Bílý rafinovaný cukr: proč ho omezit a čím ho nahradit

Bílý rafinovaný cukr patří mezi nejčastěji používané potraviny a tvoří nedílnou součást pravidelně konzumovaných složek našeho jídelníčku.

Sladíme si čaj a kávu, používáme jej při pečení i vaření a nachází se také v mnoha sladkostech, sladkých nápojích a průmyslově zpracovaných potravinách.

Sladká chuť jako taková je naprosto v pořádku a je přirozená.

Pro naše předky býval cukr zvláštností a mohli jej získat výhradně v podobě medu či ovoce.

Běžný člověk dnes spotřebuje za měsíc tolik cukru, co kdysi jedna malá vesnice.

Cukr je návykový a velice jednoduše dostupný a hlavně levný.

Používá se jako konzervační prostředek a můžeme jej v určité podobě najít téměř ve všech zpracovaných potravinách.

Co znamená bílý rafinovaný cukr

Většina z nás zná bohužel pouze klasický bílý rafinovaný cukr, který nepatří mezi zdravé potraviny.

Ne nadarmo se mu také, stejně jako mouce, přezdívá bílý jed.

V přírodním cukru jsou obsažené látky, které jsou pro náš organismus přirozené a lehce stravitelné.

Dojde-li však k rafinaci, tyto látky jsou odstraněny a z cukru se stává chemikálie, která nemá pro náš organismus výživovou hodnotu a stává se z něj látka plná prázdných kalorií.

Klasický bílý cukr si v 21. století vysloužil nemilé označení „bílý jed“, nebo i tichý zabiják.

Nesouvisí to přitom jen s jeho chabou výživovou hodnotou, která představuje velké množství kalorií, téměř žádnou vlákninu a žádné bílkoviny.

Bílý rafinovaný cukr je jednou z nejškodlivějších látek, kterou do organismu přijímáme, protože závažným způsobem narušuje imunitu, hormonální systém, je živnou půdou pro zánětlivé procesy, množení bakterií, kvasinek, vznik zubního kazu a jednou z příčin vážných kardiovaskulárních onemocnění, jakými jsou cukrovka, obezita či dokonce rakovina.

Pro zpracování rafinovaného cukru organismus potřebuje obrovské množství vitamínů B, které jsou nutné pro správné fungování mozku a svalů.

Dojde-li k jejich nedostatku a zároveň přebytku cukru, může dojít k poruchám myšlení a vývoje mozku.

Konzumace nadměrného množství cukru způsobuje odvápnění kostí, svalovou únavu a zubní kazy.

Přirozené a přidané cukry

Cukr se dělí do dvou hlavních kategorií: přirozený a přidaný.

Přirozeně se vyskytující cukry jsou nedílnou součástí potravin, jako je veškeré ovoce, některá zelenina, mléčné výrobky a některé obiloviny.

Naproti tomu přidané cukry se do potravin a nápojů přidávají během výroby, zpracování nebo přípravy.

Jsou prakticky všudypřítomné.

Při analýze 40 000 balených potravinářských výrobků kanadští výzkumníci zjistili, že 66 procent položek obsahovalo alespoň jeden přidaný cukr.

Věděli jste, že přibližně 80 % celkového množství cukru, které zkonzumujeme, se ukrývá v hotových kupovaných potravinách?

A zdaleka nejde jen o sladké pečivo, limonády nebo cukrovinky.

Prozkoumáte-li složení na obalech svých oblíbených potravin, budete překvapeni, kde všude a v jakém množství se cukry nachází.

Přidaný cukr kvůli vylepšení chuti, textury, aroma, trvanlivosti a dalších benefitům pro výrobce najdete ve velkém množství potravin.

Pečivo, aby vypadalo zdravěji, bývá často dobarvováno karamelem.

Najdeme jej ve většině uzenin, v sýrech, v konzervovaných potravinách a třeba taky v kořenících směsích.

De facto by se dalo říci, kupujeme-li si zpracovanou potravinu, měli bychom se podívat na její složení.

