Přílohy k daňovému přiznání právnické osoby

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob je formulářové podání, které lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tištěném výstupu, který má údaje, náležitosti a jejich uspořádání shodné s tímto tiskopisem nebo odpovídá vzoru tiskopisu podle vyhlášky.

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období, tak jak jsou vymezena v zákoně o daních z příjmů, se podává ve lhůtě podle § 136 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), tj. nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Tato lhůta se prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo ve lhůtě 3 měsíců podáno a následně bylo podáno elektronicky.

Kdo podává daňové přiznání právnické osoby elektronicky

Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob učinit pouze elektronicky podle § 72 odstavec 2 písm. c) daňového řádu, tj. s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, a to datovou zprávou odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu.

Právnické osoby, které mají zřízenou datovou schránku (mj. všechny obchodní korporace, tedy s.r.o., a.s. aj.), musí podávat přiznání ve formátu xml.

Tento soubor lze podat buď prostřednictvím aplikace Moje daně na serveru www.mfcr.cz (přičemž je potřeba podání elektronicky podepsat), nebo jej lze poslat datovou schránkou daňového subjektu.

Soubor lze funkčně pustit jen v programu Microsoft Excel verze 2007 a vyšší.

Pro postup při vyplňování souboru je potřeba se důsledně řídit pokyny na listu XML_export.

Přílohy k daňovému přiznání

Přílohy jsou v souladu s § 72 odst.

Povinnou přílohou daňového přiznání k dani příjmů právnických osob je i účetní závěrka.

Podoba a forma účetní závěrky závisí na tom, zda daná právnická osoba podléhá nebo nepodléhá auditu.

V listinné podobě lze daňové přiznání podat osobně na finančním úřadu - územním pracovišti nebo poštou.

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob lze též podat datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

Z pokynů k vyplnění tiskopisu mimo jiné vyplývá, že částky v jednotlivých položkách a v přílohách se uvádějí v české měně zaokrouhlené na celé koruny, a to i v případě, že měnou účetnictví poplatníka je cizí měna.

Účetní závěrka právnické osoby

Účetní závěrka pro právnické osoby podléhající auditu

Akciové společnosti, splňující jednu ze tří níže uvedených podmínek, a společnosti s ručením omezeným, splňující dvě z následujících tří podmínek, příp. jiné právnické osoby stanovené zákonem.

Podmínky :

• a) obrat vyšší než 80 mil. Kč nebo
• b) součet brutto aktiv vyšší než 40 mil.

- hodnota aktiv nad 40 mil. Kč, nebo

- čistý obrat nad 80 mil. Kč, nebo

- průměrný přepočtený počet zaměstnanců vyšší než 50.

Bezúplatná plnění a přílohy k daňovému přiznání

Pro podání daňových přiznání za zdaňovací období započatá v roce 2025 pak upozorňujeme na povinnost přikládat doklad k bezúplatným plněním uvedeným v tabulce G přílohy č. 1 II. oddílu daňového přiznání, z něhož bude patrný příjemce, hodnota, předmět, účel a datum poskytnutí.

V pokynu pro vyplnění Daňového přiznání k tabulce G., pak je nově uvedeno:

Poplatníci k daňovému přiznání přikládají doklad, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem bezúplatného plnění, hodnota, předmět bezúplatného plnění a účel, na který bylo bezúplatné plnění poskytnuto, a datum poskytnutí bezúplatného plnění.

Ve formuláři Daňového přiznání není na tyto přílohy žádné speciální místo a příloha se vkládá jako obecná příloha.

Generální finanční ředitelství se k této povinnosti přikládat doklad potvrzující darování již vyjádřilo v dotazu „Potvrzení o bezúplatných plněních jako příloha DAP DPPO“ zveřejněném 16.3.2026.

Ke každému jednotlivému bezúplatnému plnění je nutné doložit doklad, ze kterého musí být zřejmé datum poskytnutí plnění, příjemce, hodnota, předmět a účel bezúplatného plnění.

V praxi se k tomuto nejčastěji používá potvrzení příjemce daru.

