Bio vejce: podmínky chovu, označení a pravidla pro vlastní produkci

Bio vejce pocházejí od nosnic chovaných podle zásad ekologického zemědělství. Nejde tedy pouze o vejce od slepic z domácího dvora, o vejce prodávaná „ze dvora“ ani o produkt, jehož obal zdobí obrázek spokojené slepice.

Napadla vás otázka vybudovat si své bio vejce a je to vůbec možné? Jestliže se dají v obchodě koupit bio kalhoty, proč byste tedy nemohli mít své bio slepičky, a tudíž bio vejce. Ovšem bude to dřina.

Chovat slepice v ekologickém chovu a mít ta svoje vlastní bio vejce v našich podmínkách dosažitelné je, ovšem chce to hodně dřiny a ani v té nejhorší chvílí nepolevit. Pro označení vajec jako bio je však nutné splnit stanovené podmínky chovu, krmení, péče o zvířata a kontroly.

Co znamená označení bio u vajec

Bio značí takový způsob chovu drůbeže, který bere ohled na přirozené jevy a závislosti v celé přírodě. Nevidíte ve zvířatech je předměty, díky kterým můžete uspokojovat své potřeby? Pak je pro vás bio chov tím nejlepším řešením.

Bio vejce, nebo anglicky organic, zkrátka vejce se značením 0 na začátku kódu na skořápce, pocházejí od nosnic chovaných podle zásad ekologického zemědělství.

Ve stručnosti se jedná o tyto zásady: respekt k okolní krajině, k přírodním cyklům, povinnost dodržovat postupy vedoucí k zachování a zlepšování zdraví půdy, rostlin, vody, živočichů a udržení přirozené rovnováhy mezi nimi.

Odpovědné využívání energie, přírodních zdrojů jako je voda, půda, organická hmota a vzduch.

Pro chov zvířat v bio režimu platí přísné normy pro dobré životní podmínky, takové, aby zvířata mohla uspokojovat veškeré své druhové přirozené potřeby.

Jak poznat bio vejce podle kódu na skořápce

Zákazník vejce rozezná podle kódu na vejci, typ chovu označuje první číslo.

Je-li to 0, jde o bio vejce, 1 značí vejce z výběhu, 2 z hal a 3 z klecí.

Kromě toho je na vejci i kód země původu.

1234 poslední čísla registrované farmy.

Že má vejce razítko ještě neznamená, že je z klecového chovu! Když se podíváte, co je na tom vejci vyraženo, uvidíte tam zkratku země, kde bylo vejce razítkováno a pak číslo označující způsob chovu.

Ekologické zemědělství má nulu.

Ještě je třeba dodat, že s neoznačenými vejci se nesmí obchodovat. Jedině prodá-li chovatel vejce ze svého chovu konečnému spotřebiteli.

Základní podmínky bio chovu nosnic

Je ovšem nutné striktně dodržet pár zásad.

Volný pobyt a přístup do výběhu

Pokud chcete mít bio chov, pak každá nosnice musí mít přístup do výběhu - volného prostoru, kde bude slípka běhat, shánět si sama potravu, popelit se atd.

Slepice musejí mít možnost snášet vejce do hnízda, popelit se, hřadovat a při dobrém počasí mít celodenní přístup do výběhu.

U bio slepic se jedná konkrétně o možnost vyběhnout ven do přírody, zobat trávu nebo žížaly, popelit se, hašteřit se a navazovat sociální vazby v hejnu.

Na venkovském dvoře slepice hrabe v hlíně, vyhřívá se na slunci a uklovne si čerstvou trávu kdykoli se jí zachce.

Dostatečný prostor

I prostor hraje v bio chovu značkou roli.

Samozřejmě čím větší budou mít vaše slípky prostoru jak v kurníku, tak v samotném výběhu, tím lépe pro ně a pro vaše bio vejce, na kterých se větší prostor odrazí nejvíce.

Každá bio slepice má nejméně čtyři čtvereční metry venkovního volného výběhu.

Za nepříznivého počasí mohou hledat úkryt v hale, po které se mohou volně pohybovat.

Hnízda, hřady a možnost popelení

Slepice musejí mít možnost snášet vejce do hnízda, popelit se a hřadovat.

Klece jsou naprosto holé, s drátěnou podlahou. Slepice zde tedy nemají možnost uspokojit svoji silnou přirozenou potřebu postavit si hnízdo na snášení vajec. Nemohou se samozřejmě ani popelit a zobat v zemi.

