Placka s hákovým křížem: význam symbolu, trestní odpovědnost a případy z veřejného prostoru

Hákový kříž patří k symbolům, jejichž význam se v různých historických a kulturních souvislostech zásadně liší. V evropském veřejném prostoru je však nejčastěji spojován s nacismem, totalitním režimem, holokaustem a nejhoršími válečnými zločiny.

Proto může placka s hákovým křížem vyvolat velmi silné reakce. Rozhodující přitom není pouze samotný předmět, ale také jeho podoba, okolnosti použití, doprovodné symboly, místo, kde je vystaven, a záměr osoby, která jej nosí nebo ukazuje.

Proč placka s hákovým křížem vyvolává pobouření

Někteří lidé se pobuřovali nad tím, že žena, která má na ruce vytetovaný hákový kříž a další nacistické motivy, vůbec může na podobném místě pracovat, a volali po jejím vyhození.

Tetování jako takové není problém, ale tetování stíhatelné v trestněprávní rovině už nepochybně ano.

Argumenty typu: „Copak ji znáte, že ji soudíte?“ rovněž neobstojí, minimálně z pozice manažera německé společnosti, která si na potírání (i sebemenších náznaků) propagace nacismu dosti potrpí.

Hákový kříž v evropském prostředí obvykle nepůsobí jako neutrální dekorace. Jeho význam se posuzuje v souvislosti s dalšími prvky a s tím, jak jej člověk používá. Jinou situací je historická výstava nebo vzdělávací projekt, jinou veřejné mávání nacistickou vlajkou, nošení propagandistické placky nebo vystavování symbolu jako osobního vyjádření podpory.

Rozdíl mezi svastikou a nacistickým symbolem

Asi nejubožeji nicméně působí výmluvy na to, že onen hákový křív vlastně vůbec není nacistický, jelikož se jedná o svastiku, která je v hinduismu symbolem štěstí.

O člověku, který něco podobného napíše a myslí to vážně, nelze usuzovat nic jiného, než že je v lepším případě extrémně nevzdělaný ignorant, v případě horším obyčejný idiot hájící nacismus.

Rozlišení historického a náboženského užití svastiky od nacistické symboliky vyžaduje posouzení konkrétního provedení a kontextu. Samotný geometrický motiv může mít v různých kulturách odlišný význam, avšak kombinace s nacistickými znaky, hesly, uniformami, gesty nebo odkazy na nacistické představitele může jeho interpretaci zásadně změnit.

V případě placky s hákovým křížem je proto důležité, zda jde o součást vzdělávacího, historického nebo uměleckého kontextu, nebo zda má placka vyjadřovat sympatie k nacismu či neonacismu.

Případ prodavačky s nacistickými motivy

Středeční večer patřil v českém mediálním prostoru poněkud neobvyklé osobě. Titulní strany českých zpravodajských serverů plnila prodavačka Miriam z pražského Kauflandu. Vyvolalo to značně bouřlivé reakce.

Někteří lidé se pobuřovali nad tím, že žena, která má na ruce vytetovaný hákový kříž a další nacistické motivy, vůbec může na podobném místě pracovat, a volali po jejím vyhození.

To bylo ze strany Kauflandu vyslyšeno, nicméně podpora nacismu nebyla jediným důvodem vyhazovu brigádnice Miriam.

Jak prozradil management Kauflandu redaktorovi serveru Extra.cz, i bez hákového kříže na předloktí by byl její pracovní poměr ukončen, jelikož byla podezřelá z pokusu o vykrádání skříněk ostatních zaměstnanců.

Druhou nejčastější reakcí byl pro Čechy typický černý humor. Na téma nacistické ženy za pultem vznikaly četné koláže a vtípky a národ se celou situací, k jejíž bizarnosti přispívalo i to, že provozovna, v níž žena pracovala, se nachází v ulici U Plynárny, poměrně dobře bavil.