Toto potvrzení se přikládá jako elektronická příloha v některém z podporovaných formátů, typicky ve formátu PDF.

Nepostačuje tedy pouhé rozčlenění celkové hodnoty bezúplatných plnění v tabulce.

Obsah dokladu k bezúplatnému plnění

GFŘ si je vědomo skutečnosti, že v některých případech poplatníků se může jednat o množství dokladů, jejichž rozsah přesahuje technické, respektive kapacitní nastavení velikosti příloh pro elektronické podání DAP DPPO.

Pokud by kapacita s ohledem na počet příloh (nejen těch týkajících se bezúplatných plnění) nestačila, je možné zaslat další dokumenty v navazujícím obecném podání.

V takovém případě doporučujeme na tuto skutečnost upozornit v textové příloze k DAP DPPO a navazující podání vhodně označit.

Zjednodušené dokládání většího množství darů

V rámci pokynů k vyplnění DAP DPPO je povinnost přikládat doklady k bezúplatným plněním koncipována ve vazbě na tabulku G s cílem, aby poplatník dokládal doklady ke všem bezúplatným plněním, která poskytl a dle jeho tvrzení naplňují podmínky § 20 odst. 8 ZDP.

Správce daně přitom nemůže činit nedůvodné rozdíly v posuzování splnění této povinnosti mezi jednotlivými poplatníky.

Nicméně v individuálních a zvláště odůvodněných případech, např. pokud rozsah požadované dokumentace významně (myšleno několikanásobně) přesahuje kapacitní možnosti pro vložení příloh a jejich zaslání ve více podáních by představovalo významnou administrativní zátěž, lze s ohledem na zásadu přiměřenosti oproti citovanému stanovisku publikovanému na webu FS připustit přílohu v podobě souhrnného přehledu (tabulky) obsahujícího všechny požadované údaje.

Podmínkou uvedeného postupu by bylo v souladu s Vámi navrhovaným postupem, že je poplatník připraven další doklady na vyžádání správce daně doložit.

Nejedná se však o zjednodušený způsob prokazování, ale pouze o zjednodušený způsob dokládání při podání DAP DPPO.

Souhrnný přehled může být relevantní zejména u klientů, právnických osob, které řeší dary v řádech několika milionů Kč, kdy počet darovacích smluv se často pohybuje mezi 20 - 30 a někdy i více smlouvami.

Některé darovací smlouvy jsou obsáhlé, u některých nadnárodních korporací jsou formulovány česko-anglicky, což navyšuje jejich rozsah.

Některé právnické osoby mají vlastní návrhy darovacích smluv, které jsou stejné pro všechny poskytnuté dary a ve smlouvách se jen mění příjemce daru a částka.

Zejména pro velké právnické osoby, kdy poskytnutí daru musí projít interními schvalovacími procesy, je darovací smlouva základním dokumentem pro poskytnutí daru.

Potvrzení příjemce daru většinou nemají k dispozici, protože až do této úpravy pokynů pro ně nebylo podstatné a darování jsou schopni prokázat kombinací darovací smlouvy a výpisu z účtu.

Stejné platí i u některých příjemců bezúplatných plnění.

Pro některé příjemce tvoří příjmy ve formě darů doplňkový zdroj financování a již samotné uzavření darovací smlouvy s poskytovatelem daru pro ně představuje další administrativní zátěž.

Dodatečně pak po nich požadovat ještě vystavení potvrzení o přijatém daru považujeme za zdvojení požadavku na doložení skutečnosti, která je doložitelná dříve uzavřenou darovací smlouvou a výpisem z účtu.

Co má obsahovat souhrnná tabulka

Poplatník, právnická osoba, připraví jednu excelovou tabulku se všemi informacemi, které je třeba dle pokynu doložit.

