Angličanka: samozásobení zeleninou z balkonu

Bydlíte v bytě a jediný váš kousek přírody se omezuje maximálně na balkon, který má pouze pár metrů čtverečních? Nevěšte hlavu, i přesto se můžete stát úspěšným pěstitelem bylinek.

Pěstovat zeleninu můžete i na balkoně nebo za oknem v truhlíku. A to pěkně eko bez postřiků a syntetických hnojiv. Balkonové zahrádkářství se postupně stává trendem, který nejen hezky zdobí byt, ale je pro člověka opravdu přínosný.

Lidé takto čím dál častěji řeší nedostatek zdravé a kvalitní stravy. A že balkon či pouhý parapet nabízí mnoho možností, o tom není pochyb.

Město. Bydlení v bytě. Hodně práce, málo času. Zelenina a ovoce z dovozu, když se poštěstí, sem tam i tuzemské. Čím lepší, chutnější a zdravější, tím dražší a méně dostupné. Opravdu? Přece jen je tu možnost, jak si nestýskat po babiččině zahrádce a vypěstovat si svoje vlastní přírodní vitamíny.

I bez chaty a příměstské zahrádky, které přece jen trošku okrádají vaši peněženku a vás o čas, se můžete každý den těšit z čerstvé, chutné a stoprocentně bio úrody na svých balkonech či oknech. Zahrádka za oknem? Proč ne! Je to snazší, než se zdá.

Nejdříve si promyslete prostor, světlo a hmotnost nádob

Cílem kurzu je naučit vás přemýšlet o balkonu jako o místě, kde se toho dá hodně vypěstovat, ale i odpočívat.

U této otázky neexistuje jednoduchá odpověď. Záleží totiž na velikosti prostoru.

Jak prostor na balkonech a terasách efektivně rozvrhnout, aby se vám tam vešlo vše, co budete potřebovat.

Na konci kurzu budete vědět, jak si balkon rozplánovat tak, aby se vám tam všechno vešlo.

Pěstovat toho můžete habaděj, záleží hlavně na tom, kolik světla na balkoně máte.

• S pár hodinami slunečního svitu se spokojí špenát, saláty, hrášek nebo ředkvičky.
• Pokud máte balkon na jižní straně, máte zase ideální prostředí pro pěstování rajčat a jahod.
• Saláty, špenát, brukvovitá zelenina i kořenová zelenina nepotřebují přímé osvětlení a vyhovuje jim polostín.
• Rajčata, lilky, okurky a papriky potřebují hodně světla.

Každá rostlinka má jiné požadavky. Než ji zasadíte, uvědomte si, kolik místa bude během svého života potřebovat.

Nádoby by však měly dostatečně velké, aby měly rostlinky dost prostoru pro kořeny a půda nevysychala tak rychle a také nedocházelo k přehřívání kořenů nebo k jejich přemrznutí během nízkých nočních teplot.

Jen myslete na to, že čím větší nádoba je, tím je také těžší. Těžké nádoby je proto lepší umístit ke stěně, nikoli k zábradlí.

Ideální je vyrobit si vlastní velký truhlík přesně podle potřeb.

Jaké nádoby použít

Rostlinky můžete pěstovat jak v hliněných, tak v plastových nádobách.

Hliněné jsou více prodyšné, ovšem i samy o sobě těžké, plastové jsou lehčí a odolnější, ale náchylnější na vlhkost.

Pokud si nebudete moci vybrat, jistě vás potěší kompromis v podobě samozavlažovacích truhlíků, které jsou z plastu - tedy lehké, regulují množství vody, umožňují kořenům dýchat a o rostlinu se starají v podstatě za vás.

Samozavlažovací systém pečuje o to, aby měly rostliny dostatečný přísun vody, ale zároveň je chrání před přemokřením, které způsobuje uhnívání kořínků.

Samozavlažování v truhlících umožňuje pěstovat na balkonech opravdu téměř cokoliv.

