Kam našeho ozrale obědy: české pivo, hospody a jídlo, které k němu patří

Česká pivní kultura není jen o samotném nápoji. K dobrému pivu neodmyslitelně patří i skvělé jídlo, setkávání s přáteli, rodinný oběd, večer u piva a malé společenské rituály.

Od tradičních vesnických hospod přes regionální pivovary až po moderní minipivovary se české pivo spojuje s poctivým občerstvením, sousedskou atmosférou a společně stráveným časem.

České pivo jako součást společného času

Bakalář, vlajková loď Tradičního pivovaru v Rakovníku, představuje nový dlouhodobý marketingový koncept, který rozvíjí dosavadní claim značky Dobré pivo o nový rozměr Dobře strávený čas.

Nový koncept akcentuje myšlenku, že právě společně strávený čas dává vzniknout novým tradicím a malým společenským rituálům - pravidelné setkání s přáteli, rodinný oběd, večer u piva.

Kampaň reaguje na proměnu spotřebitelského chování, změny konzumačních návyků mladších generací i postupný přesun části pivní konzumace z hospod do domácího prostředí.

Výzkum ukázal, že lidé stále hledají příležitosti, jak trávit čas společně, i když se podoba těchto setkání proměňuje.

„U Bakaláře jsme hledali téma, které bude vycházet z identity značky, ale zároveň bude relevantní pro mladší generace. Jako silný průsečík se ukázal moderní přístup k tradicím.

„Kreativně jsme chtěli ukázat, že dobré pivo nemusí být spojené jen s klasickou hospodskou situací. Může být součástí nových rituálů, které si lidé sami zakládají - menších, osobnějších a přirozených.

Regionální pivovarnictví v centru Liberce

Náměstí před libereckou radnicí bude v sobotu 29. srpna od 12:00 do 22:00 hodin patřit oslavám regionálního pivovarnictví.

Tradiční akce letos představí jak velké regionální značky Svijany, Konrád a Rohozec, tak i řemeslné minipivovary.

Na čepech se objeví nabídka z pivovarů Volt, Kocour, Falkenštejn, Born, Hroch, Kousek piva, SQBRU, Muhu, Biskupický pivovar, Beranův pivovar a pivovar Kotouč.

Dosažení desátého ročníku je pro nás obrovský milník a závazek zároveň.

Když jsme s festivalem začínali, chtěli jsme vytvořit poctivou sousedskou slavnost, která propojí lokální pivovarnickou tradici s příjemnou atmosférou v samém srdci města.

To, že se z akce stala tradice, na kterou se lidé rádi vracejí, nás nesmírně těší.

K dobrému pivu neodmyslitelně patří i skvělé jídlo.

Pořadatelé proto připravili pestrou gastronomickou nabídku.

Hudební kulisu v průběhu dne zajistí kapely Trafo Rock, S.R.O., Přehmat, Lessyho Woheň a Waldovy Matušky.

Co si dát k pivu v české hospodě

Ve více než dvě stě let staré roubence ve vesničce u Dvora Králové nad Labem čepuje svérázný výčepní dvanáctku Krakonoše za 27 korun.

Roznáší tlačenku, utopence, gothaj s cibulí, smažený sýr.

Ceny lidové, prostředí stylové.

Hostinec U Šulců v Záboří s číslem popisným 1 není obyčejnou vesnickou hospodou.

Pro cyklisty je to kultovní místo.

„Je to naše svatyně,“ říká Lukáš Malý, jeden z mužů, který tam pravidelně vyráží na kole.

Nejčastějšími návštěvníky jsou právě cyklisté.

Na čepu má Krakonoše a Svijany.

Dvanáctka Krakonoše stojí 27 korun, jedenáctka Svijany 39 Kč.

Malé pivo Krakonoš prodávají v Záboří za dvacetikorunu, malého panáka medoviny či zelené za 16 Kč, velkého za 35 Kč.

Hamplova klobása přijde na 46 Kč, tlačenka nebo gothaj s cibulí na 34 Kč.

Hranolky stojí 38 Kč, pikantní zábořský utopenec 48 Kč, smažený sýr se zeleninou oblohou 92 Kč, masová směs 98 Kč.

„Velkou výhodou je, že nemusím platit nájem. Hospoda je naše. To je jeden z důvodů, proč ceny držíme takto,“ objasňuje Šulc.

„Těší nás, že se lidé k nám vrací a jezdí hodně cyklistů. Ukáže doba, jak dlouho takové ceny udržíme, když všechno tolik v poslední době zdražilo.