Tabulka tedy bude obsahovat následující informace:

1. Příjemce bezúplatného plnění, hodnotu, předmět, účel, na který bylo bezúplatné plnění poskytnuto, a datum poskytnutí bezúplatného plnění.
2. V tabulce dále poplatník, právnická osoba, uvede vysvětlení, proč nepřikládá darovací smlouvy a postupuje při dokládání tímto zjednodušeným způsobem - například že z důvodu velkého množství rozsáhlých darovacích smluv nepřikládá konkrétní smlouvy, ale souhrnnou tabulku a je připraven údaje v ní na vyžádání doložit.
3. Kontaktní údaje na osobu, která tabulku zpracovala, aby se na ni mohl správce daně obrátit a (vybrané) smlouvy si případně vyžádat.

Pokud budou zahrnuty doklady vztahující se alespoň k té části poskytnutých bezúplatných plnění, která ovlivnila základ daně na ř. 260 DAP DPPO, lze v individuálních a zvláště odůvodněných případech připustit přílohu v podobě souhrnného přehledu.

Správce daně takto získá souhrnný přehled o tom, komu a v jaké výši bylo darováno a v případě pochybností si může vyžádat k doložení pouze vybrané dary dle svého uvážení.

Darovací smlouva, potvrzení a výpis z účtu

Ve vztahu k prokazování odkazujeme na zmiňovaný pokyn GFŘ D-59, kdy potvrzení příjemce daru je jednou nikoliv jedinou možností prokázání požadovaných skutečností, které zakládají oprávněnost uplatnění bezúplatného plnění jako položky snižující základ daně za dané zdaňovací období.

Pokyny k DAP DPPO svým rozsahem kopírují „prokazovací standard“, který je již dlouhodobě nastaven v pokynu GFŘ D-59 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (ZDP), a to nejen ve vazbě na ustanovení § 20 odst. 8 ZDP, ale shodně i ve vazbě na ustanovení § 15 odst. 1 ZDP.

V neposlední řadě poukazujeme na skutečnost, že nová povinnost příloh k DAP DPPO je obdobou této povinnosti u DAP DPFO.

V některých případech by tedy přiložení všech konkrétních dokladů (darovacích smluv a výpisů z účtů) k Daňovému přiznání představovalo objemné množství příloh a podání by muselo proběhnout mimo formulář Daňového přiznání samostatně datovou zprávou, případně i několika datovými zprávami.

Domníváme se tedy, že v některých případech způsob přímého přikládání smluv do formuláře Daňového přiznání nebude efektivní a způsobí vyšší administrativní zátěž jak na straně poplatníků, tak na straně správců daně.

Dodatečné podklady může správce daně vyžádat podle konkrétních okolností a rozsahu posuzované dokumentace.

Odpočet hodnoty bezúplatného plnění

Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost.

Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo které provozují školy a školská zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení.

Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.

Podmínkou je, pokud hodnota bezúplatného plnění činí alespoň 2000 Kč.

Obdobně se postupuje u bezúplatného plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

U hmotného nebo nehmotného majetku je hodnotou bezúplatného plnění nejvýše zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) nebo hodnota zachycená v účetnictví podle zvláštního právního předpisu u ostatního majetku.

V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % (pro zdaňovací období, která skončila v období od 1. 3. 2020 do 29. 2.

Další odčitatelné položky a sazba daně

Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla stanovena za předchozí zdaňovacího období nebo jeho část, a to ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících období nebo nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta stanoví.

Ve zdaňovacích obdobích předcházejících období, za které se daňová ztráta stanoví, lze tuto daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do souhrnné výše nepřesahující 30 000 000 Kč.

Poplatník se může vzdát práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, oznámením správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, za které se daňová ztráta stanoví.

Vzdání se práva má účinky pro všechna období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví.

Od základu daně lze odečíst odpočet na podporu výzkumu a vývoje, který je upraven v § 34a až § 34d zákona o daních z příjmů, nebo odpočet na podporu odborného vzdělávání podle ustanovení § 34f až § 34h zákona o daních z příjmů.

Sazba daně činí 21 %, pokud v § 21 odst. 2 a 3 zákona o daních z příjmů není stanoveno jinak.

Stanovení základu daně

Pro zjištění základu daně se vychází z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů, u poplatníků, kteří vedou účetnictví.