Nastala ovšem i reakce poněkud neočekávaná, a tou byla snaha pokladní obhajovat a její tetování omlouvat.

Bohužel lidí, kterým na naprosto očividném projevu sympatií k nacismu nepřišlo nic divného, bylo více, než by bylo zdrávo.

Jaké motivy tetování byly zmiňovány

Nejčastěji u obhájců pokladní Miriam zaznívalo, že nadávat a vyhodit ji jen kvůli tetování může jen ubožák.

Pochopitelně, že tetování by v dnešní době už nemělo být žádným stigmatem, jelikož ho mají už i mnozí vrcholní manažeři.

Jenže motivy, které zdobí předloktí (teď už bývalé) prodavačky z Kauflandu nejsou klasické kytičky a motýlci, nýbrž hákový kříž, hajlující podobizna neonacistického zpěváka Iana Stuarta Donaldsona a brána koncentračního tábora s gramaticky špatně napsaným německým sdělením „Smrt židům“.

Taková kombinace podle popisu nepředstavuje izolovaný nebo nejednoznačný ornament, ale soubor motivů přímo odkazujících na nacismus, neonacismus, koncentrační tábory a antisemitismus.

Pracovní prostředí a odpovědnost zaměstnavatele

Obchodníci sice zlepšují vzhled svých prodejen, ale jak ukázal nejnovější případ z Kauflandu, pozornost je nutné věnovat i tomu, jak vypadá personál.

Zákazníci si totiž v obchodech všímají opravdu všeho, a když se jim něco nezdá, neváhají to šířit dále.

Německý maloobchodní řetězec Kaufland propustil pokladní s vytetovaným hákovým křížem na ruce.

Na zaměstnankyni, neskrývaně propagující nacismus, upozornil nakupující, který ji vyfotografoval a natočil na video.

Kaufland neměl jinou možnost, než bleskurychle reagovat.

„Naše společnost striktně odmítá propagaci předmětné symboliky v jakékoli podobě. S danou osobou byl neprodleně ukončen pracovní poměr a zvažujeme její právní postih. Děkujeme našemu pozornému zákazníkovi za upozornění na tuto situaci.

Jak dále uvedl mluvčí Kauflandu Michael Šperl, brigádnice z pražské prodejny v Michli pracovala pro společnost krátkou dobu, vždy na pozicích, kde je součástí předepsaného pracovního oděvu dlouhý rukáv.

Až když se posadila za kasu, vyšlo najevo, že je milovnicí nacistických symbolů.

„A nesplňuje tak etické požadavky naší společnosti,“ dodal mluvčí.

Kdy může jít o trestný čin

Bohužel se nedá nic dělat, a jestliže se někdo takto okatě dopouští v pracovní době propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka tak, jak tento trestný čin chápe §403 trestního zákoníku, zavdává to samo o sobě dostatečný důvod k okamžitému ukončení pracovního poměru a nehraje příliš roli, jak dobře ona prodavačka plní svou práci a jestli se usmívá na zákazníky.

On se třeba takový osvětimský doktor Mengele na své oběti prý také usmíval.

Policie v Jičíně řešila nezvyklý případ, kdy do tamní nemocnice přišel muž s odhaleným nacistickým tetováním.

Odsouzen byl za necelý měsíc.

Podle experta na extremismus Miroslava Mareše je ale možná čas začít uvažovat o dekriminalizaci těchto přečinů.

Takový případ jičínská státní zástupkyně Romana Prostředníková za svoji kariéru ještě nezažila.

Do místní nemocnice přišel v druhé polovině února muž středního věku - na jedné paži měl vytetovanou svastiku a znak SS, na druhé postavu připomínající Rudolfa Hesse, zástupce Adolfa Hitlera.

„Občas řešíme, že někdo hajluje na veřejnosti, ale tetování nacistických symbolů jsem řešila poprvé,“ říká Prostředníková.

Za zmínku by rovněž stálo, že jejich ubohé chování by jim mohlo vynést až dva roky ve vězení.