Přirozené cukry v potravinách

Některé cukry jsou přirozenou součástí celých potravin.

Ovoce a část zeleniny obsahují fruktózu, glukózu nebo sacharózu v různých poměrech.

Mléčné výrobky - mléko, sýr i jogurt - přirozeně obsahují laktózu a ochucené mléčné výrobky mohou obsahovat také přidanou fruktózu, glukózu a sacharózu.

Přirozené cukry jsou obecně méně problematické.

Při konzumaci přirozených cukrů budou součástí potravinové matrice, protože jsou spojeny s dalšími prospěšnými živinami, jako je vláknina a bílkoviny.

To může pomoci zpomalit jejich vstřebávání a zlepšit celkové zdraví.

Nestravitelná vláknina v těchto rostlinných potravinách také prospívá střevnímu mikrobiomu.

V ovoci je cukr součástí balíčku - dostanete s ním vlákninu, vitamín C, antioxidanty a další živiny.

Pokud nemáte nesnášenlivost vůči některé z těchto potravin nebo přirozených cukrů, nebo vám lékař nedoporučil jejich omezení, není dobrý důvod se jim vyhýbat.

Jak tělo cukry zpracovává

Cukry patří mezi sacharidy, které jsou společně s tuky a bílkovinami nejdůležitější pro lidský organismus.

Sacharidy se rozdělují na polysacharidy, oligosacharidy a monosacharidy.

Monosacharidy patří mezi nejjednodušší cukry, mezi které řadíme glukózu a fruktózu.

Tyto monosacharidy jsou obsaženy v ovoci a pro lidský organismus jsou velmi lehce stravitelné.

Sacharidy nám dodávají energii a měli bychom je přijímat zejména v podobě právě již zmíněných monosacharidů, které naše tělo nemusí dále štěpit.

Vaše tělo nakonec reaguje na různé druhy cukru podobně - rozkládá je na glukózu a fruktózu a způsobuje vzestup hladiny cukru v krvi.

Výzkum však ukázal, že existují jemné rozdíly v tom, jak pravděpodobně ovlivňují fyziologické reakce těla, včetně krevního cukru, krevního tlaku, zánětu a chuti k jídlu.

K pomalému uvolňování cukru dochází tehdy, je-li navázán na vlákninu, například v celozrnných obilovinách, luštěninách a ovoci.

Avšak u rychlého zdroje cukru je efekt opačný.

Pokud je náš jídelníček tvořen zejména složenými cukry, tělo musí vynaložit mnoho energie na jejich zpracování a pokud je nezpracuje, dochází k jejich ukládání ve formě tuků.

Proč nadbytek přidaného cukru představuje problém

Americká Centra pro kontrolu a prevenci nemocí varují: nadměrný příjem přidaných cukrů zvyšuje riziko obezity, cukrovky 2. typu i srdečních onemocnění.

Klíčový rozdíl mezi přirozenými a přidanými cukry nespočívá jen v jejich složení, ale především ve způsobu, jakým je tělo vstřebává.

Vláknina obsažená v ovoci a zelenině funguje jako přirozená bariéra a zpomaluje uvolňování cukru do krve, zatímco přidané cukry způsobují prudký glykemický vzestup spojený s vyšším rizikem obezity, cukrovky 2. typu a srdečních onemocnění.

Nejde jen o „prázdné kalorie“ - ve větším množství přidané cukry vytlačují z jídelníčku živiny, které tělo skutečně potřebuje.

Výzkum ukázal, že dospělí s vyšším příjmem přidaného cukru ve stravě mívají nižší příjem mikronutrientů, jako je folát, hořčík, draslík, vitamín D, selen a zinek.

Doporučené množství přidaného cukru

Americká kardiologická asociace doporučuje omezit příjem přidaných cukrů na maximálně 6 % celkového denního příjmu kalorií.

Proto je důležité si zvyknout číst tabulku výživových hodnot na etiketách potravin - abyste viděli, kolik přidaného cukru je v jedné porci a co toto množství představuje z hlediska doporučeného denního příjmu přidaných cukrů.

