Vejce pod autem: může slepičí vejce snížit spotřebu paliva?

Snaha snížit spotřebu auta je dlouhodobým řidičským zájmem. Jak ale snížit spotřebu paliva? Řidiči, kteří se snaží stlačit své výdaje za pohonné hmoty na minimum, mají podle samozvaných expertů používat v autě slepičí vejce.

Byť jde ve skutečnosti o bizarně přehnanou demonstraci správného fungování motoru a dávkování plynu, tato představa názorně ukazuje, jak výrazně může styl jízdy ovlivnit spotřebu. Spotřeba paliva záleží na mnoha faktorech, ale přímým důsledkem toho, zda do motoru teče více či méně benzínu či nafty, je samotný řidič.

Jak má metoda s vejcem fungovat

Způsob, jakým řidič šlape na plynový pedál, určuje, jak moc dávkuje přísun paliva do pohonné jednotky. Aby se řidič naučil šlapat na plynový pedál obezřetně, doporučují samozvaní odborníci na ekonomickou jízdu používat v autě slepičí vejce.

Má jít primárně o pouhou představu, ale ideu lze aplikovat prakticky. Jde o to, že by si řidič, který chce ušetřit a snížit apetit vozu, měl představit, že - anebo tam umístit - slepičí vejce.

Při pomalé jízdě a opatrném prošlapování pedálu zůstane vajíčko vcelku, nedojde k jeho poškození a rozbití. Kickdown odsoudí vejce k okamžité destrukci, stejně jako vytočí motor do otáček a ten spotřebuje zbytečně moc paliva.

Jinak řečeno, stačí nešlapat zběsile na plyn a spotřeba „sama od sebe“ rapidně klesne. Jde o příklad, netřeba řešit, jak by v reálu bylo vejce pod plynem ukotveno. A někdy je kickdown nutný, například v krizových situacích.

Co ovlivňuje spotřebu paliva

Tímto způsobem lze snadno a rychle ušetřit spoustu peněz za pohonné hmoty, bez ohledu na typ motoru, na jeho objem nebo systém převodovky. Neznamená to však, že by samotné vejce mělo jakýkoli technický vliv na motor nebo spotřebu.

Vejce je pouze názornou pomůckou pro představu o jemné práci s plynovým pedálem. Úspora vzniká díky plynulejšímu stylu jízdy, nikoli vložením vejce do prostoru pod pedál nebo pod automobil.

Nešetrné sešlápnutí plynu může motor rychle dostat do vysokých otáček. Motor v takové situaci spotřebuje zbytečně mnoho paliva, zatímco obezřetné dávkování přísunu paliva pomáhá apetit vozu snížit.

Vejce pod autem není totéž jako vejce v chladicím systému

Přezdívka „vajíčko“ se v automobilové oblasti objevuje i v jiném významu. Tento trik už dnešní automechanici moc nepoužívají, protože byl v kurzu především v dobách socialismu při utěsňování chlazení dnes už starých aut, ovšem pořád se s ním můžete setkat, zpravidla vám ho doporučí starší generace motoristů.

Jeho myšlenkou je, že když se syrové vejce v chladivu dostane k místu úniku, vysoká teplota způsobí srážení bílkovin a vzniklá hmota může částečně ucpat drobnou prasklinu nebo otvor.

Co se děje z fyzikálního hlediska

Po zahřátí motoru se bílkoviny ve vejci začnou srážet přibližně při 60 až 80 °C. Chladicí kapalina běžně dosahuje kolem 90 °C, takže se vejce postupně mění na drobné vločky.

Ty jsou unášeny proudem kapaliny. Pokud narazí na místo, kde kapalina uniká ven, mohou se tam zachytit a vytvořit dočasnou „zátku“.

Nečekejte však, že zacelí větší díru, protože to funguje pouze u velmi malých netěsností.

Proč může vejce modernímu autu uškodit

I to je důvod, proč se nedoporučuje u novějších aut. Moderní vozy totiž mají jemnější průchody chladicí kapaliny - chladiče a zejména výměníky topení mají velmi úzké kanálky, které může sražená bílkovina z vejce částečně nebo úplně ucpat.

Jenže zrovna do nich to dostat nechcete. Vzhledem k vyšším provozním nárokům rovněž mnoho současných motorů může pracovat při vyšších teplotách a tlacích, takže i malé omezení průtoku může zhoršit chlazení.

