Profesor Vladislav Třeška: významná osobnost cévní, jaterní a transplantační chirurgie

Ve věku 65 let zemřel v pátek 17. února 2023 plzeňský chirurg a přednosta Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.

Odešel vynikající odborník uznávaný na celém světě, pro kterého byl pacient vždy na prvním místě. Profesor Třeška zasvětil svůj profesní život cévní, jaterní a transplantační chirurgii, rozvoji plzeňské chirurgické kliniky, výzkumu a vzdělávání mladých lékařů.

Život a profesní cesta profesora Vladislava Třešky

Profesor Třeška se narodil v Plzni. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni a svému rodnému městu zůstal věrný po celý život.

Celý profesní život působil na chirurgické klinice Fakultní nemocnice Plzeň, kterou od roku 1999 vedl jako přednosta. Ve vedení chirurgické kliniky stál profesor Třeška od roku 1999.

Bydleli jsme s rodiči na vesnici - v Žákavě. Hodně jsem sportoval, hrál hokej a fotbal. Sám od sebe jsem se na základní škole přihlásil do zdravotnického kroužku.

Naši mě k tomu vůbec nenutili. Chtěl jsem vědět, co mám dělat, kdyby se při sportu někdo ze spoluhráčů zranil.

Kroužek vedla zdravotní sestřička praktického lékaře paní Hašková, ta nás zajímavou formou přitáhla k medicíně. Dodnes před jejími výukovými metodami smekám. Všechny nás to moc bavilo.

Když jsem pak šel do Plzně na „gympl“ v tehdejší ulici Pionýrů, už jsem věděl, že chci dělat medicínu.

Odborné vzdělání a akademická kariéra

V roce 1982 promoval na Lékařské fakultě Karlovy Univerzity v Plzni.

Habilitační práce nesla název Trombotické uzávěry pánevních a periferních tepenných rekonstrukcí u ischemické choroby dolních končetin.

Kandidátská práce se věnovala tématu Současné možnosti léčby trombotických uzávěrů bypassů v rekonstrukční chirurgii tepen dolních končetin.

Doktorskou práci Klinické využití endogenních markerů v cévní a transplantační chirurgii obhájil v roce 1999.

Třeška rovněž učil na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni, kde působil také jako proděkan.

Byl předsedou České transplantační společnosti a Vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze a lékařské fakulty v Plzni.

Zastával pozici předsedy České transplantační společnosti a Vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze a lékařské fakulty v Plzni.

Chirurgická klinika Fakultní nemocnice Plzeň

Jako přednosta vybudoval z plzeňské chirurgické kliniky prestižní lékařské pracoviště.

Chirurgická klinika se pod jeho vedením stala také významnou součástí traumatologického centra pro dospělé a děti a svou velikostí a zaměřením patří k předním chirurgickým pracovištím v České republice.

Pod jeho vedením se z Chirurgické kliniky v Plzni stalo uznávané pracoviště, které se věnuje všem odvětvím hrudní, břišní a cévní chirurgie.

Je to největší chirurgická klinika v republice. Má 134 lůžek, z toho 14 intenzivních, operujeme čím dál složitější stavy, takže bychom potřebovali zejména lůžka intenzivní péče ještě navýšit.

Pracuje u nás 38 lékařů a 111 zdravotních sester. Je to velmi silný kolektiv a naše klinika dělá všechny chirurgické obory včetně dětské chirurgie.

Je známa především skrze jaterní, cévní a hrudní chirurgii. Ročně uděláme kolem šesti tisíc operací a máme 42 tisíc hospitalizací.

To jsou čísla, která jinde v České republice nemají. Je to dáno i tím, že k nám nepřicházejí pouze spádoví pacienti, ale operujeme pacienty ze všech koutů republiky i ze zahraničí.

Máme denně v chodu čtyři operační sály. Můj zástupce primář Tomáš Kural musí poskládat denní lékařské týmy, které mají na starosti operace, ambulance, výuku mediků… To není jednoduchý úkol.