Nemusíte se bát na víkend odjet, stačí doplnit nádobku na zásoby vody a truhlík už vše zařídí.

Každá rostlina si sama vezme tolik vody, kolik potřebuje.

Celkem vhodné a poměrně levné jsou velké pevné plastové nádoby ze stavebnin, které se používají na míchání betonu.

Použít lze také pevné plastové pytle na odpadky, které ale nejsou moc hezké.

Alternativou jsou textilní květináče, u těch ale pozor na rychlejší vysychání.

Použít můžete i hliněné nádoby, u těch ale myslete na to, že mohou v mrazu prasknout a také že v nich půda rychle vysychá.

Pozor, drenážní otvory ve dně pěstební nádoby jsou nutností, zajistí odtečení přebytečné vody při zalévání.

U všech variant si dejte pozor na odtok přebytečné vody. Zaprvé musí mít kam odtékat z půdy, zadruhé by neměla téct na balkon sousedům.

Nezapomeňte na dno nádob vložit drenáž, například větší kamínky. Zabráníte tím zamokření půdy.

Substrát a půda pro balkonovou zeleninu

Než se pustíte do práce, vyberte si správnou velikost a hloubku květináče, nezapomeňte na různé druhy substrátů, nabízející rozmanité podmínky k životu, a když hnojivo, tak takové, které obsahuje co nejméně chemických složek.

Nejjednodušším se zdá nákup pěstebního substrátu v zahradnictví.

Pro ekologické pěstování to však není úplně vhodné, protože většina těchto substrátů je vyrobena z odkyselené rašeliny (už samotná těžba rašeliny je problematická) s přídavkem umělých hnojiv.

Substrát je tak poměrně lehký, snadno vysychá a kvůli hnojivům je v ekologickém pěstování zakázán.

Doporučili bychom proto spíš najít u místního zemědělce zdroj kompostu a smíchat ho s běžnou půdou a trochou písku pro vylehčení.

Místo kompostu lze využít vyplozený substrát z pěstování hub.

Mnoho lidí si také vyrábí doma vlastní kompost ze svého bioodpadu.

V paneláku můžete používat vermikompostéry s kalifornskými žížalami.

Namíchanou zeminu můžete propařit vařící vodou, pokud se nechcete trápit s plevelem, ale zabijete tím i prospěšné organismy.

Ale u malých nádob je vypletí hračkou.

Má být takový, aby se zemina neslila a neztvrdla při opakovaném zalévání a vysychání.

Musí být vzdušný, s vysokým obsahem organické hmoty, nejlépe rašeliny.

Půdu budeme i na balkonu obohacovat i proto, aby rostliny měly co nejlepší kořenový systém a aby půda zadržovala co nejvíce vody.

Budeme mulčovat a kompostovat.

Výsev semen a výsadba sazenic

Asi víte, že ne všechny rostliny rostou ze semene.

Mladá rostlinka, kterou jste si vypěstovali ze semene, se může vysadit do nádoby, jakmile je dostatečně silná.

Umísti rašelinové tablety do misky a přidej hodně vody. They'll expand.

Nepotřebuju nóbl urychlovač. I use empty yoghurt cups.

Rašelinové tablety jsou praktickou možností pro předpěstování, zatímco kelímky od jogurtu mohou posloužit jako jednoduché nádoby.

Zasít můžete určitě do záhonu (bed).

Vysévejte 1 cm hluboko přímo do jemně připravené, vlhké půdy.

Semena zasejte řídce do řádků.

Pro průběžnou sklizeň vysévejte každé dva týdny.

Semena mohou vyklíčit za dva týdny.

Jakmile jsou sazenice dostatečně velké, vyjednoťte je na vzdálenost 5 cm.

Sazenice jsem vyjednotil na jednu rostlinu na místo.

Sazenice byste neměli pikýrovat, když mají pouze děložní listy.

