Významné informační systémy a příloha k vyhlášce

Významné informační systémy představují jeden z těchto typů systémů a jejich důležitost je dána tím, že podporují výkon veřejné moci orgány veřejné moci.

Informační systémy jsou počítačové aplikace, které slouží k plánování, rozhodování a řízení. Různí uživatelé zpravidla mají odlišný přístup k datům, která jsou v informačním systému zahrnutá. Informační systémy využívají pro svou každodenní činnost jak firmy, tak složky státu.

Co jsou významné informační systémy

Nejzásadnější změnou vyhlášky o VIS je stanovení závazného seznamu typových informačních systémů v § 2 odst. 1 vyhlášky o VIS, které jsou u organizačních složek státu, krajů a hlavního města Prahy považovány za významné informační systémy bez dalšího.

Významný informační systém podle § 2 písm.

Touto vyhláškou se stanoví významné informační systémy a jejich určující kritéria podle § 6 písm.

Jedná se o informační systémy, jejichž význam souvisí s výkonem působnosti orgánu veřejné moci a s plněním úkolů, které mohou mít dopad na veřejnost, veřejné služby nebo fungování veřejné správy.

Jedinou podmínku pro jejich identifikaci u tohoto okruhu adresátů tak představuje, že daný informační systém slouží pro výkon působnosti orgánu veřejné moci a nejedná se tedy typicky o ty systémy, které podporují toliko vnitřní chod dané organizace nebo slouží k jiným účelům.

Toto platí obecně pro veškeré významné informační systémy, tedy i pro ty, které mají být identifikovány ostatními orgány veřejné moci vyjma obcí.

Určující kritéria významnosti

Určujícím kritériem je skutečnost, že narušení bezpečnosti informací v informačním systému, který není uveden v § 2 odst.

Významný informační systém podle § 2 písm. (1)

Významný informační systém podle § 2 písm. (2)

Významným informačním systémem podle § 2 písm. (1)

Významnost informačního systému se posuzuje především podle jeho účelu, rozsahu využití a možných následků narušení bezpečnosti informací. Rozhodující je zejména to, zda systém podporuje výkon působnosti orgánu veřejné moci a zda by jeho výpadek, poškození nebo neoprávněná změna údajů mohly narušit řádné plnění veřejných úkolů.

U informačních systémů, které nejsou uvedeny v závazném seznamu, se významnost posuzuje podle určujících kritérií.

Povinnosti orgánu veřejné moci

Orgán veřejné moci vede seznam všech informačních systémů, kterých je správcem, a u každého informačního systému, který není uveden v § 2 odst. 1, posoudí naplnění určujících kritérií podle odstavce 1.

Takový seznam umožňuje orgánu veřejné moci získat přehled o všech informačních systémech, za které odpovídá. Současně vytváří základ pro posouzení, zda konkrétní systém patří mezi významné informační systémy, nebo zda jde o systém, který tuto kvalifikaci nesplňuje.

Významné informační systémy je proto třeba odlišovat od systémů určených pouze pro vnitřní administrativu, podpůrné činnosti nebo jiné účely, které nesouvisejí s výkonem působnosti orgánu veřejné moci.

Bezpečnost významných informačních systémů

Při navrhování informačních systémů je nutné dbát na bezpečnost, např. ochranu před kybernetickými útoky, vhodné nastavení uživatelských práv nebo zálohování dat.

Uživatelé informačních systémů mají obvykle své jedinečné přihlašovací údaje. Přístup k informačnímu systému je obvykle zajištěn pomocí specializované aplikace či webového rozhraní.

Různí uživatelé zpravidla mají odlišný přístup k datům, která jsou v informačním systému zahrnutá. Rozsah oprávnění by měl odpovídat pracovní roli uživatele a účelu, pro který systém využívá.

Mnohé citlivé informační systémy (např.

Data v informačních systémech bývají součástí databází. Mohou být uložena fyzicky v dané organizaci nebo na vzdálených serverech.

Bezpečnost informačního systému souvisí nejen s technickým řešením, ale také s organizací práce, správou přístupů, ochranou dat, pravidelným zálohováním a schopností obnovit provoz po incidentu.

