Bezlepková dieta a těstoviny: jak vybírat, připravovat a bezpečně zařadit do jídelníčku

Bezlepková dieta je způsob stravování, při kterém nekonzumujeme potraviny, které obsahují lepek, neboli gluten. Je podstatou léčby céliakie, dále patří k opatřením při alergii na lepek a neceliakálních intolerancích lepku.

Bezlepková dieta znamená vyloučení všech potravin obsahujících lepek. Místo běžných obilovin můžete sáhnout po kukuřičných, luštěninových, rýžových, jáhlových, quinoových, cizrnových, hrachových nebo čočkových produktech. Mezi důležité náhrady běžných příloh patří také bezlepkové těstoviny.

Proč běžné těstoviny při bezlepkové dietě nejsou vhodné

Lepek je protein, který se nachází v obilovinách jako je pšenice, oves, žito nebo špalda. Najdeme ho tak v široké škále běžných potravin.

Lepek je směsí dvou bílkovin, které jsou obsažené zejména v obilninách. Lepek obsahují potraviny vyrobené z běžných obilovin, ječmene, pšenice, žita a ovsa.

Základem lepku je bílkovina glutenin a druhý typ bílkoviny se odvíjí od druhu obiloviny. V pšenici se vyskytuje gliadin, v žitu secalin, v ječmeni hordein a v ovsu je to avenin.

Z hlediska bezlepkové diety je významný hlavně pšeničný gliadin, který může u některých osob způsobovat různé zdravotní problémy.

Lepek ovlivňuje kvalitu těsta - jeho tažnost a pružnost. Výrobky z mouky s vysokým obsahem lepku dobře kynou a po upečení drží tvar.

Hlavním zdrojem lepku jsou výrobky z mouk obilovin obsahujících lepek. Konkrétně se tedy jedná o chléb a pečivo, těstoviny, knedlíky, kroupy, krupky, vločky, müsli, snídaňové cereálie.

Při bezlepkové dietě je zakázáno konzumovat obiloviny, které obsahují lepek tj.pšenici - všechny druhy rodu Triticum (špalda, jednozrnka, dvouzrnka, khorasan - obchodní název kamut), žito, ječmen, jejich křížence.

Samozřejmě se musíte vyhnout všem potravinám, které obsahují lepek, a to těch z běžné mouky i těch, které obsahují pšeničný škrob.

Bezlepkové těstoviny jako bezpečná alternativa

Při bezlepkové dietě je nutné zcela vyloučit potraviny obsahující lepek.

I přílohy je nutné volit přirozeně bezlepkové či připravovat v bezlepkové úpravě - to platí zejména pro těstoviny (i kuskus), knedlíky, halušky.

Chléb a těstoviny z bezlepkové mouky patří mezi potraviny vhodné při bezlepkové dietě.

Mezi přirozeně bezlepkové obiloviny patří rýže, kukuřice, pohanka, proso, amaranthus a quinoa.

Bezlepkové těstoviny mohou být vyrobeny z kukuřičné, rýžové, pohankové, luštěninové nebo speciální bezlepkové mouky.

Poměrně rozšířené jsou bezlepkové mouky na pečení a vaření (zahušťování). Nejdostupnější je mouka kukuřičná, nejkvalitnější luštěninová, nejméně celkově alergenní je mouka rýžová, pohanková…

Vzhledem k odlišnému složení se bezlepkové těstoviny mohou lišit chutí, barvou, strukturou i odolností při vaření. Při přípravě bezlepkových výrobků je potřeba počítat se změněnou hustotou těsta, tažnosti, trvanlivosti pečiva a dalších vlastností.

Jak poznat vhodné těstoviny v obchodě

Při bezlepkové stravě je důležité číst složení potravin na etiketách.

Lepek je alergen a musí být vždy výrazně uveden ve složení výrobku.

Lidé s celiakií, kteří se ze zdravotních důvodů musí vyhýbat i minimálnímu množství lepku, si mohou být jisti, že výrobek neobsahuje lepek, pouze pokud je označen symbolem přeškrtnutého klasu.