Jako dobré vodítko doporučuje držet se potravin, kde přidané cukry tvoří 10 % nebo méně denní hodnoty přidaných cukrů.

Pokud etiketa uvádí 5 % nebo méně denní hodnoty, jde o nízký obsah přidaných cukrů; 20 % a více znamená vysoký obsah.

Jak poznat cukr na etiketě

Pokud jde o složky potravin, cukr vede v počtu názvů bez konkurence.

Odborníci napočítali nejméně 61 různých označení na etiketách balených potravin, a právě proto se cukr skrývá i tam, kde byste ho nejméně čekali.

Seznam složek na etiketě prozradí víc.

Přidaný cukr se skrývá pod desítkami jmen: agávový nektar, med, melasa, odpařená třtinová šťáva, koncentrát ovocné šťávy, kukuřičné sladidlo.

Pozor také na koncovku -óza, například dextróza, fruktóza, glukóza, maltóza a sacharóza.

Dalším vodítkem je slovo sirup - javorový, kukuřičný, kukuřičný s vysokým obsahem fruktózy nebo sladový.

• agávový nektar
• med
• melasa
• odpařená třtinová šťáva
• koncentrát ovocné šťávy
• kukuřičné sladidlo
• dextróza
• fruktóza
• glukóza
• maltóza
• sacharóza
• javorový, kukuřičný nebo sladový sirup

Přírodní alternativy bílého cukru

Vzdát se cukru neznamená vzdát se definitivně sladké chuti.

V dnešní době existuje spousta zdravějších či nízkokalorických forem slazení, kterými můžete klasický cukr hravě nahradit.

Každý z nich má svůj vlastní výživový profil.

Když uvádíme tuto variantu jako zdravější, nechceme tím říci, že se po přírodních sladidlech nepřibírá.

Energetická hodnota je jistě nižší než u bílého cukru, ale ve většině případů i tak obsahují přírodní sladidla hodně kalorií.

Oproti bílému cukru však přinášejí výživové benefity.

Med

Med je jednou z nejčastějších variant, po které sáhneme místo bílého rafinovaného cukru.

Med není jen sladký.

Oproti běžnému bílému cukru obsahuje výrazně více minerálů - vápník, měď, železo, hořčík, draslík a zinek - a stopy vitamínu C a niacinu.

Med obsahuje mnoho vitamínů a minerálů jako B6, B2, riboflavin, thiamin, zinek, draslík, hořčík či železo.

Má také antioxidanty, které mohou neutralizovat škodlivé volné radikály v těle.

Bylo také prokázáno, že med má antibakteriální a protizánětlivé vlastnosti, které mohou napomáhat hojení ran a zdraví dýchacích cest, mimo jiné.

Má prokazatelné antibakteriální účinky, je skvělým antioxidantem, pomáhá při kašli a obsahuje cenné prospěšné látky.

Med je přírodní sladidlo, koncentrovaný zdroj energie a lidový lék.

Má sice více kalorií než cukr, ale to je způsobeno vyšším obsahem fruktózy.

Med navíc obsahuje antioxidanty, které mohou neutralizovat škodlivé volné radikály v těle, a přináší zdravotní výhody, jako je snižování hladiny cukru v krvi nalačno, celkového cholesterolu a škodlivého LDL cholesterolu.

Po jeho konzumaci může být vzestup hladiny cukru v krvi s medem pozvolnější.

Velká množství minerálů to nejsou.

Dostanete jich jen zlomek, protože medu sníte tak málo.

Množství prospěšných látek v typické porci je ale malé.

Melasa

Melasa se získává při výrobě cukru z cukrové třtiny a je bohatým zdrojem celé řady stopových prvků a organických látek.

Třtinová melasa je 100% přírodní superpotravina, tmavý sirup s výrazně nižší kalorickou hodnotou.

Ve srovnání s medem má třetinovou a v porovnání s cukrem až poloviční kalorickou hodnotu.

