Kalous ušatý (Asio otus) patří mezi naše nejhojnější sovy. Přestože jde o středně velký druh, jeho hnízdění na konkrétním místě není samozřejmostí. Často žije v lesích, na jejich okrajích, v mozaice otevřené krajiny a někdy také ve městech nebo poblíž lidských obydlí.
Pro kalouse ušatého je důležitá krajina, kde se střídají lesíky s otevřenými plochami. Pro denní odpočinek potřebuje kryt v hustších skupinách stromů, často jehličnatých, zatímco k lovu vyhledává otevřené plochy s nízkou vegetací. Lovišti jsou zpravidla pole s jetelem nebo vojtěškou, na nichž pak sovy loví hraboše.
Kolik vajec kalous ušatý snáší
Samice kalouse ušatého snáší obvykle 3-7 bílých vajec. V některých popisech se uvádí nejčastěji čtyři až šest vajec, jinde zpravidla čtyři až pět vajec. Počet vajec závisí také na dostupnosti potravy.
| Vlastnost | Údaj |
|---|---|
| Obvyklý počet vajec | 3-7 |
| Často uváděný počet | 4-6 |
| Nejčastější snůška v některých případech | 4-5 |
| Barva vajec | čistě bílá |
| Velikost vajec | o něco málo menší než slepičí |
| Interval mezi snesením vajec | přibližně dva dny |
| Doba inkubace | 27-28 dní, přibližně čtyři týdny |
V březnu nebo v dubnu, podle klimatických podmínek, samice snese v dvoudenních intervalech zpravidla 4 až 5 kulatých čistě bílých vajec. Samice snáší 4-7 bílých vajec, na kterých sedí 27-28 dnů.
U kalouse ušatého začínají námluvy časně zjara, často již na konci února. Za příznivého počasí může tok začít již v lednu. Pokud je teplá zima, můžeme houkání kalouse ušatého slyšet už v průběhu zimy, někdy dokonce již od ledna.
Se zahříváním začíná samice hned po snesení prvního vejce, takže mláďata se pak líhnou postupně. Zahřívá již první snesená vejce. Na 4 až 6 bílých kulovitých vajíčkách sedí jen samice.
Kde kalous ušatý hnízdí
Kalous ušatý si hnízdo zpravidla nestaví. Hnízdí na stromech v opuštěných hnízdech vran, strak, havranů, jestřábů, káňat, ale i veverek. Nejčastěji využívá stará hnízda krkavcovitých ptáků, zejména vran, havranů a strak.
Často využívá opuštěných hnízd dravců i jiných ptáků. Hnízdí ve starých hnízdech krkavcovitých ptáků, dravců a holubů a vzácně v dutině či budce. Někdy zahnízdí i v umělých hnízdech a v dřevěných budkách s otevřenou přední stěnou.
V tomto se kalous od svých příbuzných odlišuje, neboť ke hnízdění využívá stará hnízda jiných ptáků. Zejména mu vyhovují hnízda strak, se kterými občas musí svést o hnízdo boj.
O budku mohou mít zájem také jiné druhy. V jedné budce projevily zájem poštolky obecné, které se ji snažily převzít. Docházelo i k ostrým šarvátkám, ze kterých nakonec vyšli vítězně kalousi.
Jak probíhá inkubace vajec
Na vejcích sedí pouze samice. Samec na snůšce nesedí, ale obstarává samici a později i mláďatům potravu. Samec během inkubace nosí potravu.
V období sezení na vejcích je samice odkázána na potravu, kterou jí přináší samec. Po vylíhnutí mláďat samec dál loví a potravu přináší na hnízdo. Samice ji přebírá a krmí jimi sebe a svá mláďata.
Jakmile mláďata povyrostou, zapojí se do shánění potravy také samice. Rodiče tak zajišťují potravu pro celou rodinu především v době, kdy mladí kalousové rychle rostou.
Líhnutí mláďat z vajec
Protože samice začíná vejce zahřívat už po snesení prvního vejce, mláďata se nelíhnou současně. Líhnou se postupně podle toho, kdy byla jednotlivá vejce snesena.
Doba inkubace trvá přibližně 27-28 dní, tedy asi čtyři týdny. Hnízdění probíhá od dubna do července. Jeden kalous ušatý hnízdí jedenkrát ročně.
V jednom zaznamenaném případě přivedla samice na svět čtyři mláďata. V budce mohou kalousi hnízdit opakovaně; v jednom případě v ní hnízdili devátým rokem, i když se jednotliví ptáci postupně střídali.
Jak vypadají právě vylíhlá mláďata
Při vylíhnutí je mladý pták kalouse ušatého pokryt bílým prachovým peřím. Po několika dnech je peří šedé a ještě později hnědé.
Mláďata opouštějí hnízdo po třech týdnech a učí se při posedávání na sousedních větvích držet rovnováhu. Plně vzletná bývají kolem pátého týdne. Po opuštění hnízda však ještě nějakou dobu nedokážou žít bez péče rodičů.