Při nákupu sledujte symbol přeškrtnutého klasu, který označuje bezlepkové produkty.

Všechny bezlepkové obiloviny a jejich přípravky mohou obsahovat malé množství lepku, pokud jsou vyrobeny v zařízeních, která zpracovávají lepkové obiloviny.

Patří zde i bezlepkové obilné výrobky, které nejsou označeny symbolem přeškrtnutého klasu.

Tato povinnost se vztahuje i na nápoje, nebalené potraviny, jídla ve stravovacích zařízeních.

Vždy je potřeba překontrolovat složení výrobku.

Co kontrolovat na obalu těstovin

  • název výrobku a označení „bez lepku“;

  • symbol přeškrtnutého klasu;

  • seznam použitých surovin;

  • upozornění na možné stopy lepku;

  • informaci o výrobním provozu, pokud zpracovává také pšenici, žito nebo ječmen.

Ve výrobcích speciálně určených pro lidi s nesnášenlivostí lepku se můžete setkat s pšeničným škrobem.

Tato informace může působit matoucím dojmem, protože škrob z pšenice není vhodný při bezlepkové dietě.

V tomto případě se ale jedná o tzv. deproteinovaný pšeničný škrob, ve které byl obsah lepku snížen.

Obsah lepku v něm musí splňovat normy pro bezlepkovou dietu.

Z čeho se vyrábějí bezlepkové těstoviny

Rýžové těstoviny

Rýže patří mezi přirozeně bezlepkové obiloviny.

Nejméně celkově alergenní je mouka rýžová, pohanková…

Rýžové těstoviny mívají jemnou chuť a hodí se k zelenině, masu, rybám i lehkým omáčkám.

Kukuřičné těstoviny

Kukuřice patří mezi přirozeně bezlepkové obiloviny.

Nejdostupnější je mouka kukuřičná.

Kukuřičné těstoviny jsou běžnou alternativou klasických pšeničných těstovin.

Kukuřičný škrob lze použít také při zahušťování polévek, omáček a šťáv.

Pohankové těstoviny

Pohanka patří mezi přirozeně bezlepkové suroviny.

Pohanková mouka se používá při přípravě bezlepkových pokrmů a může být součástí těstovinových výrobků.

Luštěninové těstoviny

Luštěninová mouka je označována jako nejkvalitnější z uvedených bezlepkových mouk.

Bezlepkové produkty mohou být také vyrobeny z cizrny, hrachu nebo čočky.

Luštěninové těstoviny mohou jídelníček obohatit o bílkoviny a změnit jeho chuť i strukturu.

Quinoa, proso a amarant

Mezi přirozeně bezlepkové obiloviny patří rýže, kukuřice, pohanka, proso, amaranthus a quinoa.

Výrobky z těchto surovin lze zařadit jako alternativu běžných pšeničných těstovin, pokud jsou označeny jako bezlepkové a nehrozí jejich kontaminace při výrobě.

Oves a bezlepkové těstoviny

Stále se diskutuje o nutnosti vyřadit oves (čistý, nekontaminovaný jinými obilovinami obsahujícími lepek) z bezlepkové diety.

Oves obsahuje poněkud odlišnou bílkovinu, avenin, u níž je velmi nepravděpodobné, že by způsobovala stejné reakce jako bílkoviny lepku v obilovinách.

Je však velmi často kontaminován lepkem, takže nemocní lidé by měli konzumovat pouze certifikované bezlepkové potraviny.

U ovsa není toxicita lepku zcela prokázána, v různých zemích EU se doporučení ohledně ovsa liší.

Většina osob, ne však všechny, trpících nesnášenlivostí lepku, může do své stravy zařadit oves, aniž by pocítily nepříznivé účinky na své zdraví.

Někteří celiaci na něj ale mohou být citliví.

Přibližně 10% celiaků může na konzumaci ovsa imunologicky reagovat.

Oves byl zařazen jako potravina vhodná pro bezlepkovou dietu v Evropě v roce 2009.