Světelný režim

Slepice smí být umělému osvětlení vystaveny nejvýše 16 hodin denně - a mají nárok na nejméně 8 hodin nepřerušené tmy.

Krmení v ekologickém chovu

Chcete mít bio vejce? Pak v žádném případě nesmíte podávat slepicím do krmítek kupované směsi, pokud se tedy nebude jednat o směsi vyrobené na přírodní bázi.

Nosnice, které mají být z bio chovu mohou přijít pouze zelené krmivo z výběhu, pšenici, nejrůznější hmyz a breberky, které si samy nahrabou a také proso.

Živí se krmením, které pochází z ekologického zemědělství.

V jejich krmení se nenacházejí žádné syntetické složky, zbytky chemických hnojiv, pesticidů, přidaných barviv či jiných chemických látek.

Co mohou slepice dostávat z domácí zahrady

Přebytky z vaší zahrady budou pro bio slepičky tím pravým ořechovým.

Jestliže ovoce ani zeleninu nehnojíte žádnými přípravky, můžou padat do slepičích krků co jim hrdlo ráčí.

Nejvíc si pak pochutnají na spadaných jablíčkách nebo třešních, salátové okurce, ale i milují i jahody a na podzim dýně nebo rakytník.

Jak začít s vlastním chovem bio slepic

Čím dál víc vás láka chuť bio vajec? Není nic jednoduššího, než si pořídit malá kuřátka a dát se do práce.

Nejlepší drůbeží, kterou chcete do svého bio chovu zařadit budou malá kuřátka do staří třech dnů po narození nebo násadová vajíčka slepic, které ihned po vylíhnutí naučíte na přírodní stravu a v dospělosti se tak stanou bio nosnicemi.

Pořídit si můžete například tato plemena:

Cémanská slepice

Co je víc, než černá slepice na dvorku? Nic.

Zlatá kropenka

Chcete otužilou a zároveň užitečnou slípku do svého bio chovu? Nachystejte líheň, objednejte si vajíčka zlaté české kropenky a začněte líhnout, je to k dobru věci.

Kalimero Green

Kromě kalimera existuje i druh holokrkých slepic s označením K-AVI.

Ty vynikají jemnou kůží, masem téměř bez tuku a vysokou otužilostí i v nízkých teplotách.

Chcete mít holokrčky?

Kalimero Brown

Kalimero nebo také selské kuře je přírodní brojlerem, který se chová hlavně pro maso.

Pro svoji nenáročnost se stal oblíbencem především začínajících chovatelů.

Kalimero slepice patří mezi těžká plemena, která se chovají převážně kvůli masu.

Bio vejce nejsou totéž co domácí vejce

Nerada bych vás podceňovala, ale bio =/= domácí nebo ze dvora.

Na biopotraviny musí být splněné podmínky chovu včetně krmení převážně biokrmivem.

To právě ani náhodou. Abyste mohl prodávat něco označené jako bio, musíte splnit spoustu podmínek, co se živočišné výroby co se chovu samotného týče, podávání léků, musíte krmit biokrmivem a tak.

Když budete prodávat své domácí vejce jako bio, tak se vystavujete riziku ošklivě vysokých pokut.

To, že slepice žijí na vlastním dvorku, automaticky neznamená ekologický chov.

Co je potřeba při legálním prodeji bio vajec

Dobrý den, rád bych začal prodávat bio maso a bio vajíčka. Prosím o radu co vše je pro to potřeba udělat aby bylo vše legální.

Předpokládám že hospodářství už máš zaregistrované zajdeš na krajskou veterinární správu potom na státní zemědělskou a potravinářskou inspekci a potom si najdeš kontrolní organizaci ekologického zemědělce a u každé této instituce dostaneš podrobné informace a seznam věcí které vyžadují.

Na to aby to bylo na kšeft musí být potvrzení od vet. zprávy + určitě i úřady s tím spojené.

Abyste mohl prodávat něco označené jako bio, musíte splnit spoustu podmínek, co se živočišné výroby co se chovu samotného týče, podávání léků, musíte krmit biokrmivem a tak.

Označení bio proto není možné používat jen jako neformální označení domácích vajec.

Rozdíly mezi způsoby chovu nosnic

Na venkovském dvoře slepice hrabe v hlíně, vyhřívá se na slunci a uklovne si čerstvou trávu kdykoli se jí zachce.

