Královéhradecký kraj: přírodní podmínky, obyvatelstvo, historie a doprava

Královéhradecký kraj leží v severovýchodní části Čech. Na severu a severovýchodě se rozkládají pohoří Krkonoše a Orlické hory, které na jihu a jihozápadě přecházejí do úrodné Polabské nížiny.

Region spojuje horskou krajinu, rozsáhlá chráněná území, úrodnou zemědělskou oblast, významná města, průmyslové podniky i řadu turistických cílů. Královéhradecký kraj lze charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový s bohatě rozvinutým cestovním ruchem.

Poloha a geografické členění kraje

Hranici kraje tvoří z více než jedné třetiny státní hranice s Polskem v délce asi 208 km. Posledním sousedem je kraj Středočeský.

Obě pohoří od sebe odděluje Broumovský výběžek, geologicky i horopisně pestrý, který byl kdysi plochou pánví mezi dvěma pohořími a kde příroda vytvořila rozsáhlá skalní města.

Jsou to Teplické a Adršpašské skály, Broumovské stěny, Křížový vrch a Ostaš. Významnou část území tvoří krkonošské a orlické podhůří.

Reliéf, vodstvo a nadmořská výška

Nejvyšším vrcholem kraje je Sněžka (1 603 m n. m.) v Krkonoších, která je zároveň nejvyšší horou České republiky. Nejníže položeným bodem je hladina Cidliny na území okresu Hradec Králové v nadmořské výšce 202 m.

Hlavními vodními toky jsou Labe a jeho přítoky Orlice a Metuje. Téměř celé území kraje náleží do povodí Labe, jen okrajová část Broumovského výběžku k povodí Odry.

Tato oblast patří mezi nejvydatnější a nejkvalitnější zásobárny pitné vody v České republice.

Rozloha a využití území

Rozlohou 4 759 km2 zaujímá Královéhradecký kraj šest procent rozlohy České republiky a řadí se na 9. místo v pořadí krajů.

Je pátým krajem s nejvyšším podílem zemědělské půdy i orné, podíl lesních pozemků je 8. nejvyšší.

K 31. 12. 2020 představovala zemědělská půda 58 % celkové rozlohy kraje, podíl orné půdy činil 39 % a lesy pokrývaly území z 31 %.

Rozlohou je největší okres Trutnov, který tvoří téměř čtvrtinu rozlohy kraje, za ním následuje s více než pětinou okres Rychnov nad Kněžnou a zbytek území se rovnoměrně, zhruba po 18 %, dělí mezi tři zbývající okresy.

Chráněná území a příroda

Chráněná území tvořila v roce 2011 více než pětinu rozlohy kraje.

Na území se nachází Krkonošský národní park v okrese Trutnov (5,2 % rozlohy kraje), tři chráněné krajinné oblasti (14,9 % rozlohy kraje) a 137 maloplošných chráněných oblastí (1,9 % rozlohy kraje).

Mezi chráněné krajinné oblasti patří Broumovsko (okres Náchod), Český ráj (okres Jičín a území krajů Středočeského a Libereckého) a Orlické hory (okres Rychnov nad Kněžnou a území kraje Pardubického).

Přírodní rozmanitost kraje vychází z kontrastu vysokých horských oblastí, podhůří, skalních měst, lesů, vodních toků a úrodné Polabské nížiny.

Správní členění

Území kraje je po provedené reformě státní správy od 1. 1. 2000 tvořeno pěti okresy - Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov.

K 1. 1. 2007 došlo ke změně hranic okresů Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou o tři obce. Obce Jílovice, Ledce a Vysoký Újezd přešly z okresu Rychnov nad Kněžnou do okresu Hradec Králové a došlo tak ke sladění hranic správních obvodů obcí s rozšířenou působností s hranicemi území okresů.

V Královéhradeckém kraji bylo k 1. 1. 2003 zřízeno 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 35 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem.

Pověřené obecní úřady spravují obce v území, které je skladebné do okresů i do správních obvodů obcí s rozšířenou působností.

Obyvatelstvo a města

K 30. 9. 2021 měl Královéhradecký kraj celkem 548 038 obyvatel, což je 5,1 % celkového počtu obyvatel České republiky.

