Skleník je ideálním místem pro pěstování vlastní zeleniny na zahradě: protože je chráněn před deštěm, větrem a sněhem, je předpěstování často mnohem úspěšnější než venku. Kromě toho je možné provést výsev o několik týdnů dříve, což výrazně prodlužuje dobu sklizně.
Pokud máte skleník, ať už vyhřívaný, nebo bez topení, můžete si v něm předpěstovat sazeničky, aby vám na jaře všechno na záhonech rostlo rychleji, aniž byste museli utrácet zbytečně za sazenice v zahradnictví. Už v lednu či únoru můžete s vyséváním začít.
Jak vybrat skleník pro pěstování sazenic
Především je třeba rozlišovat mezi vytápěnými a nevytápěnými skleníky. Pro pěstování tropických rostlin, teplomilných odrůd ovoce a zeleniny nebo pro pěstování zeleniny nezávisle na ročním období je lepší zvolit vytápěný skleník. K pěstování regionální sezónní zeleniny však bohatě postačí nevytápěný model.
Vytápění je vhodné, pokud zvažujete celoroční pěstování či unístění rostlin. V zimě můžete rostliny v nádobách navíc nechat přezimovat ve skleníku.
Existují také rozdíly mezi různými typy konstrukce: můžete si například vybrat volně stojící skleník, skleník ke stěně domu nebo podle svého vkusu pavilon.
Než se do pořízení nebo výstavby skleníku pustíte, zhotovte si nákres - rozvrhněte si rozměry skleníku. Z čeho bude konstrukceskleníku. vytápění skleníku - zda je nutné, či nikoliv.
Co pěstovat ve skleníku
Pro pěstování ve skleníku se hodí zejména košťálová a listová zelenina, jako jsou salát a kedlubny, a také lilkovité rostliny jako jsou rajčata, lilek a papriky. Pod sklem lze ale skvěle pěstovat i bylinky, jako je bazalka, řeřicha, nebo i okurky.
Ve skleníku předpěstováváme z 90-ti % zeleninu. Tuto zeleninu vyséváme do samostatných truhlíků a květináčů. Kromě předpěstování zeleninové výsadby používáme skleník pro vypěstování raného salátu, ředkviček, brukví. Rychlíme pažitku, petrželku a ostatní bylinky v květináčích.
Ve skleníku si můžeme připravit výsev semen melounů, okurek a cukrové kukuřice. Tyto semínka pěstujeme v předpěstovacích miskách nebo kelímcích. Takto předpěstováváme menší množství sadby. Je to z toho důvodu, že kelímky zabírají ve skleníku více místa než plně využité truhlíky.
Pokud máme ve skleníku patro, které může tvořit např. jen deska umístěná pod střechou. Můžeme na ni umístit kaktusy a exotické rostliny. V předsíňce skleníku lze pěstovat palmy a citrusy.
Sazenice zeleniny do skleníku i na záhon
Dále nabízíme sazenice: celeru, řapíkatého celeru, kadeřávku, kapusty, brokolice, květáku, zelí bílé a červené, růžičková kapusta, pórek zimní i letní….
Najdete u nás několik druhů opravdu ostrých papriček, ale i mírnější pro běžné použití či okrasu. Sezónní nabídka se může lišit.
Rajčatové sazenice
Balkónová rajčata - keříčkové cherry výška cca 35 cm vhodné do truhlíku i na záhon
- Vilma - červené sladké plody
- Aztek - žluté sladké plody
Tyčková rajčata - klasická velikost
- Start F1
- Orkádo F1
- Pedro F1
- Blackball - černé plody
Tyčková rajčata - třešňové (malé plody)
- Charmant F1
Tyčková rajčata - koktejlová (středně velké plody)
- Bejbino F1
Tyčková rajčata - datličky
- Valdo - červené (pro mlsné jazýčky)
- Datlo - žluté
Tyčková rajčata
- Žluté - normální velikost plodů cca 120g
- Oranžové - velikost plodů cca 120g
Keřové rajče - pěstování bez vyštipování
- Dalimil - kulaté, větší plody vhodné pro polní pěstování
Roubovaná rajčata - vysoká rezistence rostlin vůči chorobám.