Ve velkochovech ale většinu nosnic čeká úplně jiný osud - stísněný prostor, omezený pohyb a život zkrácený na minimum.

Podmínky, ve kterých slepice žijí, se můžou hodně lišit - od stísněných klecí, kde mají prostor sotva o velikosti listu papíru, přes haly s tisíci jedinců na malém prostoru až po ekologické farmy, kde mohou slepice hrabat, popelit se a mít přístup do výběhu.

Právě tyto rozdíly se promítají nejen do jejich zdraví a pohody, ale i do kvality vajec.

Klecové chovy

Jakmile slepice začnou snášet vejce, bývají nejčastěji umístěny do klecí.

Do roku 2011 se používaly tzv. bateriové klece.

Ty jsou tak malé, že zde slepice nemohou ani roztáhnout křídla a prakticky se nemohou hnout z místa.

Tyto klece jsou nyní v EU zakázané, ale jinde se stále používají běžně.

V Evropě dnes máme tzv. obohacené klece.

Slepice musejí mít k dispozici hnízdo, stelivo a hřad, místa však mají stále velmi málo (na jednu slepici připadá prostor o velikosti jen o málo větší než je list papíru A4).

Přesto je zavedení obohacených klecí velkým úspěchem organizací na ochranu zvířat, lobbovaly za něj několik desítek let.

Halové chovy na podestýlce

Ostatní slepice ve velkochovech jsou většinou chovány v halách, tzv. na podestýlce.

Takové chovy jsou vnímány jako vhodná alternativa, ale nemusí tomu tak být.

Problémem bývá velká hustota chovů a agresivní chování - slepice jsou zvyklé žít v hejnech čítajících 10 až 20 zvířat, tisíce slepic v jedné skupině na malém prostoru znamená, že slabší jedinci jsou terorizováni.

Slepice z halových chovů proto často vypadají stejně zdevastovaně jako ty z klecí.

Životní délka nosnic

Tak slepice žijí asi po dobu jednoho roku, poté se jejich snůška začíná snižovat a jsou poraženy (přirozeně by žily 6 let i déle).

Nosnice moderních vyšlechtěných plemen dnes snášejí asi 300 vajec za rok, což je dvakrát více než před 50 lety.

Jejich hodnota je v tu chvíli prakticky nulová, proto se s nimi zachází ještě hůř než s kuřaty.

Welfare a ekologická stopa bio chovu

Vejce od slepic s přístupem do venkovního výběhu považuje řada spotřebitelů za etičtější a udržitelnější volbu.

Nová studie publikovaná v odborném časopise Royal Society Open Science ale upozorňuje na nepříjemný střet mezi dobrými životními podmínkami zvířat a dopady zemědělské výroby na životní prostředí.

Výzkumníci modelovali, co by se stalo, kdyby britská produkce vajec přešla na různé způsoby chovu, přičemž by celkové množství vyrobených vajec zůstalo stejné.

Porovnávali obohacené klece, halové chovy, běžný volný výběh a ekologický volný chov.

Nejhůře z hlediska emisí skleníkových plynů, využití půdy, acidifikace a rizika eutrofizace vod vyšel model, ve kterém by všechna britská vejce pocházela z ekologického volného chovu.

Nejnižší dopady naopak vykazovaly klecové systémy.

Pokud by se ve Velké Británii veškerá vejce vyráběla v ekologických chovech s volným výběhem, roční emise by podle modelu dosáhly přibližně 2,32 milionu tun ekvivalentu oxidu uhličitého.

Při výhradně klecovém způsobu chovu by to bylo zhruba 1,18 milionu tun.

Současná kombinace různých systémů odpovídá asi 1,44 milionu tun emisí ročně.

Úplný přechod ze současného britského mixu na ekologický volný chov by tak zvýšil emise přibližně o 60 procent a téměř zdvojnásobil plochu půdy potřebnou pro produkci stejného množství vajec.

Proč může být ekologický chov náročnější na zdroje

Důvodem nejsou primárně samotné výběhy.

Rozhodující je nižší produkční efektivita.

Slepice ve volných a ekologických chovech podle použitých dat spotřebují více krmiva na jedno vejce a zároveň snášejí méně vajec.

K dosažení stejné produkce je proto zapotřebí větší počet zvířat.

Významnou část ekologické stopy každého vejce vytváří právě výroba krmiva.

Ekologicky pěstované plodiny navíc mohou poskytovat nižší výnosy, takže pro vypěstování stejného množství krmiva vyžadují větší plochu.