Evidence a správa informačních systémů

Informační systémy by se měly vyvíjet tak, aby vhodným způsobem organizovaly data, která daná instituce potřebuje ke své činnosti.

Mělo by zároveň být možné je uzpůsobovat měnícím se požadavkům či v nich snadno opravovat chyby.

Řadu potřeb společnosti pomáhají plnit informační systémy. Lidé je nevyhnutelně využívají, vypořádávají se s jejich nedostatky, mají požadavky na jejich chování.

Většina lidí také nějaké evidence sama tvoří, v osobním i pracovním životě (seznam k balení na výlet, evidence zakázek k vyřízení).

Výhodu v tom mají ti, kteří mají na základě praktické zkušenosti představu o tom, jak takové systémy vnitřně fungují, jak se vyvíjejí, co mohou pomoci řešit a co už nikoli.

Uživatelské rozhraní informačních systémů je komunikačním kanálem. Důsledky fungování řady systémů ovlivňují celou občanskou společnost.

Vývoj informačních systémů

Devadesátá léta přinesla potřebu integrace dalších podnikových procesů. Papírové účetnictví se stávalo minulostí i v naší zemi, uživatelé běžně používali textové procesory a tabulkové kalkulátory a množství dokumentů vesele narůstalo.

Mnozí IT odborníci, kteří v této době pracovali jako správci počítačových sítí, si jistě vzpomenou na ne příliš spolehlivé zálohování účetních programů na diskety a později sdílení jednotlivých dokumentů již s využitím serverů.

Mnohdy se stalo, že více uživatelů pracovalo na jednom dokumentu a jedno jediné chybné uložení znamenalo obnovu ze zálohy a ztrátu aktuálních dat.

Proto se zrodil tzv. Groupware, tedy řešení umožňující komunikaci a kooperaci mezi více uživateli.

Obrovské množství dokumentů také není vhodné ponechat někde v adresářích bez ladu a skladu, proto logické vyústění představuje DMS - Document Management System.

Konečně i české společnosti začaly přecházet na plnohodnotné informační systémy.

Jednadvacáté stolení přináší potřebu integrace procesů nejen ve firmách, ale i školách (Bakaláři).

Udržet rozsáhlé ERP řešení moderní je velmi náročné, obrovské množství mnohdy zastaralého programového kódu ztěžuje reakci na moderní trendy.

Je nutné počítat s vývojem programovacích jazyků (od Delphi, tedy více méně Pascalu přes Javu a C# k dnes velmi úspěšnému jazyku Python), ale také s obrovským rozšířením chytrých mobilních zařízení, která v prvním a především ve druhém desetiletí jednadvacátého století zažila rozmah u klasických počítačů dříve nevídaný.

Stále větší množství mobilních pracovníků vyžaduje, aby ERP fungoval i na menších displejích mobilních telefonů a tabletů a výrobce mají plné ruce práce s integrací nové funkcionality.

ERP systémy v minulosti představovaly uzavřená a velmi drahá řešení.

Díky veliké konkurenci a velmi živelnému rozvoji operačního systému Linux vznikl začátkem jednadvacátého stolení veliký tlak na software zdrarma, ideálně i s otevřeným zdrojovým kódem.

Proto bylo jen otázkou času, kdy budou muset zareagovat i informační systémy.

Nesmělé pokusy typu Compiere či Adempiere vytvořené v programovacím jazyce Java byly jedny z prvních vlaštovek, s obrovským rozmachem pro začátečníky velmi příjemného jazyka Python.

Integrace a praktické využití

Když zlepšíte řízení svých projektů, stanete se spolehlivější.

Nastavíte si workflow i pravidla pro zobrazování dat.

Řízení pomocí sdílených tabulek je dobré řešení. Do začátku.

Přijde doba, kdy vás tabulky budou svazovat, budou pomalé a špatně spravovatelné. Pak má smysl přemýšlet nad vývojem informačního systému.

Iterativní vývoj a testování řešení se zaměřením na potřeby klienta je znakem užitečných podniků.

