Vejce na různé způsoby: kcal, nutriční hodnoty a nejvhodnější úprava

Vejce patří mezi nejuniverzálnější potraviny vůbec. Jsou levná, výživná, plná bílkovin a dají se připravit na desítky způsobů. Přesto málokdo tuší, že rozdíl mezi jednotlivými úpravami může znamenat i více než 200 kilokalorií.

Jedno středně velké vejce má v průměru 70-80 kcal, přičemž většinu tvoří bílkoviny a zdravé tuky. Skutečná energetická hodnota pokrmu však závisí nejen na počtu vajec, ale také na použitém oleji, másle, sádle, mléku, sýru, pečivu a dalších surovinách.

Kolik kcal má vejce podle způsobu přípravy

Energetická hodnota vejce kolísá podle jeho velikosti. Průměrné vejce (cca 60 g, hmotnostní skupina M) má energetickou hodnotu 332 - 387 kJ. Hlavním zdrojem energie je žloutek, na který připadá asi 75 % využitelné energie.

Malá vejce, která obsahují méně bílku, mají vyšší energetickou hodnotu na jednotku hmotnosti (např. 32 g vejce má energetickou hodnotu 742 kJ / 100 g, 67 g vejce pouze 649 kJ / 100 g).

Vejce natvrdo (cca 80 kcal) - nejdietnější varianta.

Míchaná vejce (cca 200-250 kcal) - záleží, kolik tuku a mléka použijete.

Volské oko (cca 180 kcal) - pečení na tuku dodá výraznou chuť, ale i energii.

Omeleta se sýrem (cca 300-400 kcal) - výživná, ale hutná.

Vejce Benedikt (až 500 kcal) - pochoutka s máslovou holandskou omáčkou.

Pokud si hlídáte příjem energie, mějte na paměti, že každý tuk přidaný při vaření (olej, máslo, sádlo) přidává 80-120 kcal na porci.

Proč se kalorie jednotlivých vaječných pokrmů tolik liší

Samotné vejce má poměrně stálou energetickou hodnotu, ale při přípravě se často používají další suroviny. Ke snídani, k obědu nebo jako lehká večeře - míchaná vejce se hodí vždy.

Na míchaná vejce se používají celá vejce. Slepičí vejce jsou velmi sytá a relativně nízkokalorická, jejich kalorická hodnota se pohybuje kolem 150 kalorií na 100 gramů.

Míchaná vejce mohou mít výrazně více kcal než vejce vařené, pokud se připravují na větším množství másla nebo oleje. Energetickou hodnotu dále zvýší mléko, smetana, sýr, slanina, šunka, pečivo nebo omáčka.

Naopak vejce vařené, ztracené nebo pošírované lze připravit bez přidaného tuku. Zkuste místo smažení volit vaření nebo pošírování, kde tuk vůbec nepotřebujete.

A pokud se neobejdete bez tuku, vyměňte máslo za kapku olivového oleje nebo použijte nepřilnavou pánev.

Vejce natvrdo, naměkko a pošírované

Z výše uvedených důvodů se jeví jako nejzdravější vejce vařená „naměkko“ či „natvrdo“.

Tepelná úprava činí vejce bezpečnějšími, protože při vysoké teplotě se zničí případné choroboplodné zárodky, a navíc dělá některé živiny lépe využitelnými.

Studie prokázaly, že se při zahřátí stávají snáze stravitelnými a že lidské tělo může využít až 91 % bílkovin z tepelně upravených vajec, zatímco ze syrových pouze 4 %.

Vejce jsou rovněž dobrým zdrojem biotinu, který je důležitý při metabolismu cukru a tuků.

Ale každá mince má dvě strany, a platí to i o tepelné úpravě. Ačkoliv některé živiny dělá stravitelnějšími, jiné může poškodit.

Celkově se ukázalo, že kratší doba tepelné úpravy, a to i při vysokých teplotách, dovoluje vejcím uchovat více živin.

Výzkum srovnal pečení po dobu čtyřiceti minut se smažením či vařením po kratší dobu. V prvním případě může dojít ke ztrátě až 61 % vitamínu D, ve druhém je to jen 18 %.

Míchaná vejce: kcal a nutriční hodnota

Vaječné pokrmy jako míchaná vejce jsou oblíbenou snídaní, ale lze je jíst v kteroukoli denní dobu a jejich příprava je zpravidla rychlá a jednoduchá.