Počkejte, až vytvoří pravé listy.

Nepřesazuj sazeničky ven. Je příliš brzy.

Místo toho je přesaďte do o něco většího květináče.

V době, kdy kořenový systém ještě neprorostl celým objemem substrátu (alespoň prvních 14 dní až měsíc), zalévejte opatrně a vrchem na substrát.

Rajčata, papriky a okurky

Rajčata

Balkónová odrůda rajčat VILMA s nízkým keříčkem a drobnými červenými plody.

Na balkon jsou vhodná i všechna třešňová rajčata, pěstovat můžete i tyčková, jen jim musíte postavit přiměřenou oporu.

Rajčata patří mezi plodiny, které potřebují hodně světla, proto se jim nejlépe daří na slunném, například jižně orientovaném balkoně.

Papriky

Papriky jsou druhým favoritem pro pěstování na balkonech.

Třeba CYNTHIA F1 se smetanově bílými plody se hodí pro pěstování v truhlících.

Kvůli omezenému prostoru pro kořeny se ještě zvýrazní její kompaktní růst.

Odrůda BONETA má netradičně vzpřímeně postavené plody.

Na balkoně je proto dekorativní i užitečná současně.

Volit můžete i z pálivých paprik.

Z jednoho truhlíku jich sklidíte poměrně dost.

Okurky

Z okurek nakladaček jsou vhodné CHARLOTTE F1, která je navíc méně vzrůstná, nová hruboostná DAFNE F1.

Salátovky - krátká MINISPRINT F1 s excelentní chutí, EMILIE F1, a speciál do nádob Bush Champion F1.

Okurky patří mezi plodiny citlivé na výskyt houbových chorob, proto je důležitá vzdušná půda a opatrné zacházení s vodou.

Ředkvičky, saláty a další vhodná zelenina

Ředkvičky

Pro pěstování v nádobách lze doporučit i rychle rostoucí a spolehlivé ředkvičky.

V menším truhlíku si můžete pohlídat i přesný výsev do optimálních rozestupů, potom i z malé plochy sklidíte opravdu maximální úrodu.

Ředkvičky nesmějí chybět.

Pěstování není nijak náročné téměř po celý rok, nejlépe se jí daří na jaře či na podzim.

Existuje spousta druhů a všechny jsou nenáročné a velmi chutné.

Stačí si vybrat, zasít jejich semínka v dostatečné vzdálenosti a za pět až šest týdnů si na ředkvičkách můžete pochutnat.

Salát a listová zelenina

Máte rádi čerstvý salát?

Pro truhlíky jsou ideální ty označované jako baby leaf, u nichž sklízíte mladé listy o velikosti deset až patnáct centimetrů, a to za 30 až 45 dnů, zatímco vypěstování hlávek trvá 80 až 110 dnů od výsevu.

Do truhlíků je nevysévejte do řádků, ale na široko na povrch substrátu, a pak zasypte zhruba půlcentimetrovou vrstvou přeseté zeminy.

S pár hodinami slunečního svitu se spokojí špenát, saláty, hrášek nebo ředkvičky.

Mrkev

Kořenová zelenina - mrkev na scénu.

Nebojte se rozmanitosti své balkonové zahrádky. Bezpochyby lákavá je představa čerstvě vytržených mrkví.

Do koflíků se doporučuje odrůda Mignon, známá jako baby karotka, která dosahuje malého vzrůstu a oproti běžným odrůdám je křehčí a má výraznější chuť.

Ještě méně prostorově náročná je odrůda Rondo, která měří jen 3 až 5 cm, je v podstatě kulatá a stejně jako mrkve Mignon si na ní můžete pochutnat již za tři měsíce po zasetí.

Odrůdy mrkve s dlouhým kořenem se do nádob nedoporučují.

Hrášek, cibulka, bylinky a další plodiny

Do nádob jsou ideální ředkvičky, listová zelenina (různé saláty, špenát), jarní cibulky, různé druhy bylinek nebo hrášek.