Vodní čerpadla s přesnými tolerancemi kvůli tomu mohou být choulostivější na opotřebení a zachytávat sraženou bílkovinu na nevhodných citlivých místech. Moderní chladicí kapaliny navíc obsahují inhibitory koroze a další přísady a přidání organického materiálu, tedy vejce, je může znečistit a zkrátit jejich životnost.

U vozů vyrobených za přibližně posledních 15 až 20 let byste tak měli použít vejce pouze jako úplně krajní možnost, když už není možná žádná vhodnější provizorní oprava. Riziko následného ucpání soustavy je u těchto vozidel podstatně vyšší než u starších automobilů.

Proč se některým automobilům říká vajíčka

Vozidel, která dostala přezdívku vajíčko, je opravdu hodně, proto se také na všechny v našem přehledu nedostalo. Označení obvykle souvisí s kulatým tvarem, malými rozměry nebo neobvyklou konstrukcí.

BMW Isetta

Asi nejznámějším automobilem této kategorie je Isetta, což je dvoumístný boubelatý miniautomobil s dopředu odklopnou čelní stěnou místo dveří. Výrobek italské firmy Iso z roku 1953.

Masově se podle portálu Wikipedia vyráběl spíše v zahraničí než doma v Itálii. Vyrábělo se licenčně ve Francii, Belgii, Španělsku, Anglii a Brazílii.

Nejdříve ale v Německu, kde výrobu převzalo BMW a vyrábělo auto pod svou značkou jako BMW 250 Isetta. Až do konce 60. let minulého století byl tento mini automobil velmi populární, hlavně pro cenovou dostupnost a nízkou spotřebu pohonných hmot.

L'Œuf Électrique

Mezi nejstarší „vajíčka“ určitě patří také lehké, malé autíčko francouzského inženýra a designéra Paula Arzense. To vzniklo ještě v době, kdy Francie byla okupována hitlerovským Německem.

A možná to dalo právě kategorii těchto vozítek přezdívku vajíčko. Tu si totiž v domovské zemi galského kohouta velice rychle vysloužilo a název L'Œuf, tedy vajíčko, se později stal oficiálním.

A protože vozidlo bylo elektrické, zněl L'Œuf Électrique. Tříkolové vozítko se vyznačovalo netradičně kulatým tvarem a oproti tehdejším automobilům na cestách bylo opravdu miniaturní.

Dvě kola byla vpředu a jedno poháněné elektromotorem vzadu. Vyroben byl ale pouze jediný kus.

Messerschmitt Kabinenroller a Heinkel Kabine

Po skončení druhé světové války vzniklo hned několik minivozítek. Důvod byl více než jasný. Velká auta měla velkou spotřebu, byla náročná na údržbu a lidé se teprve vzpamatovávali z období válečných let.

Na řadu se tak dostaly úsporné dopravní prostředky. Například tříkolky vyráběné německými leteckými firmami Messerschmitt a Heinkel, které měly zastavenou produkci letadel.

Vznikly tak typy Messerschmitt Kabinen Roler nebo Heinkel Kabine.

PLM-Wagon

Dalším „vajíčkem“ byl PLM-Wagon z roku 1947, dvoudveřový sedan vyrobený belgickým výrobcem karoserií Louis Maes Ainé. Celkem bylo vyrobeno 18 těchto podivně vypadajících vozů.

Fuldamobil

Po druhé světové válce vznikla německá automobilová značka Fuldamobil. Název dostala podle města Fulda, kde její minivozy vyráběla v letech 1950-1969 společnost Elektromaschinenbau Fulda.

První vůz dostal přezdívku „Stříbrná blecha“. V roce 1953 byl více zaoblen a posměšně nazýván „kufr na violoncello“.

Brütsch Mopetta

Jedním z vzácných mikroautomobilů je Brütsch Mopetta, tříkolka, která byla dílem německého inženýra Egona Brütsche z 50. let minulého století.

Tento minivůz ve tvaru vajíčka s otevřenou karosérií pro jednu osobu byl původně vyroben pouze pro výstavní účely na mezinárodní výstavu kol a motocyklů.

Zde sklidil nebývalý ohlas, takže se vyrobilo ještě dalších 13 tříkolek se skládací střechou, což dnes dělá z Mopetty vysoce ceněný sběratelský kousek.