Nejlidnatějším okresem je okres Hradec Králové s 164 435 osobami. Naopak populačně nejmenší s 79 333 obyvateli je okres Rychnov nad Kněžnou.

Hustotou 115 obyvatel na km2 nedosahuje kraj celorepublikového průměru 135 osob.

Na území kraje je celkem 448 obcí, z nichž k 1. 1. 2021 mělo 48 statut města a 12 statut městyse. Podíl městského obyvatelstva dosáhl celkem 66 %.

Hlavním centrem kraje je statutární město Hradec Králové s 92 683 obyvateli, druhým největším městem s 29 958 obyvateli je město Trutnov.

Nejméně urbanizován je okres Jičín, kde žije i nejvíce obyvatel v obcích do 500 obyvatel (více než pětina).

Věková struktura

Královéhradecký kraj měl k 31. 12. 2017 stále nejnižší podíl obyvatel ve věku 15-64 let ze všech krajů (62,4 %) a druhý nejvyšší podíl obyvatel ve věku nad 65 let (22 %).

Průměrný věk 43,4 roků je rovněž nad republikovým průměrem a byl nejvyšší mezi kraji. Nejnižší byl v porovnání s krajským průměrem v okrese Rychnov nad Kněžnou.

Vývoj počtu obyvatel v roce 2021

Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2021 a navazující bilance obyvatel měl Královéhradecký kraj k 31. 12. 2021 celkem 542 480 obyvatel, z toho 274 834 žen, tj. 50,7 %.

Počet obyvatel v kraji v průběhu roku 2021 klesl o 1 622 osob. Počet zemřelých, přirozený i celkový úbytek obyvatel byl v celém sledovaném období 1990 až 2021 nejvyšší.

Přirozenou měnou v kraji ubylo 2 131 obyvatel, více zemřelých než narozených měly všechny okresy kraje. Důsledkem stěhování se počet obyvatel zvýšil o 509 osob.

Záporné migrační saldo měl pouze okres Trutnov, v ostatních krajích byl zaznamenán přírůstek obyvatel stěhováním.

Ke konci roku 2021 v kraji celkově ubylo obyvatel, celkový úbytek činil 1 622 osob, celkový pokles obyvatel byl zaznamenán i v roce 2020 (úbytek 844 osob).

V roce 2020 činil přirozený úbytek 1 168 osob. Přirozený úbytek obyvatel byl zaznamenán ve všech pěti okresech kraje.

Přírůstek obyvatel v důsledku stěhování byl zaznamenán ve všech okresech kraje s výjimkou okresu Trutnov, kde se počet obyvatel stěhováním snížil o 86 osob, tj. o 0,7 ‰.

Absolutně i relativně se počet obyvatel důsledkem stěhování nejvíce zvýšil v okrese Hradec Králové (přírůstek 344 obyvatel, tj. 2,1 ‰).

Narození a úmrtí

V průběhu roku 2021 se v Královéhradeckém kraji živě narodilo 5 537 dětí, tj. 10,2 dětí na 1 000 obyvatel středního stavu (2 882 chlapců a 2 655 dívek).

V porovnání s rokem 2020 to bylo o 11 dětí více, tj. o 0,2 %. V manželství se narodilo 2 662 dětí, tj. 48,1 %.

Nejvíce dětí (2 545, tj. 46,0 %) se narodilo jako prvorozených, 2 176 dětí (tj. 39,3 %) se narodilo jako druhých v pořadí, zbývajících 816 dětí (tj. 14,7 %) se narodilo jako třetí a další sourozenec.

Nejvíce dětí se narodilo v absolutním i relativním vyjádření v okrese Hradec Králové (1 809 dětí, tj. 11,2 ‰).

V kraji zemřelo během roku 2021 celkem 7 668 obyvatel, tj. 14,1 osob na 1 000 obyvatel středního stavu.

Počet zemřelých byl v celém sledovaném období (od roku 1990) nejvyšší. Proti roku 2020 se počet zemřelých zvýšil o 974 osob, tj. o 14,6 %.

Absolutně nejvíce obyvatel zemřelo v okrese Hradec Králové (2 103 osob), relativně v okrese Trutnov (15,8 ‰).

Sňatky a rozvody

V roce 2021 bylo v kraji uzavřeno 2 272 sňatků, což bylo meziročně o 44 sňatků více, tj. o 2 %.

