Příloha k přihlášce k registraci k dani z přidané hodnoty slouží především k doložení ekonomické činnosti žadatele a dalších údajů nezbytných pro správu daně.
Poplatníci mohou podat na finanční úřad současně s přihláškou k registraci DPH i přílohu dokládající výkon jejich ekonomické činnosti, případně i jiné přílohy, dokládající údaje nezbytné pro správu daně uváděné v přihlášce (například skutečné sídlo či bankovní účet).
Proč se příloha k žádosti o registraci DPH přikládá
Přihlášku k registraci k DPH může podle zákona o DPH podat pouze osoba povinná k dani, tj. osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost, nebo skupina.
„Správce daně může zejména u nově vzniklých subjektů požadovat doložení této základní podmínky pro registraci k DPH. Kdo chce registrační řízení urychlit (ať už jde o registrace ze zákona, nebo dobrovolnou), může spolu s přihláškou podat také Přílohu přihlášky k registraci k dani z přidané hodnoty - informace k ekonomické činnosti. V ní by měl podnikatel detailněji popsat svoji hlavní ekonomickou činnosti a doložit ji.
Důsledné a cílené prověřování přihlášek k registraci k DPH, které je dnes běžně aplikovanou praxí v řadě členských států EU, je základním preventivním obranným mechanismem proti vzniku organizovaných podvodů na DPH.
V praxi tyto podvody spočívají zjednodušeně v tom, že daň zůstává zaregistrovanou rizikovou osobou na výstupu záměrně neuhrazena, zatímco odběratel rizikové osoby uplatňuje nárok na odpočet daně.
Cílem však není plošné prověřování všech žadatelů o registraci k DPH.
Jaké informace může příloha obsahovat
V příloze by měl podnikatel detailněji popsat svoji hlavní ekonomickou činnosti a doložit ji.
Například v případě, že ekonomická činnost spočívá nebo bude spočívat v nákupu a prodeji zboží či služeb, uvede podnikatel v příloze, o jaký typ zboží či služeb se jedná, dále zda daná obchodní činnost probíhá nebo je předpokládána na úrovni velkoobchodu nebo na úrovni maloobchodu, tj. pro konečné spotřebitele.
Příloha může dokládat také další údaje uvedené v přihlášce, zejména:
- skutečné sídlo;
- bankovní účet;
- výkon ekonomické činnosti;
- vznik plátcovství ze zákona;
- údaje nezbytné pro správu daně.
Doklady prokazující ekonomickou činnost
Jak doplňuje finanční správa, registrační řízení lze urychlit také přiložením dokladů prokazujících vznik plátcovství ze zákona.
Mohou jimi být u registrace plátce z důvodu překročení obratu např. faktury dokládající dosažení příslušné výše obratu včetně přehledu obratu v daném kalendářním roce (vznik plátcovství dle § 6 zákona o DPH), doklad o nabytí majetku (registrace dle § 6b zákona o DPH), doklady dokládající poskytnutí služby či dodání zboží (vznik plátcovství dle § 6c zákona o DPH).
| Důvod registrace | Možné doklady |
|---|---|
| Překročení obratu | Faktury dokládající dosažení příslušné výše obratu včetně přehledu obratu v daném kalendářním roce |
| Nabytí majetku | Doklad o nabytí majetku |
| Poskytnutí služby či dodání zboží | Doklady dokládající poskytnutí služby či dodání zboží |
Postup správce daně při posuzování přihlášky
V první fázi správce daně kontroluje údaje uvedené v přihlášce, dobrovolně přiložené přílohy, informace z obchodního či živnostenského rejstříku a informace získané při plnění povinností na dani z příjmů a jiných daních.
V případě, že údaje uvedené v přihlášce vzbuzují oprávněné pochybnosti o jejich správnosti či úplnosti, vyzve správce daně subjekt, aby údaje vysvětlil, doložil, popřípadě doplnil nebo změnil.