Paul Vallée Chantecler

Ve Francii se vyráběla tříkolka Paul Vallée Chantecler v letech 1952 až 1957. Celkem bylo podle Die Internationale Automobil-Enzyklopädie těchto vozítek vyrobeno rovných 200 kusů.

Peel Trident

V Anglii byl v roce 1964 při Britské motocyklové show v Earls Court představen Peel Trident, se sedadlem širokým 79 centimetrů (31 palců), které mohlo být použito i jako příležitostné dvousedadlo.

Tříkolka se vyráběla v letech 1965-1966.

Pasquali Riscio

Pasquali Riscio bylo malé italské elektrické vozítko na třech kolech, které bylo pojmenováno italským výrazem pro indický dopravní prostředek zvaný rikša.

Vyráběl se v letech 1990-1999. Elektromobil Riscio byl určen především pro italský trh a dodával se ve dvou variantách - jednomístné a dvoumístné.

Ve Florencii je možné Pasquali Riscio řídit bez řidičského průkazu.

Mercedes-Benz třídy A

Mezi auta-vajíčka někteří odborníci řadí i nejmenší Mercedes-Benz třídy A, který se vyráběl pod označením W 168 v letech 1997-2005 a patřil do segmentu malých automobilů.

Opel Twin

V roce 1991 byl postaven prototyp vozu Opel Twin, elektromobil s výměnnou pohonnou jednotkou včetně zadních kol. Mohl tak jezdit jak na elektřinu, tak i na benzín.

U elektrického pohonu totiž bylo možné baterie a motory nahradit spalovacím motorem včetně palivové nádrže, převodovky a výfukového systému.

Twin měl premiéru na ženevském autosalonu v roce 1992. Hýřil skvělými nápady. Prakticky celý prostor uvnitř lehounkého automobilu byl určen posádce a zavazadlům.

U vozu bylo netradiční uspořádání čtyřmístné kabiny. Řidič seděl vpředu uprostřed za tříramenným volantem, ostatní tři pasažéři za ním.

Jenže technických inovací plný Opel Twin měl před třiceti lety k sériové výrobě daleko.

Mazda 121 DB

Nelze opomenout ani výrobu malých aut, kterým se dostalo přezdívky vajíčko, ze země vycházejícího slunce.

Například Japonci vyráběná Mazda 121 DB se shrnovací střechou oslovovala hlavně ženy-řidičky. Jenže tato série, i když se zdála být roztomilou, byla moc drahá, proto neuspěla.

Malý kulatý sedan šel totiž proti zástupu konkurenčních hatchbacků.

Schlörwagen neboli Göttingenské vejce

Experimentální vozidlo Schlörwagen, nazývané též Göttingenské vejce nebo křídla na kolech, vyvinul německý inženýr Karl Schlör von Westhofen-Dirmstein (1910-1997).

Schlör je považován za vynálezce „nejefektivnějšího rodinného auta v automobilové historii“.

Schlörwagen byl postaven na upraveném podvozku Mercedesu 170 H. Vozidlo bylo dlouhé 4,33 metru a vysoké 1,48 metru.

Šířka 2,10 metru byla nezbytná pro to, aby kola mohla uvnitř karoserie zatáčet.

Karoserie, vyráběná firmou v Essenu, měla tvar slzy, zapuštěná okna se zakřivenými skly a uzavřenou podlahu.

Těžiště bylo hodně vzadu kvůli motoru, což ohrožovalo bezpečnost jízdy. Podle Karla Schlöra mělo vozidlo jet při jedné jízdě rychlostí až 146 kilometrů v hodině, ale to se nikdy řádně neprokázalo.

S těmito hodnotami vzbudil vůz na veletrhu IAA v Berlíně v roce 1939 rozruch, ale byl publikem více vnímán jako ošklivý a příliš futuristický.

Prototyp vozu byl naposledy prokazatelně umístěn v areálu Německého leteckého a kosmického střediska v Göttingenu po skončení druhé světové války až do srpna 1948. Zde všechny stopy po něm končí.

Škoda 706 RTO

Také u nás se dostalo na přezdívku vajíčko pro vozidlo. Kupodivu to ale není nějaký mikroautomobil, ale velice známý autobus Škoda 706 RTO.

Ten měl díky svému tvaru přezdívek hned několik. Patřily mezi ně okurka nebo knedlík a také již zmiňované vajíčko.

tags: #vejce #pod #autem