Široké spektrum chirurgických oborů

Od té doby se tamní péče zaměřila především na cévní chirurgii, chirurgii jater a žlučových cest, hrudní chirurgii, chirurgii gastrointestinálního traktu a experimentální chirurgii.

Na klinice se věnovali cévní, transplantační a hrudní chirurgii, chirurgii jater, pankreatu, jícnu, tlustého střeva a dalším oblastem včetně dětské chirurgie.

Chirurgická klinika Fakultní nemocnice Plzeň se pod vedením profesora Třešky stala významnou součástí Traumatologického centra pro dospělé a děti.

Cévní chirurgie a její proměna

Profesor Vladislav Třeška byl průkopníkem cévní a transplantační chirurgie.

Během několika málo let se Třeška stal mezinárodně uznávaným specialistou v oboru transplantologie a cévní a jaterní chirurgie.

Profesor Třeška jako specialista na transplantace v cévní a jaterní chirurgii zavedl v těchto oborech řadu ojedinělých originálních metod, které se uplatňují v klinické praxi.

V cévní chirurgii se přešlo ve velké většině případů z otevřené operativy na endovaskulární výkony.

Ale má to také svou druhou stránku mince. Cévní chirurgové ztrácejí erudici v otevřené chirurgii, a když přijde komplikace a oni musejí přejít do otevřené operativy, jsou tak trochu vedle.

Ve všem je dobré mít rovnováhu.

Rozvoj jaterní chirurgie v Plzni

V 90. letech založil ve Fakultní nemocnici Plzeň jaterní centrum, které za tři dekády dokázal dostat mezi evropskou elitu.

Položil základy největšího centra jaterní chirurgie v Česku.

Jeden z průkopníků české i evropské jaterní chirurgie se zasloužil o vznik největšího centra jaterní chirurgie v Česku.

Jak se podařilo v Plzni vybudovat jedno z nejlepších jaterních center v Evropě, když jsme měli po revoluci tak velký handicap?

To byla souhra náhod. V 90. letech jsme operovali tak dva až tři jaterní výkony za rok, s minimálním vybavením, prakticky holýma rukama.

Byly to operace velmi dlouhé, spojené s velkými krevními ztrátami.

Tehdy za mnou přišel můj předchůdce profesor Valenta, kterého si velmi vážím, a říká: „Vláďo, pojedeš s primářem Bílkem do Ameriky, okouknete, jak tam dělají transplantaci slinivky, a budeme to dělat i u nás.“

A tak jsme odjeli na půl roku do Mekky transplantací do Pittsburghu.

Náhoda tomu chtěla, že jsme se v šatnách operačních sálů potkali s tehdy opravdu famózním operačním týmem z Itálie, který dělal játra.

Italové byli družní, vzali nás na sál a my jsme to od nich okoukali. A místo slinivek jsme v Plzni nakonec začali operovat játra.

Bylo to i díky osvícenosti tehdejší ředitelky paní Kunové, která nám umožnila nakoupit veškeré přístrojové vybavení nutné k jaterním resekcím, bez nichž by rozvoj jaterní chirurgie na našem pracovišti nebyl možný.

Měli jsme samozřejmě také štěstí.

Víc než třetina pacientů, kterým odstraníte z jater nádor, dnes žije déle než deset let po operaci, což na začátku určitě nebývalo.

Hlavní příčiny jsou dvě. Jednak je to vynikající diagnostika. Vedení FN Plzeň se podařilo získat špičkové CT přístroje, které ukazují fantastické snímky.

Chirurg si tak dovede přesně naplánovat taktiku operace.

A pak je to posun v onkologické léčbě, která je dnes pacientům šitá přesně na míru.

Není to jako dřív „nějaký chemoterapeutický dryák“ pro všechny.

Milníky jaterní a transplantační chirurgie

Prvním významným milníkem byl rok 2002 a transplantace ledviny z takzvaného nebijícího dárce.

Byli jsme první v České republice.

Od té doby jsme v Evropě mezi předními transplantačními centry, která využívají k transplantaci ledviny z těchto dárců.