Placka nebo vlajka v historickém kontextu

Samotná přítomnost nacistického symbolu nemusí mít ve všech situacích stejný význam. Historické rekonstrukce, muzejní expozice, odborná literatura nebo vzdělávací materiály mohou nacistické symboly zobrazovat proto, aby vysvětlily konkrétní období a jeho důsledky.

Výstava se zaměřuje na osudy dětí a mladistvých v jednom z nejtragičtějších období českých dějin - v době Protektorátu Čechy a Morava.

Širší časové vymezení 1939-1947 umožňuje zachytit nejen období nacistické okupace, ale také léta bezprostředně po skončení války.

Ukončení bojů v květnu 1945 sice znamenalo zastavení válečných operací a zánik protektorátu, avšak pro mnohé děti nepředstavovalo konec utrpení.

Naopak se řada z nich teprve po válce musela vyrovnávat s traumaty, ztrátou blízkých či změněnými společenskými poměry.

Cílem výstavy je přiblížit složitost tehdejší situace a ukázat, jak zásadně dějiny ovlivňovaly životy obyčejných lidí.

Výstava odhaluje, jak se totalitní režim prostřednictvím ideologie, školství a propagandy snažil o převýchovu, či fyzickou likvidaci vybraných společenských skupin.

Důraz je kladen především na perzekuci dětí a narušení jejich každodennosti, ať již šlo o přerušení vzdělávání, propagandistický tlak, jemuž byly vystavené, nebo o samotný holokaust a internaci v nacistických táborech.

Zároveň se však výstava věnuje i poválečné pomoci dětem.

Expozice přibližuje tyto zkušenosti prostřednictvím tří typizovaných postav - českého, židovského a německého dítěte.

Každé z nich návštěvníkovi nabízí vlastní perspektivu na dobové události a odlišnou zkušenost s válkou i jejími důsledky.

Výstava je doplněna interaktivními prvky, které návštěvníkům umožňují lépe porozumět době a díky plnění různých úkolů jim některé situace přiblížit z perspektivy tehdejších dětí.

Jaké byly protektorátní Vánoce? Jak lidé nakupovali, co si děti přály pod stromeček a jak trávily Vánoce děti bezprostředně po válce?

Hákový kříž na Konvoji svobody

Událost se stala loni v neděli 5. května při Konvoji svobody, klíčové a nejnavštěvovanější akci několikadenních plzeňských oslav osvobození města americkou armádou a konce druhé světové války.

Při průjezdu se svým historickým nákladním vozem americké armády pod hlavní tribunou s VIP hosty a rodinami válečných veteránů J. F. podle obžaloby rozvinul červenou vlaječku s hákovým křížem asi na dvě sekundy.

Ukázal ji na své straně auta přihlížejícím lidem a předal ji manželce, která ruku s vlaječkou vysunula z okna a asi dvě sekundy s ní mávala na své straně auta.

Obžaloba je vinila i z toho, že už o den dříve měli vlaječku viditelně umístěnou za čelním sklem auta cestou do Plzně.

Americké vojenské auto Dodge s hákovým křížem za čelním sklem zaznamenali v sobotu i lidé na jižním Plzeňsku na trase jejich cesty.

Obhajoba manželů

Před soudem se manželé hájili tím, že šlo o nešťastnou shodu okolností.

Jako fandové vojenské historie a americké vojenské techniky se prý účastnili na podzim 2023 v Prachaticích vzpomínkové akce Horké září 1938, kde se v rámci rekonstrukce historických událostí rozdávaly nacistické vlaječky.

Manželé ji po akci podle svých slov dali do auta a už se o ni nezajímali.

Zůstala tam i loni, když se na začátku května vydali na slavnosti do Plzně.

V nedělním konvoji v Plzni prý zafoukal do kabiny jejich vozu vítr a pomíchal věci, které tam byly.

Muž papíry ženě podal, aby se mohl věnovat řízení.

