Jídelníček na snížení cukru a tuku v játrech

Játra jsou taková malá chemická továrna. Odehrávají se v nich metabolické procesy a proto jsou pro náš život nepostradatelná. Život bez funkcí, které játra zastanou, není možný.

Játra jsou jedním z nejvíce zatěžovaných orgánů v lidském těle. Každý den zpracovávají živiny, odbourávají škodlivé látky, podílejí se na metabolismu tuků i cukrů a hrají klíčovou roli v detoxikaci organismu.

Jakou úlohu mají játra v metabolismu cukrů a tuků

• Čisticí funkce: filtrují z krve škodlivé, odpadové a cizorodé látky. Čistí krev nejen od produktů vlastního metabolismu těla ale také od léků.
• Tvorba žluče: věděli jste, že žluč se ve žlučníku pouze uchovává a ve skutečnosti se tvoří v játrech?
• Produkce enzymů: v játrech vznikají látky, které ovlivňují procesy v celém lidském těle.
• Skladování energie a dalších látek: játra uchovávají komplexní cukr (glykogen) a tuky na dobu, kdy je tělo bude potřebovat pro svou práci.
• Látková proměna, neboli metabolismus: játra regulují metabolismus cukrů, tuků, vitamínů a minerálů.

Dokáží bílkoviny a sacharidy proměnit na tuky a vytvořit transportní látky, které je následně přenesou to tukových buněk.

Játra plní v těle celou řadu důležitých funkcí, což z nich činí velmi důležitý orgán. Udává se, že nejméně 22 jejich funkcí je pro náš život zcela nezbytných. Zdaleka se tedy nejedná pouze o jejich detoxikační úlohu, jak se mnozí domnívají.

Co znamená ztučnění jater

Nealkoholové ztukovatění jater (NAFLD) je nemoc, při které se hromadí tuk na játrech bez nadměrné konzumace alkoholu.

Možná jste o této nemoci jater slyšeli jako o jednoduché steatóze jater nebo difuzní jaterní lézy, která se s rozvojem cukrovky II. typu a obezity v populaci dostává čím dál tím více do popředí.

Odhaduje se, že až více než 25 % procent celosvětové populace trpí na nealkoholové ztukovatění jater.

Vzhledem ke stoupajícímu výskytu obezity se však do popředí dostává nealkoholová tuková choroba jater (NAFLD - non-alcoholic fatty liver disease).

NAFLD zahrnuje celé spektrum patologických stavů lišících se svou závažností. Nealkoholová tuková choroba jater se považuje za součást nebo dokonce přímou jaterní manifestaci metabolického syndromu.

Společným jmenovatelem metabolického syndromu a NAFLD je nepoměr mezi příjmem a výdejem energie, což vede k nadměrnému ukládání tuku nejen v tukové tkáni, ale i orgánech, které nejsou primárně určeny ke skladování tukových zásob.

Těmito orgány jsou nejen játra, ale i svaly nebo pankreas.

U osob s BMI vyšším než 40 kg/m2 se NAFLD vyskytuje u více než 90 % z nich, v případě diabetu 2.

Stadia poškození jater

Prvním stupněm NAFLD je jaterní steatóza. Jaterní steatóza znamená lidově řečeno ztučnění jater, odborněji podáno se jedná o ukládání tuku v jaterních buňkách.

Funkce jater je v této fázi normální, pouze je snížena odolnost jater proti jinému poškození.

Dalším stupněm postižení je přechod z poměrně nezávažné nealkoholové steatózy do stadia nealkoholové steatohepatitidy (NASH - non-alcoholic steatohepatitis), která může dále přejít do závažné steatofibrózy (to již dochází k přeměně tkáně ve vazivo a je přítomen i zánět).

Od steatofibrózy je pak jen krůček k jaterní cirhóze, popř. hepatocelulárnímu karcinomu.

1. Jaterní steatóza znamená ukládání tuku v jaterních buňkách.
2. Nealkoholová steatohepatitida představuje zánětlivé stadium.
3. Steatofibróza je spojena s přeměnou tkáně ve vazivo a přítomností zánětu.
4. Jaterní cirhóza a hepatocelulární karcinom patří mezi závažná pokročilá stadia.

