Zvýšení cukru v krvi: příznaky, příčiny, hodnoty a možnosti snížení glykémie

Hyperglykémie označuje zvýšení koncentrace cukru, tedy glukózy, v krvi. Je základním projevem diabetes mellitus, můžeme se však setkat i s přechodnou nediabetickou hyperglykémií, například při stresových situacích, akutním infarktu myokardu nebo náhlé cévní mozkové příhodě, při operacích či traumatu.

Hyperglykémie je stav zvýšené hladiny cukru v krvi a je pro lidské tělo nepřirozený a nežádoucí. Může se objevit u každého diabetika, tedy u osob léčených pouze dietou, tabletami i inzulínem. Pokud dochází ke zvýšení glykémie opakovaně, je vhodné obrátit se na praktického lékaře.

Co je glykémie a proč je glukóza důležitá

Hladina cukru v krvi, odborně glykemie, udává koncentraci cukru v krvi. Cukry neboli sacharidy jsou základním zdrojem energie pro lidské tělo. Základním a pohotovým zdrojem energie pro tělo je glukóza.

Glukóza je přítomna v krvi a slouží jako jediný zdroj energie pro červené krvinky, sítnici oka a mozek. Pokles hladiny glukózy v krvi může mozek vážně poškodit. Stejně tak i vysoká hladina glukózy v krvi může v krajním případě vést až k bezvědomí.

Glukózu získává organismus z potravy, zejména ze sacharidů, anebo z vlastních zásob. Trávení sacharidů začíná v ústech, pokračuje v žaludku a ve střevě. Složené sacharidy jsou pomocí enzymů štěpeny na menší podjednotky - jednodušší cukry. Postupně jsou rozštěpeny až na základní cukry, mezi které patří i glukóza.

Ve střevě se glukóza vstřebává do krve, čímž dochází ke zvýšení hladiny cukru v krvi. Díky inzulinu, hormonu, který se tvoří ve slinivce a uvolňuje se po konzumaci jídla obsahujícího cukry, může být glukóza využita jako zdroj energie pro buňky těla, protože inzulin pomáhá glukóze vstupovat do buněk.

Jak tělo normálně reguluje hladinu cukru

Stabilních hladin glukózy v krvi, neboli glykémie, je dosahováno prostřednictvím komplexního systému hormonální regulace. Hlavní roli v udržování rovnováhy krevního cukru hrají dva hormony vylučované slinivkou břišní: inzulin a glukagon.

Inzulin a glukagon jsou hormony s opačnými účinky tvořené slinivkou břišní. Inzulin snižuje hladinu cukru v krvi tím, že umožňuje vstup glukózy do buněk, kde může být zužitkována jako zdroj energie. Glukagon naopak hladinu glukózy zvyšuje tím, že podporuje štěpení zásobního polysacharidu glykogenu na jednotky glukózy, které se pak uvolňují do krve a mohou být využity jako zdroj energie.

Když hladina glukózy v krvi stoupne, například po jídle, ale také vlivem stresu, začne slinivka břišní vylučovat hormon inzulín. Současně inzulin potlačuje produkci nové glukózy v játrech.

Když hladina cukru v krvi začne klesat, slinivka břišní začne uvolňovat glukagon. Tento hormon signalizuje játrům, aby rozložila uložený glykogen a uvolnila glukózu zpět do krve. Tento proces je známý jako glykogenolýza.

Kortizol je hormon, který se tvoří v nadledvinách a je označován jako hormon stresu. Psychický i fyzický stres vede ke zvýšenému uvolňování stresových hormonů, především kortizolu a adrenalinu.

Orientační hodnoty glykémie

Glykemie je tělem regulována v úzkém rozmezí. U dospělého člověka činí hodnota při odběru krve nalačno přibližně 3,9-5,6 mmol/l.

Odborníci sdružení do České diabetologické společnosti udávají normální hodnotu glykémie, tedy glukózy v plazmě žilní krve, do 5,6 mmol/l. Zvýšená hodnota je 5,6-7,0 mmol/l a při hodnotách nad 7,0 mmol/l se jedná o diabetes mellitus, tedy cukrovku.

Ovšem pozor, toto měření je nutno opakovat minimálně dvakrát a v různých časových intervalech. Všechny hodnoty nad 5,6 mmol/l nalačno lze považovat za zvýšení glykémie.

Cílem léčby cukrovky je udržovat množství cukru v krvi, tedy glykémii, co nejblíže normálním hodnotám, tj. 3,5-7,8 mmol/l. Glykémie nalačno by měly být 4-6 mmol/l, s tolerancí až 7 mmol/l, a glykémie dvě hodiny po jídle 5-7,5 mmol/l, u některých pacientů až do 9 mmol/l.