Vzniká jako vedlejší produkt při výrobě cukru.

Melasa je také překvapivě dobrým zdrojem železa, vápníku, hořčíku, draslíku a selenu.

Mezi tyto prvky řadíme zejména hořčík, fosfor, železo, draslík, sodík, zinek, měď, glukózu, sacharózu, dále nenasycené mastné kyseliny, jako například linolovou a olejovou, dále vitamíny skupiny B, inositol nebo kyselinu fosforečnou.

Je zdrojem energie a obsahuje řadu minerálů jako vápník, hořčík, železo, mangan, draslík, sodík, měď a fosfor.

Obsahuje také vitamíny B3, B6, B1, B2 a riboflavin.

Hustý, téměř černý sirup - melasa se tradičně přidává do pečiva i slaných jídel, třeba pečených fazolí.

Ze dvanácti sladidel, která výzkumníci porovnávali, dosáhly tmavá a černá melasa nejvyššího antioxidačního skóre.

Melasa je využívána také v kosmetickém průmyslu - hojí ekzémy a alergické kožní projevy.

Dlouhodobá konzumace melasy vede k čištění lymfatického systému, je lékem na artrózu a bolesti kloubů, harmonizuje nervový systém, bojuje proti stresu, únavě a slabosti.

Melasa má zázračné účinky na krevní tlak, anémii, záněty, hemoroidy, ekzémy, astma a mnoho dalších.

Na melasu byste se však neměli spoléhat jako na zdroj denní potřeby železa, protože existují lepší možnosti.

Stopy minerálů a zdraví prospěšné antioxidanty obsažené v medu, javorovém sirupu a melase z nich dělají o něco chytřejší volbu z hlediska výživové hodnoty oproti rafinovanému bílému cukru.

Příznivý zdravotní dopad však bude minimální, protože lidé tyto cukry obecně konzumují v relativně malém množství.

Javorový sirup

Javorový sirup je získáván z mízy javoru cukrového procesem navrtání a zachycování stékající šťávy, která je následně zahřívána, čímž se šťáva zahušťuje.

Tento sirup se získává navrtáním otvoru do dospělých javorových stromů, z nichž následně vytéká míza a sklízí se do nádob.

Ta v syrovém stavu obsahuje až 97 % vody, následně se nechá odpařit, až vznikne sirup, který je typický svojí nevšední chutí a aroma.

Javorový sirup obsahuje vodu, sacharózu, fruktózu, glukózu, dále pak organické kyseliny, draslík, vápník, zinek, mangan, vanilin, aminokyseliny a další látky.

Obsahuje fenolické sloučeniny s antioxidačními a protirakovinnými vlastnostmi, aminokyseliny a minerály jako vápník, mangan, draslík a zinek.

Javorový sirup má velmi výraznou chuť podobnou ořechům a medu.

Javorový sirup dávno přesáhl palačinky a vafle - přidává se do průmyslově zpracovaných potravin a hodí se i při pečení.

V obchodě se můžete setkat se třemi druhy, a to Grade A, B a C.

Grade A je považován za nejkvalitnější sirup vhodný k přímé konzumaci a je také nejdražší.

Existují čtyři různé stupně sirupu a ty se liší zejména dobou, kdy byla míza sbírána, následně s tím souvisí i jeho barva, chuť a vůně.

Javorový sirup je dost kalorický a bohatý na cukry, nicméně obsahuje i množství antioxidantů.

Přesto ho musíme stále brát jako přidaný cukr a jíst ho s mírou.

Studie z roku 2024 v časopise Journal of Nutrition ukázala, že účastníci, kteří po osm týdnů nahradili rafinované cukry javorovým sirupem, zaznamenali pokles systolického krevního tlaku a zlepšení střevní mikrobioty.

Kokosový cukr

Kokosový cukr se vyrábí z nektaru z květů kokosových palem, který je dále pomalu zahříván, dokud se z něj postupně neodpaří veškerá voda.

Výsledkem tohoto procesu jsou krystalky sladké chuti s karamelovou dochutí.