V relativním vyjádření bylo uzavřeno 4,2 sňatků na 1 000 obyvatel středního stavu.

Z hlediska meziokresního srovnání bylo absolutně nejvíce sňatků uzavřeno v okrese Hradec Králové (688 sňatků), relativně v okrese Rychnov nad Kněžnou (4,5 ‰).

Ve sledovaném období bylo v kraji 1 068 manželství ukončeno rozvodem, v porovnání s rokem 2020 to bylo o 56 rozvodů méně, tj. o 5,0 %.

Na 1 000 obyvatel středního stavu byla v kraji rozvedena 2,0 manželství. Nejvíce manželství bylo rozvedeno v absolutním vyjádření v okrese Hradec Králové (305 rozvodů) v relativním vyjádření v okrese Rychnov nad Kněžnou (2,3 ‰).

Stěhování

Z kraje se v průběhu roku 2021 vystěhovalo celkem 5 293 obyvatel, z toho 4 494 do ostatních krajů ČR a 799 do ciziny.

Do ciziny se stěhovalo více mužů než žen (67,0 %).

Do kraje se přistěhovalo 5 802 obyvatel, z toho 3 904 z jiných krajů ČR a 1 898 obyvatel z ciziny.

Podíl přistěhovalých mužů z ciziny byl opět vyšší než podíl přistěhovalých žen (muži 59,1 %).

Obyvatelstvo měst

S ročními výsledky jsou k dispozici i údaje o počtu obyvatel měst. Královéhradecký kraj měl na počátku i v závěru roku 2021 celkem 48 měst, v průběhu roku tak nevzniklo žádné další město.

Městské obyvatelstvo Královéhradeckého kraje tvořilo k 31. 12. 2021 téměř dvě třetiny obyvatel, což představuje 356 449 osob, tj. 65,7 % obyvatel kraje.

Krajské město Hradec Králové mělo k 31. 12. 2021 celkem 90 573 obyvatel, od počátku roku se počet obyvatel snížil o 452 osob.

Tento úbytek ovlivnila záporná přirozená měna obyvatel (úbytek 257 obyvatel), ale i záporné migrační saldo (úbytek 195 obyvatel).

Hranici 20 tisíc obyvatel překročilo v kraji kromě krajského města pouze město Trutnov (29 428 obyvatel).

Mezi 10 a 20 tisíci obyvateli měla na konci roku 2021 města Náchod, Jičín, Dvůr Králové nad Labem, Jaroměř, Vrchlabí a Rychnov nad Kněžnou.

Nejmenšími městy kraje z hlediska počtu obyvatel byly v roce 2021 Janské Lázně (655 obyvatel), Stárkov (645 obyvatel) a Pec pod Sněžkou (599 obyvatel).

V roce 2021 celkově ubylo obyvatelstvo ve 37 městech kraje, nejvíce v Hradci Králové (úbytek 452 obyvatel) a Trutnově (úbytek 226 obyvatel).

Celkový nejvyšší nárůst obyvatel byl v roce 2021 zaznamenán ve městech Nový Bydžov (114 obyvatel) a Kostelec nad Orlicí (64 obyvatel).

Důsledkem stěhování se snížil počet obyvatel ve 27 městech, nejvíce ubylo obyvatel ve městech Hradec Králové (195 obyvatel) a Dobruška (83 obyvatel).

Nejvyšší migrační přírůstek měla v roce 2021 města Nový Bydžov (135 obyvatel) a Kostelec nad Orlicí (90 obyvatel).

Ve 41 městech kraje více obyvatel zemřelo, než se narodilo.

Přirozenou měnou ubylo nejvíce obyvatel ve městech Hradec Králové (257 obyvatel), Trutnov (195 obyvatel) a Náchod (162 obyvatel).

Důsledkem přirozené měny se počet obyvatel nejvíce zvýšil ve městech Dobruška (15 obyvatel), Smiřice (7 obyvatel) a Kopidlno (5 obyvatel).

Hospodářství a zemědělství

Průmysl je soustředěn do velkých měst, intenzivní zemědělství do oblasti Polabí.

V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin (pšenice, ječmen), řepky a kukuřice, významná je též produkce cukrovky a pěstování ovoce (jablka, rybíz, višně) a zeleniny (mrkev, cibule).

V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat.