Nejste-li omezeni pouze na zeleninu, můžete na balkoně pěstovat také jahody.

Ano, i zázvor se dá pěstovat doma v improvizované zahrádce.

Péče o zázvor je složitější, přesto výsledek za trpělivost rozhodně stojí.

Oproti jiným běžným kořenovým zeleninám se zázvor rozmnožuje vegetativně za pomoci vyklíčeného oddenku.

Nakrájené kousky s pupeny se sázejí těsně pod povrch.

Největší odměnu dostanete, když zázvor zasadíte na jaře, kdy se mu daří nejlépe.

Nedoporučujeme pouštět se do dýní, melounů, kukuřice nebo odrůd mrkve s dlouhým kořenem.

Kombinování rostlin v nádobách

Co se dá, ale hlavně co dává smysl na balkonech pěstovat - protože budete muset kvůli omezenému prostoru prioritizovat.

Podle čeho rostliny vybírat a co se na balkonu osvědčilo mně.

Že se některé rostliny spolu snesou a jiné se nemusí, je známá skutečnost, a i na internetu lze najít mnoho rad, které rostliny lze pěstovat spolu a které ne.

Obecně je nutno počítat s tím, že rostliny spolu zápasí o živiny v půdě, o vodu a o světlo.

Jednoduchý princip je, že lze spolu kombinovat hluboko kořenící a mělce kořenící rostliny, protože si nekonkurují v nárocích na živiny.

Například mrkvička s cibulí, rajčata s česnekem nebo bazalkou apod.

U „boje“ o světlo je to složitější.

Ideální je také kombinovat rostliny tak, aby jedna z nich odpuzovala svou intenzivní vůní škůdce.

Velmi se osvědčil kopr, který svou vůní odežene mšice z paprik a dalších rostlin a doporučují se také afrikány.

Řekneme si, co s čím pěstovat, aby si rostliny vzájemně pomáhaly, protože i na balkonu se dá pracovat s polykulturami.

Více sklizní z jednoho truhlíku

Jak pracovat s osevními sledy, abyste v jednom roce sklízeli i 3 úrody z jedné nádoby.

Postup, kterým si v jednom truhlíku můžete zajistit i dvě úrody za rok, je využití různě dlouhé vegetační doby zeleniny a také schopnosti rostlin reagovat na délku slunečního svitu.

Obecně rozdělujeme rostliny na rostliny krátkého a dlouhého dne.

Na délku dne jsou citlivé ředkvičky, bulvový fenykl, tuřín, vodnice.

Řada druhů zeleniny ale tak citlivá na délku dne není, mezi tyto druhy patří jarní cibulka, hrášek, mrkvička.

Rostliny s dlouhou vegetační dobou, které zaberou plochu na celý rok, jsou například: celer, lilek, rajčata a papriky, petržel, pozdní zelí a růžičková kapusta.

Rostliny, které rostou velmi rychle a úrodu můžete čekat za dva až tři měsíce, jsou: saláty, ředkvičky, hrášek, salátová řepa, kedlubny, cibule ze sazečky, zelené fazolky.

Středně rychle rostou mrkve, ředkve, rané zelí a raná kapusta, mangold.

Při kombinaci rostlin bychom po první sklizni doporučili přidat trochu kompostu a dát pozor na kombinaci rostlin ze stejného rodu po sobě - například brukvovitých (kedluben, zelí, ředkev, ředkvička), kdy bychom mohli mít problémy s některými chorobami.

Zálivka, déšť a samozavlažování

Bez vody by naše rostliny nepřežily.

A pozor také na déletrvající deštivé a chladné počasí.

Prší už dva dny.

U samozavlažovacích nádob stačí doplnit nádobku na zásoby vody a truhlík už vše zařídí.

U běžných nádob je třeba sledovat, zda substrát nevysychá, ale zároveň nezůstává dlouhodobě přemokřený.

