Franz Kafka: slavný pražský spisovatel, jeho život, dílo a vztah k Praze

Spisovatel židovského původu Franz Kafka se narodil 3. července 1883. Praha - Patří mezi intelektuální hvězdy 20. století, inspiroval desítky umělců z různých druhů umění, jsou o něm pořádány konference a psány knihy.

Spisovatel a pražský rodák Franz Kafka ale ovlivnil i nazírání na postavení člověka v moderní společnosti, nahlédl za kulisy moci. Přesto - či právě proto - se jeho život i dílo vzpírá jednoznačným interpretacím.

Franz Kafka v základních životních datech

Pražský rodák a německy píšící autor

Franz Kafka se narodil v pražské židovské rodině obchodníka Hermanna Kafky. Byl nejstarším ze šesti dětí, jeho tři sestry zahynuly i s rodinami v koncentračním táboře. Se svým autoritářským otcem měl celý život komplikovaný vztah.

Franz Kafka se narodil na Starém Městě pražském jako nejstarší syn židovského velkoobchodníka s galanterií Hermanna Kafky (1852-1931) a Julie Kafkové, rozené Löwy (1856-1934, svatba v září 1882).

Spisovatelův rodný dům zvaný U Věže (Zum Turm), který stál na rohu dnešních ulic Maiselovy a U Radnice, byl v roce 1897 zbořen během asanace. Na jeho místě vyrostl v roce 1902 rohový činžovní dům, jehož součástí je též dochovaný portál zbořené budovy.

Kafkova mateřština byla němčina, ale hovořil také česky a francouzsky. Veškeré dílo napsal, až na pár dopisů Mileně Jesenské, které jsou v češtině, německy.

Většinu svého života prožil v historickém centru Prahy na Starém Městě, v těsné blízkosti někdejšího ghetta. Jeho rodina bohatla, proto se často stěhovala, ale přesto se všechna bydliště nalézala v bezprostřední blízkosti Staroměstského náměstí na ploše sotva jednoho čtverečního kilometru.

Kafkův učitel hebrejštiny Friedrich Thieberger vzpomínal, že když jednou hleděli z oken bytu Kafkových rodičů v Oppeltově domě dolů na Staroměstské náměstí, Franz ukazoval na jednotlivé budovy: „Tady bylo mé gymnázium, tam za ním je vidět univerzita a kousek nalevo je můj úřad.“

Dětství, rodina a pražské bydliště

Kafka měl pět mladších sourozenců. Oba bratři Georg a Heinrich zemřeli ve velmi útlém věku. Sestry Gabriele, Valerie a Ottilie se narodily v domě U Minuty na Staroměstském náměstí.

Nejmilejší Kafkovou sestrou byla Ottilie. V pozdější době u ní na statku v Siřemi strávil osm spokojených měsíců. Ottilie se kvůli svému manželovi Josefu Davidovi naučila česky.

Kafkův neodeslaný a posmrtně publikovaný Dopis otci z roku 1919, v němž se pokouší o zúčtování s osobou, jež mu nikdy nenaslouchala, se později stal pro mnohé klíčem k jeho osobnosti i dílu.

Kafka nejprve navštěvoval Německou chlapeckou obecnou školu v Masné ulici, poté Německé státní gymnázium v zadním traktu paláce Golz-Kinských na Staroměstském náměstí.

• V letech 1883-1885 žil v rodném domě U Věže.
• V letech 1889-1896 bydlel v domě U Minuty na Staroměstském náměstí.
• V letech 1889-1893 navštěvoval německou chlapeckou obecnou a měšťanskou školu v Masné ulici.
• V letech 1893-1901 studoval na německém státním gymnáziu v paláci Golz-Kinských.
• V letech 1901-1906 studoval práva na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě.

Studium práv a úřednická kariéra

V letech 1901 až 1906 studoval práva na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě a navštěvoval také přednášky z germanistiky a dějin umění.

V roce 1902 se setkal s Maxem Brodem, rovněž studentem Karlo-Ferdinandovy univerzity. Jejich přátelství trvalo až do Kafkovy smrti v roce 1924.