Míchaná vejce se připravují z celých vajec, takže obsahují jak bílek, tak žloutek. Celé vejce dodává více kalorií než samotné bílky, ale zároveň obsahuje větší množství vitaminů, minerálních látek, cholinu, antioxidantů a dalších živin.

Jedno středně velké vejce má v průměru 70-80 kcal. Míchaná vejce ze dvou vajec proto mohou bez přidaného tuku obsahovat přibližně 140-160 kcal, zatímco běžná porce podle množství tuku a mléka dosahuje cca 200-250 kcal.

Vejce jsou velmi sytá a mohou pomoci při regulaci hmotnosti tím, že snižují pocit hladu a podporují delší pocit sytosti po jídle.

Vejce mají vysokou sytící schopnost, a to zejména díky štědrému obsahu bílkovin.

Představte si dva kamarády - Tomáše a Lukáše. Tomáš si dá na snídani vaječnou omeletu s pečivem a Lukáš, který miluje sladké, si natře pečivo pořádnou vrstvou másla a džemu.

Obě snídaně můžou mít stejně kalorií. Kdo myslíte, že bude první u šuplíku se sladkostmi a touhou po dalším jídle?

Nejspíš Lukáš, protože měla jeho snídaně výrazně méně bílkovin.

Bílkoviny jsou totiž ze všech tří makroživin nejefektivnější ve vztahu k pocitu sytosti a nasycení.

Nejenže po jídle s vyšším obsahem bílkovin zůstanete déle nasycení, ale také je možné, že vás pokrm rychleji zasytí a nesníte toho tolik.

To jsou důvody, proč se strava s vyšším obsahem bílkovin často doporučuje při hubnutí.

Volské oko: kcal podle množství tuku

Volské oko má přibližně 180 kcal, ale výsledná hodnota závisí především na množství tuku použitého při pečení.

Žloutek má chuť plnější a o dost výraznější a pokrmům dodává také vláčnost.

Za svou delikátní chuť vejce vděčí zejména žloutku bohatému na tuk, který jakožto nositel chuti zvýrazňuje a přenáší více než 100 aromatických složek, které vejce obsahuje.

Pokud připravujete volské oko na másle nebo sádle, energetická hodnota se zvyšuje rychleji než při použití nepřilnavé pánve s kapkou oleje.

Omeleta se sýrem: kcal a sytost

Omeleta se sýrem má přibližně 300-400 kcal. Výsledná hodnota závisí na počtu vajec, druhu a množství sýra, použitém tuku a případných dalších surovinách.

Omeleta může být výživná, ale hutná. Přidáním zeleniny lze zvýšit objem porce, zatímco energetická hodnota se zvýší méně než při přidání většího množství sýra, slaniny nebo tučné omáčky.

Samotný bílek má jemnější a méně výraznou chuť, díky které se hodí téměř do každého jídla.

Přidáním celého vejce nebo žloutku do jídla ocení nejen vaše tělo, ale také vaše smysly.

Vejce Benedikt: proč může mít až 500 kcal

Vejce Benedikt může mít až 500 kcal. Vysoká energetická hodnota nesouvisí pouze s vejcem, ale zejména s máslovou holandskou omáčkou a dalšími součástmi pokrmu.

Vejce můžete využít nejen jako samostatný pokrm, ale také třeba přidat do salátů nebo pomazánek, a díky tomu zvýšit obsah bílkovin.

Kolik bílkovin obsahuje vejce

Průměrné slepičí vejce obsahuje 6 g bílkovin, a ne ledajakých. Jedná se o vysoce kvalitní bílkovinu s obsahem všech základních aminokyselin a vysokou biologickou hodnotou.

Což z nich dělá velice efektivní nástroj pro budování svalové hmoty a jiných tělesných tkání.

Vejce jsou známá pro svůj vysoký obsah kvalitních bílkovin.

Vejce se skládají ze dvou hlavních částí - bílku a žloutku, které se od sebe nutričně liší.

Vaječné bílky obsahují hlavně bílkoviny a vodu, téměř žádný tuk a velmi málo kalorií.

Žloutky jsou bohaté na tuky, vitamíny a minerály. Obsahují většinu kalorií ve vejci, ale také všechny vitamíny rozpustné v tucích, cholin, a omega-3 mastné kyseliny.

Pokud jste si mysleli, že bílkoviny najdete jen v bílku a žloutek představuje čistě “obávaný” tuk, tak vás zklamu.