Hladina cukru v krvi není během dne neměnná - přirozeně se mění v závislosti na příjmu potravy, fyzické aktivitě i působení hormonů. Hladina krevního cukru nalačno představuje základní ukazatel metabolismu glukózy. Měří se po minimálně 8 hodinách bez příjmu potravy a patří mezi nejčastější laboratorní vyšetření.

Po jídle hladina glukózy přirozeně stoupá. U zdravého člověka však inzulin zajistí její návrat do normálních hodnot během několika hodin.

Prediabetes a zvýšená glykémie nalačno

Mírná hyperglykemie je typická pro jedince trpící prediabetem neboli poruchou glukózové tolerance. Prediabetes je porucha metabolismu glukózy, kdy dochází k výkyvům glykémie směrem nahoru u lidí, kteří zatím nesplňují diagnostická kritéria diabetu.

Riziko vývoje „pravé“ cukrovky je u těchto nemocných vysoké. Pokud hodnota HbA1c stoupne nad 37 mmol/mol, jde o signalizaci prvních známek prediabetu.

V této fázi je přitom ještě možné změnou životního stylu, úpravou jídelníčku, pohybem a kvalitním spánkem celý proces zvrátit a předejít tak následnému rozvoji diabetu II. typu.

Citlivost k inzulinu se snižuje už dlouho před prvními projevy onemocnění, klidně i více než 10 let. Jde o takzvaný prediabetes neboli bezpříznakové období během postupného procesu, jak vzniká cukrovka 2. typu.

Proč se cukr v krvi zvyšuje

Důvodem, proč vzniká hyperglykémie, je, že nefunguje správně hormon inzulin. U zdravého člověka inzulin řídí vstup glukózy do buněk, funguje totiž jako klíč k otevírání „zámků“ buněk, aby glukóza z krve mohla přejít do svalů a jater k dalšímu zpracování.

U diabetiků může být inzulinu nedostatek, což je typické pro diabetes 1. typu, nebo buňky na inzulin nereagují, což je typické pro diabetes 2. typu.

Nedostatek inzulinu

Relativní nedostatek inzulinu dochází nejčastěji u pacienta s diagnózou diabetes mellitus 1. typu. Ke zhoršení stavu, tedy dekompenzaci jinak dobře léčené cukrovky, může dojít z různých důvodů, například vlivem stresu, horečnatého onemocnění, virózy nebo jiné infekce.

Důvodem může být také užívání dalších léků, které zvyšují hladiny krevního cukru.

Inzulinová rezistence

Porucha celého systému a rezistence buněk na inzulín, která se vyznačuje neschopností uložit přebytečné množství glukózy, vede v dlouhodobém měřítku k řadě onemocnění a diabetu 2. typu.

Pokud tělo trpí inzulinovou rezistencí, ale slinivka stále dokáže inzulin tvořit, dochází pouze k navýšení produkce tohoto hormonu. Po delším čase však dojde k vyčerpání buněk slinivky a neschopnosti inzulin tvořit.

Diabetes 2. typu je charakterizován inzulinovou rezistencí a relativním nedostatkem inzulinu. Inzulinu se tedy může tvořit dostatek, ale buňky na něj nejsou schopné reagovat.

Cukrovka 2. typu vzniká většinou po 40. roce věku, ale k jejímu rozvoji může dojít i dříve. Tento stav souvisí zejména s nadměrným množstvím tuku v těle.

Organismus pacienta musí k udržení normální hodnoty glykémie produkovat stále větší množství inzulinu. Pacienti nejsou oproti diabetu 1. typu plně závislí na externím podávání inzulinu a v mnoha případech stačí k vhodné léčbě správně nastavená dietní opatření omezující příjem sacharidů a redukce hmotnosti.

Přesto je u části pacientů nutné navíc podávat tablety - perorální antidiabetika.

Další typy diabetu

Diabetes 1. typu je autoimunitní onemocnění. Chybou imunitního systému jsou postupně zničeny Langerhansovy ostrůvky ve slinivce břišní obsahující β buňky, které vyrábějí hormon inzulin.

Cukrovka 1. typu je léčitelná inzulinem. Pacient je celoživotně závislý na jeho pravidelném podávání. Inzulin nelze přijímat perorálně, protože by se rozložil žaludečními šťávami. Proto se používají moderní techniky aplikace, jako například inzulinová pera a inzulinové pumpy.

Typ MODY má průběh obdobný diabetu 2. typu, ale objevuje se u mladých lidí, kteří k němu mají genetickou dispozici. LADA je specifická podskupina diabetu 1. typu, která se objevuje zpravidla v pokročilejším věku, proto může být mylně považován za diabetes 2. typu.

Za zvláštní kategorii lze považovat také těhotenskou cukrovku.

Vliv stravy na hladinu cukru

Glykemie závisí na příjmu potravy - vliv má složení stravy a to, jak často jíme. Cukry jsou v potravinách ve třech základních typech: jednoduché cukry, například glukóza a fruktóza, složené cukry, tedy škroby, a vláknina.

