působí stereotypně a prázdně. Někteří lidé mají pocit, že takový začátek nikam nevede, pokud po něm nenásleduje konkrétnější téma.
Vadí jim také opakování stejného vzorce v online komunikaci.
- „Ahoj“
- „Ahoj“
- „Jak se máš? A co děláš?“
Prostě je to hrozné!
Já celkově, když si s někým píšu, mám toho strašně moc co říct, takže se mi nemůže nikdy stát, že bych neměla o čem psát (stejně tak to mám s mluvením), ale pokud mi druhá strana odpovídá jednou větou, tak mě může šlak trefit a mám pocit promarněného času.
Největší problém tedy nemusí být samotná otázka, ale krátká odpověď bez snahy pokračovat v rozhovoru.
Prostě je to hrozné! mně to ani moc nevadí ale štve mě když mi nikdo neodpoví!!!ale jinak ne já si mám toho hodně co říct s kámoši a kámoškami a nikdy mi nedojdou slova ale přiznávám někdy už mi to fakt leze ,,krkem''tak čau lidi a mějte se rádi!!!
Opakování v chatech a na sociálních sítích
Me to taky docela stve prihlasim se na skype a najednou mi 10 kontaktu napise ahoj jak se mas?
Online prostředí podporuje rychlé a krátké zprávy. Lidé často zahajují konverzaci stejnou formulí, protože nevědí, co jiného napsat, nebo chtějí nejprve zjistit, zda je druhý člověk dostupný.
Tyhle frázičky jsou hodně vžité a vymyslet něco jiného, neotřelého, by pro většinu lidí znamenalo velký problém.
Neodpovídám." Budu to mít teď na paměti :)
Otázka může být vnímána jako automatická zpráva, zvlášť pokud ji člověk dostává mnohokrát během dne.
Mě to je celkem jedno kdo co píše je to otázka kterou vám položí každý druhý Čech. Je to prostě zvyk.
Jak otázku položit přirozeněji
Pokud nechceš použít běžnou frázi, můžeš začít konkrétněji. Když já začínám rozhovor snažím se právě tomuhle stereotypu vyhnout, protože většinou takovýhle suchý začátek nikam nevede.
Tak napiš dotyčnému jako první, jdi přímo k věci a tuto frázi vynechej.
Rovnou někomu napiš... „no ty krávo já včera celý den doma a vůbec nic nedělal !“
První co by mě napadlo je, že to chtěl napsat někomu jinému nebo říct.
Takový způsob může být mezi blízkými lidmi přirozený, ale v jiných vztazích může působit nečekaně nebo nevhodně. Záleží na tom, jak dobře se lidé znají a jaký styl komunikace mezi nimi obvykle funguje.
Příklady běžných pozdravů
- „Ahoj, jak je? :)“
- „Čaw, jojo fajn :') copak ty? :)“
- „Jde to :D ale ta škola mě ničííí :P :D copak děláš? :)“
- „Jsem na youtube... :D ty? *.*“
- „Nic...právě sem dodělal školu.. :D“
- „Ahoj, co děláš?“
- „Ahoj lidičky jak se mate??“
Mezi další podoby patří například „cau, cs, cc, caw, caues apod.“
Jak odpovědět na „Ahoj, jak se máš?“
Jednoduchá odpověď může být dostačující, pokud člověk nemá čas nebo náladu na delší rozhovor.
- „Ahoj, dobře, nic.“
- „Not bad, thanks.“
- „Jde to.“
- „Fajn, copak ty?“
Odpověď může být také způsob, jak rozhovor rozšířit. Když člověk odpoví pouze jedním slovem, druhá strana nemusí poznat, zda chce pokračovat.
Pokud chceš rozhovor udržet, můžeš přidat, co právě děláš, a položit stejnou nebo konkrétnější otázku.
Například:
- „Ahoj, mám se dobře, právě jsem dodělal školu. Co děláš ty?“
- „Ahoj, jde to, ale ta škola mě ničí. Jak se máš ty?“
- „Ahoj, jsem na YouTube. Co právě děláš?“
- „Ahoj, dobře, díky. Co je u tebe nového?“
Jak poznat, zda má druhý člověk náladu na rozhovor
Takže nejdřív si potřebuju otestovat, jestli vůbec má náladu se se mnou bavit a když, tak jestli má náladu na moje téma - no a nejlepší způsob, jak to zjistit, je se zeptat.
Otázka „Jak se máš?“ může sloužit jako nenápadné ověření, zda je vhodný čas pro další komunikaci. Odpověď často naznačí, jestli má druhý člověk chuť mluvit, nebo zda chce rozhovor rychle ukončit.
Já vím, že musíš už končit. Nechci se s tebou kdy loučit.
Pokud člověk odpoví krátce, nemusí to automaticky znamenat nezájem. Může být zaneprázdněný, unavený nebo řešit něco důležitého.
Na druhou stranu, pokud druhá strana odpovídá jednou větou opakovaně, může to působit jako jednostranná komunikace.
Rozpaky při otázce po dlouhé době
Tahle otázka mě vždycky přivede trochu do rozpaků. Pokaždé, když mi je položena, mám chuť vyhrknout: „Počkej, dej mi pár minut, ať si to můžu rozmyslet!“
A začnu horečně přemítat, jak to vlastně tázající myslí.
Rozpaky se ještě prohlubují v případě, že mi položí někdo, koho jsem opravdu dlouho neviděla.