Po dalších 6-7 týdnech se mláďata osamostatňují. V jiné charakteristice vývoje se uvádí, že mláďata asi po jednom měsíci opouštějí hnízdo a rodiče je ještě po nějakou dobu krmí. Tyto údaje popisují různé fáze vývoje: mladí kalousové mohou hnízdo opustit již jako „větvení“, ale samostatnost a plnou schopnost létat získávají později.
Proč mláďata kalouse ušatého hlasitě pískají
Kalous není možné přeslechnout, což jistě potvrdí ti, kteří měli k jeho hnízdu nejblíže. Zatímco dospělý samec dělá klasické monotónní „hú“ a samice se příliš neprojevuje, mláďata o sobě dají vědět velmi výrazným kolísavým pískáním.
Mláďata začínají po opuštění hnízda posedávat na stromech v jeho blízkosti a stále čekají na péči rodičů. Proto vydávají sípavý pískot, aby je rodiče našli a nakrmili. Nepískají proto, že by se ztratili.
Už druhý týden se v nočních hodinách z prostoru mezi ulicí Benešova a Na Výsluní ozývalo nápadné hlasité pískání, které upoutávalo pozornost nejen nočních chodců, ale hlavně obyvatel přilehlých paneláků. Někteří lidé si dokonce začali stěžovat na neúměrný noční hluk a žádali zjednání nápravy.
V některých městech je žadonění mláďat tak intenzivní, že si lidé stěžují, protože v noci nemohou spát. Pravidelně se to stává například v Ostravě. Malí kalousové takhle budou dávat o sobě vědět hlavně v noci přibližně do poloviny července.
Je to velmi nepříjemný zvuk, který může rušit náš spánek. Na druhou stranu kalous ušatý člověku tuto nepříjemnost vynahradí lovem poloodrostlých potkanů, kterými se to kolem popelnic na sídlišti jen hemží.
Mláďata kalouse ušatého.. Centrum města v noci.
Hlas dospělého kalouse ušatého
Typický hlas samce je krátké, tlumené a pravidelně opakované „hú“, slyšitelné hlavně v toku. Hlas kalouse ušatého si můžeme splést s hlasem výra velkého. Kalous ušatý však houká slaběji než výr a intervaly mezi houkáním výra jsou výrazně delší.
Poprvé můžeme slyšet kalousí houkání již počátkem března nebo v polovině března, ještě než kalousi opustí zimní shromaždiště. Hlavním obdobím, kdy můžeme slyšet jejich houkání, je potom duben a květen.
Vzhled kalouse ušatého
Kalous ušatý je středně velká, štíhlá sova s dlouhými, silnými křídly. Dosahuje velikosti mezi 32-38 cm a rozpětí křídel může mít 86-98 cm. Je velký přibližně jako havran nebo holub hřivnáč.
Samec i samice vypadají stejně. Samec i samice jsou zbarveni stejně. Tělo kalouse ušatého je středně velké a štíhlé s dlouhými, silnými křídly.
Jeho hlava je okrouhlá, se žlutavým závojem kolem očí. Oči jsou velké, žlutooranžové až oranžové a jeho černý zobák je malý a nenápadný. Obličejový závoj vytváří výrazné „X“.
Už zmiňovaná „ouška“ jsou tvořena chomáčky peří a jsou hlavním určujícím znakem této sovy. Nemají ale nic společného se sluchem. Skutečné uši jsou dva malé otvory po stranách hlavy.
Výrovi velkému (Bubo bubo) se kalous ušatý podobá poměrně dlouhými pérovými „oušky“ a zbarvením. Je však mnohem menší. Od kalouse pustovky (Asio flammeus) se odlišuje delšími oušky a pomerančovou oční duhovkou.
Podélné tmavohnědé skvrny na břiše i odstíny základního zbarvení, od bělavých přes okrové až po hnědé, jsou značně variabilní. Svrchní strana těla má tmavší kresbu, na spodní straně těla jsou tmavé proužky. Hruď je světlejší než záda.
Opeření kalouse ušatého připomíná zbarvením stromovou kůru, takže sova sedící u kmene stromu téměř splývá se svým okolím. Pokud sedí nehnutě na stromě, jeho štíhlé rovné tělíčko si snadno spleteme s kouskem suché ulomené větve.
V klidu drží tělo vzpřímeně a díky kresbě dobře splývá s kmeny stromů. Při vyrušení se „natáhne“ a přitiskne ouška k hlavě. Kalouse ušatého přes den uvidíme jen výjimečně, protože je díky svému zbarvení vynikajícím způsobem maskovaný.
Zrak, sluch a tichý let
Kalous vidí výborně do dálky, ale špatně na blízko. Má také značně vyvinutý sluch, kterým je schopný vyhledávat kořist z větších vzdáleností.
Sovy mají velké oči zasazené směrem kupředu, čímž mají oproti jiným ptákům zmenšené zorné pole. Tuto nevýhodu jim kompenzuje možnost otáčet hlavu až o 270°.
Díky měkkému peří letí kalous ušatý velmi tiše a na lovišti působí téměř neslyšně. Loví převážně nízkým tichým letem nad otevřenými plochami a kořist vyhledává i sluchem.