V roce 2002 byla na chirurgické klinice, a to poprvé v ČR, provedena transplantace ledviny z takzvaného nebijícího dárce.

Druhý milník byl v roce 2011, kdy jsme po dlouhých letech experimentální práce na prasatech poprvé využili kmenové buňky vlastní člověku ke stimulaci růstu jater.

Játra samozřejmě dorůstají, ale musí jich po operaci zůstat určité procento. Pokud je menší, hrozí jejich selhání.

Právě kmenovými buňkami játra stimulujeme. Rychleji pak regenerují a narůstají.

Vedle lékařů z německého Regensburgu jsme s touto metodou přišli v Evropě první.

Robotická chirurgie jater

V poslední době aktivně připravoval start programu robotické jaterní chirurgie, tohoto milníku v jeho milovaném oboru se již bohužel nedočkal.

Budoucnost viděl v robotických operacích, které mají několik nesporných výhod.

V jaterní chirurgii, která má jiná specifika, stále dominují otevřené výkony, nicméně dopředu se dere robotická chirurgie, která bude mít jistě v této oblasti velkou perspektivu.

V čem je hlavní výhoda robota u operací jater?

Robotická chirurgie jater je daleko snadnější než laparoskopické operace. Benefitem je hlavně obrovská přehlednost.

Mobilita robotické ruky je mimořádná, dostane se prakticky všude. A druhou výhodou je, že chirurg může mít určitý jemný třes ruky, což robot nemá.

Je to velmi důležitý milník nejen pro nás chirurgy, ale i pro pacienty, protože stonání po robotické operaci je úplně jiné.

Pacienti se rychleji zotavují a jsou hospitalizováni výrazně kratší dobu.

Pomocí robota však nebudeme moci operovat všechny stavy, počítáme, že zhruba 60 procent operací se bude muset dále dělat otevřenou cestou.

Všechno je připraveno, nasmlouváno. Chceme robota využívat při operacích jater už od letošního března. Budeme první v České republice.

Na Lochotín bychom nyní nutně potřebovali dostat robota. Snad to dobře dopadne.

Dva lékaři od vás byli na stáži v Miláně právě kvůli robotické operaci, už se vrátili?

Absolvovali půlroční přerušovanou stáž.

Budete roboticky operovat i vy?

Ne, ne. Nechávám to mladším. Je potřeba v tom získat opravdu rutinu a u mladších kolegů je mnohem větší perspektiva, že těch operací udělají opravdu hodně.

Robotická chirurgie tlustého střeva a rekta

S kolegy z Chirurgické společnosti jsme opravdu šťastní, že se nám podařilo nasmlouvat robotickou chirurgii pro operace tlustého střeva a hlavně rekta.

Díky tomu máme jasné důkazy benefitů pro pacienty.

U otevřené operativy hrozí řada různých infekčních komplikací, problémy s anastomózami, se šitím střev, nezanedbatelné mohou být i krevní ztráty, lidé jsou hospitalizovaní dlouho.

I když jsem i já byl zpočátku skeptik, vím, že robotická operativa je skutečně významně šetrnější.

Pacienti už druhý den po operaci vlastně o zákroku ani nevědí, pátý nebo šestý den jdou domů v plné kondici a pooperační komplikace jsou minimální.

Transplantologie a experimentální chirurgie

Profesor Třeška se zabýval také transplantologií.

Pan profesor byl významným podporovatelem experimentální chirurgie, a i díky tomu stál u základů konceptu nebijících dárců orgánů.

Byl rovněž předsedou České transplantační společnosti.

Trocha futurologie. Hodně se mluví o možnosti náhrady lidských jater těmi prasečími.

Myslím si, že to přijde velmi brzy.

Naše Biomedicínské centrum Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni už několik let s prasečími játry pracuje.

Pod vedením profesora Lišky a ve spolupráci s univerzitou v Curychu vyvinuli už tzv. scaffold.

To je struktura jater bez jaterních buněk. Je to vazivová část, která tvoří stavební hmotu jater.