V průmyslu převažuje z odvětvového hlediska podle počtu zaměstnanců zpracovatelský průmysl, v jeho rámci pak výroba motorových vozidel, výroba elektrických zařízení a textilní výroba.

Cestovní ruch

Největší koncentrací cestovního ruchu v České republice se vyznačují Krkonoše.

V roce 2019, tedy před dopady pandemie, se v kraji v 1 074 statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo 1,4 milionu hostů, z toho přes 300 tisíc ze zahraničí, převážně z Německa, Polska a Slovenska.

Průměrná doba pobytu byla necelých pět dní.

Turistickou nabídku kraje tvoří horské oblasti Krkonoš a Orlických hor, skalní města Broumovského výběžku, chráněná území, historická města, lázeňská střediska i kulturní památky.

Přeshraniční spolupráce

Při hranicích s Polskem se rozvíjí mnoho forem přeshraniční spolupráce.

Jednou z nich je Euroregion Glacensis, který vznikl v roce 1995 jako jeden z euroregionů působících na polsko-českém příhraničním území.

Dopravní infrastruktura

Královéhradecký kraj patří mezi regiony s hustou silniční sítí, ale s nízkým podílem dálnic a rychlostních silnic.

Celkem se v kraji nachází více než 3 700 km silnic.

Silniční doprava

Hlavní dopravní osu Královéhradeckého kraje tvoří dálnice D11 Praha - Hradec Králové a na ni navazující silnice I/11 Hradec Králové - Týniště nad Orlicí - Kostelec nad Orlicí - Vamberk - Pardubický kraj.

Další páteřní komunikací v regionu je silnice I/35 vedoucí v ose Liberec - Hradec Králové - Olomouc, silnice I/14 v trase Liberec - Trutnov - Náchod - Pardubický kraj a silnice I/37 z Trutnova přes Jaroměř, Hradec Králové, směřující do Pardubického kraje.

Území Královéhradeckého kraje protínají dvě mezinárodní silnice E67 z Prahy do Helsinek (dálnice D11 a silnice I/33) a E442 z Karlových Varů do Žiliny (silnice I/35 a I/31).

V současnosti je plánovaná dostavba 36 km dálnice D35 (Plotiště nad Labem - Úlibice) a 40,8 km dálnice D11 (Jaroměř - státní hranice s Polskem).

Dálnice D11 je součástí evropské hlavní sítě TEN-T Core Network, která tvoří nejdůležitější transevropské tahy spojující nejvýznamnější evropské aglomerace a průmyslové oblasti.

Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát, majetkovým správcem Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD).

Základním předmětem činnosti organizace ŘSD je výkon vlastnických práv státu k nemovitostem tvořícím dálnice a silnice I. třídy, zabezpečení správy, údržby a oprav dálnic a silnic I. třídy a zabezpečení výstavby a modernizace dálnic a silnic I.

Regionální silniční síť Královéhradeckého kraje je převážně tvořena silnicemi II. a III. třídy, jejichž vlastníkem je Královéhradecký kraj.

Regionální silniční síť tvoří cca 3,3 tis. km silnic II. a III.

Celostátní sčítání dopravy je prováděné v pětiletých intervalech. Výsledky poskytují informace o ročních průměrných denních intenzitách vozidel (RPDI) za 24 hod.

Železniční doprava

Královehradecký kraj charakterizuje hustá železniční síť s větším podílem regionálních drah.

Zejména na severu regionu v podhůří Krkonoš a Orlických hor přetrvává významná sezónní doprava pro lyžaře a cyklisty.

Jih kraje protíná významná trať spojující Pardubický a Středočeský kraj, která slouží jako objízdná trasa prvního koridoru, a to v úseku Choceň - Týniště nad Orlicí - Hradec Králové a dále do Nymburka, Lysé nad Labem a ve směru do Prahy nebo po pravém břehu Labe do Ústí nad Labem, Děčína a dále do Německa.

Pro svůj význam je na tomto rameni připravována řada investičních akcí k realizaci zpravidla po roce 2025, a to mimo jiné ve spojení se zdvoukolejněním.

V současné době jsou na území kraje 3 rozestavěné stavby v sumární hodnotě 754 mil.

Kromě toho se připravuje k zahájení v dalších létech 23 významných investičních akcí v souhrnné hodnotě celkových investičních nákladů ve výši 63,01 mld. Kč.