V roce 1906 ukončil Kafka studium práv na pražské německé univerzitě, rok provozoval právní praxi, poté byl úředníkem v pojišťovně.

V roce 1907 začal pracovat a byl tři čtvrtě roku zaměstnán u pojišťovny Assicurazioni Generali na Václavském náměstí. Od srpna 1908 až do svého předčasného penzionování v roce 1922 pracoval v Dělnické úrazové pojišťovně pro Království české v ulici Na Poříčí, nejprve jako koncipient, poté na různých pozicích tajemníka.

Byl zde oblíben u spolupracovníků i nadřízených a dosáhl i nesporného kariérního úspěchu.

Kafka byl plodným spisovatelem, většinu svého volného času trávil psaním, často pozdě v noci.

Začátky literární tvorby

První texty publikoval v roce 1908, přelomovým rokem byl rok 1912, kdy začal horečně psát. Od roku 1910 si vedl deník, který byl později mnohokrát vydán.

V roce 1908 publikoval své první texty v mnichovském časopise Hyperion a v Brodově almanachu Arkadia.

Za jeho života vyšlo jen šest krátkých prací, mimo jiné povídky Proměna, Ortel či novela V kárném táboře.

Za jeho života vyšlo jen málo jeho děl: povídkové sbírky Rozjímání a Venkovský lékař a některé jednotlivé povídky.

Nejranější texty sám zničil a stejný osud měl potkat celé dílo, které navzdory Kafkovu přání zachránil jeho přítel, spisovatel Max Brod.

Nejvýznamnější díla Franze Kafky

Proměna

Franz Kafka byl pražský rodák a mistr existenciální úzkosti, jehož díla zneklidňují i fascinují zároveň.

Nejznámější je jeho novela Proměna, kde se hlavní hrdina jednoho dne probudí jako obří hmyz.

Na známce je reálně vypadající brouk. Brouk, jako symbol neúprosné proměny, ne vždy k lepšímu, je zasazen do strohých geometrických modulů.

Proces

Silný dojem zanechává i román Proces, v němž je Josef K. zatčen bez vysvětlení a čelí absurdní byrokracii.

Vězeňská mříž je alternativou k mřížce numerologické - román „Proces“. Do čtverců je vepsáno datum narození - osud je zpečetěn.

Ani nejznámější ze tří románů, které Kafka ve fragmentech zanechal - Proces. Z Prahy jako předobrazu zde Kafka možná vycházel, ale naše hlavní město v Procesu nikde nejmenuje.

Zámek

A pokud chcete ještě hlubší ponor do Kafkova světa, tak byste měli sáhnout po knize Zámek.

Díky Maxu Brodovi mohly být posmrtně vydány jeho slavné romány Amerika, Proces a Zámek.

Amerika

Napsal tři romány - Amerika, Proces a Zámek - a řadu povídek a novel, například Proměnu.

Kafkovský svět a absurdní moc

Kritici Kafku hodnotí z různých úhlů pohledu: bývá označován za proroka existencialismu, analytika absurdity moci a jejího aparátu či věštce hrůzných důsledků odlidštění světa.

Básník W. H. Auden jej nazval „Dantem 20. století“.

Podle Alberta Camuse není zvláštní přízračnost Kafkova světa založena na nedostatku logiky, ale na její přemíře.

Podle spisovatele Milana Kundery byl Kafka „prvním z velkých spisovatelů, kdo dokázal přirozeně přecházet hranice mezi snem a skutečností, učinit tečku za překonaným naturalismem a ukázat, že skutečnost je při opravdu poctivém pohledu vlastně velmi neskutečná“.

Podle něj též Kafka objevil jako první komično sexuality.

Velký vliv měl na řadu spisovatelů, třeba na Jorgeho Luise Borgese, Eugena Ionesca, Jeana-Paula Sartra či J. M. Coetzeeho.

Gabriel García Márquez řekl: „Jen díky Kafkovi jsem pochopil, že možno psát jinak.“

Fascinaci Kafky neskrýval Haruki Murakami, jenž nazval jednu svoji prózu Kafka na pobřeží.