Tento skelet je pak v laboratorních podmínkách nově osídlován jaterními buňkami, zatím prasečími.

K našemu velkému překvapení se buňky uchycují a postupně se tvoří nejen jaterní tkáň, ale také cévy, žlučovody a všechno, co k tomu patří.

Transplantace se nyní realizují u všech fatálních případů, ale mohly by se realizovat u mnohem většího množství pacientů.

Na pacienty, kteří mají metastázy jen v játrech a nikde jinde, se zatím z hlediska transplantací nedostává.

Pacienti, nádory a význam prevence

S čím za vámi pacienti přicházejí nejčastěji?

Bohužel s nádory.

Je to dáno i dvouletým covidovým obdobím, kdy se lidé báli jít do nemocnice.

Především počátky pandemie byly hrozivé a lidé opravdu umírali.

U jiných onemocnění se tak zanedbala prevence a záchytná péče. My se teď setkáváme s pokročilými nádorovými stavy.

Ještě jsme tuto prodlevu nedohnali.

Číslo jedna jsou pro nás onkologičtí pacienti, snažíme se je operovat do jednoho měsíce.

Odkládáme výkony, jako jsou operace kýly nebo křečových žil, ty mají delší čekací dobu - několik měsíců, ale i tyto jednodušší výkony potřebujeme provádět, jsou důležité pro edukaci mladých lékařů.

Česko patří ke světové špičce ve výskytu rakoviny tlustého střeva a návazně v oblasti karcinomu jater.

Incidence jde skutečně nahoru, míra přežití pacientů se však dostává do těch pozitivních čísel. Je to důkaz úspěšnosti léčby.

Objevil se i nový trend růstu počtu primárního karcinomu jater, který byl zatím doménou východní Asie.

Je za tím tzv. ztučnění jater. Obezita, životní styl, alkohol.

Trend se týká všech západních států včetně nás. Ve výskytu jsme pořád zaplať pánbůh pozadu, ale ta křivka strmě stoupá.

Psychika a preventivní vyšetření

Dnes se čím dál více ukazuje, že u nádorových onemocnění obrovskou roli hraje stres a psychika nemocného.

Lidé si svou psychickou tenzí mohou bourat imunitní systém, který je zásadní pro obranu proti nádorům.

Hodně mohou pomoci preventivní vyšetření, především tam, kde je rodinná anamnéza s nádorovými onemocněními.

Lidé by sami měli dbát na to, aby na preventivní vyšetření chodili.

Zachytit nádorové onemocnění v počátcích je daleko lepší než přicházet s pokročilými stavy.

Myslím, že v tomto jsme už hodně pokročili. Před patnácti deseti lety to byla velká bída a malé procento lidí na preventivní prohlídky chodilo.

Uvědomělost lidí v prevenci ohromně narostla, velké procento jich po výzvě zdravotní pojišťovny na preventivní prohlídku přijde a mnoho lidí si samo termíny preventivních prohlídek hlídá.

Jsme schopni sice odoperovat ledacos, avšak prognóza nemocného v pokročilém stadiu je daleko horší, než když se nádor zachytí v počátcích.

Přístup k pacientům

V recenzích pacientů na jeho kliniku byl velmi často chválen přístup lékařů, lidskost i schopnost vše srozumitelně vysvětlit.

Tohle je můj bazální požadavek na personál.

Od chvíle, kdy jsem nastoupil do vedení kliniky, zdůrazňuji, že kvalita lékařského pracoviště se pozná podle toho, jak se zdravotníci chovají k pacientovi.

Když pacient s nějakou nemocí přichází, je tou nemocí alterován, tedy nějakým způsobem definován či změněn.

To znamená, že se na něj lékař nemůže zlobit, že má starosti, že se ptá na mnoho věcí.

Odešel vynikající odborník uznávaný na celém světě, pro kterého byl pacient vždy na prvním místě.

Pedagog, mentor a autor odborných publikací

Profesor Třeška vychoval nespočet kvalitních chirurgů.