Glykemický index kokosového cukru je 35, má tedy nižší hodnotu, než je hodnota třtinového cukru nebo agáve sirupu.

Kokosový cukr je bohatý na mangan, železo, zinek, vitamíny B1, B2, B3, B6 a vitamín C.

Kokosový cukr příznivě podporuje imunitní systém a celkově působí velmi dobře na náš organismus.

Kokosový cukr má sice půvabný název, ale svými výživovými hodnotami se výrazně neliší od klasického rafinovaného bílého cukru.

Jeho plusy jsou podíl vitamínů a minerálů, aby vám však osožily, museli byste jej sníst kvantum, což je samozřejmě při jakémkoli typu cukru nezdravé a škodlivé.

K dalším výhodám patří podobná sladivost s klasickým bílým cukrem, také to, že není rafinovaný, má nízký glykemický index a příjemnou karamelovou chuť.

Má však téměř stejné množství kalorií jako rafinovaný cukr, podobné složení a jeho nadměrný příjem může způsobit zdravotní potíže.

Faktem je, že kokosový cukr nemá oproti tomu bílému žádné extra benefity, kromě nižšího glykemického indexu.

Stévie

Stévie je 100% přírodní sladidlo získávané z lístků jihoamerického keře jménem Stevia rebaudiana.

Extrakt z této rostliny je přibližně 200krát sladší než bílý cukr.

Stévie je až 300 x sladší nežli rafinovaný cukr, je nízkokalorická a tím pádem vhodná pro hypoglykemiky.

K oslazení kávy, čaje, kaše či jogurtu ho proto budete potřebovat jen malé množství.

Stévie pomáhá udržovat v rovnováze cukr v krvi a léčí diabetes 2. typu.

Stévie urychluje hojení zranění, reguluje bakterie v ústní dutině, podporuje trávení, pomáhá udržovat váhu, je vhodná v boji s akné a ekzémy a v neposlední řadě pomáhá buněčnému metabolismu.

Dokáže pomoci se snížením vysokého krevního tlaku, redukuje vrásky, chrání dásně, zmírňuje trávicí problémy a také reguluje hladinu glukózy.

Stévii používali jako všelék mnohé národy, například již před 1500 lety ocenili její zdravotní benefity i lidé z Brazílie a Paraguaye.

Ti ji využívali nejen jako léčivo, ale také k ochucení čaje či jako sladkou pochoutku.

Panela

Panela vzniká ze surové šťávy čerstvě vylisované z cukrové třtiny.

Tato šťáva je posléze vysoušena a lehce drcena.

Můžete ji znát také pod názvy rapadura nebo raspadura.

Pokud se s panelou setkáte, můžete ji zaměnit za hnědý třtinový cukr, který svým vzhledem připomíná.

Panela se získává bez použití chemických procesů a má tedy zachovány veškeré živiny.

Panela obsahuje až 85 % sacharózy, dále glukózu, fruktózu, vitamíny B, C, D a E.

Další látky obsažené v panele jsou vápník, železo, draslík, fosfor, hořčík, zinek a další.

Panela se získává lisováním cukrové třtiny a vyniká obsahem vápníku a hořčíku.

Třtinový cukr

Třtinový cukr je velmi populární díky tomu, že neprochází, stejně jako bílý cukr, rafinací a jsou v něm tedy zachovány všechny vitamíny, minerály a stopové prvky, o které je právě bílý cukr ochuzen.

Melasa se vyrábí z cukrové třtiny nebo řepy, oproti rafinovanému cukru má však až poloviční obsah sacharidů.

Agávový sirup

Agáve sirup se získává z rostliny příznačného názvu „agáve“, která se nápadně podobá kaktusu a roste v Mexiku.

Skvěle se hodí jako sladidlo do kaší, nápojů, limonád či k oslazení tvarohu a jiných mléčných výrobků.

Agáve sirup obsahuje vysoké množství fruktózy, dále glukózu a malé množství sacharózy.

Sirup má velmi nízký glykemický index 30 a nezvyšuje hladinu cukru v krvi.