Játra obalená tukem ztrácí schopnost se regenerovat a časem přechází nemoc do pokročilé steatózy jater, zánětlivého stádia (tuková steatohepatitida) a následně jaterní cirhózy.

Nebezpečí této nemoci spočívá především v tom, že projevy ztučnění jater nejsou bolestivé a potíže se začnou projevovat až při závažnějším poškození jater.

Proč se v játrech hromadí tuk

Hypotéz pro vznik a progresi NAFLD je několik, nicméně velmi zjednodušeně lze říct, že v podstatě postupně dojde k vyčerpání kapacity jater zpracovávat základní energetické substráty (cukry a mastné kyseliny).

To vede k akumulaci toxických lipidů, které zapříčiní stres hepatocytů a jejich následné poškození či nekrózu s rozvojem zánětlivých změn.

Poškozené jaterní buňky reagují uvolňováním mnoha látek (prozánětlivé cytokiny - TNF-α, IL-6, IL-1β atd.), jenž způsobují zánět v okolní tkáni a aktivují podpůrné jaterní buňky.

V důsledku této aktivace dochází k jejich přeměně na myofibroblasty, které jsou odpovědné za tvorbu vaziva a významně přispívají ke zhoršení zánětlivé reakce v jaterní tkáni.

Důvody, proč u některých osob dojde k přesmyku z poměrně nezávažného ztučnění jater do zánětlivé fibrózy, nejsou zcela jasné.

Co játra nejvíce zatěžuje

Dlouhodobé přetěžování - ať už nevhodnou stravou, alkoholem, stresem nebo některými léky - může jejich funkci postupně narušit.

Alkohol

Alkohol patří mezi nejznámější příčiny poškození jater. Pravidelná konzumace i menších dávek může vést k postupnému zhoršení jejich funkce.

Hladina, kolik alkoholu je pro játra již toxická, je u každého velice individuální.

Obecně se pokládá za nezávadný příjem u muže do 20 g čistého alkoholu denně a u ženy do 10 g čistého alkoholu denně.

Je to opravdu malé množství alkoholu, jen pro představu, ve 2 dcl 12 % vína se nachází 19 g alkoholu a ve 0,5 l 12° piva je 20 g alkoholu.

Jednou z věcí, které pomohou vašim játrům vrátit se zpět do formy, je vyhnout se konzumaci alkoholu a dodržovat jaterní dietu.

Nadváha, obezita a cukrovka

Nadměrný příjem kalorií a nedostatečné spalování způsobuje nadváhu a obezitu, která poškozuje i játra.

Nemoc, kdy se tuk ukládá v játrech se nazývá nealkoholové ztučnění jater a je to jedno z nejčastějších onemocnění jater.

Nealkoholová jaterní choroba se řadí do skupiny onemocnění přímo ovlivnitelných životním stylem.

Pokud trpíte cukrovkou II.

Léky, chemické látky a infekce

Dalším faktorem jsou některé léky, zejména při dlouhodobém nebo nevhodném užívání.

Léky, podobně jako jiné chemické látky považuje tělo za cizí a zbavuje se jich metabolizací v játrech.

Játra mohou být ohrožena i viry, které napadají výhradně jejich tkáň.

Játra mohou být poškozena infekcí (hepatitidy, mononukleóza), nádory (nejčastěji se jedná o tzv. hepatocelulární karcinom), chemickými látkami či plísněmi, léky (např. paracetamolem), alkoholem a také nesprávným životním stylem.

Základní principy jídelníčku

Běžné nealkoholové ztučnění jater má jednoduché řešení a tím je úprava životního stylu.

Základem podpory jater není krátkodobá „detoxikační kúra“, ale dlouhodobá změna návyků.

Pojem detox jater je velmi populární, ale často zavádějící. Játra mají vlastní detoxikační mechanismy, které fungují nepřetržitě.

Léčba nealkoholové jaterní choroby spočívá v podstatě v opatřeních, která jsou shodná s léčbou metabolického syndromu a obezity a vedou k poklesu tělesné hmotnosti.

Jde o dosažení a udržování energetické rovnováhy, v případě obezity navození negativní energetické bilance s cílem redukovat nadbytečné kilogramy, pestrost stravy, jistou pravidelnost a zajištění všech potřebných živin, vlákniny, vitaminů, minerálních látek i fytonutrientů.