Vyšší počet slepic současně znamená více odpadu a větší riziko úniku živin do vodních toků.

Více svobody, ale také vyšší úmrtnost

Ekologický a volný chov má z pohledu welfare nesporné výhody.

Slepice se mohou volněji pohybovat, chodit ven a projevovat své přirozené chování.

Výzkum ale současně zaznamenal vyšší úmrtnost v plně volných a ekologických systémech.

Možnými příčinami jsou větší vystavení nemocem, predátorům, zraněním nebo vzájemnému vyklovávání peří.

Samotná úmrtnost ale podle autorů představuje pouze jeden ukazatel životních podmínek zvířat.

Nezachycuje například možnost pohybu, přístup ven ani celkovou kvalitu života slepic.

Studie tak neříká, že klecový chov je pro slepice lepší.

Pouze ukazuje, že způsob produkce, který je příznivější pro některé aspekty welfare, může být zároveň méně efektivní a zatěžovat klima či krajinu více.

„Není to argument pro návrat k omezujícím klecovým systémům,“ zdůraznila jedna z autorek Harriet Bartlett z Oxfordské univerzity.

Cílem by podle ní mělo být hledání způsobu, jak spojit vysoké standardy péče o zvířata s efektivnější produkcí a nižšími ekologickými dopady.

Omezení srovnání ekologické stopy

Výsledky mají také významná omezení.

Studie vychází z údajů britských farem shromážděných v letech 2009 a 2010.

Autoři připouštějí, že za uplynulých šestnáct let se mohly způsoby chovu, výživa slepic i jejich úmrtnost změnit.

Použitá data však podle nich stále představují nejkomplexnější podklad umožňující přímé porovnání různých britských systémů.

Analýza navíc nehodnotila všechny možné dopady.

Nezahrnovala například toxicitu pesticidů ani vliv jednotlivých forem chovu na biologickou rozmanitost.

Právě v těchto kategoriích by ekologické zemědělství mohlo vycházet příznivěji.

Na to upozornil také britský certifikační svaz Soil Association.

Podle jeho zástupce Leeho Holdstocka studie správně odhaluje důležité kompromisy, ale neposkytuje úplný obraz environmentální udržitelnosti.

Vedle emisí na jednotku produkce je podle něj nutné hodnotit také zdraví půdy, kvalitu vody, používání syntetických látek, dopady na přírodu a životní podmínky zvířat.

Žádný způsob chovu není nejlepší ve všem

Výzkum podle autorů ukazuje, že jednoduché dělení na ekologicky „dobré“ a intenzivně „špatné“ způsoby produkce může být zavádějící.

Žádný ze sledovaných systémů nevyšel nejlépe současně ve všech ekologických a welfare ukazatelích.

Řešením proto nemusí být ani zachování klecí, ani mechanický přechod veškeré produkce na ekologický volný chov.

Autoři doporučují zlepšovat zejména výživu, šlechtění, hospodaření s krmivem a řízení farem tak, aby bezklecové systémy potřebovaly méně zvířat a zdrojů na stejné množství vajec.

Studie tak připomíná širší problém potravinové výroby: opatření zaměřené na jeden legitimní cíl může mít nečekané důsledky v jiné oblasti.

Na co se zaměřit při výběru vajec

Zárukou původu vajec není obrázek šťastné slepice na obalu vajec ani jiné tvrzení prodejce.

Rozhodující je kód vyražený na skořápce.

• Číslo 0 označuje vejce z ekologického chovu.
• Číslo 1 označuje vejce od slepic s přístupem do výběhu.
• Číslo 2 označuje vejce z halového chovu na podestýlce.
• Číslo 3 označuje vejce z klecového chovu.
• Kód země původu a další čísla identifikují původ vejce a registrovaný chov.

Jestliže hledáte vajíčka od slepic, které žijí důstojně, ale nemusejí nutně být z ekologického zemědělství, máte i jiné možnosti.

Když víme, odkud vejce pochází, můžeme změnit víc, než si myslíme.

Výživová hodnota vajec

Podle nejnovějších vědeckých poznatků konzumace 1 - 2 vajec denně je zdraví prospěšná.

Především proto, že vaječný bílek je zásobárnou kvalitních bílkovin, žloutek pak veškerých vitamínů kromě vitamínu C a některých minerálních látek jako: sodík, hořčík, fosfor, draslík, vápník, železo a selen.

tags: #bio #vejce #podminky