Podle typu sacharidu dochází různě rychle k jeho trávení, vstřebávání, zvýšení a poté k poklesu hladiny cukru v krvi. Nejrychleji se tráví a vstřebávají jednoduché cukry, obsažené zejména ve sladkém jídle, ovoci nebo alkoholu.

Složené cukry se tráví o něco pomaleji než jednoduché cukry. Jsou složeny z mnoha cukerných jednotek, a musí se tedy před vstřebáním do krve nejprve ve střevě naštěpit. Glykemie po jejich konzumaci neroste a poté neklesá tak prudce jako u jednoduchých cukrů.

Vláknina není naším tělem stravitelná, ale ovlivňuje trávení a vstřebávání ostatních sacharidů v potravě. Prodlužuje trávení ve střevě, zpomaluje vstřebávání cukrů do krve, vede k pozvolnějšímu nárůstu glykémie a celkově snižuje hladinu cukru v krvi. Také má pozitivní vliv na střevní sliznici a mikroflóru.

Hlavní makrosložkou potravy, která se rozkládá na glukózu a přímo tak ovlivňuje hladiny cukru v krvi, jsou sacharidy. Množství konzumovaných sacharidů a jejich druh, jednoduché versus složené, jsou proto důležité.

Bílkoviny mají minimální vliv na zvýšení hladiny cukru v krvi po jídle. Také obsah tuků ve stravě zpomaluje vstřebávání glukózy tím, že oddaluje vyprazdňování žaludku.

Klíčovou roli v regulaci krevního cukru hraje také vláknina. Její dostatečné množství v jídelníčku zpomaluje trávení a vstřebávání sacharidů, zlepšuje citlivost na inzulin a chrání před prudkými výkyvy krevního cukru, čímž dlouhodobě podporuje nižší riziko vzniku diabetu 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění.

Potraviny a nápoje, které mohou glykémii zvyšovat

Mnoho lidí se domnívá, že krevní cukr zvyšují pouze sladkosti. To, že nesladíte kávu ani čaj a nejíte dorty nebo buchty, bohužel samo o sobě nezaručuje normální hladinu cukru v krvi.

Sacharidy přijímáme také v pečivu, bramborách, rýži, těstovinách, ovoci a dalších běžných potravinách.

Ke kolísání glykémie dochází primárně po konzumaci jídel s obsahem jednoduchých a rychle vstřebatelných sacharidů bez obsahu vlákniny, jako jsou sladké limonády, cukrovinky, zmrzlina, ale například také sladké ovoce, jako je banán a ananas, nebo po těstovinách a dalších druzích sacharidových příloh, jako je rýže a brambory.

Některé nápoje mohou zvýšit hladinu cukru v krvi, například ovocné šťávy a džusy. Pro diabetiky je ideální minerální voda nebo neslazený čaj.

Glykemický index

Potraviny se podle složení mohou dělit na ty s nízkým nebo s vysokým glykemickým indexem. Glykemický index udává, jak rychle se zvýší hladina cukru v krvi po konzumaci jednotlivých potravin ve srovnání s glukózou.

Vybírejte si jídla s nízkým glykemickým indexem - obilniny, luštěniny, celozrnné těstoviny, neškrobová zelenina a bílý jogurt.

Přidávejte do jídel bílkoviny a zdravé tuky - tento krok vám pomůže minimalizovat vzestup cukru v krvi po jídle.

Při konzumaci jídla začněte zeleninou nebo bílkovinami, sacharidy konzumujte až na konec a kombinujte je se zdravými tuky.

Kolísání glykémie po jídle

Kolísání glykémie se vyznačuje prudkým zvýšením krevního cukru po jídle a jeho následným rychlým poklesem. Při sledování glukometrem se může pro představu prezentovat jako takzvaná gotická křivka.

Výkyvy se mohou projevit v krátkodobém i dlouhodobém spektru. Čím více cukru tělo přijímá, tím více se výkyvy prohlubují, což zvyšuje riziko chronických onemocnění.

Rychlý vzestup cukru po sladkém jídle, především pokud jsou zdrojem jednoduché cukry a průmyslově vyrobené potraviny jako sladkosti a limonády, spustí nadměrné vyplavení inzulinu.

Ten pak snižuje hladinu glukózy, ale často až příliš, což vede k následné hypoglykémii. V této chvíli začíná tělo uvolňovat stresový hormon kortizol, který podporuje glukoneogenezi, tedy stimulaci produkce glukózy z necukerných zdrojů zejména v játrech.

Často však lidé pociťují také ztrátu energie a únavu, což vede k nutkání příjmu dalších sladkostí s obsahem rychlých cukrů.