Silver Cup: cyklistický závod zakončený hospodskou disciplínou

V sobotu 29. srpna jich bude ve vesničce s třicítkou stálých obyvatel ještě více než obvykle.

Konat se tam bude 8. Při nevšedním závodu vyráží peloton z náměstí T. G. Masaryka ve Dvoře Králové nad Labem do Záboří.

V Hostinci U Šulců pokračuje akce druhou disciplínou.

Muži musí vypít pět piv, ženy tři.

Kdo zvládne neobvyklý dvojboj nejrychleji, vyhrává.

Pořadatelem je spolek Cool Dvůr.

„Jsme nadšení, jakým způsobem se akce každým rokem posouvá,“ těší jednoho ze zakladatelů a šéfa závodu Petra Bořka.

Loni startovalo na Silver Cupu 80 účastníků, ceny dodalo 37 sponzorů.

Letošní novinkou je 3D model kultovní hospody v Záboří.

Vyrobili ho GeoDronaři ze Dvora Králové nad Labem.

„Máme to v Záboří rádi, jezdíme sem často na kolech,“ vysvětluje Lukáš Malý, pravidelný účastník Silver Cupu.

Hostinec U Šulců jako digitální model

GeoDronaři v loňském roce vytvořili model kostela sv.

Malý nejprve nasnímal objekt z dronu.

„Naším cílem bylo převést skutečný Hostinec U Šulců do digitální podoby. Použili jsme k tomu naši oblíbenou metodu fotogrammetrii.

Objekt jsem důkladně nasnímal z různých úhlů tak, abychom získali dostatečné množství překrývajících se fotografií.

Výsledkem tak není model vytvořený od oka v grafickém programu, ale digitální podoba vycházející přímo ze skutečné stavby.

„Model vytvořený fotogrammetrií je primárně určený pro zobrazení skutečného objektu a není automaticky vhodný pro 3D tisk.

Bylo proto potřeba data upravit, odstranit nepotřebné části a připravit geometrii tak, aby bylo možné celý objekt skutečně vytisknout.

Povedená miniatura udělala radost legendárnímu provozovateli Milanu Šulcovi.

Která vesnická hospoda něco takového má?

Tradice hospody U Šulců

„Je mi 68, hospodu jsem koupil v roce 1990.

Začínal jsem tady s tatínkem, který v roce 1971 převzal hospodu ještě pod Jednotou.

Od něj jsem se učil.

Teď už jsem důchodce a provoz předávám synovi.

Mít hospodu je podle něj řehole.

„Je to práce od rána do večera.

Není to 8 hodin a nashledanou.

Musíte k tomu mít vztah.

Důležitá je také vstřícnost k hostům, to doporučuji mladým.

U Šulců jsou nezvykle zavírací dny v úterý a čtvrtek.

„Je to tak zažité několik let.

Lidé se diví, ale my říkáme, že úterý a čtvrtek nejsou úřední dny, tak je zavřeno.

Velké pivní slavnosti v Žatci

Na žateckou Dočesnou, největší slavnosti chmele a piva v Evropské unii, dorazí letos rekordních 60 pivovarů.

Počet vyrovná úspěšný ročník z roku 2018.

Návštěvníci mohou v prvním zářijovém víkendu ochutnat piva velkých i malých výrobců a zapojit se do soutěže o titul Pivovar Dočesné 2026.

Na žateckou Dočesnou, která proběhne první víkend v září, dorazí rekordní počet pivovarů.

Celkem by jich na centrálním náměstí Svobody a náměstí Prokopa Velkého a v okolních ulicích mělo být přesně 60.

Letošní městské slavnosti tak vyrovnají rekordní rok 2018, kdy bylo přihlášeno stejné množství pivovarů.

Návštěvníci budou moci ve stáncích ochutnat z nabídky velkých i menších pivovarů, chybět nebude soutěž o titul Pivovar Dočesné 2026, do které se může zapojit každý dospělý.

Největší slavnosti chmele a piva v Evropské unii s nejdelší tradicí v ČR, jak žateckou Dočesnou prezentují pořadatelé, se chystají na pátek 4. a sobotu 5. září.

Letos se koná 69. ročník.

Program proběhne v centru Žatce na několika scénách.

Na hlavním pódiu před radnicí na náměstí Svobody vystoupí například Richard Müller, Kateřina Marie Tichá, Slza, Kreyson a Láďa Křížek, Wohnout a Horkýže Slíže.

Budějovický Budvar a regionální význam pivovarů

Jihočeský hejtman a lídr politického hnutí Naše Česko Martin Kuba se stal členem dozorčí rady národního podniku Budějovický Budvar.