Agáve sirup je 2x sladší než med, podporuje zdravou střevní mikroflóru a správnou činnost střev.

Obsahuje inulin, neboli přírodní probiotikum.

Kukuřičný slad

Kukuřičný slad je velmi zdravou alternativou bílého cukru, který šetří slinivku a nepřechází do krve, a je tedy velmi vhodný pro diabetiky.

K jeho výrobě dochází prostřednictvím přirozené fermentace, při které se nepoužívají žádné chemické látky.

Březový cukr neboli xylitol

Březový cukr, nazývaný také xylitol, je přírodní typ cukru, který se získává z kůry břízy a má až o 40 % menší kalorickou hodnotu než bílý cukr.

Xylitol je přírodní sladidlo získávané z březové šťávy.

Disponuje také zdravotními benefity jako zlepšování absorpce vápníku, udržuje a stabilizuje hladinu cukru v krvi, pozitivně ovlivňuje zuby a zabraňuje množení bakterií v ústní dutině, snižuje chuť k jídlu a také zabraňuje zácpě.

Erytritol

Erytritol patří mezi umělá sladidla s minimální kalorickou hodnotou a je často používán jako sladidlo při různých fitness doplňcích výživy a proteinových tyčinkách.

Přirozeně se vyskytuje ve více druzích ovoce a zeleniny, například v hroznech, broskvích či hruškách.

Rovněž vzniká během fermentace vína, piva a sýrů.

Erytritol sice neobsahuje žádné živiny, ale přesto může být prospěšný jako náhrada bílého cukru v rámci snížení kalorií a cukru při dietě.

Cukrové alkoholy v zásadě nejsou špatné a můžete je používat běžně v kuchyni, ale některým lidem mohou způsobit zažívací potíže.

Sukralóza

Sukralóza je ultra sladkou verzí sladidla, takže jí postačí opravdu malinko.

Obsahuje jen velmi málo kalorií, je oblíbená obzvláště ve fitness průmyslu či jako součást zdravých potravin, které deklarují, že jsou bez přidaného cukru.

Oblíbená je také při zdravějším pečení, jelikož beze změny chuti klidně zvládne i vysoké teploty.

Sukralóza je až 600krát sladší než klasický cukr.

Jsou přírodní sladidla vždy zdravější?

Některé přidané cukry mají skromné zdravotní přínosy - a to je další důvod, proč stojí za to sledovat, jaký druh cukru je na etiketě uveden.

Med, javorový sirup i melasa obsahují minerály a antioxidanty, které rafinovaný bílý cukr postrádá.

Mezi čtyřmi běžnými sladidly existují zásadní rozdíly ve výživové hodnotě: zatímco rafinovaný bílý cukr nepřináší žádné minerály ani antioxidanty, melasa - vedlejší produkt výroby cukru - obsahuje nejvyšší koncentraci železa, hořčíku, draslíku i antioxidantů ze všech srovnávaných alternativ.

Světová zdravotnická organizace i Americká kardiologická asociace přesto doporučují omezit příjem všech přidaných cukrů na maximálně 50 gramů denně bez ohledu na jejich zdroj.

Javorový sirup, med, melasa, agávový sirup i kokosový cukr jsou stále zdroji přidaného cukru.

Jejich výživová hodnota může být příznivější, ale při nadměrné konzumaci neztrácejí svůj podíl cukrů a kalorií.

Stejně tak nižší glykemický index automaticky neznamená, že lze sladidlo konzumovat bez omezení.

Umělá sladidla a přirozená sladká chuť

Rozhodnutí vynechat ze stravy bílý cukr provází dilema, zda v případě potřeby sáhnout po umělých sladidlech.

Ta se vyznačují mnohem větší sladivostí oproti cukru, větší stabilitou v různých podmínkách a minimem kalorií.

O škodlivosti umělých sladidel na lidské zdraví bylo v minulosti napsáno mnoho.

Faktem je, že všechna umělá sladidla prochází posouzením zdravotní nezávadnosti Evropským úřadem pro bezpečnosti potravin.