Tyto výkyvy jsou pro tělo obrovskou stresovou zátěží, která vede ke zvýšené tvorbě volných radikálů, oxidačnímu stresu a mikrozánětům. Všechny tyto faktory postupně poškozují cévní stěny, urychlují aterosklerózu a zvyšují riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Příznaky zvýšeného cukru v krvi

Pro každého diabetika je velice důležité znát rané příznaky hyperglykémie. U zvýšeného cukru v krvi mohou být příznaky akutní i chronické.

• výrazná žízeň,
• časté močení,
• suchá, zarůžovělá kůže,
• únava a nedostatek energie,
• zažívací potíže,
• poruchy vidění,
• zhoršené hojení ran,
• postupná ztráta citu v konečcích prstů.

U osob s diabetem 2. typu je často hyperglykémie v rozmezí 10-15 mmol/l přítomna dlouhodobě, aniž by vyvolávala nějaké příznaky.

Hyperglykémie u zatím nerozpoznaného diabetu se může někdy projevit poněkud nečekaným příznakem - inkontinencí. Při vysoké hladině cukru v krvi se totiž glukóza dostává přes ledviny do moči a strhává s sebou hodně vody.

S potížemi s inkontinencí se pacient nikdy nemusí stydět svěřit svému lékaři. Pokud je inkontinence pouze symptomem, zaléčení původního onemocnění ho potíží zbaví.

Noční a ranní hyperglykémie

Noční hyperglykémie i fenomén úsvitu mohou způsobovat, že se člověk probouzí s vyšší koncentrací glukózy, než by bylo vhodné. U takzvané ranní hyperglykémie mohou být na vině různé faktory - od špatně nadávkovaného inzulinu po přirozené hormonální změny.

Noční hyperglykémie se projevuje výraznou žízní, častým močením a suchou, zarůžovělou kůží. Především ji poznáte při měření: za hyperglykémii se považuje hodnota přibližně nad 8 mmol/l, ale koncentrace glukózy může vystoupat až na 15-20 mmol/l.

Pak je nutné ji ihned řešit; neléčená hyperglykémie může vést i k život ohrožující ketoacidóze. Hladinu glukózy v krvi je potřeba nejen monitorovat, ale také správně interpretovat.

Noční hypoglykémie jako příčina ranní hyperglykémie

K noční hypoglykémii dochází, když během noci, kolem druhé hodiny ranní, glykémie poklesne pod 4 mmol/l. Hodnota neklesá pouze u diabetiků. I zdravému člověku se to děje, když déle nejí, třeba právě přes noc.

Tělo běžně předchází tomu, aby glykémie spadla pod hodnotu, kdy by to bylo nebezpečné. U diabetiků se ovšem jedná o závažnější problém.

Když se během noci probudíte, dá se akutně řešit například podáním hroznového cukru. Pokud se neprobudíte a hypoglykémii nekompenzujete, mohou takzvané kontraregulační hormony, které působí proti inzulinu, reagovat tím, že hladinu glukózy v krvi zvýší. Ranní hyperglykémie je potom na světě.

Že se jedná právě o tuto příčinu, zjistíte během nočních měření mezi druhou a čtvrtou hodinou. Glykémie se bude opakovaně pohybovat pod 4 mmol/l. Řešit ji můžete tak, že se svým diabetologem optimalizujete večerní dávky inzulinu.

Fenomén úsvitu

Fenomén úsvitu vzniká vlivem přirozených změn v tvorbě hormonů. Mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní se zvyšuje například tvorba růstového hormonu, adrenalinu, glukagonu nebo kortizolu.

Je to normální, protože tyto hormony během dne potřebujeme, jenže glykémie se tím zvyšuje. Po probuzení se pak může pohybovat v hodnotách nad 8 mmol/l, v některých případech až mezi 15 a 20 mmol/l.

Zmiňované hormony nejenže zvyšují produkci glukózy, ale navíc podporují rezistenci vůči inzulinu. Fenomén úsvitu se často objevuje u adolescentů, u kterých se růstový hormon vylučuje více a častěji, ale týkat se může kohokoli.

S tímto jevem se setkává přibližně 50 % diabetiků 1. i 2. typu. K potvrzení této příčiny bude opět potřeba monitorovat noční hladinu glukózy, nejlépe o půlnoci, ve čtyři, v pět a v šest hodin ráno.

To, že bude potřeba navýšit pravidelnou dávku bazálního inzulinu, poznáte po několika dnech měření. V tomto případě se hyperglykémie objevuje po celou noc a pak ještě ráno. Důvod k navýšení pravidelné dávky bazálního inzulinu je, když se celonoční hyperglykémie objevuje aspoň dva až tři dny v řadě.

Co se děje při dlouhodobě vysoké glykémii

Hyperglykémie je stav, který způsobuje nežádoucí cévní změny v organizmu. Tyto změny jsou buď mikroangiopatické, kdy dochází k poškození drobných cév s následkem postižení očí, nervů nebo ledvin, nebo makroangiopatické, kdy jsou poškozeny větší cévy a postupně dochází k narušení krevního zásobení různých orgánů.