Zachránit vaječné žloutky od zbytečného vyhazování by mohly také výsledky dvou menších studií, ve kterých vědci srovnávali vliv konzumace vajec na zvýšení tvorby bílkovin ve svalech (anabolický efekt).

Jedna část účastníku po silovém tréninku jedla celá vejce a druhá část jen bílky s tím, že obě skupiny konzumovaly stejné množství bílkovin v potréninkovém jídle.

Ve studiích bylo v závěru konstatováno, že u skupiny, která jedla celá vejce, došlo po jejich konzumaci k vyšší stimulaci tělesného systému, který stojí za tvorbou svalové hmoty.

Jednotlivé složky, které se ve vejcích nachází, se nejspíše doplňují a navzájem podporují svůj účinek.

Samozřejmé je, že celá vejce obsahují více kalorií, což může mít také svou roli, a je třeba to vzít v potaz.

Vitaminy a minerální látky ve vejcích

Co se týká obsažených nutrientů, je vejce hotový poklad. Patří mezi potraviny s vysokou nutriční denzitou.

Potraviny nejsou jen zdrojem kalorií, ale i dalších živin, které jsou často pro organismus nezbytné.

Vejce není pouze kutálející se bílkovina ve skořápce, ale najdete v něm velmi důležité mikroživiny, jako je například vitamín B12, vitamín A, vitamín D, kyselina listová, selen, jód, zinek nebo fosfor a řada známých antioxidantů.

Vedle proteinů obsahují téměř všechny vitamíny: například jedno středně velké vejce pokryje 38 % denní potřeby vitaminu B12.

Pod skořápkou se nacházejí také stopové prvky železo, zinek a selen, které z vajíčka dělají skutečně výživný zdroj energie.

Z vitamínů jsou ve vejcích zastoupeny všechny vitamíny s výjimkou vitamínu C.

Ve žloutku je významný zejména vysoký obsah lipofilních vitamínů (rozpustných v tucích) (α-tokoferol, retinol a cholekalciferol), z hydrofilních vitamínů(rozpustných ve vodě) převládají kyselina pantothenová a riboflavin.

Minerální látky jsou reprezentovány hlavně vysokým obsahem železa, fosforu, draslíku a zinku, ze stopových prvků je významný např. selen.

Vejce jsou rovněž dobrým zdrojem biotinu, který je důležitý při metabolismu cukru a tuků.

Tuky, žloutek a energetická hodnota

Vejce obsahují okolo 10 % tuků (zejména fosfolipidů) s příznivým složením mastných kyselin, obsah sacharidů je ve vejcích zanedbatelný.

Nejvíce diskutovanou složkou vajec jsou lipidy nacházející se ve vaječném žloutku.

Jsou tvořeny tri, di, a monoacylglyceroly a fosfolipidy a představují asi2/3 sušiny vaječného žloutku.

Bílek lipidy neobsahuje.

Hlavním zdrojem energie je žloutek, na který připadá asi 75 % využitelné energie.

Žloutky jsou bohaté na tuky, vitamíny a minerály. Obsahují většinu kalorií ve vejci, ale také všechny vitamíny rozpustné v tucích, cholin, a omega-3 mastné kyseliny.

Cholin a podpora mozkových funkcí

Jedno slepičí vejce obsahuje 140-170 mg cholinu, což z něj dělá jeden z nejbohatších zdrojů této látky.

Cholin patří mezi známá nootropika, která podporují mozkové funkce.

Je důležitý pro tvorbu acetylcholinu, jenž je významný například pro paměť, kontrolu pohybu nebo náladu.

Organismus si jej dokáže tvořit sám, ale tohle množství nestačí pro pokrytí doporučených potřeb.

Proto je nezbytné cholin přijímat ze stravy nebo doplňků.

Jedno slepičí vejce pokryje cca 30 % z jeho denního doporučeného příjmu.

Díky vysokému obsahu cholinu jsou vejce skvělá pro zdraví mozku.

Cholin hraje klíčovou roli v produkci neurotransmiterů a podporuje paměť a kognitivní funkce.

Dalšími zdroji bohatými na cholin jsou hovězí játra, libové hovězí maso a z rostlinné říše fazole, quinoa nebo červené brambory.

Lutein a zeaxantin pro zdraví zraku

Lutein a zeaxantin patří mezi známé antioxidanty spadající do kategorie karotenoidů.