Výrobky z čistého ovsa můžeme najít i v českých obchodech (např. müsli, sušenky nebo některé ovesné nápoje k náhradě mléka).

Ani tento tzv. „čistý“ oves není doporučován při čerstvě diagnostikované celiakii.

Jak bezlepkové těstoviny správně připravovat

Pokrmy pro bezlepkovou dietu lze připravovat všemi technologickými úpravami, tedy vařením, dušením, pečením či, pro dětské strávníky, méně vhodným smažením a grilováním.

Bezlepkové těstoviny se připravují vařením stejně jako jiné těstovinové přílohy, je však vhodné řídit se pokyny na obalu.

Doba vaření se může mezi jednotlivými druhy lišit.

Některé bezlepkové těstoviny mají křehčí strukturu a při příliš dlouhém vaření se mohou rozpadat.

Při přípravě bezlepkového pokrmu je důležité zabránit kontaktu s běžnými pšeničnými těstovinami, moukou, strouhankou a omáčkami obsahujícími lepek.

Omáčky a zahušťování

Při zahušťování polévek, omáček, šťáv, při přípravě moučníků, dezertů je nutné používat bramborový, kukuřičný, rýžový škrob či bezlepkový pšeničný škrob, rýžovou, kukuřičnou, luštěninovou či speciální bezlepkovou mouku.

Omáčky lze zahušťovat i rozmixovanou zeleninou, rozmačkaným bramborem, či rozvařenou luštěninou.

Je nutné si dávat pozor na potraviny, ve kterých byla mouka použita jako přídavek.

Bezlepková omáčka může obsahovat například zeleninu, maso, ryby, mléko nebo smetanu, ale každou průmyslově zpracovanou surovinu je nutné zkontrolovat podle etikety.

Vhodné přílohy k těstovinám

  • čerstvá, mražená a konzervovaná zelenina bez přidaných látek;

  • čerstvé, nezpracované maso;

  • ryby a vejce;

  • mléko, jogurt, kefír, podmáslí, bílý a žlutý sýr;

  • byliny, sůl a pepř;

  • bezlepková sójová omáčka;

  • přirozeně bezlepkové luštěniny.

Všechny druhy mas a ryb - příprava bez trojobalu či těstíčka.

Kontaminace lepku při vaření

Základním předpokladem je, aby pokrm pro celiatika nebyl kontaminován lepkem.

Zdrojem kontaminace lepkem mohou být neumyté ruce kuchaře, který předtím pracoval s pšeničnou či jinou moukou, může to být pracovní načiní či zařízení (vály, mísy, roboty, nože, prkénka), pracovní plochy, které byly před přípravou bezlepkového pokrmu využívány k přípravě jiných pokrmů s obsahem lepku a nebyly následně řádně umyty.

Při přípravě bezlepkových těstovin je proto nutné používat čistý hrnec, cedník, vařečku, servírovací náčiní i pracovní plochu.

Nedoporučuje se vařit bezlepkové těstoviny ve vodě, ve které se předtím připravovaly běžné pšeničné těstoviny.

Nezapomínejte na možnou kontaminaci lepkem i při výdeji pokrmů.

Kontaminace může nastat také tehdy, když se hotové bezlepkové těstoviny položí na talíř, na kterém byly předtím běžné těstoviny, nebo se použije společná naběračka.

Při přípravě jakéhokoliv pokrmů v provozovně poskytující stravovací službu je nutné dodržovat zásady osobní a provozní hygieny.

U přípravy pokrmů pro bezlepkovou dietu je důležité si tuto povinnost uvědomit ještě více.

Potraviny, které mohou obsahovat skrytý lepek

Vynechat ze stravy lepek totiž neznamená jen začít kupovat bezlepkové potraviny, ale je potřeba se naučit, že lepek se skrývá i tam, kde by ho člověk ani nečekal.

Největším překvapením bývají např. masné výrobky (paštiky, salámy, šunky, kupovaná sekaná, masové konzervy, párky), dochucovadla (hořčice, kečupy, tatarská omáčka, koření), i některá mražená zelenina či sladkosti (oplatky, některé čokolády, zmrzliny).