Každý, kdo měl snahu se učit a plně se věnovat chirurgii, měl u něj obrovskou podporu.

Na své klinice dovedl k habilitaci několik docentů a ke jmenovacímu řízení tři profesory.

Je totiž moc důležité nenechávat si znalosti pro sebe. Jádro úspěchu celé kliniky je v tom, že je dovede předat mladší generaci.

Mladí lékaři dnes mají jiné možnosti, než jsme měli my. Mohou sledovat na různých sítích videa z operací, ale stále je pro jejich odborný růst důležité, když se zkušeným chirurgům chodí dívat „pod ruce“ nebo jim přímo asistují.

Historie je kořením současnosti.

Celá česká chirurgická škola má nesmírně silné kořeny v historii i svých osobnostech a štěstí na ně měla i Plzeň.

Když jsem v roce 1999 nastupoval spolu se svými kolegy do vedení kliniky, měli jsme před sebou úkol - vyrovnat se s historií a něco k oněm velikánům, jako byli například profesor Aleš Podzimek, primář Milan Schück nebo profesor Jiří Valenta, přidat.

Nesmírně je ctím, protože ve své době to byli skuteční chirurgičtí velikáni a na jejich vědomostech a dovednostech, které do Plzně přinesli, jsme potom my mohli stavět.

Profesor Třeška je autorem mnoha odborných monografií. Počet jeho domácích i zahraničních publikací přesahuje čtyři stovky.

Mezi jeho odborné publikace patří například Dárce s nebijícím srdcem, Diabetická noha a Arteriální aneuryzmata. Základy endovaskulární léčby.

Zahraniční stáže a mezinárodní uznání

Absolvoval řadu zahraničních stáží, například v Británii nebo v USA.

Je to velká pravda. Naučili jsme se to za minulého režimu, kdy jsme neměli takové vybavení jako jinde ve světě a museli jsme často improvizovat.

Když jsem se po revoluci dostal do USA a Anglie na stáže, byl jsem jak Alenka v říši divů.

Doba se ale změnila, a i když bych naše vybavení neoznačil za optimální, je dobré.

European Society for Cardiovascular and Endovascular Surgery (ESCVS) jej zvolila jako svého budoucího prezidenta (president-elect), tuto pozici již však pan profesor také nestihne zaujmout.

Ocenění za celoživotní práci

Za svou celoživotní práci obdržel státní vyznamenání - Medaili Za zásluhy I. stupně v oblasti vědy, výchovy a školství.

Loni převzal z rukou prezidenta Medaili Za zásluhy I. stupně v oblasti vědy, výchovy a školství.

Za jeho zásluhy mu prezident České republiky Miloš Zeman udělil 28. října medaili Za zásluhy I. stupně v oblasti vědy, výchovy a školství, a to právě především za celoživotní práci v oblasti chirurgie, především v jaterní, cévní a transplantační chirurgii.

Na medaili ho navrhl Parlament ČR.

Co pro vás znamená medaile Za zásluhy 1. stupně, kterou jste letos 28. října dostal od pana prezidenta?

Ten večer patřil k mým nejhezčím v životě.

Když v krásné atmosféře Vladislavského sálu nastupuje Hradní stráž za doprovodu husitského chorálu Ktož jsú boží bojovníci, máte skutečně husí kůži.

Hluboce smekám před dalšími oceněnými, zejména záchranáři, kteří nasazují své životy.

To moje je ocenění všech zdravotníků, s nimiž jsem během života spolupracoval, a také mé rodiny, která mě celý život podporovala.

Kdybych to měl rozdělit, desetina je moje a zbytek jejich.

Medaili ale řezat nebudu, i když bych měl. Nechám ji hezky zarámovat a pověsím v pracovně.

Byl rovněž držitelem Ceny města Plzně.

Vize českého zdravotnictví a chirurgických pracovišť

Jak se změnila medicína od roku 1999, kdy jste převzal vedení chirurgické kliniky?