Jedno vejce obsahuje průměrně 100-300 μg každé z těchto látek, a to převážně v často zatracovaném žloutku.

Jsou součástí očního pigmentu, a z toho důvodu podporují funkci zraku.

Jejich dostatečný příjem společně s omega 3, vitamíny (C, E, skupiny B), minerálními látkami (selen, zinek) a dalšími nutrienty se spojuje s prevencí onemocněním makulární degenerací.

Ta je jednou z nejčastějších příčin slepoty ve vyspělých zemích.

Lutein se také často pojí s podporou mozkových funkcí, jako je paměť, jazykové schopnosti a učení.

Tyto antioxidační látky nemají doporučenou denní dávku, ale dle současných poznatků se předpokládá, že dávka 5-10 mg luteinu a 1-2 mg zeaxantinu za den u dospělých osob by měla být dostačující pro preventivní účely.

Kromě vejce patří mezi další zdroje těchto látek např. kadeřávek, avokádo, brokolice nebo špenát.

U těchto rostlinných zdrojů ale musíme počítat s nižší využitelností z důvodu vysokého obsahu vlákniny.

Naopak přidáním tuku např. do salátu s kadeřávkem tuto využitelnost zvýšíte.

Omega-3 vejce a běžná vejce

Vejce ve své přirozené podobě nejsou tím nejlepším zdrojem omega 3 mastných kyselin.

Pod skořápkou mají různé druhy tuků.

DHA a EPA najdeme přirozeně zejména v rybách (losos, sardinky, tuňák…), mořských plodech a v mořských řasách.

ALA se převážně vyskytuje v semínkách (lněná, dýňová, chia,), ořeších (vlašské) a olejích z nich.

Možná jste si už v obchodech sami všimli, že některé kartony s vajíčky nesou označení omega 3.

Nejedná se o žádný podvod, tato vejce byla jednoduše o tuky omega 3 obohacena.

Pokud vám tyto zdroje v jídelníčku chybí, tak není od věci omega 3 doplňovat pomocí suplementů.

Řešit, zda přijímáte dostatek omega 3, je důležité, jelikož se jedná o látku, která má dle mnoha studií příznivý vliv na zdraví srdce a cév, mozku a také zraku.

Doporučený příjem pro dospělé osoby je 250 mg DHA a EPA denně.

Pozitivní účinky příjmu omega 3 jsou nejčastěji spojovány právě s těmito dvěma mastnými kyselinami.

ALA sice není tak často spojována s výše uvedenými zdravotními benefity jako DHA a EPA, ale v některých studiích se ukazuje, že může mít také příznivý vliv na zdraví kardiovaskulárních systému a protizánětlivé účinky.

ALA se v těle může přeměnit na EPA a DHA, ale to jen v malém měřítku (méně než 15 %), takže na její příjem pro dosažení denní doporučené dávky omega 3 nelze úplně spoléhat.

PUFA n-3 mají antitrombotické, antiaterosklerotické a antizánětlivé vlastnosti a jejich zvýšená konzumace působí jako prevence vzniku kardiovaskulárních chorob (aterosklerose, trombose), rheumatické artritidy, zlepšují vidění a mají další pozitivní účinky.

Pro děti, zejména děti do 3 let, jsou nezbytné pro vývoj mozku a očí.

Poměr mezi PUFA n-6 a PUFA n-3 by měl být v potravě co nejbližší poměru 1:1.

Nad hodnotu 14:1 se pozitivní vlastnosti PUFA n-3 již významně neprojevují.

Nejbohatšími zdroji PUFA n-3 jsou tučné mořské ryby.

Vejce a cholesterol

Vzhledem k tomu, že vejce obsahují okolo 200 mg cholesterolu na jeden kus, není divu, že byla v minulosti v tomto ohledu “strašákem” pro kardiovaskulární zdraví.

Tyto hodnoty přestavují asi 150 - 340 mg cholesterolu v 1 vejci, přičemž nejčastější bývá obsah okolo 170 - 200 mg.

Za limitní dávku denního příjmu cholesterolu byla považována hodnota 300 mg.

V současnosti zdravotnické organizace více apelují na omezení konzumace nasycených tuků, jelikož jejich nadměrný příjem může být pro zdraví větší hrozbou než nadbytek cholesterolu.

S cholesterolem, který přijímáme ve stravě to totiž není tak jednoduché.