Cesta k dosažení těchto cílů může být různá, záleží na individuálních potřebách a nastavení.

Někomu proto může vyhovovat intermitentní hladovění, jinému nízkosacharidová strava atp.

Postupné snížení hmotnosti

U lidí s nadváhou nebo obezitou může i mírné snížení hmotnosti vést ke zlepšení jaterních funkcí.

Již redukce hmotnosti o 7-10 % vede u pacientů s NASH k významnému zlepšení histologického nálezu, včetně ústupu fibrózy.

Pravidelná fyzická aktivita pomáhá zlepšit citlivost na inzulin a podporuje spalování tuků.

Prvním krokem by mělo být snížení nebo úplné vynechání alkoholu. Právě odstranění zátěže dává játrům prostor k regeneraci.

Omezení cukrů

Strava má na zdraví jater zásadní vliv. Ideální je zaměřit se na přirozené, méně zpracované potraviny.

Naopak nadměrný příjem cukru, slazených nápojů a průmyslově zpracovaných potravin může vést k jejich zatížení.

Indikována je redukční dieta s výrazným omezením cukrů, což je efektivní způsob, jak snížit obsah tuku v játrech.

Při jaterní dietě omezte příjem tuku, hlavně toho živočišného a jednoduchých cukrů.

Cílem je co nejméně zatížit zažívání a následně i játra, kde se tuky metabolizují.

Vhodná skladba tuků

Důležité je také věnovat pozornost skladbě tuků (přednost mají rostlinné oleje před nasycenými a ztuženými tuky, doporučován je zvýšený příjem tuků s vysokým zastoupením n-3 mastných kyselin, což jsou v praxi především tučné mořské ryby a olej z lněných semen), vynechání alkoholu a pravidelný pohyb.

Hojně používanou potravinou je olivový olej.

Potraviny vhodné pro jídelníček

Méně tučné zdroje bílkovin

Bílkoviny neboli proteiny zdaleka nejsou jen základním stavebním kamenem našeho těla, tedy svalů, orgánů, kůže, kostí, enzymů, hormonů a mnohého dalšího, ale jsou i jedním z klíčů ke stabilizaci hladin cukru v krvi, k dlouhodobému pocitu zasycení a k prevenci chutí na sladké.

Dostatek bílkovin by mělo obsahovat jak každé hlavní jídlo - snídaně, oběd a večeře, tak i případné svačiny.

Pokud je váš příjem bílkovin nízký, vystavujete se vyššímu riziku prudkého kolísání glykémií a rovněž ztráty svalové hmoty během hubnutí.

Jak už víme, shození ektopického tuku z jater, slinivky svalů je důležitým krokem na cestě ke snížení glykémií nalačno a mnohdy až k remisi cukrovky 2. typu či prediabetu.

Ale ztráta aktivní svalové hmoty zhoršuje inzulínovou rezistenci, a přispívá tak k obtížnější kompenzaci cukrovky.

Nedoporučujeme jíst méně než 1 g bílkovin na kg vaší váhy a den, avšak obvykle nejvíce přínosů mívá konzumace alespoň 1,5 g bílkovin na kg a den (u vysoké nadváhy počítáno na cílovou tělesnou hmotnost).

To znamená minimálně 20 až 30 g bílkovin na hlavní jídlo a 10 až 15 g bílkovin na svačinu … nebo i více.

Skvělou volbou, která zbytečně nenavýší váš kalorický příjem, jsou například kuřecí, krůtí a králičí maso, vepřový kýta, kotleta bez tukového krytí a panenka, hovězí kýta, nízký roštěnec a svíčková, játra a také vejce, tvaroh, řecký jogurt, cottage sýr, mozzarella, olomoucké tvarůžky a další méně tučné druhy sýrů.

Tyto na proteiny bohaté potraviny pomáhají zpomalit vstřebávání sacharidů, a tím tlumí prudké výkyvy hladin cukru v krvi.

Navíc vás velmi dobře zasytí a jsou plné důležitých živin, které vaše tělo potřebuje každá den - například železa, zinku, selenu, vitamínu B12 nebo cholinu.

