Maso z nutrie je bledě růžové, velmi křehké, jemně vláknité a má nízký obsah tuku. Tuk není prorostlý do tkání, proto je maso lehce stravitelné, s nízkým obsahem cholesterolu a s vysokým obsahem bílkovin.
V porovnání s králičím masem má maso z nutrie ještě více bílkovin a minerálů. Je velmi chutné, jemnější, červenější, trochu podobné krůtímu a králičímu, ideální pro dietní účely. Když byl u nás chov nutrií rozšířený, používalo se jejich maso v nemocnicích.
Nutriční hodnoty masa z nutrie
Podle uvedených údajů má maso z nutrie na 100 g:
| Nutriční ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Energetická hodnota | 126 kcal |
| Energetická hodnota | 529 kJ |
| Bílkoviny | 19,7 g |
| Sacharidy | 3 g |
| Cukry | 3 g |
| Tuky | 4 g |
| Nasycené mastné kyseliny | 0 g |
| PHE | 985 mg |
Z uvedených hodnot vyplývá, že maso z nutrie poskytuje především bílkoviny, zatímco obsah tuku je nízký. Energetická hodnota 126 kcal na 100 g je ve srovnání s tučnějšími druhy masa poměrně nízká.
Bílkoviny
Nejvýraznější nutriční vlastností masa z nutrie je vysoký obsah bílkovin. Ve 100 g masa se nachází 19,7 g bílkovin.
Bílkoviny jsou nedílnou součástí naši stravy. Dospělý člověk by měl denně přijmout 0.8 gramu bílkovin na 1 kilogram své váhy.
V porovnání s králičím masem má maso z nutrie ještě více bílkovin a minerálů.
Tuky a cholesterol
Maso z nutrie obsahuje 4 g tuku na 100 g. Jeho tuk není prorostlý do tkání, což přispívá k jeho lehké stravitelnosti.
Maso z nutrie má nízký obsah cholesterolu a je vhodné pro dietní účely.
Vysoký obsah tuku není v případě jerky špatnou věcí. Naše tělo využívá tuky mnoha způsoby. Bohužel jsou často neprávem označovány za něco nevhodného a lidé se jim vyhýbají.
U masa z nutrie je však podle uvedených nutričních údajů obsah tuku nízký a nasycené mastné kyseliny dosahují hodnoty 0 g na 100 g.
Sacharidy
Ve 100 g masa z nutrie jsou uvedeny 3 g sacharidů a 3 g cukrů.
Velmi nízký obsah sacharidů! Další z výhod, které jsou opakovány v každém článku o beef jerky. A proč je to dobře? Sacharidy jsou totiž všude!
U masa z nutrie je nutné rozlišovat samotné maso a hotový pokrm. Uvedené hodnoty se vztahují k masu, zatímco výsledný obsah sacharidů může ovlivnit například cibule, omáčka, obal nebo příloha.
Jak maso z nutrie chutná
Podle milovníků masa z nutrie má toto maso naprosto vynikající chuť, vyrovná se masu králičímu i telecímu.
Je velmi chutné, jemnější, červenější, trochu podobné krůtímu a králičímu, ideální pro dietní účely.
„Maso z nutrie je křehčí než králičí. Když děláme řízky nebo přírodní plátky, doba úpravy je daleko kratší, než u králíka. V létě grilujeme pro celou rodinu a steaky jsou vynikající, stačí jen posolit, žádné další koření, aby vynikla vůně a šťavnatost masa,“ pochvaluje si Josef Blažek.
Využití masa z nutrie v kuchyni
Nutrie se dá i upéct podobně jako králík. Dělají se karbanátky, svíčková, guláš, sekaná, dokonce šunka. Využití je velmi široké a maso je skvěle stravitelné.
- pečení podobně jako králík,
- řízky,
- přírodní plátky,
- steaky,
- karbanátky,
- svíčková,
- guláš,
- sekaná,
- šunka,
- grilované maso.
Při přípravě steaků podle uvedeného doporučení postačí maso pouze osolit, aby vynikla jeho vůně a šťavnatost.
Příprava masa před tepelnou úpravou
Takto připravené maso natlačíme do skleněné, porcelánové nebo smaltované nepoškozené nádoby, přikryjeme a necháme v chladu dva až tři dny nasucho marinovat.
Během marinování maso alespoň jedenkrát přeložíme.
Je-li marinování u konce, vložíme maso do tlakového hrnce (6 litrů) a podlijeme vodou.
Necháme cca 10-15 minut podusit.
Rozdušené maso vyndáme z tlakového hrnce a vložíme do pekáče na cibuli.
Maso pečeme v troubě nepřikryté asi 30 - 40 minut (do růžova).
Grilovaná Nutrie #280
Jatečná hodnota a množství masa
Informace o masné užitkovosti jsou pouze obecné a téměř žádné ve vztahu k barevnému typu.