Představa, že po snězení snídaně, která obsahovala 3 míchaná vejce, budete okamžitým adeptem na ucpání tepen, je ve většině případů mylná.

Studie, které se zabývaly vlivem konzumace vajec na zvýšení hladiny cholesterolu a tuků v krvi, přišly z různými výsledky.

Nicméně přímé spojení mezi příjmem cholesterolu z jídla a rizikem vzniku onemocnění srdce a cév nebylo prokázáno.

Celkově je velmi obtížné určit vliv jedné konkrétní potraviny na zdraví člověka.

Roli hraje celkové složení jídelníčku, životní styl a genetická výbava jedince.

Cholesterol je však esenciálním nutrientemnezbytným pro vývoj kuřecího embrya i pro normální funkci lidského organismu.

Hladina cholesterolu v organismu je silně závislá na individuálním metabolismu jedince.

Stravou ji lze ovlivnit poměrně málo, max. ze 30%.

Na tvorbě sérového cholesterolu se podílí zvýšený přívod celkové energie ve stravě, zejména příjem tuků s vyšším obsahem nasycených mastných kyselin.

Kezvýšení hladiny cholesterolu může dojít i při konzumaci vysoce energetické stravy, která neobsahuje cholesterol.

Významný je především způsob transportu cholesterolu ve formě komplexů s lipoproteiny, z nichž LDL podporují usazování cholesterolu v cévách, zatímcoHDL transportují cholesterol do jater, kde se mění ve žlučové kyseliny a je z organismu vylučován.

Klinické a epidemiologické studie ukazují, že vejce majívelmi malý a klinicky nevýznamný vliv na hladinu krevního cholesterolua nezvyšují rizika kardiovaskulárních chorob, neboť mají pozitivní vliv na poměr LDL a HDL cholesterolu.

Také se ukazuje, že vejce nejspíš díky obsahu bioaktivních látek (vitamíny, minerální látky, antioxidanty) mohou mít naopak pozitivní vliv na zdraví.

Plyne nám z toho, že pokud nejste z rizikové skupiny, tak nemusíte příjem cholesterolu z vajec nijak zvlášť řešit.

Podle Food Standards Agency není pro většinu lidí ( s výjimkou osob trpících hypercholesterolaemií) nutné omezovat spotřebu vajec.

Pro zdravé jedince nepředstavuje konzumace 1-2 vajec denně žádné riziko, pokud není v jejich stravě nadměrný příjem jiných zdrojů cholesterolu a nasycených mastných kyselin.

Nicméně odpověď na konzumaci vajec se u různých lidí liší.

U sedmdesáti procent nezvyšují cholesterol vůbec, ve zbývajících třiceti procentech mohou mírně zvýšit hladinu celkového a LDL („škodlivého“) cholesterolu.

Pokud se podíváme na vejce a HDL („dobrý“) cholesterol, jehož vyšší hladina je spojena s nižším rizikem kardiovaskulárních chorob a dalších zdravotních problémů, jsou vejce skvělým způsobem, jak v těle zvýšit jeho hladinu.

Jak tepelná úprava ovlivňuje živiny

Během skladování a kulinárních úprav vajec se jejich nutriční hodnota mění.

Proteiny jsou relativně stabilní a jejich obsah zůstává konstantní, roste pouze množství volných aminokyselin.

U lipidů může při nevhodném skladování docházet k oxidaci nenasycených mastných kyselin.

Největší ztráty nastávají uvitamínů, zejména thiaminu a kobalaminu.

Při tepelné úpravě vajec se ničí 10 - 50 % vitamínů.

Je známým faktem, že žloutky obsahují značné množství cholesterolu.

Když se upravují při vysokých teplotách, může navíc docházet k jeho oxidaci a tvorbě látek, známých jako oxysteroly.

Vejce patří mezi potraviny s nejvyváženějším obsahem nutričně významných látek a zároveň i s vysokou stravitelností (u žloutku až 100 %).

Jak připravit vejce s nižším obsahem kcal

• Zkuste místo smažení volit vaření nebo pošírování, kde tuk vůbec nepotřebujete.
• A pokud se neobejdete bez tuku, vyměňte máslo za kapku olivového oleje nebo použijte nepřilnavou pánev.
• Důležité je ale hlídat si porce a vyvážit je se zeleninou nebo celozrnným pečivem.
• Nebojte se experimentovat s přípravou vajec - i drobná změna může zlepšit chuť i nutriční hodnotu.