„Doložení příloh současně s přihláškou tak může vést k urychlení procesu registrace, zejména pokud žadatel věrohodně doloží svoji ekonomickou činnost,“ řekl Jiří Fojtík.
Podle § 129 odst. 1 daňového řádu platí, že správce daně rozhodně o registraci k dani ve lhůtě 30 dnů ode dne podání přihlášky, popřípadě ode dne odstranění jejích vad.
Elektronické podání přihlášky a příloh
Přihlášku k registraci je nutné podat pouze elektronicky prostřednictvím Daňové informační schránky (DIS+) nebo prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu na portálu Moje daně.
Veškeré přílohy přihlášky k registraci se podávají také elektronicky, jako tzv. jiná příloha.
Přihlášku k registraci včetně případných příloh plátce podává pouze elektronicky (tzv. jiná příloha).
Daňová přiznání k DPH se od 1. 1. 2014 musí podávat pouze elektronicky, s výjimkou plátců DPH - fyzických osob, jejichž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhne 6 milionů korun a kteří nemají zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky.
Změny v registraci k DPH od roku 2025
Od roku 2025 platí u DPH řada novinek.
Změnil se například způsob počítání obratu pro registraci k DPH na kalendářní rok.
| Situace | Důsledek |
|---|---|
| Obrat v průběhu roku překročí 2 miliony Kč | Podnik se stane plátcem DPH až od 1. ledna následujícího kalendářního roku |
| Obrat překročí částku 2 536 500 Kč | Podnik se stane plátcem DPH hned následující den |
Podniky, které v průběhu roku překročí obrat 2 miliony Kč, se stanou plátcem DPH až od 1. ledna následujícího kalendářního roku.
Avšak v případě, kdy obrat překročí částku 2 536 500 Kč (společná unijní částka 100 tisíc EUR), stanou se plátci DPH hned následující den.
Zvýšila se rovněž hranice obratu, při které se plátce DPH může rozhodnout, že jeho zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok je kalendářní čtvrtletí.
Až do konce roku 2024 platilo, že hodnota obratu pro možnost volby čtvrtletního zdaňovacího období činila 10 milionů korun.
Přílohy související s dalšími povinnostmi k DPH
Formulář verze 25 5401 - vzor č. Přiznání k uplatnění nároku na vrácení daně z přidané hodnoty podle § 80 zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty - 25 5480 vzor č. Žádost o vrácení daně z přidané hodnoty podle § 86 zákona o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů - 25 5508 vzor č. Hlášení o dodání nového dopravního prostředku podle § 19 zákona o DPH - 25 5526 vzor č. Hlášení o pořízení nového dopravního prostředku podle § 19 zákona o DPH - 25 5527 vzor č.
Doklady při dodání zboží do jiného členského státu
Nyní se nám ale tyto povinnosti přesunuly přímo do podmínek osvobození od DPH, bez jejichž splnění není možné pohlížet na dodání zboží do JČS jako na osvobozené plnění od DPH na výstupu.
Předpokládejme, že všechny výše uvedené podmínky pro osvobození dodání zboží od DPH na výstupu v ČR jsou tedy splněny.
Takto dodávané zboží je předmětem DPH pro pořizovatele zboží v JČS, tzn. Pořizovatel zboží je osobou registrovanou k DPH v JČS, tj.
To, že pořizovatel zboží v JČS EU je osobou registrovanou k dani a že dodavateli v ČR poskytl správné daňové identifikační číslo osvědčující jeho registraci k DPH v JČS, lze ověřit přes systém VIES.
Dodavateli lze také jednoznačně doporučit, aby si toto ověření v okamžiku uplatnění osvobození dodání zboží od DPH vytiskl.
Celou transakci dodání zboží do JČS dále povinně doprovází daňový doklad vystavený v souladu se zákonem o DPH s náležitostmi podle § 29 ZDPH.