Dlouhodobě zvýšená hladina cukru v krvi může vést k poškození řady orgánů, například ledvin, očí, nervů a cév. Rozvoj pozdních komplikací ovlivňují také dědičné vlohy, ale správná léčba cukrovky výrazně snižuje riziko jejich výskytu.

Poškození drobných cév

Mikrovaskulární komplikace postihují zejména drobné cévy a zahrnují například retinopatii, tedy poškození sítnice oka, nefropatii, tedy postižení ledvin, a neuropatii, tedy poškození nervů.

Nejvíce jsou zvýšenou hladinou cukru v krvi poškozovány tenké cévy, tedy kapiláry, a nervy. Mezi komplikace patří poškození nervů a s tím způsobené problémy s čitím, dále poškození sítnice oka a poškození ledvin.

Oči a jemné cévy v oční sítnici poškozuje oxidační stres vyvolaný hyperglykémií. V důsledku poškození nervových buněk může postupně docházet ke ztrátě citu v konečcích prstů.

Poškození velkých cév

Následkem poškození větších cév vznikají takzvané kardiovaskulární, tedy srdečněcévní choroby, jako je mozková mrtvice neboli cévní mozková příhoda, ischemická choroba srdeční, často se srdečním infarktem, a ischemická choroba dolních končetin.

Je prokázáno, že u pacientů s diabetem 2. typu vzrůstá riziko kardiovaskulárních chorob dvou až čtyřnásobně oproti nediabetické populaci. Na vině jsou změny na větších cévách způsobené právě hyperglykémií.

Podle Světové zdravotnické organizace stoupá úmrtnost i onemocnění ischemickou chorobou srdeční u mužů i žen s cukrovkou. Výše uvedené změny postihují muže i ženy s diabetem stejnou měrou, vznikají už v mladším věku a rychleji než u nediabetiků.

Postihují nejen velké cévy, ale i menší cévy po celém těle.

Oxidační stres a glykace

Oxidativní stres je způsoben nadbytkem nevyužité glukózy v organismu, který vede k vyšší produkci volných radikálů.

Nadměrné vystavování buněk vysokým hladinám krevního cukru vede také ke glykaci tkání a jejich poškození. Při tomto procesu se molekuly cukru váží na proteiny a tuky, čímž vznikají škodlivé látky známé jako produkty pokročilé glykace, tedy AGEs.

Glykované proteiny, neboli AGEs, vznikají při dlouhodobě zvýšené hladině glukózy, kdy dochází ke glykaci, tedy „nalepování“ cukru na bílkoviny. To snižuje pružnost tkání a poškozuje cévy, kůži i nervy.

V našem těle tak může probíhat podobný proces, který známe z kuchyně při pečení chleba nebo opékání masa. V souvislosti se zdravím našeho vlastního organismu jde však o negativní projev nadbytku glukózy.

Z dlouhodobého hlediska má tvorba produktů pokročilé glykace vliv také na zhoršování kognitivních funkcí a schopnosti zapamatování si informací. AGEs tedy hrají významnou roli nejen u cukrovky nebo kardiovaskulárních onemocnění, ale také u neurodegenerativních poruch, mezi které patří například Alzheimerova choroba.

Glykování proteinů je také hlavním faktorem, který přispívá k mikrovaskulárním a makrovaskulárním problémům. Poškození tkání je zřetelné zejména u ledvin, sítnice oka a periferních nervů.

Cyklus oxidačního stresu a glykace poškozuje také beta buňky slinivky břišní, která je zodpovědná za produkci inzulinu. Tento fakt ještě více urychluje nástup diabetu mellitu II. typu.

Vliv zvýšené glykémie na hmotnost, hormony a psychiku

Nadváha a obezita mohou souviset s kolísáním cukru, které podporuje zvýšenou chuť k jídlu a ukládání tuků, zejména v oblasti břicha.

Nadměrné množství glukózy a fruktózy, které nejsou využity v energetických procesech, se ukládá do tukových zásob a jaterní tkáně, což postupně vede také k nealkoholickému ztučnění jater.

Nestabilní glykémie souvisí s řadou zdravotních problémů. Dlouhodobě může přispívat k inzulinové rezistenci a diabetu 2. typu.

Kolísání hladiny cukru v krvi neovlivňuje pouze energii a náladu, ale také hormonální rovnováhu žen. Nestabilní glykémie je spojována se zhoršením příznaků premenstruačního syndromu, vyšší bolestivostí během menstruace i větší mírou únavy.

U žen s PCOS hraje stabilní hladina cukru v krvi mimořádně důležitou roli. Inzulinová rezistence, která je u tohoto onemocnění velmi častá, podporuje zvýšenou tvorbu androgenů ve vaječnících.

To může vést ke zhoršení příznaků, jako jsou nepravidelná menstruace, akné, nadměrné ochlupení nebo problémy s plodností.