Energetický rozdíl mezi dvěma vaječnými pokrmy často nevzniká kvůli samotným vejcím, ale kvůli tuku a přílohám. Vejce natvrdo, naměkko nebo pošírované proto obvykle představují úspornější variantu než smažená vejce, omeleta se sýrem nebo vejce Benedikt.

Jak vejce zařadit do jídelníčku

Vejce mají vysokou sytící schopnost, a to zejména díky štědrému obsahu bílkovin.

Vejce nejsou jedinou potravinou bohatou na bílkoviny, jejich konzumaci je možné a vhodné doplnit též o mléčné výrobky, luštěniny a některé druhy masa.

Vejce můžete využít nejen jako samostatný pokrm, ale také třeba přidat do salátů nebo pomazánek, a díky tomu zvýšit obsah bílkovin.

Navíc mají spoustu užitečných vlastností a můžete je použít třeba jako pojivo do proteinových palačinek nebo jako kypřidlo ve formě našlehaného bílku.

Vejce se dá v kuchyni využít na nespočet způsobů a jen jejich vyjmenování by bylo na celý článek.

Jedním z hlavních důvodů, proč jsou vejce součástí tolika receptů, je jejich výtečná chuť.

Pomalu vytékající žloutek z vrcholu avokádového toustu je možná gurmánským snem mnohých z vás.

Samotný bílek má jemnější a méně výraznou chuť, díky které se hodí téměř do každého jídla.

Žloutek má chuť plnější a o dost výraznější a pokrmům dodává také vláčnost.

Přidáním celého vejce nebo žloutku do jídla ocení nejen vaše tělo, ale také vaše smysly.

Dostupnost a výběr vajec

Vejce pravděpodobně seženete i v tom nejzapadlejším krámku v horské vesnici.

Jsou součástí tradičních receptů mnoha kultur a mají relativně nízkou cenu.

Je již na vás, zda si vejce koupíte z volného chovu, od farmáře, v BIO kvalitě nebo vám je s láskou daruje vaše babička.

Při nákupu vajec se snažte zaměřit na co nejvýživnější vejce, která si můžete dovolit.

Jejich nutriční kvalitu může ovlivnit řada faktorů, včetně způsobu chovu a výživy slepic.

Vejce patří mezi potraviny s vysokou nutriční denzitou.

Mezi další potraviny s vysokou nutriční denzitou patří například celozrnný chléb, čerstvé ovoce nebo bílý jogurt.

Naopak mezi potraviny s nízkou nutriční denzitou patří bílé pečivo, slazené nápoje nebo proslazované sušené ovoce.

Skladování připravených vajec

Vajíčka ovšem nemají neomezenou trvanlivost.

Připravená míchaná vejce je možné skladovat v chladničce pouze jeden den.

Vejce s těstovinami, rýží nebo jinými přílohami s máslem asi jeden a půl dne.

Vejce jako součást vyvážené stravy

Pro posouzení vhodnosti zařazení určité potraviny do jídelníčku vždy ale záleží na celkovém kontextu v rámci životního stylu jednotlivce.

Je tak zapotřebí zohledňovat vše, co za den sníte, kolik máte pohybu, jaký je váš aktuální zdravotní stav a jakou máte genetickou výbavu.

Vejce si zaslouží místo v každodenní stravě - jsou sytá, podporují regeneraci svalů a pomáhají zvládat chutě na sladké.

Důležité je ale hlídat si porce a vyvážit je se zeleninou nebo celozrnným pečivem.

Vejce jsou výživná a dodají tělu spoustu cenných živin, takže by bylo chybou vyřadit je z jídelníčku.

Názor na jejich postavení v jídelníčku se v historii často měnil.

Několik dekád byla vejce považována za nevhodnou potravinu, která může snad za všechny srdeční příhody a ucpané cévy.

Díky tomu, že vejce celosvětově patří mezi velmi oblíbené potraviny, si získala i pozornost vědců, kteří je často podrobovali svému zkoumání.

Vejce jsou jednou z nejvýživnějších a nejdostupnějších potravin na světě.

Díky svému bohatému nutričnímu profilu a vysokému obsahu kvalitních bílkovin jsou ideální součástí vyvážené stravy.

Nejenže organismu poskytují potřebné proteiny, ale také obsahují řadu vitamínů, minerálů a zdravých tuků.

tags: #vejce #na #ruzne #zposoby #kcal