Lepek se však může skrývat i v dalších potravinách, například v čokoládě, pudincích, limonádách, uzeninách, dochucovadlech, dresincích, jogurtech nebo dokonce v některých čajích.

Skupina potravinPřirozeně bezlepkové nebo vhodné variantyPotraviny vyžadující kontrolu nebo nevhodné varianty
Obilné a cereální výrobkyrýže, kukuřice, pohanka, proso, amaranthus, quinoa, kukuřičný škrob, bramborový škrob, tapioková mouka, chléb a těstoviny z bezlepkové moukypšenice, špalda, žito, ječmen, oves, kuskus, kroupy, běžné pečivo, běžné těstoviny, knedlíky, oplatky
Maso, ryby, vejcečerstvé, nezpracované maso, ryby a vejceuzeniny, masové a rybí konzervy, klobásy, jitrnice, hotové hamburgery, masové kuličky
Mléko a mléčné výrobkymléko, jogurt, kefír, podmáslí, bílý a žlutý sýrochucené jogurty, tavený sýr, smetana se zahušťovadly, mléčné výrobky s obilnými zrny
Zeleninaveškerá čerstvá, mražená a konzervovaná zelenina bez přidaných látekobalovaná zelenina, zeleninové karbanátky, hotová zeleninová jídla se strouhankou či moukou
Dochucovadlasůl, pepř, byliny, vinný ocet, jablečný ocet, bezlepková sójová omáčkasměsi typu vegeta, směsi koření, hořčice, kečupy, předpřipravené omáčky, dipy, dresinky, obyčejná sójová omáčka

Bezlepkové těstoviny a zdravotní stav

Bezlepková dieta je hlavní léčebnou metodou, kterou indikuje lékař při celiakii (příp. při alergii na lepek).

Celiakie ale není alergie.

Je to onemocnění, při kterém organizmus netoleruje lepek a dochází k celkové autoimunitní reakci a následně poškození střevní sliznice zánětem.

Celiakie je celoživotní autoimunitní zánětlivé onemocnění tenkého střeva.

Vzniká na podkladě nesnášenlivosti lepku u geneticky predisponovaných jedinců (s genotypem HLA-DQ2, HLA-DQ8).

Při celiakii dochází k tvorbě protilátek proti buňkám střevní sliznice, které jsou těmito protilátkami napadány až ničeny.

Jedinou účinnou léčbou celiakie je celoživotní dodržování bezlepkové stravy.

Celiakie je bohužel nevyléčitelné onemocnění a zásady BLD je nutné striktně dodržovat celý život, nikoliv při zmírnění potíží v dietě polevit.

Dodržování diety, tedy naprosté vyřazení těchto obilovin ze stravy, vede k výraznému zlepšení stavu a snížení rizika přidružených onemocnění (poruchy tělesného vývoje, plodnosti, nádorových onemocnění aj).

Při dodržování bezlepkové diety dochází k regeneraci sliznice tenkého střeva, zlepšení vstřebávání živin a postupnému znovunabytí dobrého zdravotního a fyzického stavu.

Nedodržování diety vede k trvalému zánětu a vyhlazení výběžků střevní stěny a tím snížení plochy, ze které se ze střeva vstřebávají živiny.

Následkem je pak deficit hlavních živin, vitaminů i minerálních látek.

Céliakií trpí více než 1 % obyvatel.

Celiakie se vyskytuje u 0,5-1 % populace.

Možné příznaky celiakie

Proto bývá jedním z prvních příznaků celiakie neprospívání, nemusí však být přítomno vždy.

Objevují se bolesti břicha, nadýmání, průjem nebo dlouhodobá únava.

V případě celiaků se jedná o příznaky různé intenzity jako průjem, zácpa, podváha, zvětšený obvod břicha nebo anémie.

U některých celiaků se nemoc neprojeví žádnými příznaky, přesto onemocněním trpí.

Může se také projevit anémie z nedostatku železa.