Kterou zeleninu vysévat přímo a kterou předpěstovat
V závislosti na druhu zeleniny a na tom, zda máte na zahradě vytápěný, nebo nevytápěný skleník, můžete začít s výsevem v různých ročních obdobích. Přitom platí: rostliny s nejdelší dobou dozrávání by si měly najít místo ve skleníku jako první.
U druhů zeleniny s krátkou dobou klíčení je užitečný přímý výsev ve skleníku - sem patří například ředkvičky a salát. Zeleninu s delší dobou klíčení je vhodné předem předpěstovat a teprve pak ji vysadit do skleníku. To platí například pro rajčata, papriky a chilli papričky.
Výsev zeleniny do truhlíků, kelímků a květináčů provádíme velmi brzy zjara. Některé plodiny můžeme vysévat již v únoru.
Výsadba začíná obvykle celerem a další kořenovou zeleninou, kedlubnami, ředkvičkami, salátem, čínským zelím, salátovou okurkou, brokolicí, popřípadě špenátem. Nasít můžete také bylinky, třeba majoránku a později i fenykl.
V dubnu a květnu si vypěstujte sazeničky rajčat, paprik, hlávkové kapusty, květáku, zelí nebo lilku. Sazeničky si samozřejmě můžete pěstovat i na podzim, pokud se je chystáte sázet znova do skleníku.
Konkrétní termín, kdy se setím začnete závisí také na tom, zda se sazeničky chystáte přesadit do skleníku, nebo rovnou na záhony. Sazeničky na zahradu samozřejmě budete potřebovat spíš později, některé druhy až zhruba na polovinu května po zmrzlých mužích.
Jak začít s předpěstováním zeleniny
Samozřejmě si můžete koupit nová semínka v zahradnictví, ale ani když doma najdete starší, nemusíte je vyhazovat, stačí si doma předem vyzkoušet na vzorku spočítaných semen, kolik jich vyklíčí.
To můžete vyzkoušet na buničité vatě, sklářském písku nebo savém papíru při teplotě 20 °C.
Sazeničky můžete pěstovat v truhlících, ale také v plastových kelímcích, nebo květináčích. Podstatné je, aby všechny nádoby na pěstování byly dokonale čisté a vydezinfikované, abyste se vyhnuli škůdcům a chorobám.
Každý druh potřebuje jiné podmínky, držte se proto návodů na obalech. Při výsevu semen postupujeme dle návodu - na sáčcích jednotlivých rostlin. Při výsevu zeleniny se vždy řídíme radami na obalu, ve kterém jsme semínka zakoupili.
Zeminu pro výsev vylepšíme kompostem, rašelinou a můžeme ji provzdušnit pískem.
Teplota a klíčení ve skleníku
Podle toho, jaká je v seníku teplota, vyklíčí semínka do několika týdnů. Ve vyhřátém skleníku to může být jen týden.
Rané košťáloviny a salát prospívají o teplotě 16-18°C.
Skleník může v předjarních a podzimních měsících prochladnout. Stává se tak i za chladných nocí a za větrného počasí.
Pokud chcete předpěstované rostliny později přemístit do skleníku, měli byste se ujistit, že rozdíl teplot není příliš velký.
Příprava půdy a rozmístění rostlin
Méně je někdy více! Pokud jde o skleník, měli byste zelenině poskytnout dostatek prostoru. Pro zdravé rostliny a odpovídající dobrou úrodu je navíc důležitá také půda.
Půda by měla být zbavena plevele, zkypřená a zásobená živinami podle druhu zeleniny. Půdu můžete obohatit vlastním kompostem, kopřivovým nálevem nebo hnojivem.
Jakmile si dobře rozdělíte prostor a připravíte půdu, můžete začít.