Praha v Kafkově životě a díle

Franz Kafka a Praha, spojení, které máme tak nějak zažité. Zapříčiňuje to snaha turistických agentur „prodat“ Prahu jako absurdní Kafkovo město a v poslední době třeba i monumentální, pozoruhodná Kafkova busta na Národní třídě.

Franz Kafka v Praze většinu života bydlel. Co se však neví - v jeho povídkách a románech se Praha téměř nevyskytuje.

Výjimku tvoří jediný případ. Próza s názvem Popis jednoho zápasu, kterou Kafka napsal, když mu bylo jednadvacet. Po několika letech ji přepsal, ale, tak jako většinu svých textů, nikdy nevydal.

Ze všech Kafkových děl je Popis jednoho zápasu nejabsurdnější, nejnesrozumitelnější, interpretačně nejsložitější.

Necháme-li stranou deníky a korespondenci, žádný jiný Kafkův text se neodehrává v Praze.

Mladý vypravěč a současně hlavní hrdina povídky odejde z večírku s mužem, s nímž se ten večer seznámil, a procházeje se po Karlově mostě při cestě na Petřín dělá svou vůlí s Prahou divy.

Kafka, který prožil většinu života uzavřen v pomyslných hradbách staré Prahy, neustále toužil po úniku do „přirozeného“ světa a života.

Jako svůj úkol chápal potřebu „vynést svět do oblasti pravdy“, zároveň ale říkal, že „člověk se musí omezit na to, co bezpodmínečně ovládá“.

„Kdo hledá, nenajde, ale kdo nehledá, bude nalezen,“ napsal jednou.

Pražský kruh, přátelé a Max Brod

Cítil se být ztroskotancem. Lidem se vyhýbal, jeho přáteli byli Max Brod, Felix Weltsch a Oskar Baum, podle Broda „pražský okruh“.

Max Brod byl německy píšící pražský spisovatel, publicista a nejvěrnější přítel Franze Kafky, kterému navzdory jeho přání zachránil jeho dílo pro budoucí generace.

Sám psal romány i operní libreta. Významná je i jeho biografie Franze Kafky, díky níž máme dnes představu o životě tohoto literárního génia.

Kafka ve své závěti nařídil svému blízkému příteli Maxu Brodovi, aby zničil všechna jeho díla, deníky i korespondenci, včetně románů Proces, Zámek a Amerika.

Brod však tyto pokyny ignoroval a nechal vydat Kafkova díla.

Kafka jako člověk

Psaní bylo pro něj spásou i zatracením, zápasem s nemožností. Přitom se za spisovatele nepovažoval.

„Myslím, že by se měly číst jen takové knihy, které koušou a bodají. Jestliže nás kniha, kterou čteme, neprobudí ranou pěstí do lebky, k čemu pak tu knihu čteme?“ napsal Kafka ve svých dvaceti letech.

„Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás.“

Podle přítele Maxe Broda byl Kafka vždy velmi pečlivě, ale nenápadně oblečen. Neměl rád vulgární vtipy, byl vždy usměvavý a laskavý.

Podle svých přátel byl Kafka zábavný a citlivý společník.

Byl nekuřák, vegetarián, abstinent a nejedl sladké.

Kafka byl přesvědčený sionista. Odebíral pražský sionistický list Selbstwehr a učil se pilně hebrejsky.

Z Kafkových deníků plyne, že snil o životě v Zemi izraelské.

Vztah k ženám a dopisy

Kafka měl rozporuplný vztah k ženám, které sice miloval, zároveň se ale obával tělesnosti.

V roce 1912 se Kafka setkal s úřednicí Felice Bauerovou. Byl s ní dvakrát zasnouben, ale vztah definitivně skončil v roce 1917.

Jejich vztah trval pět let, dokonce byli dvakrát zasnoubeni. V letech 1912-1917 jí napsal údajně 600 dopisů a pohlednic, které reprodukují gradace a útlumy v jejich vztahu.

Byla to „láska v dopisech“.

Dalšími ženami v Kafkově životě byly Julie Wohryzková, s níž také prožil krátký vztah a zasnoubil se, později jeho vídeňská přítelkyně Milena Jesenská a družka Dora Diamantová.