Z těchto akcí lze jmenovat např. Zvýšení kapacity trati Týniště n. O. - Častolovice - Solnice, Revitalizace trati Chlumec nad Cidlinou - Trutnov, Modernizace trati Hradec Králové - Pardubice - Chrudim, zdvoukolejnění Opatovice n. L. - Hradec Králové, Modernizace traťového úseku Chlumec nad C. - Hradec Králové, Modernizace úseku Hradec Králové - Týniště n. O, Modernizace traťového úseku Týniště n. O.

V roce 2022 byly ukončeny stavby Výhybna Bartoušov a Nástupiště v žst.

V roce 2022 se za účelem zvyšování bezpečnosti rekonstruovalo 9 přejezdových zařízení.

V prvním pololetí roku 2023 došlo k dokončení 5 přejezdů, v druhé polovině roku se předpokládá investovat do zvýšení bezpečnosti 5 přejezdů.

Historický vývoj regionu

Jejich sídla se koncentrovala v povodí Labe a ostatních říčních toků.

Od 10. koncem 13. století zformován královéhradecký kraj.

O sto let později byl Hradec sídlem kastelánů, církevním správním centrem a jeden čas bylo Hradecko i knížecím údělem.

Dvůr Králové nad Labem, Trutnov, Nový Bydžov), která se na počátku 14. století stala věnnými městy českých královen.

jako správní celek existoval až do konce krajského zřízení v letech 1860 - 1862.

Období rozvoje měst a klášterů

Na hospodářském a kulturním vzestupu kraje v 16. století měla podíl rychle rostoucí poddanská města (Náchod, Rychnov n. a Trčků z Lípy.

Pro rozvoj kraje byl důležitý vznik řady klášterů, z nichž největší věhlas získal klášter v Broumově.

Krátké, ale významné bylo působení Albrechta z Valdštejna v Jičíně během třicetileté války.

Od 18. století se region postupně proměňoval také v hospodářské a výrobní oblasti.

V polovině 18. století se Josefova stal významným bodem regionu.

Na přelomu 18. a 19. století se Hradecko stalo po Praze druhým významným centrem českého národního obrození.

Rekatolizace a náboženské dědictví

stal význačným centrem protireformace.

V roce 1636 zde byla založena jesuitská kolej a v roce 1664 římskokatolické biskupství.

Přes završení rekatolizace udrželi v bývalém „husitském“ kraji tajní evangelíci po celé 18. století.

Hospodářství v raném novověku

Na hospodářském a kulturním vzestupu kraje v 16. století měla podíl rychle rostoucí poddanská města.

V kraji vznikaly manufaktury. Potštejnská plátenická manufaktura a Trutnovská obchodní společnost se prosadily i za hranicemi Čech.

Výrobu doplňovala těžba železných a dalších rud včetně stříbra v Krkonoších nebo sklářská výroba v Orlických horách.

Roku 1775 došlo k povstání, jehož kruté potlačení dodnes připomíná rčení „dopadl jak sedláci u Chlumce“.

Průmyslová revoluce a modernizace

Od poloviny 19. století celý doposud agrární profil Hradecka měnila průmyslová revoluce.

Vznikaly textilní a později i strojírenské továrny.

Již v roce 1857 proťala kraj jedna z nejstarších železničních tratí v Čechách.

Hradec Králové postupně rostl v průmyslové centrum a počátkem 20. století zahájil přestavbu v moderní město.

Realizací architektonických a urbanistických návrhů J. Gočára si Hradec Králové získal název „salón republiky“.

Proměny ve 20. století

Odsun německého obyvatelstva po roce 1945 znamenal násilný zásah do života a hospodářského rozvoje příhraničních oblastí.

Po roce 1948 neblaze poznamenala charakter celého kraje likvidace svobodného podnikání.

Současný proces decentralizace České republiky ovlivňuje další vývoj správního uspořádání i fungování regionu.

Demografické údaje a jejich vymezení

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice.

Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2021 jsou předběžné a navazují na výsledky sčítání obyvatel, domů a bytů k 26. 3. 2021.

Další statistické ukazatele z Královéhradeckého kraje najdete na www.czso.cz.

tags: #kralovehradecky #kraj #zitny