Očekává se v takovém případě, že začnu vyjmenovávat dosavadní zaměstnání, místa bydliště a děti, které přibyly od našeho posledního setkání?
Anebo mám načrtnout jenom aktuální stav v daném okamžiku?
V takové situaci může být otázka velmi široká. Může se týkat okamžité nálady, současného života i změn od posledního setkání.
„Ahoj, jak se máš?“ jako začátek osobního rozhovoru
V některých případech není věta prázdnou formalitou. Může vyjadřovat nostalgii, nejistotu, lítost nebo snahu navázat na vztah z minulosti.
Ahoj, jak se máš? Snad mý číslo ještě znáš. Zavolal jsem, jak se máš? Sedím tu a vzpomínám.
Nebylo to tak dlouho, když slyším ten tvůj hlas. Všechno plyne jako slowmo a nepobírám zas.
Už jsem zapomněl jak zní, tvůj smích. Ty víš, že věci jsou ted jiný, než dřív, slyšíš mě.
Když slyším, že máš novej život, tak žárlím a já vím, že.
Výraz, kterej si měla v tvojí tváři a mám-li říct. Jestli jsi ty, která mi tu kdy schází, já dávno vím.
Lituju, že jsem tě tenkrát nedostal.
V jiné podobě se stejný motiv objevuje také takto:
Ahoj, jak se máš, Snad mý číslo ještě znáš, Zavolal jsem, jak se máš, Sedím tu a vzpomínám.
Nebylo to tak dlouho, Když slyším ten tvůj hlas, Všechno plyne jako slowmo A nepobírám čas.
Už jsem zapomněl, jak zní tvůj smích. Ty víš, že věci jsou teď jiný než dřív. Slyšíš mě.
Když slyším, že máš novej život, Tak žárlim a já vim.
Všechno co mohlo bejt, Tak už si spálil a vrátil bys.
Výraz, kterej si měla v tvojí tváři A mám-li říct, Jestli jsi ty, která mi tu teď schází.
Já dávno vím, že bude to těžký se přes tebe dostat, I když jsi nejlepší, kterou jsem mohl poznat, Lituju, že jsem tě tenkrát nedostal.
Já vím, že musíš už končit, Nechci se s tebou ty loučit.
Sleduju všechny tvý posty, Když ti to života vstoupil.
Co nás čeká, to nikdo z nás neví.
Rozdíl mezi pozdravem a skutečným rozhovorem
Samotné „Ahoj, jak se máš?“ rozhovor ještě nevytváří. Je to pouze pozvání ke komunikaci.
Rozhovor se rozvíjí až ve chvíli, kdy se objeví další téma, doplňující otázka, sdílení zkušenosti nebo ochota reagovat na odpověď.
Jenom to proboha nesmí skončit u dotazu, jak se mám.
A to že je to vlastně nejlepší začátek k nezávazné konverzaci vás moc nežere co?
Pokud chceš, aby komunikace pokračovala, můžeš po pozdravu přidat konkrétní podnět.
- „Ahoj, jak se máš? Jak dopadla škola?“
- „Ahoj, co právě děláš?“
- „Ahoj, viděl jsem tvoje nové fotky. Jak se ti tam líbilo?“
- „Ahoj, vzpomněl jsem si na tebe. Jak se ti daří?“
- „Ahoj, chceš dnes udělat dobrý skutek?“
Humorné a neobvyklé odpovědi
Obvyklá otázka může být také příležitostí k humoru. Někdy se používá v krátkých vtipech nebo absurdních dialozích.
- „Ahoj, co děláš?“ - „Čtu Dostojevského...“
- „Ahoj, co děláš?“ - „Ahoj, volám démony z pekla.“ - „No, povedlo se, už jsem tady.“
- „Ahoj sousede, jak se máš...“
- „Ahoj, jako obvykle.“
Humorná odpověď může rozhovor oživit, ale její vhodnost závisí na vztahu mezi účastníky a na jejich smyslu pro humor.
Komunikace s novým člověkem
Hi there. So I'm always stressed out when I meet a new person, are you? *sigh* If only there was a way to prepare for a time like that... Oh wait! We can do it together! Let's act out a scene!
Hi, I'm good. I'm just here on a family vacation. Oh, I work in finance too.
Person AHi! I am Jane. I just moved here.
Person BHello Jane! I am Mark.
Person ANice to meet you too!
Person BNot bad, thanks.
Person BI work in marketing.
Person AI'm an investment banker.
Person BYou should definitely visit the local museum.
Person AThat sounds great!
Takový dialog ukazuje, že pozdrav může přirozeně přejít k představení, místu, práci, studiu nebo společným zájmům.
Jak vytvořit zajímavější začátek
Pokud nechceš začít pouze otázkou „Ahoj, jak se máš?“, můžeš se zeptat na něco konkrétního, co souvisí s aktuální situací nebo s člověkem, kterému píšeš.
- „Ahoj, co děláš?“
- „Ahoj, už jsi jedl?“
- „Ahoj, chceš jíst?“
- „Ahoj, jak dopadla tvoje škola?“
- „Ahoj, co je u tebe nového?“
Nejlepší otázka není vždy ta nejoriginálnější. Důležité je, aby odpovídala situaci a aby o odpověď skutečně byl zájem.
Tyhle frázičky jsou hodně vžité a vymyslet něco jiného, neotřelého, by pro většinu lidí znamenalo velký problém.
Proto může být běžný pozdrav praktický, pokud po něm následuje pozornost, reakce a přirozená snaha pokračovat.