Někdy se celiakie ohlásí i svědivou vyrážkou na kůži.

Důsledky neléčené celiakie jsou ovšem velmi vážné a patří mezi ně anémie, osteoporóza, hormonální poruchy nebo třeba neplodnost.

Neléčená celiakie zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění tzv. non-Hodgkinským lymfomem (agresivní rakovina lymfatických žláz), karcinomem tenkého střeva.

Celiakie u dětí

Děti ztrácejí chuť k jídlu, jsou často plačtivé a mrzuté, mívají neklidný spánek a málo rostou (hmotnost může stagnovat).

Celiakie se může projevit cca od 6. měsíce věku do 10-12 let, nebo u dospělých mezi 30.

Nutnost BLD je pro rodiny nemocných dětí často provázena velkými obavami, otázkami a nejasnostmi.

Obzvláště pokud se k celiakii přidruží intolerance laktózy, bývá těžké sestavit nutričně plnohodnotný jídelníček (kombinace těchto dvou nemocí je velmi častá).

Proto je vhodné vyhledat zkušeného nutričního terapeuta, který s výběrem potravin a sestavením jídelníčku pomůže.

Rozdíl mezi celiakií, alergií a citlivostí na lepek

Alergie na lepek

Alergie na lepek je zcela odlišný chorobný stav než celiakie, byť lepek je velmi častým alergenem.

Alergie na lepek funguje na stejném principu jako kterákoliv jiná alergie.

Organismus při ní nepřiměřeně reaguje na pšeničný lepek, což spouští tvorbu specifických protilátek IgE, protilátek proti lepku a vyplavování histaminu.

Nástup alergie na lepek je rychlý, v řádech minut.

Alergie na lepek se projevuje zejména trávicími problémy (nevolnost, bolesti a křeče břicha, nadýmání, průjem), dýchacími potížemi a kožními projevy.

Ve srovnání s celiakií se příznaky projevují bezprostředně po konzumaci potravin obsahujících pšenici, a to v řádu několika minut až hodin.

Na rozdíl od celiakie, alergie na lepek není zprostředkována autoimunitně.

Alergie na pšenici nevede k zánětu a poškození střevní sliznice, ale může se rozvinout v život ohrožující anafylaktický šok.

Stejně jako u celiakie je nutné dodržovat bezlepkovou dietu.

Neceliakální glutenová senzitivita

Vědecká komunita již několik let hovoří o nově objevené formě nesnášenlivosti lepku - neceliakální citlivosti na lepek.

Kromě celiakie a alergie na lepek existuje také specifická přecitlivělost na lepek.

Tuto přecitlivělost označujeme jako neceliakální glutenová senzitivita (NCGS).

Neceliakální glutenová senzitivita postihuje přibližně 0,5-6% populace.

U lidí, kteří jím trpí, byla vyloučena celiakie a alergie na lepek, nicméně konzumace výrobků s lepkem způsobuje příznaky, jako jsou: bolesti břicha, vyrážka, bolest hlavy, pocit neustálé únavy a další.

Příznaky NCGS jsou podobné jako u celiakie (bolesti břicha, průjmy, zvýšená únava), ale v případě citlivosti na lepek nedochází k poškození střevní sliznice a dlouhodobým zdravotním komplikacím po konzumaci lepku.

Jediným způsobem diagnostiky je tzv. eliminační dieta a sledování zlepšení nebo vymizení příznaků.

Na nějakou dobu vyřadíme lepek z jídelníčku a po vymizení příznaků zkusíme znovu zařadit menší množství lepku.

Pokud máte podezření na celiakii, poraďte se se svým lékařem.

Bezlepková dieta není automaticky redukční dieta

Většina celiaků a lidí citlivých na lepek po přechodu na bezlepkovou dietu zaznamená úbytky na váze.

Bezlepková dieta se často propaguje jako jedna z nejvhodnějších diet na hubnutí.

Pravdou ale je, že redukce hmotnosti při dodržování bezlepkové diety je dána hlavně omezením energetického příjmu (kalorickým deficitem), nikoliv samotným vyřazením lepku z jídelníčku.