Poplatník, který sestavuje účetní závěrku podle Mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropských společenství, pro účely zákona o daních z příjmů použije ke zjištění výsledku hospodaření a pro stanovení dalších údajů rozhodných pro stanovení základu daně zvláštní právní předpis.

Při stanovení základu daně se nepřihlíží k zápisům v knihách podrozvahových účtů, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

Příjmy, které nejsou předmětem daně, jsou vymezeny v § 18 odst. 2 zákona o daních z příjmů.

Pro veřejně prospěšné poplatníky pak též v § 18a zákona o daních z příjmů.

Příjmy, které jsou od daně osvobozeny, jsou vymezeny v § 19 odst.

Poplatník daně z příjmů právnických osob

Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst.

Poplatník, pokud má na území České republiky své sídlo nebo místo vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen.

Daňový rezident České republiky má daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

Poplatník, pokud nemá na území České republiky své sídlo nebo to o něm stanoví mezinárodní smlouvy.

Příjmy ze zahraničí a zamezení dvojího zdanění

Při vyloučení dvojího zdanění příjmu plynoucího daňovému rezidentovi ze zdrojů v zahraničí se postupuje podle mezinárodní smlouvy.

Aplikují se metody vynětí nebo zápočtu.

Při použití metody úplného vynětí se ze základu daně (daňové ztráty) u rezidentů před uplatněním odčitatelných položek od základu daně vyjímají příjmy ze zdrojů v zahraničí.

Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce daně.

Plynou-li poplatníkovi příjmy z několika různých států, s nimiž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, vyloučení dvojího zdanění metodou prostého zápočtu se provede samostatně za každý stát.

Splatnost daně a zálohy

Daň vypočtená v daňovém přiznání je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání daňového přiznání.

Daň se platí příslušnému finančnímu úřadu v české měně, a to i v případě, že měnou účetnictví poplatníka je cizí měna.

Číslo účtu má tvar předčíslí-matrika/kód banky, přitom předčíslí pro daň z příjmů právnických osob je 7704.

Matrika závisí na místní příslušnosti k finančnímu úřadu (viz Bankovní účty finančních úřadů).

Kód banky musí být vždy vyplněn kódem 0710 (kód ČNB).

Tzn. pro daň z příjmů právnických osob 7704-matrika/0710.

Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období, kterým je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.

Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti.

Za poslední známou daňovou povinnost se považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního právního předpisu.

Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti.

Zálohy jsou splatné do 15.

Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši ¼ poslední známé daňové povinnosti.

Zálohy jsou splatné do 15.

Další přílohy a údaje v daňovém přiznání

V České republice se pro zdaňovací období 2014 zavádí nová příloha k daňovému přiznání k dani z příjmů právnických osob.

Vybrané právnické osoby budou muset uvést v rámci daňového přiznání přehled transakcí se spojenými osobami, a to vždy samostatně za každou spojenou osobu.

V případě, že společnost vykáže ztrátu či bude držitelem příslibu investičních pobídek, bude přílohu vyplňovat za všechny spojené osoby, se kterými realizovala v daném období nějakou transakci.

V ostatních případech bude uvádět pouze transakce se spojenými osobami sídlícími v zahraničí.

Transakce budou specifikovány podle jednotlivých typů, např. poskytování služeb, prodej zboží, licenční poplatky apod.

Součástí přílohy budou jak informace sloužící k identifikaci spojené osoby (název osoby a stát sídla), tak i informace o objemu transakcí.

Jedná se o metodický postup finanční správy, který bude sloužit k identifikaci transakcí či subjektů, které jsou z pohledu převodních cen rizikové.

Odpovědnost za správnost a rozsah dokladů

Při posouzení Vámi předloženého dotazu vycházelo Generální finanční ředitelství výhradně ze skutečností uvedených ve Vašem dotazu bez podrobné znalosti konkrétních informací a souvislostí, které se k předmětnému problému vztahují.

Dále si Vás dovolujeme upozornit na skutečnost, že Generální finanční ředitelství není oprávněno k závaznému výkladu právních předpisů a rovněž k poskytování právního poradenství v individuálních záležitostech.

Zveřejněno: 27.05.

tags: #prilohy #pravnicke #osoby