Do funkce ho jmenoval ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).

Vyplývá to z informací ve Sbírce listin.

Kuba řekl Deníku N, že jeho nominace souvisí s hejtmanským postem.

Kuba, který své politické hnutí založil po loňském odchodu z opoziční ODS, je členem dozorčí rady Budvaru od 19. srpna.

Kuba připustil, že o své nominaci jednal přímo se Šebestyánem.

„Nominace byla spojena s tím, že jde o státní podnik na území Jihočeského kraje.

Podnik stojí před zásadní investicí třeba do rozšíření návštěvnického centra,“ řekl Deníku N jihočeský hejtman.

Dozorčí radu nyní opustil bývalý volební manažer ODS Jan Kočí nebo jihočeský člen TOP 09 Miroslav Nosek.

Budějovický Budvar loni uvařil 1,945 milionu hektolitrů piva, což je rekordní množství, meziročně jde o jednoprocentní zvýšení.

Produkce národního podniku rostla třetím rokem po sobě, víc než 70 procent z ní mířilo do zahraničí.

Jak se pivo stalo „tekutým chlebem“

Pravěké pivo se pilo rákosovým brčkem a bylo vlastně výživnou potravinou, protože dodávalo životně důležité kalorie i živiny.

Kdybychom dnešní čirý, hořký ležák postavili na stůl člověku z mladší doby kamenné, nejspíš by ho nepoznal.

Pro tyto lidi totiž pivo nebylo průsvitným nápojem k uhašení žízně.

Technologie výroby piva vznikala postupně během několika tisíc let.

Na jejím začátku pravěcí lidé sbírali divoce rostoucí obilí, které skladovali na horší časy.

Občas se stalo, že jim navlhlo a začalo klíčit.

Když naklíčené zrno ochutnali, zjistili, že je sladší.

Klíčení totiž aktivovalo enzymy, které rozložily těžko stravitelný škrob na sladké cukry.

Lidé tuto náhodu časem pochopili a začali ji vylepšovat.

Z rozdrceného naklíčeného zrna si začali záměrně připravovat teplé obilné kaše, protože byly chutnější a pro žaludek mnohem lépe stravitelné.

Zahříváním kaše nevědomky uvolnili veškeré cukry ze sladu do vody.

Tuto tekutinu lidé dál vařili, protože ji chtěli zahustit a nejspíš i ochutit divokými bylinami.

Pak ji nechávali chladnout v otevřených nádobách.

Do vychladlé tekutiny se mohly dostat kvasinky, které žily na stéblech divokého obilí i na stěnách jeskyní.

Ve vychladlé tekutině okamžitě spustily bouřlivou fermentaci.

Během ní přeměnily sladké cukry na alkohol a oxid uhličitý - a vyrobily pivo.

Kvasinky, fermentace a vývoj pivovarnictví

Samotný příběh pivovarských kvasinek (Saccharomyces cerevisiae) je fascinující.

Pro vědce jsou živoucí fosilií, jejíž rodokmen sahá hluboko do pravěku.

Genetický výzkum odhalil, že genom moderních pivovarských kvasnic je ve skutečnosti kombinací (hybridem) dvou zcela odlišných rodových linií kvasinek.

Tento unikátní odolný hybrid se následně šířil s lidskou migrací a předáváním technologií z Blízkého východu do Evropy.

Pravěcí sládci nevědomky prováděli přirozený výběr- opakovaně používali stejné nádoby a nástroje, v nichž se kvasinky usazovaly.

Vědci dlouho řešili, proč si domestikované kvasinky udržely svou jedinečnost.

Ukázalo se, že mají speciální genom fungující jako biologický zámek, který jim brání křížit se s divokými příbuznými.

Přechod lovců a sběračů k zemědělství nebyl jen příběhem pokroku.

V takovém světě mělo kvašené pivo jasnou výhodu: byla to výživná tekutina bohatá na kalorie, sacharidy a kvasinky plné vitamínů.

A byla mnohem zdravější než voda, kterou v pravěku často společně využívali lidé i zvířata.

Archeologické nálezy dokládají, že pivo se u nás pije už tisíce let.

První známý nález pochází z eneolitu (doby měděné) - z Dřevčic u Brandýsa nad Labem.

Tam se našlo dvanáct menších džbánků a jedna velká společná zásobní nádoba stejného tvaru.

Všechny džbánky měly nápadně vysoko vytažené ucho.

Složení setu z Dřevčic odpovídá kolektivnímu pití pravěkého piva: jedna velká várka, více džbánků, společné nabírání.