Beutling et al. (2008) uvádějí živou hmotnost ve vztahu k barevnému typu u grönlandských nutrií 4,2 kg a u nutrií standardních 4,4 kg.
Průměrná hmotnost jatečně opracovaného trupu se pohybovala u nutrií grönlandských 2,3 kg a standardních 2,5 kg.
Tůmová a Hrstka (2013) uvádějí jatečnou výtěžnost bez hlavy u nutrií ve věku osmi měsíců 47,2 % u standardních a 49,1 % u moravských stříbrných.
| Ukazatel | Grönlandská nutrie | Standardní nutrie |
|---|---|---|
| Živá hmotnost | 4,2 kg | 4,4 kg |
| Průměrná hmotnost jatečně opracovaného trupu | 2,3 kg | 2,5 kg |
| Jatečná výtěžnost bez hlavy ve věku osmi měsíců | Hodnota |
|---|---|
| Standardní nutrie | 47,2 % |
| Moravská stříbrná nutrie | 49,1 % |
Dalšími důležitými ukazateli jatečné hodnoty jsou jatečná výtěžnost bez hlavy, podíly přední a zadní části, podíl hřbetu a podíl stehen.
Jelikož jsou nutrie prodávány ve formě celých jatečných trupů, tak existuje poměrně málo informací o vlivu barevného typu na podíly jednotlivých partií jatečně opracovaného trupu.
Porovnání barevných typů
Pro stanovení jatečné hodnoty a kvality masa nutrií byla využita mladá zvířata tří barevných typů zařazených od roku 1997 do genetických zdrojů (česká varianta standardní nutrie, moravská stříbrná nutrie a přeštická vícebarevná nutrie).
Pro stanovení vlivu barevného typu byla zvířata vykrmována od odstavu do osmi měsíců věku v identických podmínkách.
Voda byla nutriím podávána ad libitum a byly krmeny kompletní krmnou směsí.
Na konci výkrmu bylo od každého barevného typu vybráno 12 zvířat (6 samců a 6 samic), která byla poražena na experimentální porážce VÚŽV v. v. i. v Praze Uhříněvsi.
Jatečný rozbor byl proveden podle modifikované metody Blasco a Ouhayoun (1996).
Přední a zadní části, hřbety, stehna a maso stehen byly zváženy.
Výsledky práce rozšiřují poznatky o jatečné hodnotě a nově přinášejí informace o vlivu barevného typu.
Při porovnání byly zjištěny průkazné rozdíly pouze v podílu hřbetu z JOT.
Chov nutrií a dostupnost masa
Nutrie byly původně chovány jako kožešinová zvířata.
Nutrie se do Evropy dostaly před sto lety z jihu Ameriky. Kolem roku 1920 byl velký zájem o jejich kožešinu. Proto se začala nutrie chovat ve velkém i v Československu.
Do přírody se rozšířila až po druhé světové válce. Farmy zřejmě nebyly po válce důkladně zabezpečené a nutrie se tak zabydlely v evropské přírodě.
Chovatelů nutrií ubývá, zato v přírodě těchto zubatých hlodavců přibývá.
Podle chovatele nutrií Josefa Blažka je to tím, že v posledních dvaceti letech není zájem o kožešinu na světovém trhu. Kožešiny jsou tím pádem neprodejné.
Maso z nutrií lze prodávat pouze na základě specielního povolení ministerstva zemědělství, proto jeho prodej vázne.
České barevné typy nutrií
Během devadesátileté historie chovu nutrií u nás byly vyšlechtěny tři barevné typy.
Jedná se o českou variantu standardní nutrie, moravskou stříbrnou nutrii a přeštickou vícebarevnou nutrii, které jsou v současné době zařazené mezi genetické zdroje.
Ale i nutrie mají českou stopu. Jsou vyšlechtěná plemena přímo v Čechách, např. Přeštická nebo Stříbrná (Moravská) nutrie.
Nejvíce jsou u nás rozšířené nutrie standardní.
Vlastnosti chovné nutrie
Chovná nutrie váží kolem sedmi, osmi kilogramů.
Chov je podobný jako u králíků, krmení také obdobné, jen spotřeba větší.
Rozdíl je v tom, že nutrie mají velké zuby, proto ohrady musí být skutečně bytelné. Nemohou být ze dřeva jako králíkárny, nutrie by je hravě prokousala.
S mláďaty není skoro žádná starost. Rodí se a už vidí, mají srst a hned po narození se pohybují.
Březost trvá 130 až 134 dnů.
Třetí den už se mláďata začínají shánět sama po potravě.
Organizace chovu
Jeden samec obstará čtyři samice.
Josef Blažek má dvě základní chovné skupiny.
Každá skupina se skládá z jednoho samce a čtyř samic.
Chovné skupiny mohou být ale různě velké. Záleží na velikosti jejich příbytku.
Na jeden metr čtvereční vychází jedno zvíře.