Pokud stres přetrvává dlouhodobě, zůstává hladina kortizolu zvýšená po delší dobu. Nestabilní glykémie navíc vytváří začarovaný kruh.

Když hladina glukózy po jídle prudce klesne, organismus situaci vyhodnotí jako stresovou a začne produkovat větší množství kortizolu. Ten následně podporuje uvolňování glukózy do krve, aby zajistil dostatek energie.

Nestabilní glykémie urychluje také procesy stárnutí - ty na první pohled více viditelné, jako je stárnutí pokožky a ztráta elasticity, i méně patrné, jako je ateroskleróza a glykace proteinů.

Akutní komplikace vysokého cukru

V důsledku déletrvající hyperglykemie tělo cítí nedostatek zdroje energie ve svých buňkách a snaží se získat energii z dalšího nejvýhodnějšího zdroje, tedy z tuků.

Rozkladem tuků vzniká energie a jako odpadní látka ketony, jejichž následkem je rozvoj diabetické ketoacidózy. Vnitřní prostředí těla se okyseluje a tím se rozvrací metabolismus ostatních metabolických drah.

Buňky nemohou cukr využít jako zdroj energie. Začnou proto štěpit tuky, inzulín chybí i při řízení tohoto děje. Z tuků vznikají ketolátky, které narušení látkové přeměny dále prohlubují. Přestupují do moče.

Aceton, jedna z ketolátek, může být cítit v dechu postižených. Vzniká tak diabetická ketoacidóza, která při nesprávné léčbě přejde v hyperglykemické ketoacidotické koma.

Pokud je v organismu malé množství inzulínu přítomno, zablokuje tvorbu ketolátek a stav se vyvíjí pomaleji. Akutní hyperglykémie bez přítomnosti ketolátek se může vyvinout v hyperglykemické neketoacidotické koma. Zde převažují příznaky, které jsou vyvolány dehydratací.

V tomto stavu hrozí ketoacidóza, což je stav, kdy je vnitřní prostředí překyselené. Je třeba podat inzulin, pokud ho diabetik užívá. Pokud se stav nezlepšuje, je třeba zavolat rychlou záchrannou pomoc.

Rozdíl mezi hyperglykémií a hypoglykémií

Snížená hladina cukru v krvi, odborně označovaná jako hypoglykémie, nastává ve chvíli, kdy koncentrace glukózy v krvi klesne pod hodnotu 3,9 mmol/l. Glukóza je hlavním zdrojem energie pro mozek i svaly a její nedostatek se proto může projevit poměrně rychle.

Při výraznějším poklesu glykémie se mohou objevit také poruchy vidění, zmatenost, poruchy koordinace nebo v krajním případě ztráta vědomí.

U zdravých lidí organismus poklesu krevního cukru účinně předchází pomocí hormonu glukagonu, který stimuluje uvolňování zásobní glukózy z jater.

Pokud si diabetik nadávkuje více inzulínu nebo léků, než má, může mít příliš nízkou hladinu cukru v krvi, tedy pod 3,3 mmol/l. Dalšími důvody vzniku hypoglykémie mohou být stres, fyzická zátěž, vynechání jídla, alkohol nebo kombinace těchto faktorů.

Hypoglykémie může být velmi nebezpečná a vyžaduje okamžitý zásah. Jako první pomoc stačí užít rychle vstřebatelný cukr.

Při vědomí lze podat hroznový cukr, sladkou šťávu nebo speciální tekutou formu cukru určenou pro diabetiky. Máme-li u diabetika podezření na hypoglykemii nebo hyperglykemii, můžeme vždy podat hroznový cukr. Příznaky nízké i vysoké hladiny cukru v krvi jsou velmi podobné a je lepší cukr podat.

Jak snížit zvýšený cukr v krvi

Základem je stavu hyperglykémie předcházet. Hyperglykemii lze snížit na referenční hodnoty glykemie pomocí individuálně odzkoušené dávky inzulinu.

Pokud je glykemie nižší než přibližně 17 mmol/l, je možné hyperglykemii snížit pomocí fyzické aktivity, samotné nebo v kombinaci s dávkou inzulínu.

Nejspolehlivější a medicínsky ověřenou metodou, jak snížit hladinu cukru u diabetika, jsou jednoznačně léky. Ujistěte se, že je užíváte pravidelně podle předpisu lékaře.

Dodržování předepsaných dávek a časů je důležité pro udržení stabilní hladiny cukru v krvi.

Co lze dělat bez léků

Jde to i přirozenou cestou, i když možná trochu pomaleji, než byste si představovali. Když ale přesedláte na zdravý životní styl, osvojíte si určité stravovací návyky a budete se o sebe starat po všech stránkách, pozitivní změny se začnou postupně projevovat.