Bezlepková dieta není zázračnou dietou na hubnutí.

Pokud při jejím dodržování člověk hubne, tak je to jen a pouze díky kalorickému deficitu.

Naopak, pokud budeme zakládat bezlepkový jídelníček na speciálních bezlepkových potravinách ve smyslu sladkostí a pochutin, může být účinek opačný - budeme přibírat.

Někdy se stane, že lidé přiberou.

Je to zapříčiněno spíše psychologickými problémy.

Výživová hodnota bezlepkových těstovin

Bezlepkovou stravu je mnohem náročnější nutričně vyvážit.

Neuvážené dodržování bezlepkové diety může vést k celé řadě nutričních deficitů, a proto je vhodné konzultovat nastavení jídelníčku s nutričním terapeutem nebo nutričním specialistou.

Vyřazením všech potravin obsahujících lepek se můžeme připravit nejen o důležitý zdroj energie v podobě sacharidů, ale také o některé minerální látky, vitaminy (zejména vitaminy skupiny B) a vlákninu z celozrnných potravin a obilovin.

Bezlepkové těstoviny je proto vhodné kombinovat se zeleninou, luštěninami, vejci, rybami nebo libovým masem.

Neomezujte jídelníček pouze na průmyslově vyráběné bezlepkové pečivo, těstoviny, sladkosti a pochutiny.

Při bezlepkové dietě je vhodné se zaměřit na potraviny, které jsou přirozeně bezlepkové.

Tím lze jídelníček obohatit o vlákninu, bílkoviny, zdravé tuky, vitaminy a minerální látky.

Bezlepková dieta není nijak omezující a nejedná se o žádnou drastickou nebo redukční dietu.

Při správném nastavení jídelníčku je to pestrá, vyvážená a chutná strava.

Kalorický příjem a příjem základních živin lze individuálně přizpůsobit podle cíle každého člověka - ať už chce hubnout, udržovat si váhu nebo nabírat svaly.

Praktické plánování jídel s bezlepkovými těstovinami

Vzhledem k tomu, že na bezlepkové potraviny nenatrefíme na každém rohu, musí rodiče s dětmi s bezlepkovou stravou více plánovat a brát s sebou svačinky.

Už nelze tak jednoduše a „bez rozmyslu“ koupit rohlík nebo sušenku a tím zahnat náhlý hlad.

Bezlepková strava může být omezující i z hlediska stravování v restauraci.

Bezlepková dieta většinou vyžaduje vlastní přípravu jídla a poctivé plánování.

Bezlepkové těstoviny mohou být praktickým základem rychlého oběda nebo večeře, pokud je doplníte bezpečně zkontrolovanou omáčkou a vhodnými surovinami.

Vhodné jsou například těstoviny se zeleninou, s čerstvým masem připraveným bez trojobalu, s rybou, vejcem nebo s luštěninovou omáčkou.

Při zahájení diety je vhodné volit šetřící a protidráždivou stravu.

Na počátku léčby by strava měla mít protiprůjmový charakter.

Zaměřit se na netučné a nesmažené pokrmy.

Bezlepkové těstoviny ve škole a mimo domov

Dalším problémem, který rodiče malých celiaků řeší, je stravování v kolektivních zařízeních - školách, školkách, ale třeba i na výletech, lyžařských kurzech, dětských táborech…

Ne všude je možné domluvit se na bezlepkovém stravování a někdy to bohužel znamená nutnou neúčast dítěte.

Do školy však docházet dítě musí, přitom ne v každé škole je bezlepková strava umožněna.

Nicméně od ledna 2015 je oblast dietního školního stravování nově legislativně ošetřena, a pokud škola nabízí dietní stravování, musí úzce spolupracovat s nutričním terapeutem, který ověří a garantuje správnost přípravy dietní stravy.

Školám nikdo neukládá povinnost diety připravovat a tak ji mnohé raději nenabízí.

Dětem pak nezbývá než chodit na obědy domů nebo si je nosit „v krabičce“.