Felice Bauerová

Felice Bauerová byla nejdéle trvající a nejkomplikovanější láska Franze Kafky a jeho první snoubenka.

Seznámili se 13. července 1912 u Maxe Broda v domě U Mladých Goliášů v ulici Skořepka.

Poprvé byli zasnoubeni 1. června 1914, v červenci však zasnoubení zrušili, a podruhé v červenci 1917. Definitivně se rozešli v prosinci 1917 po vypuknutí Kafkovy tuberkulózy.

Milena Jesenská

Důležitou úlohu v Kafkově životě hrála Milena Jesenská, první překladatelka jeho prózy do češtiny.

Přestože se setkali pouze několikrát, udržovali spolu intenzivní korespondenční styk, který přetrval téměř až do Kafkovy smrti.

Jejich vztah byl založen na korespondenci, intenzivně si psali v roce 1920. Dochovaných Kafkových Dopisů Mileně, pohlednic a někdy telegramů je 134.

Milena Jesenská byla česká novinářka, spisovatelka, překladatelka a členka odboje za nacistické okupace.

Když Franz Kafka zemřel, zveřejnila Milena Jesenská v Národních listech 6. června 1924 nekrolog, ve kterém napsala: „Byl člověkem a umělcem tak úzkostlivého svědomí, že doslechl i tam, kde druzí, hluší, cítili se bezpečni.“

Dora Diamantová

Poslední ženou v Kafkově životě a jeho družkou byla Dora Diamantová, původem z Polska.

V roce 1923 se Kafka odstěhoval do Berlína, aby se odpoutal od rodiny a mohl se soustředit na psaní. Zde žil s 25letou Dorou Diamantovou z ortodoxní židovské rodiny.

S Dorou Diamantovou prožil posledních osm měsíců v Berlíně a v rakouských sanatoriích.

Nemoc, léčba a poslední roky

V roce 1917 začal trpět tuberkulózou, od roku 1919 se léčil v různých sanatoriích.

Dne 11. srpna 1917 postihlo Kafku v jeho tehdejším bytě úporné chrlení krve. Jeho lékař po několika dnech určil jako příčinu této události onemocnění tuberkulózou.

Kafka tehdy bydlel v Schönbornském paláci v ulici Tržiště na Malé Straně. V práci dostal tříměsíční volno na zotavenou, které se ovšem protáhlo na osm měsíců.

Odjel na venkov do obce Siřem blízko Žatce, kde hospodařila jeho sestra Ottilie na statku svého švagra o výměře 20 hektarů půdy.

Část svého života prožil v sanatoriích a lázních v Čechách, na Slovensku, v Rakousku i v Německu. Pobýval také v tehdy rakouském, od konce roku 1918 italském Riva del Garda.

Léčil se i v Itálii a Švýcarsku.

Kafka v Mariánských Lázních

Slavný spisovatel, který se nedožil své popularity, pobýval v Mariánských Lázních v hotelu Balmoral-Osborne uprostřed první světové války v červenci 1916 celé tři týdny.

Pouze to, že tu byl se svou snoubenkou Felice Bauerovou z Berlína. Ve městě zůstal i po jejím odjezdu a procházel se po místech, kde se společně procházeli, jedl v lokálech, kde společně jedli, seděl na „jejím“ balkóně, u „jejího“ stolu a svítil si „její“ lampou.

V dubnu 1916 se mezi nimi vynořilo poprvé magické slovo „Mariánské Lázně“.

Třiatřicetiletý Kafka se v Mariánských Lázních rozhodoval o své budoucnosti. Bude to Felice?

Smrt a pohřeb

Kafka zemřel v sanatoriu v Kierlingu u Vídně 3. června 1924.

Je tomu přesně 100 let, co 3. června 1924 v rakouském sanatoriu naposledy vydechl Franz Kafka, pražský německy píšící spisovatel židovského původu. O měsíc později by oslavil teprve 41. narozeniny.

Pohřeb se konal 11. června.

Pohřben je v rodinné hrobce na Novém židovském hřbitově na pražském Žižkově. Je tam pohřben i jeho otec a matka. Jeho sestry tam mají pamětní desku.