Zelenina s nízkým obsahem sacharidů

Hlávkový, ledový či římský salát, lollo ross, little gem,špenát mangold a další druhy listové zeleniny, cukety, okurky, zelené fazolky, řapíkatý celer, brokolice, zelí, kapusta, kedlubny, ale i třeba květák nebo patizon patří mezi zeleninu, která má velmi nízký obsah sacharidů i glykemický index a naopak je poměrně bohatá na vlákninu.

Ačkoliv nás vláknina nezasytí na dlouho, svým objemem nás chrání před přejídáním.

Zelenina je navíc zdrojem mnoha důležitých mikroživin, jako jsou folát, hořčík, vitamín C a další antioxidanty.

Konzumace zelené zeleniny zvyšuje hladiny cukru v krvi jen nepatrně a navíc pomáhá brzdit i vzestup glykémií po potravinách bohatších na škroby a cukry.

Zelenina, zejména ta výše uvedená, je proto skvělou přílohou.

Cuketu a květák můžete použít i na zahušťování omáček a polévek místo mouky.

Luštěniny, ovoce a celozrnné obiloviny

Středomořská strava i DASH dieta se vyznačují vysokým příjmem zeleniny, ovoce a luštěnin, ryb a mořských plodů.

Nedílnou součástí jídelníčku jsou také mléčné výrobky, celozrnné obiloviny a v případě středomořské stravy umírněné pití vína.

Jídelníček pro ztučnelá játra vylučuje i nadýmavé potraviny, jako jsou čerstvé pečivo, luštěniny, zelí a cibule.

Rozdíl mezi těmito doporučeními vyplývá z odlišných cílů: luštěniny patří mezi součásti středomořské a DASH stravy, zatímco při jaterní dietě mohou být omezeny tehdy, pokud způsobují nadýmání nebo zhoršují trávení.

Ryby a mořské plody

Středomořská strava i DASH dieta se vyznačují vysokým příjmem zeleniny, ovoce a luštěnin, ryb a mořských plodů.

Doporučován je zvýšený příjem tuků s vysokým zastoupením n-3 mastných kyselin, což jsou v praxi především tučné mořské ryby a olej z lněných semen.

Jídelníček pro stabilnější hladinu cukru

Strava a cukrovka - udržet hladinu cukru v krvi v přijatelném rozmezí nemusí být věda - stačí pár chytrých úprav v stravování.

Dobrá kompenzace cukrovky není jen o lécích a nebo pohybu. Jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují glykémie, je to, co si dáváme na talíř.

Dobrou zprávou je, že ke stabilizaci hladin v cukru v krvi nepotřebujeme složité recepty, ani žádné exotické rádoby superpotraviny.

Často už máme ty správné suroviny doma ve spíži nebo lednici.

Jedním z praktických pravidel je zařadit zdroj bílkovin, zeleninu a přiměřenou porci sacharidové potraviny do hlavního jídla.

Pořadí potravin při jídle

Možná vás překvapí, že na hladiny krevního cukru po jídle má vliv nejen to, co sníte, ale i pořadí konzumace jednotlivých součástí pokrmu.

Jak už jste se dočetli v předcházejících odstavcích, glykémie pomáhají stabilizovat bílkoviny a vláknina - a to především tehdy, když suroviny na ně bohaté sníte mezi prvními.

A sacharidy si necháte až na závěr!

Jablečný ocet a kyselé složky

I malé množství kyselé složky v jídle může zpomalit vstřebávání sacharidů do krve.

Platí to zejména tehdy, pokud vypijete jablečný ocet, citrónovou šťávu nebo třeba šťávu z kysaného zelí rozmíchané v troše vody před jídlem, použije je k dochucení syrové či tepelně upravené zeleniny a nebo zkonzumujete kvašenou zeleninu z talíře hned na začátku jídla.

Nejde ale o žádný zázrak - spíš o drobný trik, jak mírně podpořit rovnoměrnější glykémii po jídle.

Kromě pomoci se stabilizací hladin v cukru mohou tyto kyselé složky podpořit i trávení bílkovin a tuků a zdravý mikrobiom.

Živý jablečný ocet, tedy nepasterizovaný a bez konzervantů, je dokonce přímým zdrojem probiotických baktérií a dalších prospěšných mikroorganizmů.

Kultura jablečného octa - “matka” má velmi podobnou skladbu jako kombucha.