V době, kdy kořenový systém ještě neprorostl celým objemem substrátu (alespoň prvních 14 dní až měsíc), zalévejte opatrně a vrchem na substrát.

V nádobách je důležité zajistit jak přísun vody, tak její odtok.

Jak na balkonu pracovat s vodou: zadržování dešťové vody, samozavlažovací vs běžné květináče, automatické závlahy, olla nádoby, kapslové systémy a pár dalších i punkovějších řešení.

Hnojení a péče o půdu

Rostliny absorbují živiny z půdy.

Vždy byste měli přidat trochu hnojiva, abyste obohatili půdu, zejména pokud pěstujete rostliny v nádobách.

Je lepší použít pomalu rozpustné hnojivo. Rostliny tím nespálíte.

Buď s tím novým hnojivem opatrný.

Podívej na ta rajčata!

Tvoje rostliny vypadají špatně.

Hnojivo je třeba používat střídmě a přizpůsobit ho konkrétní plodině.

Jak vyřešit hnojení bez chemie a jak je třeba pracovat s půdou, abyste ji dlouhodobě udrželi výživnou a plnou života.

Při ekologickém pěstování je možné využít kompost, vyplozený substrát z pěstování hub nebo vermikompostér s kalifornskými žížalami.

Pokud hnojivo, tak takové, které obsahuje co nejméně chemických složek.

V případě použití hnojiv je důležité dodržet doporučené dávkování.

Choroby a škůdci bez syntetických postřiků

U všech druhů zeleniny je potřeba předem na internetu najít nabízené odrůdy a velmi pečlivě prostudovat informaci o tom, jak je daná odrůda citlivá na choroby a škůdce.

Doporučujeme volit především odrůdy rezistentní na houbová onemocnění.

Pokud totiž zakoupíte citlivou odrůdu a nebudete používat chemické prostředky, při vlhkém a teplém počasí se nemusíte dočkat žádné produkce.

Důležité je to u rajčat, jahod, okurek apod.

Také pozor na moření osiva. Velmi často jsou semínka mořená nějakým fungicidem (což je vždy uvedeno na obalu semínek), a tím si z pohledu ekologického pěstování můžete zamořit půdu.

Mšice

Nejznámější škůdce, který dokáže zdecimovat papriky, saláty a další rostlinky.

V ekologii na tento hmyz platí přípravek NeemAzal, což je přírodní olej z tropické rostliny Azadirachta indica.

Také žluté lepové desky jsou velmi účinné, pokud máte jenom pár truhlíků a květináčů se zeleninou.

V zimních zahradách a sklenících lze také použít miniaturní dravé vosičky Aphidius nebo dravé bejlomorky Aphidoletes, které zde vypustíte a ony si již se mšicemi poradí.

Molice

Molice je poměrně běžný škůdce.

Vypadá jako malý bílý „motýlek“ a je příbuzný mšicím.

Sedí na spodní straně listů a při sebemenším pohybu vyletuje, a tak jej snadno zpozorujete.

Jeho larvy škodí hlavně na lilkovité a brukvovité zelenině, ale škody nejsou takové, že by rostlinu zahubily.

V ekologii na tento hmyz také platí přípravek NeemAzal.

Musíte ovšem počítat s tím, že molice mají na celém těle vrstvičku vosku, a proto je vhodné do postřiku přimíchat pár kapek eko saponátu.

Třásněnky

Tyto potvůrky dokáží napadnout papriky, rajčata i okurky a ve velmi krátké době je zlikvidovat.

Je to velmi drobný, téměř neviditelný hmyz velký cca 1 mm.

A to buď bílý, nebo černý, záleží na vývojovém stádiu.

Mladé světlé třásněnky okem prakticky nenajdete.

Že s nimi máte tu čest poznáte nejspíše podle tmavých skvrnek na listech.

Rostliny dokáží výrazně poškozovat a díky své nenápadnosti je můžete objevit až docela pozdě.