Prokázání přepravy zboží do jiného členského státu
Složitější to již může být s prokázáním skutečnosti, že zboží skutečně opustilo území ČR a bylo přepraveno do JČS.
Této záležitosti se věnuje § 64 odst. 5 ZDPH.
Nyní, od 1. 9. 2020, tento odstavec odkazuje na splnění podmínek přímo podle předpisu EU, prováděcího opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty.
Vysvětlivky ke změnám DPH v EU, pokud jde o režim call-off stock, plnění v řetězci a osvobození dodání zboží uvnitř Společenství od daně (výklad Evropské komise a Generálního ředitelství pro daně a celní unii v Bruselu), pro náš účel od str. má jen jeden z důkazních prostředků uvedených výše pod bodem a. a k tomu má ještě jiný dokument, který si s dokumentem podle bodu 1.a.
Úřední dokumenty potvrzující ukončení přepravy v JČS (nařízení uvádí např.
Podle Nařízení má pořizovatel zboží poskytnout dodavateli toto písemné potvrzení nejpozději do 10. dne měsíce následujícího po dodání zboží.
Kromě písemného potvrzení pořizovatele má mít dodavatel opět dva důkazní prostředky podle výše uvedeného bodu 1.a.
Samozřejmě vycházíme z předpokladu, že příslušné dokumenty deklarují pravdu, tedy že zboží opustilo území ČR.
Situace, kdy odběratel přepravuje zboží sám
V praxi může být problém obstarat si výše uvedené důkazní prostředky jako doklad uskutečnění přepravy do JČS EU jednoduše proto, že fakticky neexistují.
Typické je to v situacích, kdy si věc - zboží, odběratel z JČS EU (osoba registrovaná k DPH v jiném členském státě) vyzvedne sám u dodavatele v České republice a převeze si jej například vlastním dopravním prostředkem do JČS.
Různý způsob či forma přepravy zboží nemůže ale bránit dodavateli v možnosti uplatnit osvobození od daně na výstupu, pokud fakticky bylo zboží přepraveno či odesláno do JČS.
Toto potvrzuje i Informace GFŘ: „Plátce může prokázat přepravu zboží do JČS i jinými důkazními prostředky, než je uvedeno v Nařízení EU v článku 45a.
Je tedy na dodavateli, aby si obstaral dostupné důkazní prostředky, kterými může doložit, že zboží bylo skutečně přepraveno do JČS.
Doporučené ověření obchodního partnera
Prověřit si pořizovatele zboží z JČS - jeho skutečnou existenci, skutečné sídlo, případně jeho dobrou pověst.
Prověřit, zda nejde o nějakého virtuálního podnikatele s virtuálním sídlem či místem podnikání v JČS.
Solidnost a důvěryhodnost obchodního partnera je prvním předpokladem, že obchod proběhne tak, jak bylo domluveno.
Další důkazní prostředky k přepravě
To např.
Mít další dostupné prostředky, jak uskutečnění přepravy zboží do JČS EU doložit - např.
Mít v případě, že zboží do JČS převáží dodavatel vlastním dopravním prostředkem, potvrzené dokumenty o přejímce zboží pořizovatelem v zemi pořízení (v JČS), fotodokumentaci přejímky zboží s datem přejímky.
Jako další důkazní prostředky lze zmínit např.
Je třeba si ale uvědomit, že tzv. černého Petra má dodavatel, a pokud jej odběratel - pořizovatel zboží z JČS, „vypeče“ a nedodrží smluvní ujednání, že zboží převeze z ČR do JČS, dodavatel tak dodání zboží do JČS osvobozeno od DPH v ČR nemá.
Opomenutí či chybné uvedení osvobozeného dodání zboží do JČS do souhrnného hlášení může dodavatel (plátce DPH) zhojit podáním následného souhrnného hlášení, popř. řádného souhrnného hlášení, i když mimo řádnou lhůtu.