Kafkova posmrtná sláva

Kafka byl za svého života znám jen úzkému okruhu zasvěcenců a nařídil zničení svých spisů. Po téměř 90 letech od své smrti je módní ikonou.

Začal být proslulý až ve 40. letech v USA a v Evropě po druhé světové válce.

Během jeho života se jeho dílu dostalo jen malé pozornosti. Během nástupu Adolfa Hitlera začalo být známé ve Francii a anglicky mluvících zemích, po druhé světové válce pak i v německy mluvících zemích.

Jeden z nejvlivnějších spisovatelů 20. století obohatil slovníky například o slovo „kafkárna“, tedy absurditu.

Kafkovo dílo v Československu

V Československu po roce 1948 bylo Kafkovo dílo takřka nepřístupné a oficiální ideologií bylo odmítáno jako dekadentní a pesimistické.

Ke Kafkově rehabilitaci přispěla v roce 1963 mezinárodní konference v Liblicích.

Koncem 60. let také vyšla většina Kafkových prací, ale plně dostupnými se jeho díla v Československu stala až po roce 1989.

Kafka byl v českých zemích ještě celých 25 let po své smrti neznámým autorem. Do Prahy se jeho sláva dostala koncem 40. let, ale tehdy naplánované sebrané spisy už nevyšly, znemožnily to politické změny po roce 1968.

Další možnost nastala až po roce 1989. Společnost Franze Kafky dokončila vydávání souborného Kafkova díla před několika lety.

Kafka jako pražská kulturní značka

Jméno Franze Kafky není jen pojmem pro čtenáře a literární historiky, ale také značkou, kterou rádi užívají obchodníci.

Slavný pražský rodák provází turisty od hotelu přes restaurace po různá muzea, lidé si z Prahy odvážejí hrnky s Kafkou a trička s jeho portrétem visí v mnoha krámcích v centru.

K častému užití spisovatelovy osobnosti v turistickém průmyslu přispívá to, že se o něj stále zajímají turisté z celého světa ve větší míře než u jiných autorů a děl s Prahou spjatých.

Boom užívání Kafkova jména v byznysu z počátku 90. let ale už trochu pominul.

Je to podobné jako Mozart v Salzburku, Gustav Klimt ve Vídni, James Joyce v Dublinu a jiná slavná jména spojená s určitými městy.

Kromě nadužívání Kafkova jména pro větší atraktivitu prodávaných věcí se odborníkům podařilo zařadit Kafku do kulturního povědomí českého národa.

Pořádá se i mezinárodní Cena Franze Kafky, kterou dostávají světoví autoři, v jejichž tvorbě Kafkovo dílo rezonuje a kteří si většinou do Prahy rádi pro cenu přijedou.

Kafkova díla se vydávají v mnoha jazycích, oblíbené jsou i dramatizace jeho děl, vycházejí podle nich i komiksy.

Poštovní známka s motivy Kafkova díla

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR při příležitosti 130. výročí narození proslulého spisovatele vydalo novou poštovní známku FRANZ KAFKA.

Výplatní poštovní známka s natištěným písmenem „E“ Franz Kafka vstoupila v platnost 26. června 2013.

Písmeno „E“ odpovídá ceně pro prioritní obyčejné zásilky do 20 g do evropských zemí, podle ceníku základních poštovních služeb v aktuálním znění ke dni vydání 20 Kč.

Se známkou se vydává obálka prvního dne vydání včetně příležitostného poštovního razítka.

Autorem výtvarného návrhu je akademická malířka Marina Richterová, autorem liniové kresby a rytiny FDC je grafik a rytec Miloš Ondráček.

Mottem známky a FDC je BEZPRÁVÍ - BEZČASÍ - PROMĚNA.

Kompozice známky, razítka a FDC je založena na strohém geometrickém modulu, který se promítá i do sešitku.

V obrazové části obálky prvního dne vydání je brouk transformován do kubistických tvarů.

Fatálnost děje v relativnosti Kafkovského časoprostoru je hrozivá, tížící. Reálie světského života - hodinky - je k ničemu. Čas a prostor Kafkovských románů a jeho vlastního života mají svoji logiku.

tags: #peceni #a #slavny #prazsky #spisovatel