O několik století později, s kulturou se šňůrovou keramikou, se v hrobech častěji objevují větší nádoby (amfory), které mohly souviset se zásobou jídla a pití pro pohřební rituál.

Některé mívají objem kolem 10-15 litrů, což se někdy interpretuje jako velikost odpovídající domácí várce.

V samotném závěru doby kamenné u kultury zvoncovitých pohárů se pak na scéně objevuje přísný genderový kód.

Muži dostávali do hrobů nádoby, které zdobily plastické „kníry“, zatímco nádoby pro ženy byly dekorovány motivy připomínajícími „bradavky“.

Obliba piva v Evropě není náhodná - Evropané mají za sebou přes 10 000 let metabolického tréninku.

Naše těla se v průběhu tisíciletí naučila alkohol efektivně odbourávat, což nás geneticky odlišuje od populací, které neměly tradici výroby fermentovaných nápojů.

Pravěký tekutý chléb byl odjakživa symbolem komunity, spolupráce a vzájemné solidarity.

Neobsahovalo přírodní konzervant chmel a vařilo se v otevřených nádobách, proto velmi rychle kyslo.

Celá várka se dala zachránit jediným způsobem: vypít ji rychle, což šlo jen v kolektivu.

Moderní kontrola pivovarských kvasinek

Vezměte půllitrové láhve a postavte je hned vedle sebe v řadě od Prahy přes Brno do Olomouce.

To je 3,9 milionu půllitrů.

Právě tolik piva se každý rok v Česku vylije kvůli špatnému kvasničnému hospodářství.

„Je toho opravdu hodně,“ popisuje Ondřej Sháněl.

Když profesí částicový optik působící v oboru elektronové mikroskopie před lety začínal s domácím vařením piva, nečekal, že ho to dovede až k vlastní firmě.

Impuls přišel během stáže, na kterou dnes dvaačtyřicetiletý Sháněl zamířil do pivovaru v USA.

Tehdy si uvědomil, že to jde dělat jinak.

„I menší pivovary tam měly skvěle nastavené procesy a velmi detailně sledovaly kvalitu fermentace.

Každá úspora, každé procento výtěžnosti se řešilo velmi přesně,“ vzpomíná Sháněl.

Praxe v Česku podle něj sice navazuje na silnou pivovarnickou tradici, ale často spoléhá jen na zkušenosti a odhad.

„V zahraničí se víc měří, vyhodnocuje a optimalizuje.

Podle Sháněla přitom problém často nezačíná u technologie nebo receptury, ale přímo u kvasinek.

Mají totiž zásadní vliv na průběh fermentace, výsledný chuťový profil i stabilitu produktu.

Pokud nejsou v dobré kondici nebo se jejich stav neodhalí včas, může pivovar přijít o celou várku, čas, suroviny i obchodní příležitosti.

„Když se něco pokazí, není to jen o ztraceném pivu.

Pivovar ztratí produkt, který měl dodat zákazníkovi.

Z této zkušenosti vznikl YeastMaster, tedy nástroj pomáhající pivovarům rychle vyhodnotit koncentraci a vitalitu kvasinek, a tím lépe rozhodovat o dalším procesu kvašení.

Řešení je přitom dostupné i menším pivovarům, nevyžaduje totiž vlastní laboratoř ani složitou obsluhu, sládkům ale poskytuje potřebná přesnější data.

Sládek během vaření vezme vzorek piva, využije speciální barvivo, které zabarví jen mrtvé, nikoliv živé kvasinky, a dá ho pod mikroskop, kde udělá pár fotek.

Nové pivní rituály doma i v hospodě

Produktově se kampaň soustředí především na plechovkové varianty Rakovnický ležák za studena chmelený a Nealko za studena chmelené.

Právě plechovka a domácí prostředí hrají významnou roli i ve videospotu, který značku poprvé výrazněji ukazuje v kontextu domácí konzumace.

Kampaň běží primárně v online prostředí.

Pracuje s brandovým videospotem, statickými formáty a navazujícím obsahem pro sociální sítě.

Poprvé značka zapojuje influencery, konkrétně Vojtu Kantu, Filipa Prokopa, Petra Říbala a Ester Kabelovou.

Kampaň běží od května do října.

Celkový rozpočet činí kolem 1,4 milionu Kč a zahrnuje kreativní koncept, produkci brand spotu, mediální podporu, influencer spolupráce a PR.

Nový koncept má být začátkem dlouhodobější změny komunikace značky.

Téma zakládání nových tradic, společenských rituálů a dobře stráveného času bude Bakalář rozvíjet v následujících letech.

tags: #kamos #naseho #ozrale #obedy