• Jezte vyváženou stravu s nízkým obsahem rafinovaných cukrů a sacharidů.
• Jezte menší porce a pravidelně.
• Rozložte jídlo na 3 až 5 porcí denně, abyste si udrželi hladinu cukru v krvi stabilní.
• Konzumujte více obilnin, ovoce, zeleniny, luštěnin a bílkovin.
• Vybírejte především potraviny s nízkým glykemickým indexem.
• Přidávejte do jídel bílkoviny a zdravé tuky.
• Zvyšte podíl vlákniny ve stravě.
• Pravidelně se pohybujte a cvičte.
• Udržujte zdravou váhu.
• Snižte stres.
• Dostatečně spěte.

Pravidelná fyzická aktivita zlepšuje citlivost na inzulín a je účinným způsobem, jak snížit hladinu cukru v krvi. Fyzická aktivita je důležitá pro udržení normální tělesné hmotnosti i pro prevenci diabetu 2. typu. Pohyb totiž přímo pomáhá bojovat s inzulinovou rezistencí.

Udržujte zdravou váhu. I mírné snížení hmotnosti má pozitivní vliv na hladinu cukru v krvi.

Snižte stres. Stres může negativně ovlivnit hladinu cukru v krvi; pomáhat si můžete meditací, dechovými cvičeními nebo jógou.

Dostatečně spěte. Nedostatek spánku může ovlivnit hladinu cukru v krvi a citlivost na inzulín; doporučuje se spát alespoň 7-8 hodin.

Stravovací opatření při zvýšené glykémii

Omezte přísun cukrů v potravě na minimum. Řadě pacientů se osvědčila strava s omezením sacharidů, takzvaná low carb. Tento způsob stravování snižuje denní příjem sacharidů na úkor vyššího příjmu kvalitních bílkovin a zdravých tuků.

Jezte pravidelně. Omezte jednoduché cukry - bílý cukr, tedy sacharózu, hroznový cukr, tedy glukózu, a ovocný cukr, tedy fruktózu. Pozor také na větší množství mléka kvůli obsahu laktózy.

Konzumujte kvalitní komplexní sacharidy. Komplexní sacharidy neboli složené cukry jsou základem jídelníčku a měly by u diabetiků pokrývat přibližně 45-50 % denního energetického příjmu.

Komplexní sacharidy konzumujeme často jako přílohy. Vhodné je vybírat obilniny, luštěniny a celozrnné těstoviny.

Omezte příjem nasycených tuků. Tuky vybírejte s rozvahou; doporučuje se především příjem polynenasycených mastných kyselin, například v rybách nebo sójových výrobcích.

Myslete na bílkoviny. Bílkoviny jsou důležitými stavebními kameny našeho těla a mají tvořit 15-20 % energetického příjmu. U diabetiků se nedoporučuje jejich nadměrná konzumace, aby nebyly příliš zatěžovány ledviny.

Konzumujte zeleninu a ovoce. Vyhněte se vysoce průmyslově zpracovaným potravinám. Potraviny s nízkou výživovou hodnotou nejsou vhodné v žádném jídelníčku, obzvláště ne u diabetiků.

Vyhýbejte se potravinám a pochutinám s vysokým obsahem soli, sladkostem, smaženým jídlům, uzeninám a slazeným nápojům.

Vláknina, bylinky a doplňky stravy

Vybudujte si zdravou střevní mikroflóru příjmem potravin bohatých na vlákninu a probiotika.

Hladinu cukru v krvi lze příznivě ovlivnit i zvýšením příjmu vlákniny ve stravě nebo potravních doplňcích. Na regulaci glykemie se podílí zejména rozpustná vláknina, která se nachází v luštěninách, ovoci, ovsu a ječmeni.

V lékárně je vláknina k dostání v podobě psyllia, tedy oplodí indického jitrocele, případně jako lněná vláknina v kombinaci s oblíbenými chia semínky.

Do jídelníčku lze zařadit bylinky, například ženšen, ostropestřec mariánský, pampelišku nebo aloe vera, které mají příznivý vliv na hladinu cukru v krvi.

Mezi rostliny s příznivým účinkem na glykemii patří plod fazolu bez semen, jestřabinová nať, nať borůvky, šalvěj lékařská, kořen pampelišky s natí, plod fenyklu, kořen lékořice, skořice, gurmar a další.

Účinek rostlin se liší na základě obsahových látek. Plod fazolu a jestřabinová nať mírně snižují hladinu cukru v krvi; borůvková nať a šalvěj podporují účinky fazolu a jestřabiny a působí proti průjmům; pampeliška a lékořice způsobují sladkou chuť diabetických čajů bez přidání jednoduchých cukrů.

Přidávejte si sem tam do jídla skořici - snižuje hladinu cukru v krvi zvýšením citlivosti na inzulín a zpomaluje rozklad sacharidů v trávicím traktu.

Vyzkoušejte semínka pískavice řecké seno, která díky vysokému obsahu vlákniny pomáhají kontrolovat hladinu cukru v krvi.