Skokově. Zručnost chirurgů se nezměnila, ale medicína se změnila technicky.

Je to vidět zejména na operačních sálech. Operujeme bez velkých krevních ztrát a mnohem přesněji než dřív.

Největší a pochopitelný boom byl po sametové revoluci. To byl obrovský skok dopředu.

V minulých letech jsme bývali těsně v závěsu za špičkovými medicínami třeba Spojených států nebo Německa.

V současné době mám o české zdravotnictví upřímné obavy.

Kdysi jsem to charakterizoval jako rychlík, do něhož prostě už nenaskočíte, když vám ujede.

Řekl bych, že se mezera mezi námi a top zeměmi zvětšuje.

Financování vědy a moderní techniky

Hlavní úskalí současnosti je ta nejmodernější technika, kterou k dalšímu rozvoji potřebujeme a která je v současných finančních podmínkách špatně dostupná.

Vezměte si jenom chirurga. Ráno rychle udělá vizitu, jde prakticky na celý den na sál, vrátí se, musí dělat odpolední vizitu a maže domů ne třeba ve dvě nebo ve tři, ale třeba v pět.

Pokud chce dělat vědu, musí po večerech. To je do značné míry na úkor rodiny a dětí.

Znám to osobně.

Navíc je tato oblast skutečně bídně financovaná, přitom přináší státu obrovské hodnoty.

Spolupráce se soukromým „medical sektorem“ je velmi důležitá. My sami si moderní přístroje ani léčiva nevyrobíme.

Pro nás je klíčové, aby nám tyto společnosti přinášely novinky.

Možná víc než co jiného je tato oblast založená na osobních vztazích.

Nový pavilon chirurgických oborů

Ve Fakultní nemocnici Plzeň se připravovala stavba nového pavilonu chirurgických oborů.

Pavilon by měl sdružit kompletně chirurgické obory, anestezii a intenzivní péči, což by byl nepochybný posun dopředu.

Otevřeně ale říkám, že šest operačních sálů zatím plánovaných v novém pavilonu je málo.

Počítá se s kapacitou původních operačních sálů, které jsou ale bohužel mimo nový pavilon chirurgických oborů.

Osobnost mimo operační sál

Po chirurgii byl jeho druhým hlavním koníčkem tenis.

Po chirurgii můj druhý hlavní koníček. Teď jsem chvíli nehrál, protože za sebou mám dost složitou operaci. Ale od ledna snad zase na kurty vyběhnu.

Ano, je to můj přetlakový ventil.

Pro nás všechny, kdo jsme s ním mohli pracovat, byl nedostižným vzorem.

Budeme na něj vzpomínat jako na absolutního profesionála, gentlemana a nesmírně inspirativního člověka.

Úmrtí profesora Vladislava Třešky

Ve věku 65 let zemřel světově uznávaný český chirurg, přednosta Chirurgické kliniky a Transplantačního centra ve Fakultní nemocnici Plzeň Vladislav Třeška.

Smutnou zprávu oznámil na sociálních sítích jeho kolega Jiří Moláček.

„Pro mnohé z nás byl nedostižným vzorem,“ uvedl.

Se svolením rodiny mi dovolte oznámit velmi smutnou zprávu. Včera nás navždy opustil pan profesor Vladislav Třeška, přednosta Chirurgické kliniky a Transplantačního centra FN Plzeň.

Excelentní chirurg uznávaný ve světě, pedagog a skvělý člověk, který byl nedostižným vzorem pro mnohé z nás.

Na sociálních sítích se objevilo také parte uznávané české lékařské kapacity.

Poslední rozloučení proběhne v úzkém kruhu rodinném.

„Dnes mě zasáhla velmi smutná zpráva. Opustil nás profesor Vladislav Třeška, skvělý člověk a vynikající lékař, který zasvětil svůj život záchraně životů ostatních. Cítím velký smutek a zároveň vyjadřuji upřímnou soustrast celé rodině i spolupracovníkům,“ uvedl Roman Zarzycký.

tags: #profesor #treska #cevni #chirurgie