„Systém ovlivnil všechny pozice i procesy ve firmě. Ze začátku jsme se trochu báli jak se s ním všichni poperou, hlavně straší genrace.

Ing. Dobrá technická analýza stojí za úspěchem celé práce. Tvoří obvykle 30 % práce na zakázce a my s ní máme přes 20 let zkušeností.

Vývojářské zadání má dvě hlavní funkce.

Vy se ujistíte, že vám bude vyhovovat ovládání.

Otevřenost znamená mimo jiné i možnost využití externích programátorů, kteří mohou ke stávajícím modulům vytvořit další či stávající upravit.

Proto např. u řešení Odoo má vývojář obeznámený s jazyky Python a Javascript velmi otevřené ruce a bude jistě platný a vyhledávaný člen týmu.

Význam informačních systémů ve vzdělávání

Vzdělávací oblast Informatika nabízí žákovi nástroje a dovednosti, které jsou zásadní pro moderní svět.

Pomáhá mu lépe rozumět světu kolem sebe, rozvíjí kritické myšlení a poskytuje mu přenosné dovednosti, které může uplatnit v různých oborech a životních situacích.

Navíc, s rychlým rozvojem technologií a digitální transformací společnosti je důležité, aby žák rozuměl principům, na kterých tyto technologie fungují, a byl schopný se bezpečně a eticky orientovat v digitálním prostředí.

Informatika se zaměřuje především na rozvoj informatického myšlení a na porozumění základním principům digitálních technologií.

Je založená na aktivních činnostech, při kterých žák využívá informatické postupy a pojmy.

Její vzdělávací obsah je členěný do čtyř tematických okruhů: Data, informace a modelování, Algoritmizace a programování, Informační systémy a Digitální technologie.

Informatika v nich poskytuje prostředky a metody ke zkoumání řešitelnosti problémů i hledání a nalézání jejich optimálních řešení, ke zpracování dat a jejich interpretaci a na základě řešení praktických úkolů i poznatky a zkušenost, kdy je lepší práci přenechat stroji, respektive počítači.

Informační systémy v základním vzdělávání

Na prvním stupni základního vzdělávání si žák prostřednictvím her, experimentů, diskusí a dalších aktivit vytváří první představy o způsobech, jakými se dají data a informace zaznamenávat, a objevuje informatické aspekty světa kolem sebe.

Postupně si žák rozvíjí schopnost popsat problém, analyzovat ho a hledat jeho řešení.

Na 1. stupni žák začíná informační systémy zkoumat.

Kromě práce s uživatelským rozhraním se učí orientovat i přímo v tabulkách a podobných strukturách.

Na 1. stupni se žák zaměřuje na základní porozumění funkcím digitálních technologií, jejich vhodné využití pro řešení problémů a na pravidla bezpečného používání aplikací a sítí.

I na druhém stupni základního vzdělávání žák tvoří, experimentuje, prověřuje své hypotézy, objevuje, aktivně hledá, navrhuje a ověřuje různá řešení, diskutuje s ostatními a tím si prohlubuje a rozvíjí porozumění základním informatickým konceptům a principům fungování digitálních technologií.

Na 2. stupni žák svůj průzkum prohlubuje a kromě významu pro uživatele precizněji popisuje, co přesně systémy dělají.

Na 2. stupni se výuka prohlubuje o další technické znalosti a dovednosti, které umožní poučeně vybírat hardware, software a propojení do sítě a řešit pokročilejší problémy.

V průběhu základního vzdělávání žák začíná vyvíjet funkční technická řešení problémů.

Osvojuje si časté testování prototypů a jejich postupné vylepšování jako přirozenou součást designu a vývoje v informačních technologiích.

Zvažuje a ověřuje dopady navrhovaných řešení na jedince, společnost, životní prostředí.

Data, modely a rozhodování

S daty pracují počítače i my, když přemýšlíme.

Informace zpřesňují naše představy o světě a tím nám pomáhají správně se rozhodovat.

Řadu podrobností přitom pomíjíme a pracujeme jen s tím, co je pro danou situaci důležité.

Vznikají tak zjednodušující reprezentace, modely.