Škodlivost této alternativy cukru se však skrývá jinde.

Je to právě násobně větší sladivost, která v mozku vyvolává touhu po slazeném jídle a kvůli které nevnímáme přirozenou sladkou chuť některých potravin.

Proto je vždy lepší, netrpíme-li cukrovkou, sáhnout po přirozenějších přírodních sladidlech.

Jednoduše si od přeslazené chuti můžeme odvyknout.

Časem si na přirozeně sladkou chuť potravin opět zvykneme a nebude se nám zdát planá jako bezprostředně po vyřazení cukru.

Cukr v dětském jídelníčku

Cukru se přezdívá „bílý zabiják“ a zcela jistě je ve velkém množství zdraví nebezpečný, zejména je-li pravidelnou součástí dětského jídelníčku.

Skrytého cukru děti konzumují nadbytek v mnoha potravinách.

Sacharidy do dětského jídelníčku neodmyslitelně patří.

Jsou hlavním zdrojem energie, mají zásadní vliv na fyzický i mentální vývoj a starají se i o dobrou náladu a soustředění dětí.

Ovšem stejně jako je tomu u tuků, i sacharidy existují „dobré“ a „špatné“.

K těm vhodným pro konzumaci patří takzvané pomalu se uvolňující cukry s nižším glykemickým indexem, u kterých se při přiměřeném množství nemusíme obávat obezity a dalších civilizačních chorob.

Zcela nevhodné, především v jídelníčku dětí, jsou takzvané rychlé cukry s vysokým glykemickým indexem a prakticky nulovou výživovou hodnotou.

Bílý cukr, celiakie a trávení

Obzvlášť v původních stádiích, tedy těsně po diagnostikování celiakie, je více než žádoucí vyhýbat se konzumaci cukru.

To zejména z důvodu, že tenké střevo celiatika se značně poškodilo dlouhodobou konzumací lepku.

Tělu tak obvykle chybí enzymy k rozložení rafinovaného cukru.

Důsledkem tohoto stavu je nežádoucí nadýmání, křeče, bolesti břicha, dokonce i průjmy.

Pokud máte celiakii déle a dodržujete bezlepkovou dietu, pak tento stav nebude až tak vážný, ale stále platí všechny nežádoucí účinky cukru, které byly zmíněny výše.

Jeho častá či nadměrná konzumace může mít nepříznivý vliv na celkovou imunitu, jakož i ostatní důležité procesy v těle.

Pokud jste poctiví a dáváte si námahu s dodržováním bezlepkové stravy a udržováním střeva v dobrém stavu, díky čemuž tělu zajišťujete přísun všech potřebných živin, byla by škoda narušovat to, co funguje.

Třeba se mít ale na pozoru, protože cukr je skrytý téměř všude.

Jak postupně omezit rafinovaný cukr

1. Čtěte seznam složek a výživové údaje na obalech potravin.
2. Omezte slazené nápoje, sladkosti a průmyslově zpracované potraviny.
3. Upřednostňujte celé potraviny, jako je ovoce, zelenina, luštěniny, celozrnné obiloviny a neslazené mléčné výrobky.
4. Při slazení používejte menší množství sladidla a vybírejte ho podle konkrétního účelu.
5. Postupně snižujte intenzitu sladké chuti v čaji, kávě, kaších a jogurtech.

Možností, které vám pomohou s vyřazením rafinovaného cukru z jídelníčku, je opravdu mnoho.

U všech se vždy třeba zamyslet i nad konkrétním účelem, tedy, co se chystáte sladit.

Cílem není posedlost gramáží ani přísný zákaz.

Jde o záměrné přemýšlení o tom, jak cukr do zdravé stravy zapadá.

Sladké si dopřejte s mírou - a kdykoli to jde, sáhněte po přirozených zdrojích.

Třeba miska neslazeného jogurtu s borůvkami udělá radost i bez jediné lžičky přidaného cukru.

tags: #bily #rafinovany #cukr