V porovnání s ní ale vyniká téměř nulovým obsahem sacharidů, jablečný ocet je tak pro diabetiky mnohem vhodnější volbou.

Stravovací směry vhodné při NAFLD

Hledání optimální redukční diety v léčbě NASH je věnována značná pozornost odborníků.

Výsledky studií naznačují, že významný úbytek hmotnosti spojený se zlepšením jaterních funkcí i složek metabolického syndromu může přinést hypokalorická ketogenní dieta.

Jako velmi efektivní, a především dlouhodobě únosná, se jeví středomořská strava a DASH dieta.

Jídelníček sestavený podle zásad středomořské stravy je na první pohled bohatší a působí energeticky vydatně.

To je dáno zejména vysokým podílem zeleniny a pestrostí ve výběru potravin.

Z pohledu energetické vydatnosti je to trochu klam, tuzemský jídelníček má o 100 kJ více.

Hlavní rozdíl však spočívá v nutričním přínosu.

Přestože máme k dispozici dietní doporučení pro konkrétní neduhy - diabetickou dietu, redukční či dietu nízkocholesterolovou, základní postupy jsou totožné.

Vzorové složení dne

Dostatek bílkovin by mělo obsahovat jak každé hlavní jídlo - snídaně, oběd a večeře, tak i případné svačiny.

Zelenina, zejména ta výše uvedená, je proto skvělou přílohou.

Jednoduchý jídelníček může obsahovat kuřecí, krůtí nebo králičí maso, vejce, tvaroh, řecký jogurt, cottage sýr, méně tučné druhy sýrů, listovou zeleninu, cuketu, okurku, zelené fazolky, brokolici, květák, ryby, mořské plody, celozrnné obiloviny, ovoce a luštěniny podle individuální snášenlivosti.

Co dalšího podporuje regeneraci jater

Játra mají výbornou schopnost regenerovat se, buňky se dokáží rychle obnovit a dorůst.

Obnova jater je neustálý proces.

Při čištění krve od odpadových látek se buňky jater poškozují a následně se obnovují.

Játra dokáží dorůst do původní velikosti, třeba po transplantaci jater a to u dárce i u příjemce.

Regenerační schopnost jater je možná jen do určité míry.

Játra jsou unikátní tím, že se dokážou obnovovat i po poškození.

Pokud je poškození krátkodobé - například po období nevhodného stravování nebo vyšší konzumace alkoholu - mohou se játra vrátit do původního stavu.

Problém nastává ve chvíli, kdy je zátěž dlouhodobá.

O játrech je známo, že mají vysokou regenerační schopnost, takže kupříkladu poškození po akutním zánětu se může zcela zhojit.

K tomu je ale potřeba dostatečný příjem energie, bílkovin a vitaminů, především vitaminu B1, kyseliny listové, vitaminu B12 a vitaminu K a C.

Jde především o pravidelný aktivní pohyb, který pomůže spálit tuky, rozproudí krev a roztáhne cévy.

Úprava stravovacích a pohybových návyků tak přináší zlepšení nejen jaterních funkcí, ale celého spektra dalších závažných nemocí, jako je obezita, diabetes, dyslipidemie, hypertenze atd.

Bylinky a doplňky stravy

Při léčbě steatózy jater pomohou i esenciální fosfolipidy ze sójového oleje, především kyselina linolová a linolenová.

Doplňky stravy mohou být užitečné jako podpora, ale neměly by být vnímány jako hlavní řešení.

Pokud nespoléháte na babské rady na játra, raději sáhnete po osvědčených přípravcích, vyzkoušejte bylinky na játra.

Kdy vyhledat lékaře

Onemocnění jater může dlouho probíhat bez výrazných příznaků.

Patří mezi ně například dlouhodobá únava, tlak nebo bolest v pravém podžebří, zežloutnutí kůže nebo očí nebo změny barvy moči a stolice.

Pokud se podobné potíže objeví, je vhodné vyhledat lékaře.

Výběr jídelníčku je třeba přizpůsobit také případné cukrovce, užívaným lékům, tělesné hmotnosti a dalším zdravotním omezením.

Pokud chcete podpořit svá játra a nejste si jistí výběrem vhodných přípravků, obraťte se na naši poradnu - rádi vám pomůžeme.

tags: #jidelnicek #na #snizeni #cukru #a #tuku