Abychom je mohli ukládat a spolehlivě a levně přenášet a kopírovat, kódujeme je do posloupností znaků - písmen, nul a jedniček atp.

V informatice se žák učí nejen využívat hotové modely, ale také vytvářet nové.

Postupuje při tom cílevědomě, sleduje záměr vyřešit daný problém, hledá rovnováhu mezi rozsahem a složitostí modelu a jednoduchostí jeho použití.

Hodnotí spolehlivost získávaných informací a míru jistoty, s jakou se podle nich může rozhodovat.

Nalézání efektivních reprezentací složitých skutečností je předpokladem úspěšné komunikace, učení i řešení problémů.

Na 1. stupni si žák začíná všímat dat kolem sebe a reflektuje, jak mu mohou být užitečná.

Tvoří první schematické modely situací a využívá je k získání informací.

Na 2. stupni už se žák seznamuje s pokročilejším kódováním a modely, které sám tvoří, včetně grafů a trénování modelů strojového učení.

Algoritmizace, programování a provoz systémů

Žák se prováděním postupů učí získávat výsledky konkrétních úloh.

V informatice pak zaměřuje pozornost na postupy jako takové.

Zjišťuje, jak se postupy vedoucí ke stejným výsledkům mohou mezi sebou lišit, tvoří a popisuje postupy vlastní.

Všímá si toho, že některé jsou spolehlivější než jiné a co tu spolehlivost určuje.

Jejich kvalitní formulace může vyřešit celou skupinu podobných problémů.

Postupy žák zapisuje i jako programy, čímž se učí pracovat s omezenou sadou instrukcí a doslovnou interpretací svých výstupů.

Kromě toho získává povědomí o základech fungování běžně používaných aplikací.

Cílevědomé plánování pracovních postupů je příležitost k rozvoji strukturovaného přístupu k řešení problémů.

Jejich jednoznačný a úsporný popis vyžaduje komunikační dovednosti.

Automatizovatelnost postupů je předpokladem uplatnitelnosti v práci a podnikání.

Na 1. stupni žák zkoumá souvislosti vstupů, podmínek, postupů a výstupů, navrhuje jednoduché posloupnosti kroků a zažívá, jak může programováním určovat chování stroje.

Na 2. stupni se žák setkává se složitějšími problémy, do programování přibývají další řídicí struktury.

Hodnocení a průběžné zlepšování

Hodnocení v informatice je zaměřené na sledování učebních pokroků žáka, na jeho postupy při řešení informatických problémů a na dovednost aplikovat osvojené vědomosti a dovednosti informatiky v různých kontextech při vývoji informatických řešení různých problémů.

Významnou součástí hodnocení v informatice je sebehodnocení žáka, které se opírá o sdílená kritéria podporující cíle učení, o portfolio zachycující průběh učení a o efektivní zpětnou vazbu učitele.

Digitální technologie poskytují konkrétní příklady principů, které žák zkoumá v ostatních okruzích.

Dohromady se tak žák učí rozumět tomu, jak technologie a svět kolem něj fungují a jaké to má praktické důsledky.

Je to jedním z předpokladů pro to, aby je mohl bezpečně a efektivně využívat v běžném životě.

Porozumění principům fungování technologií mimo jiné umožňuje hodnotit, jak ovlivňují společnost a jak jejich provoz dopadá na životní prostředí.

Rozšiřuje možnosti žáků využívat je k rutinní i tvořivé práci.

Účinnost vyhlášky a příloha

ze dne 15.

Národní bezpečnostní úřad a Ministerstvo vnitra stanoví podle § 28 odst. 1 zákona č.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.

Ing. Navrátil v. Chovanec v.

Informační list č.

1. stupeň, 5.

2. stupeň, 9.

1. stupeň, 5.

2. stupeň, 9.

Příloha k vyhlášce je spojena s vymezením významných informačních systémů a s určujícími kritérii, podle kterých se posuzují další informační systémy spravované orgány veřejné moci.

Významné informační systémy tak spojují právní vymezení, správu veřejných dat, bezpečnost informačních technologií a praktické požadavky na jejich spolehlivý provoz.

tags: #vyznamne #informacni #systemy #priloha