Svilušky

Sviluška je velmi častý a nebezpečný škůdce, který vám při troše smůly a nepozornosti za dva týdny zcela zlikviduje okurky nebo rajčata.

Vyhovuje mu suché a teplé prostředí, takže v bytech a zimních zahradách se mu líbí.

Poznáte jej žloutnutím listů, které jsou zespoda pokryty drobnými pavučinkami.

Samotné svilušky jsou vidět spíš pod lupou.

Se sviluškami je bez chemie potíž.

V domácím prostředí hodně pomůže napadené rostliny každý týden osprchovat studenou vodou.

Pokud tuto možnost nemáte, lze zakoupit prostředek Spidex, což jsou draví roztoči, kteří se sviluškami živí a udrží je na uzdě.

Dřepčíci

Malí, skákaví, létající broučci, kteří vám budou hned brzo na jaře vykusovat díry do listů ředkviček, červené řepy a veškeré brukvovité zeleniny.

Dokáží úplně zlikvidovat klíčící rostlinky již v půdě tak, že si budete myslet, že vám nic nevyklíčilo.

Pomoc proti těmto broučkům je jednoduchá, stačí oseté plochy přikrýt bílou netkanou textilií, pod kterou zelenina pěkně poroste a nedostanou se na ni žádní brouci.

Pokud by se vám přikrytí textilií nelíbilo, lze s úspěchem použít také přírodní přípravek NeemAzal.

Plísně a houbové choroby

Plísně a houby dokáží zlikvidovat klíčící semínka zeleniny a také dospělé rostliny.

Každý, kdo pěstuje okurky a rajčata, se již setkal s tím, jak rychle při vlhkém a teplém počasí dokáže plíseň zlikvidovat listy těchto rostlin.

U většiny těchto problémů pomůže ekologický přípravek Polyversum, který obsahuje spory dravé houby, která patogenní plísně zahubí.

Tímto přípravkem na jaře můžete namořit semínka a v létě jej pak ve formě postřiku používejte preventivně na listy okurek, lilků a rajčat, což jsou plodiny citlivé na výskyt těchto chorob.

Nedostatek živin

Nedostatek živin může vypadat podobně jako napadení škůdcem.

Ale žloutnutí listů, černání okrajů či černé skvrny na listech nemusí vždy znamenat, že máte doma nějakého škůdce nebo houbovou chorobu, může jít jednoduše o nedostatek některé důležité živiny v půdě.

Nedostatek železa se projevuje žloutnutím mladých listů atd.

Je to trochu alchymie a než vychytáte, co kde chybí nebo přibývá, může to chvilku trvat.

Jak balkon zapojit do každodenního života

Ukážeme si, jak prostor rozvrhnout, co stojí za to na balkonu pěstovat, jaké jsou možnosti pěstebních nádob a jak velkou nádobu která rostlina potřebuje.

Naučíte se o vše starat v průběhu celého roku.

Ukážeme si, jak na balkon přilákat život, ptactvo, včely čmeláky a další užitečné živočichy.

Formou přednášky a diskuse vás seznámím s tím, jak prostor na balkonu/terase naplánovat, založit a starat se o něj.

Dostanete seznam vhodných plodin i jejich doporučené odrůdy.

Dostanete k dispozici skripta, taháky pro konkrétní druhy zeleniny, velikosti pěstebních nádob a doporučené odrůdy.

Díky skriptům si budete moci dělat poznámky k jednotlivým částem a budete se moci k informacím kdykoli vrátit.

Taháky vám ušetří čas, stres a peníze.

4 hodinový program je nabitý informacemi.

Rostlinky mají pár základních požadavků na život. Pokud jim vyhovíme, odmění nás nezastupitelnou dávkou zdravých látek a plnou chutí.

A to rozhodně stojí za to.

tags: #anglicanka #samozasobeni #zeleninou #ze #balkonu