Ona neviděla, co přebírá, a pokračovala v mávání, aniž věděla, co má právě v ruce, tvrdili u soudu.

Vyjádřili lítost nad tím, co se stalo.

Reakce organizátorů a veteránů

Jana Komišová z plzeňského magistrátu, která se přípravě slavností věnuje víc než 20 let, ve středu u soudu vypověděla, že událost poznamenala dobrý dojem z oslav.

Protože video s máváním vlaječkou se dostalo záhy na sociální sítě, sešlo se organizátorům velké množství negativních reakcí.

„Celá událost velmi pobouřila členy vojenských klubů, kteří si účast v konvoji považují, je to pro ně otázka velké prestiže a pobouření ze strany celé komunity bylo extrémní.

Byli jsme v pozici neustálých omluv.

Rodin veteránů se to dotklo velmi niterně, jejich rodinní příslušníci z toho byli zdrceni, i když věděli, že to není naše vina.

Měli jsme za sebou realizaci velmi nákladné a složité akce a celý ten několikadenní úspěch a pozitivní mediální ohlas se smrskl na to, že v Plzni se prezentují takové negativní symboly," řekla.

„Chtěla bych se omluvit, rozhodně jsme nechtěli město Plzeň poškodit," reagovala na její svědectví M.

Rozhodnutí soudu

Oběma manželům soud vyměřil shodně trest šest měsíců se zkušební dobou na 14 měsíců a peněžitý trest 20 000 korun splatný ve splátkách.

Symbolika, veřejný prostor a společenské důsledky

Znamená to snad, že Češi jsou národem když ne (neo)nacistů, tak lidí, kterým nacismus nevadí?

To naštěstí ne, nemůžeme generalizovat, nicméně aféra je smutnou ukázkou toho, že v Česku žije poměrně silná komunita ultrapravicově smýšlejících spoluobčanů.

Možná si neuvědomují, že svým chováním schvalují systematické vyvražďování milionů lidí a genocidu a podporují totalitní režim, který se dopouštěl nejhorších válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Veřejné používání placky s hákovým křížem proto nemusí být vnímáno jen jako osobní vkus. V závislosti na okolnostech může působit jako zastrašování, provokace, vyjádření nenávisti nebo propagace ideologie, která systematicky potlačovala práva a svobody člověka.

Na téma nacistické ženy za pultem vznikaly četné koláže a vtípky a národ se celou situací, k jejíž bizarnosti přispívalo i to, že provozovna, v níž žena pracovala, se nachází v ulici U Plynárny, poměrně dobře bavil.

Vedle humoru však zůstává otázka, zda se společnost dokáže od symbolu distancovat, vysvětlit jeho historický význam a rozlišit mezi historickým zobrazením a skutečnou podporou nacismu.

• Hákový kříž v Konvoji svobody: Mávačům hrozí až pět let vězení!
• Na křídlech letadel měli hákové kříže.
• Pizza s hákovým křížem nemile překvapila zákazníky.
• VIDEO: Hákové kříže s tečkami jsou prý pro štěstí.
• Sto židovských hrobů počmárali hákovými kříži.
• Ukázková spolupráce strážníků s kamerovým systémem.
• „Špinavé židovské ho*no,“ řvaly žluté vesty na starého filozofa.
• S hákovým křížem vstup zdarma!
• Prodavačka s hákovým křížem: Od kasy do basy!
• Prodavačka s hákovým křížem baví internet.
• Neonacistka za pultem?

Chyby děláme všichni a poučení z nich je důležitým bodem na cestě za tím, jak se stát se lepším člověkem.

Jenže pokladní Miriam podle všeho nejenže ničeho nelitovala, ale na svůj neonacismus byla hrdá - ona i její přítel, s nímž navštěvovala koncerty extremistických kapel, mimo jiné i skupiny Ortel, která se opakovaně dušovala, že na její koncerty neonacisté nechodí.

tags: #placka #s #hakovym #krizem