Ne všechny druhy zeleniny jsou však vzájemně kompatibilní. Pokud pěstujete různé druhy zeleniny, dávejte pozor, co sázíte vedle sebe: Například papriky a rajčata nejsou dobrými sousedy, ale papriky a endivie spolu vycházejí velmi dobře.
| Kombinace rostlin | Informace |
|---|---|
| Papriky a rajčata | Nejsou dobrými sousedy. |
| Papriky a endivie | Spolu vycházejí velmi dobře. |
Důvodem, proč se některé druhy zeleniny nesnášejí, jsou rozdílné nároky na vodu, prostor a živiny. V nejnepříznivějším případě může mezi nesprávnými sousedy dojít k přenosu nemocí a škůdců.
Proto je nejlepší si připravit plán, jakou zeleninu chcete ve skleníku pěstovat a jak ji rozmístíte, abyste získali opravdu dobrou úrodu.
Přepichování a otužování sazenic
Ve skleníku vypěstované sazenice zeleniny doporučujeme přepichovat. Přepichování provádíme ihned jak rostlinka vytvoří první děložní lístky, nebo ihned jakmile vytvoří první pravé lístky.
Přepichujeme do hlubších truhlíků. Získáme tak kvalitnější sazenice!
Do truhlíků doporučujeme přidat rašelinu. Přepichovaným rostlinkám se tak lépe podaří vytvořit kořenový bal. (např. rajčata přepichujeme 10 cm od sebe).
Rostliny můžeme předpěstovat samostatně např.
TIP - při předpěstování okurek ( a melounů) ve skleníku naplňte kelímky jen do poloviny substrátem. Jak budou postupně rostlinky růst, přisypávejte substrát postupně až po okraj.
Naklíčené rostliny ze skleníků postupně otužujte.
Zálivka, větrání a ochrana před chladem
Zálivka - ve skleníku musí být jemná.
V závislosti na druhu zeleniny zalévejte rostliny individuálně a zabraňte přemokření.
Kromě toho nezapomínejte zelenině pravidelně dopřát čerstvý vzduch, aby se v létě příliš nepřehřívala nebo aby v ní nevznikla plíseň kvůli přílišné vlhkosti.
Větrání - za velmi slunného počasí doporučujeme skleník větrat.
Pro optimální růst rostlin je zásadní také správná teplota: pokud například pěstujete zeleninu, která nesnáší mráz, a náhle se ochladí o více než 5 stupňů, můžete přijmout nouzová opatření, jako je dočasné vyhřátí nevytápěného skleníku pomocí topného ventilátoru nebo ohřívače na čajové svíčky nebo přikrytí rostlin textilií jako ochrana před mrazem.
Při používání ohřívače na čajové svíčky se však ujistěte, že jsou zajištěna odpovídající protipožární opatření a větrání.
Hnojení a další péče
Vzhledem k rychlejšímu růstu zeleniny ve skleníku byste také měli dbát na pravidelné hnojení.
Skleník se snažte využít co nejhospodárněji! Využívejte jen na předpěstování kvalitních sazenic zeleniny.
Využití skleníku během sezóny
Protože ve skleníku se sklízí déle než venku, můžete si vlastní zeleninu užívat delší dobu.
Letní zelenina, jako jsou okurky, papriky a rajčata, se obvykle sklízí do konce srpna, ale tím pěstování nemusí končit.
Nyní je čas vysadit nové plodiny, například polníček, endivii nebo špenát. Po opětovném pohnojení půdy je můžete zasít a již na podzim opětovně sklidit.
Během září lze skleník osít znovu - ředkvičkami a salátem.
Sazenice zeleniny v Turnově
Jsme česká společnost sídlící v Turnově a specializující se od roku 1994 na distribuci ovoce a zeleniny.
Našimi spokojenými klienty jsou sklady, prodejny, restaurace, hotely a jídelny všeho druhu.
Protože naším hlavním zájmem je především spokojený klient, pečlivě vybíráme naše dodavatele, kteří nám dodávají jen to nejlepší ovoce a zeleninu.
Kvalitu našeho zboží umocňují sklepní prostory skladu pocházející z 18. století. Díky ideálním podmínkám, zejména stálé vlhkosti a teploty, je garantována špičková kvalita a čerstvost ovoce a zeleniny po celý rok.