Česnek má hypoglykemické účinky a obsahuje vitamín B6, který reguluje hladinu cukru.

Jezte potraviny bohaté na chrom, hořčík a zinek. Vysoká hladina cukru v krvi je spojena také s nedostatkem těchto minerálů.

• Chrom může zesílit účinek inzulinu a napomáhá regulaci hladiny cukru v krvi. Najdete ho v mase, celozrnných potravinách, ořechách, ovoci a zelenině.
• Nízké hladiny hořčíku mohou vést k inzulinové rezistenci a snížené toleranci glukózy u lidí s cukrovkou. Hořčík je obsažen v listové zelenině, rybách, banánech, avokádu, luštěninách a dýni.
• Zinek podporuje správnou funkci inzulinu; mezi dobré zdroje patří čočka, oříšky či mořské plody.

Pro diabetiky jsou kromě léků vhodné také výživové doplňky, například niacin, chrom, antokyan, inositol, železo, hořčík, zinek, vitamín B1, B2, C a E. Určitě je však předem konzultujte s lékařem.

Mezi doplňky stravy pro diabetiky patří například tablety s obsahem rostlinných extraktů. Tablety často obsahují chrom, který má příznivý vliv na glykemii, zlepšuje působení inzulinu a snižuje chuť na sladké, a kyselinu α-lipoovou, která je významný antioxidant, například pro prevenci poškození sítnice oka nebo nervové soustavy.

Jak správně reagovat na vysokou glykémii

Hladinu glukózy v krvi je potřeba nejen monitorovat, ale také správně interpretovat. Změřte glykémii a postupujte podle individuálního léčebného plánu, který jste obdrželi od lékaře.

Hyperglykemii lze snížit na referenční hodnoty glykemie pomocí individuálně odzkoušené dávky inzulinu. Dávku inzulinu ani léků však není vhodné svévolně měnit bez konzultace s diabetologem.

Pokud je glykémie nižší než přibližně 17 mmol/l, může být podle individuální situace možné snížení pomocí fyzické aktivity, samotné nebo v kombinaci s dávkou inzulínu.

Pokud se stav nezlepšuje nebo se objevují známky ketoacidózy, je třeba zavolat rychlou záchrannou pomoc.

Noste u sebe označení diabetika, například průkaz, aby okolí a zdravotníci věděli o vašem onemocnění v případě náhlých potíží.

Měření cukru v krvi a vyšetření

Hladinu cukru v krvi si můžete pomocí glukometru změřit i doma. Pokud vám domácí test na cukrovku vyjde pozitivní, objednejte se na kontrolu k lékaři.

Při opakované ranní hyperglykémii pomůže najít příčinu monitoring. Noční hladinu glukózy je možné sledovat například o půlnoci, ve čtyři, v pět a v šest hodin ráno.

Přímé měření hladin AGEs z krve není běžné a jako jednoduchý ukazatel vystavení organismu nadbytečné glukóze tak slouží měření glykovaného hemoglobinu, HbA1c.

Z tohoto důvodu se doporučuje pravidelné měření glykovaného hemoglobinu, HbA1c, z krve.

Zvýšená glykémie u dětí a v těhotenství

Referenční hodnoty glykémie jsou u většiny zdravých dospělých stejné bez ohledu na věk. U zdravých dětí je regulace hladiny cukru v krvi velmi podobná jako u dospělých.

U dětí dochází vlivem vyšší energetické potřeby a rychlejšího metabolismu k přirozeně větším výkyvům glykémie během dne.

Pokud se však u dítěte opakovaně objevují příznaky, jako jsou výrazná žízeň, časté močení, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti, nadměrná únava nebo opakované epizody hypoglykémie, je vhodné vyhledat lékaře.

Tyto obtíže mohou být jedním z prvních projevů poruch metabolismu glukózy včetně diabetu 1. typu.

Následující přístupy ocení také ženy, které hledají přirozené způsoby snížení hladiny cukru v krvi v těhotenství. Těhotenskou cukrovku je však nutné řešit ve spolupráci s lékařem.

Kdy vyhledat lékaře

Pokud máte opakovaně zvýšenou hladinu cukru, doporučujeme obrátit se na svého praktického lékaře.

Dlouhodobě zvýšená hladina cukru v krvi je příznakem cukrovky. Při neléčení, nesprávné léčbě nebo nedodržování diety a režimových opatření se mohou rozvinout pozdní komplikace diabetu.

Je třeba rychle reagovat při výrazné žízni, častém močení, suché kůži, acetonu v dechu, poruchách vědomí nebo při zhoršování celkového stavu. Neléčená hyperglykémie může vést k život ohrožující ketoacidóze nebo hyperglykemickému kómatu.

Cukrovka sice nebolí, ale je potřeba o ní vědět.

tags: #zvyseni #cukru #v #krvi