Potrava a význam kalouse v přírodě
Kalous ušatý loví v noci. Začíná lovit až za tmy a jeho nejčastější kořistí jsou hraboši. Potravu tvoří hlavně drobní savci, zejména hraboši; v některých regionech tvoří hlodavci drtivou většinu jídelníčku.
Doplňkově loví menší ptáky a příležitostně další drobnou kořist podle sezony a dostupnosti. Kalousi loví téměř výhradně drobné hlodavce a podílejí se tak přirozeným způsobem na regulaci jejich počtu.
Z toho je patrné, jak jsou sovy v přírodě užitečné. Kalous ušatý tak pomáhá omezovat početnost hlodavců nejen v otevřené krajině, ale také v okolí lidských sídel.
Výskyt a zimní shromaždiště
Kalous ušatý se vyskytuje téměř na celém území. Obývá velkou část severní polokoule. V České republice patří k nejběžnějším sovám, i když lokálně může trpět ztrátou vhodného prostředí a kolizemi v dopravě.
Nejhojnější je v nižších nadmořských výškách; nad 600 m n. m. jeho početnost klesá. V letech 2001-2003 u nás hnízdilo 4 000-8 000 párů.
V zimním období jej můžeme nalézt ve větších skupinách. Mimo hnízdění bývá společenský a na zimních nocovištích může odpočívat více jedinců pohromadě.
Od podzimu až do předjaří se u nás i na okrajích měst můžeme setkat s většími skupinami kalousů na jejich pravidelných shromaždištích. Jsou to většinou jehličnaté porosty, nejčastěji remízky nebo okrajové stromy poblíž vhodných lovišť kalousů.
U nás hnízdící kalousi se v zimě potulují, část jich podniká tah západním až jihovýchodním směrem. Kalousi, jejichž skupiny lze mnohdy vidět na stromech i přímo ve městech, k nám na zimu přilétají z Ruska a Skandinávie.
Ohrožení a ochrana
Globálně je druh veden jako málo dotčený (IUCN LC), ale celkový trend populace je v současném hodnocení klesající.
Na lokální úrovni hraje roli úbytek vhodných biotopů, tlak intenzivního hospodaření a také kolize s dopravou. Pro stabilitu populací je důležité zachovat pestrou krajinu s dostatkem lovišť i klidných denních úkrytů.
Proto vás prosíme, neubližujte kalousům. Zabití bezbranného mláděte je nejen opovrženíhodné, ale je to i trestný čin.
Co dělat, když najdete mládě na zemi
Mláďata kalouse ušatého opouštějí hnízdo dříve, než umějí dokonale létat. Po rozlézání z hnízda posedávají na okolních větvích a rodiče je stále krmí. Mláďě na zemi proto nemusí být opuštěné ani ztracené.
Pokud náhodou najdete mládě kalouse ušatého na zemi, pak pro něj udělejte jediné. Posaďte jej na strom nebo keř alespoň metr a půl nad zem. Tak zabráníte, aby se stal potravou koček, psů nebo obětí bezcitných lidí.
Pro radu se také můžete obrátit na Národní síť stanic pro handicapované živočichy.
Pozorování kalouse ušatého
Kalous ušatý přes den odpočívá skrytý v hustších skupinách stromů, takže nejvhodnější dobou k pozorování je večer nebo noc. Vhodným místem může být skupina několika jehličnatých stromů, ať už na sídlišti nebo v parku.
Jakmile začne padat tma, můžete vyrazit. Když budete na místě, chovejte se tiše. Kalouse lze pozorovat také na pravidelných zimních shromaždištích poblíž vhodných lovišť.
Stačí vzít kousek polystyrénu a třením o sklo baterky za soumraku kalouse přilákat. Pokud polystyrénem vydáváme velmi jemné pískání, napodobujeme kalousům zvuk jejich kořisti, třeba rejsků, a tím pádem kalous pátrá po zemi a hledá zdroj toho zvuku.
Při pozorování však není vhodné ptáky zbytečně rušit. Zvláštní opatrnost je nutná v okolí hnízd, kde jsou samice, vejce a mláďata citliví na vyrušování.
Online sledování hnízdění
Milovníci přírody mají možnost nahlédnout do života kalousů ušatých prostřednictvím online přenosu z hnízdění této sovy. Kamera umožňuje sledovat dění ve dne i v noci.
V jednom případě kalousi hnízdili v budce devátým rokem, i když se jednotliví ptáci postupně střídali. Samice snesla první vejce nezvykle brzy. Poštolky obecné se budku snažily převzít, kalousi kvůli jejich tlaku dvě vejce opustili, po čase se ale do budky k překvapení ochránců vrátili.
V těchto dnech oba dospělí ptáci pečují o potomstvo. Jejich role jsou zatím rozdělené: samec loví hraboše a myšice, samice je přebírá a krmí jimi sebe a svá mláďata. Mláďata zůstanou v budce přibližně do poloviny června, následně ještě budou posedávat v okolí.