Kvásková polévka Ládi Hrušky

Zbyl vám doma starší a tvrdší chléb, nevyhazujte ho, můžete si z něj uvařit skvělou polévku. Možná se budete divit, ale taková chlebovka je chutná, hutná a levná záležitost, která vás zahřeje v mrazivých zimních dnech.

Chlebová polévka vznikla proto, aby staré pečivo nepřišlo nazmar. Polévka se totiž vaří z tvrdšího zbylého chleba, ideálně tři dny starého. Ten když se totiž v polévce rozvaří, vznikne sytý hustý pokrm.

Základem chlebovky je cibulka, která se osmahne na másle nebo sádle. Poté se nesmí zapomenout na vejce, ty se do polévky rozšlehají. Chleba samozřejmě polévku zahustí, když je správně rozvařený, takže se toho nebojte.

Levné a snadné jídlo z několika surovin

Jedná se o velmi snadné a levné jídlo, které zvládne opravdu každý, nehledě na to, kolikrát vám může vytrhnout trn z paty, když máte před výplatou téměř prázdnou ledničku a najdete doma tak maximálně vajíčka a starý chleba.

Chléb v nejrůznějších podobách se v lidských dějinách konzumuje ve většině evropských zemí už od středověku. Jednalo se ale o chléb žitný a na britských ostrovech o chléb ovesný. Období Národního obrození pak přineslo takzvanou chlebovku, které se také říkalo žebrácká polévka.

A my se dnes podíváme na to, jak si takovou „chlebovku" připravit podle rad Ládi Hrušky.

Chlebovka podle Ládi Hrušky

Postup: Do hrnce nalijeme vodu, přidáme bujón, dva pokrájené starší krajíce chleba a kmín, přivedeme k varu, povaříme, pak polévku pro lepší konzistenci promixujeme tyčovým mixérem, vmícháme mléko s vejcem, nastrouhaným česnekem, majoránkou dle chuti. Povaříme, ještě případně osolíme nebo opepříme a podáváme s chlebovými krutony, které jsme během vaření osmažili na pánvi s rozehřátým sádlem dozlatova.

Já jsem polévku ještě ředil vodou, protože byla hustá tak, že v ní lžíce stála.

Byla dobrá a taky se hned snědla, takže mám další polévku pro všední den do našeho jídelníčku.

Byla jsem zvědavá a po přečtení ingrediencí jsem si řekla, že nemůžu zas tolik ztratit, když to nebude dobré. Tak jsem vyzkoušela. Polévka mi chutnala a ještě mi zbylo na večer.

Vážně je moc dobrá a budu jí vařit. Chce to jen sníst jí hned.

Nečekala jsem žádný zázrak, ale byla fakt moc dobrá a to jsem chleba ani nemixovala.

To je možné, že ji dělaly Vaše babičky, ale já jsem přesně tento recept viděla na Tv Nova - vařil Láďa Hruška.... Takže jsem tuto polévku i hledala jako recept Ládi Hrušky,...

Chlebová polévka a staré domácí vaření

Chlebová polévka vznikla proto, aby staré pečivo nepřišlo nazmar. Polévka se totiž vaří z tvrdšího zbylého chleba, ideálně tři dny starého. Ten když se totiž v polévce rozvaří, vznikne sytý hustý pokrm.

Základem chlebovky je cibulka, která se osmahne na másle nebo sádle. Poté se nesmí zapomenout na vejce, ty se do polévky rozšlehají. Chleba samozřejmě polévku zahustí, když je správně rozvařený, takže se toho nebojte.

Chléb v nejrůznějších podobách se v lidských dějinách konzumuje ve většině evropských zemí už od středověku. Jednalo se ale o chléb žitný a na britských ostrovech o chléb ovesný. Období Národního obrození pak přineslo takzvanou chlebovku, které se také říkalo žebrácká polévka.

Jedná se o velmi snadné a levné jídlo, které zvládne opravdu každý, nehledě na to, kolikrát vám může vytrhnout trn z paty, když máte před výplatou téměř prázdnou ledničku a najdete doma tak maximálně vajíčka a starý chleba.

Možná se budete divit, ale taková chlebovka je chutná, hutná a levná záležitost, která vás zahřeje v mrazivých zimních dnech.

Kvásková polévka a kyselo

Kde se peče kváskový chleba, tam většinou někoho napadlo zkusit zahustit nějakou polévku kváskem. A ejhle, ukázalo, se že to byl dobrý nápad.

U nás se takhle tradičně dělá kyselo, ale polévky s fermentovaným obilným základem najdeme vlastně všude v rámci střední a východní Evropy.

Jde o polévku, která se vařila z chlebového kvásku v severovýchodních horách českých zemí. Jsou jím proslavené zejména Krkonoše a Podkrkonoší.

Svorně ho vařili chalupníci mluvící krkonošskými nářečími jak češtiny, tak němčiny. V tom německém nářečí se kyselu říká kübelsauer.

Vzhledem k tomu, že jde o jídlo chudých vesničanů, tak často kyselo mohlo obsahovat jen kvásek a vodu, jen občas trochu brambor. Ale také se dá udělat ve velmi bohaté verzi se smetanou, houbami a vajíčky.

Je to vydatná polévka, která v sobě obsahuje rovnou i přílohu a je doporučována jako krkonošský životabudič, nebo „vyprošťovák“.

Brambory, houby a další krkonošské speciality

V Krkonoších a Podkrkonoší se můžete inspirovat, pokud hledáte levné a chutné recepty. Naznačují to i jejich názvy, třeba chudí rytíři.