Bezlepkové těstoviny v krabičce mohou být vhodnou součástí předem připraveného jídla, pokud jsou připravené odděleně od lepkových potravin a správně skladované.

Je potřeba děti naučit, aby samy znaly své omezení a věděly, které jídlo mohou bez obav sníst a co musí odmítnout.

Pokud si děti nepamatují, jak je dříve bolívalo bříško, nebo mají bezpříznakovou formu celiakie, bývá často velmi těžké jim jejich omezení vysvětlit.

I proto se často začne bezlepkově stravovat celá rodina.

Jednak je pak příprava stravy jednodušší, dítě se necítí vyčleněno a snižuje se riziko, že při současné přípravě dojde ke kontaminaci lepkem.

Finanční stránka bezlepkové stravy

Vzhledem k tomu, že je bezlepkové stravování finančně nákladnější než běžné, je možné od některých zdravotních pojišťoven získat finanční příspěvek.

Další nevýhodou je skutečnost, že bezlepkové potraviny jsou průměrně o 250 až 300 % dražší než běžné potraviny.

Tuto nevýhodu lze podstatnou mírou eliminovat zařazením přirozeně bezlepkových potravin.

Lidé, kteří se stravují bezlepkově bez toho, aby měly celiakii diagnostikovanou lékařem, nemají na příspěvek nárok.

Diagnostika před zahájením bezlepkové diety

Pokud máte podezření na celiakii, poraďte se se svým lékařem.

Asi u 5 % lidí vyjdou výsledky testů falešně negativní.

Lékaři řeknou pacientovi, že celiakií netrpí.

U některých celiaků se nemoc neprojeví žádnými příznaky, přesto onemocněním trpí.

Bezlepkovou dietu je proto vhodné řešit s lékařem a při podezření na celiakii absolvovat odpovídající vyšetření.

Samostatné vyřazení lepku před vyšetřením může zkomplikovat posouzení zdravotního stavu.

Pro koho má bezlepková dieta smysl

Bezlepkovou dietu je potřeba držet v případě diagnostiky onemocnění celiakie, případě alergie na lepek.

Kompletní vyřazení lepku z jídelníčku a jeho náhrada za jiné alternativy má smysl pouze u lidí s celiakií, alergií na lepek nebo neceliakální glutenovou senzitivitou.

Pro zdravé lidi, kteří nemají s konzumací lepku problémy, nemá vyřazení lepku z jídelníčku smysl a nepřináší jim žádné zdravotní výhody.

U zdravých lidí neexistuje racionální důvod pro vyřazení lepku z jídelníčku.

Pro zdravé lidi je prospěšné omezit příjem lepku v podobě bílého pečiva, koblih a koláčů z obchodu, což jsou obecně nezdravé výrobky.

Není však nutné lepek zcela vyloučit.

Stačí párkrát v týdnu vyměnit pšeničný chléb za kváskový žitný nebo zkusit bezlepkové varianty různých pokrmů.

Každodenní fungování s bezlepkovými těstovinami

Člověk bez lepku dokáže normálně žít a provozovat cokoliv, co ho baví.

Jediné, na co si musí celiatik a všichni, kteří mu jídlo připravují, je zvyknout si přemýšlet o použitých surovinách, jejich kombinacích, číst informace o složení výrobků a zajímat se o nové bezlepkové výrobky.

Celiakie není žádným handicapem.

Věřte, že i bez lepku si můžete pochutnat na dobrém jídle.

Bezlepková dieta nemusí být nuda a můžete si na ní pochutnat.

Rádi byste si i při bezlepkové dietě dopřáli klasická oblíbená jídla a moučníky?

Připravili jsme pro vás několik super bezlepkových receptů, po kterých se budete olizovat!

Vyzkoušejte banánovou bábovku, buchu s povidly na plech, chleba bez kynutí nebo věnečky z odpalovaného těsta.

Bezlepkové těstoviny z rýže a kukuřice

Jak uvařit bezlepkové těstoviny (pokaždé perfektní!)

tags: #bezlepkova #dieta #testoviny