Ze surovin se využívají právě ty nejlevnější a ty, které i v tomto nehostinném kraji bylo možné vypěstovat nebo sehnat. Šlo tedy hlavně o brambory, zelí, houby, bylinky (lebeda, kopřivy, majoránka) a také med.

A aby si horalové život osladili, připravovali si borůvkové knedlíky, protože borůvek rostlo na horách dostatek.

Brambory můžete ochutnat v mnoha podobách: sejkory (obdoba bramboráků), bramboračka, brambory na loupačku, bramborové vdolky se sýrem nebo muzikanti (pečené bramborové placičky se zelím nebo nasladko).

Starý chleba se využil na oukrop (suchý chléb s česnekem zalitý vařící vodou).

Další pokrm, který určitě znáte aspoň podle názvu, je kulajda - houbová smetanová polévka s bramborem.

Některé pokrmy mají poetické názvy: chudí rytíři, bramborová nevěsta, klouzáky, grenadýrmarš, drškovačka nebo moumelich.

Kyselo z kvásku, brambor a vajec

Chlebový kvásek namočíme do 1 litru studené vody, promícháme a necháme přes noc. Někdy se nechává i více dní, pro výraznější chuť. Pokud nemáte čas, pořádně jej ve vodě rozmíchejte, aby netvořil hrudky -a můžete jej použít hned.

Houby a kmín namočíme, brambory uvaříme ve slupce, pak pokrájíme. Houby ve vodě, ve které byly namočené, dáme do 2 litrů vody a přivedeme k varu.

Pak k nim přilejeme kvásek a dobře rozmícháme. Pomalu vaříme 15 minut.

Na másle nebo sádle usmažíme cibulku, odložíme stranou, na zbylém tuku usmažíme vajíčka. Polévka by měla být hustá, podobná kaši. Podává se s bramborami na loupačku.

Láďa Hruška se vrátil po zimní pauze s novými díly Vychytávek. V prvním letošním pokračováni ukázaljak připravit pivní štrůdl a taky kváskovou polévku, která nechyběla v kuchařkách našich babiček.

Postup přípravy receptu: Kvásek namočíme a rozkvedláme. Brambory nakrájíme na kostičky, dáme vařit s kořením. Po uvaření vodu necedíme, vyndáme pouze koření. Na pánvi osmahneme cibulku, přidáme vejce, osolíme a uděláme řidší smaženici. Do brambor přidáme kvásek a naposledy přidáme smaženici. Dochutíme ještě dle potřeby a krátce povaříme.

Další podoby kvašených polévek

Schur je kyselo ze slezských hor. Ano, kdo zná polský žurek, tak ho v schuru slyší správně.

Smíchejte mouku s vodou a prolisujte do ní česnek. Nechte 2 - 3 dny stát, dokud mouka neprokvasí a nezačne se oddělovat od vody.

Pak vezměte uzené maso, nakrájejte ho na kostičky, dejte do hrnce, zalijte kváskem, opepřete a vařte do měkka, alespoň 30 minut. Pokud by polévka moc houstla, přilijte ještě vodu.

Mezi tím vedle uvařte doměkka brambory, vysmažte slaninu a v jejím výpeku opečte cibuli. K opečené slanině a cibuli pak přidejte uvařené brambory, rozšťouchejte je a ještě chviličku opékejte. Na dno hluboké misky dejte porci šťouchaných brambor se slaninou a cibulí a zalijte horkou polévkou. Kdo by měl velký hlad, tak tam ještě naseká na kostičky vejce na tvrdo.

Lemkové jsou rusínské etnikum, které žilo (a místy ještě žije) v horských oblastech bývalé Haliče - tedy v kopcích východních Beskyd a Zakarpatí. Většina z nich se hlásí k ortodoxnímu křesťanství, zejména do řeckokatolických církví. Nyní žijí na území Slovenska, Polska a Ukrajiny.

Lemkové vaří polévku podobnou kyselu, ale používají kvásek z ovesných otrub - stejně jako Skoti.

Svařte vodu s několika kuličkami nového koření, pepřem a bobkovým listem. Nechte vychladnout na teplotu lidského těla, přidejte ovesné vločky či otruby a na plátky nakrájený česnek a cibuli.

Sušené koření je před kvašením potřeba svařit, protože na něm často sídlí spory plísní. Převařením je zabijete a nebudou kontaminovat kvásek.

Ovšem pokud byste vroucím lákem zalili ty vločky, na kterých sedí něco zárodečných kultur mléčného kvašení, zabili byste i tyto žádoucí mikroby.

Pro urychlení procesu můžete přidat lžíci chlebového kvásku, lák z kyselého zelí či syrovátku. Nalijte do uzavíratelné sklenice a nechte fermentovat 2 - 3 dny.

Nebude to moc bublat, ale měla by vám vzniknout hezky vonící, nakyslá tekutina. Oves bude usazený u dna.

Před použitím promíchejte, osolte, přelijte do hrnce a svařte, dokud vám nevznikne hustá polévka - zhruba 20- 30 minut.

Na dno talíře dejte nakrájenou bramboru, zalijte horkou polévkou, posypejte smaženou cibulkou a pokapejte máslem, na kterém se cibulka smažila.

Vegani použijí lněný olej a pořád to bude autentické.

Jen teda tu cibulku smažte na slunečnicovém, lněný olej, zejména ten za studena lisovaný, má příliš nízký kouřový bod (107 °C) a přepálili byste ho.

Tak co uvaříte - klasické kyselo? Nebo dáte zkvasit oves?

tags: #kvaskova #polevka #ladi #hrusky