Daniel Topinka a integrační proces muslimů v České republice

Daniel Topinka se dlouhodobě věnuje otázkám působení náboženských skupin v českém prostředí, obrazům islámu v české veřejnosti a integračnímu procesu muslimů v České republice. Jeho práce se soustředí na vztah mezi islámem, migrací, veřejným prostorem, sociálními identitami a českou společností.

PhDr. Daniel Topinka, Ph.D. (1971) vystudoval sociologii a religionistiku na Masarykově univerzitě v Brně, doktorskou práci na téma integrace muslimů do české společnosti obhájil na Univerzitě Palackého v Olomouci v roce 2008. Působí jako odborný asistent na Katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a ve výzkumné organizaci SocioFactor.

Výzkum integrace muslimů v českém prostředí

Topinkův výzkum se zaměřuje na etablování muslimů a islámu v českém prostředí a na procesy, jimiž se muslimové začleňují do veřejného i každodenního života České republiky.

Kniha přináší výsledky řady sociologických a antropologických výzkumů týkajících se etablování muslimů a islámu v českém prostředí, které proběhly v rámci výzkumu „Islám v ČR: etablování muslimů ve veřejném prostoru“.

Výzkumný projekt se zabývá otázkami, jak se vyvíjel islám na českém území po roce 1989, kolik muslimů v Česku pobývá a jaký je jejich sociální a demografický profil.

Součástí výzkumu jsou také otázky týkající se modliteben a mešit, jejich vzniku a rozmístění, možnosti registrace náboženských institucí druhého stupně a způsobu, jakým na islám a muslimy nahlížejí „experti“.

Výzkum sleduje také přijímání islámu a muslimů aktéry státní správy, samosprávy a neziskových organizací.

Další oblastí zájmu je přítomnost muslimů v lázních a nemocnicích, otázka toho, co jejich pobyt přináší, a umístění hrobů muslimů.

Pozornost je věnována rovněž tomu, jak jsou muslimové prezentováni ve zprávách bezpečnostních složek, zda vězni konvertují k islámu a co obnáší produkce halál potravin.

Výzkum se zabývá také tím, co se o islámu dozvídají žáci z učebnic základních škol, jaké jsou názory veřejnosti na islám a muslimy a co si veřejnost myslí o vstupech islámu do veřejného prostoru.

Samostatnou oblast tvoří obraz islámu v tištěných médiích a názory muslimů na jejich život v Česku, jejich vlastní zkušenosti a podoby vyznávané víry.

Výzkumný záběr zahrnuje také publikace vydávané muslimskými organizacemi, představy muslimů o tom, co si o nich myslí česká veřejnost, a reakce, s nimiž se muslimové ze strany veřejnosti setkávají.

Publikace Daniela Topinky

Daniel Topinka je editorem publikace Integrační proces muslimů v ČR, která vyšla jako výzkumná zpráva v roce 2007.

Topinka, Daniel (ed.) 2007. Integrační proces muslimů v ČR. Výzkumná zpráva. Praha: Ministerstvo vnitra.

Na tuto výzkumnou orientaci navazuje publikace Muslimové v ČR. Etablování muslimů a islámu na veřejnosti, kterou Daniel Topinka editoval v roce 2016.

Topinka, Daniel (ed.) 2016. Muslimové v ČR. Etablování muslimů a islámu na veřejnosti. Brno: Barrister and Principal.

Publikace propojuje sociologické, antropologické, religionistické, psychologické a mediální perspektivy. Zabývá se nejen institucemi a veřejnými politikami, ale také každodenními zkušenostmi muslimů, podobami náboženské identity a způsoby, jimiž česká společnost islám interpretuje.

Vývoj islámu po roce 1989

Vývoj islámu v České republice je spojen s proměnou migračních pohybů, veřejného prostoru a náboženské plurality po roce 1989.

Rodiče druhé generace přicházeli do Československa a později do České republiky v 70. a 90. let převážně ze studijních a pracovních důvodů, ze zemí Blízkého východu, subsaharské Afriky či (post)sovětského regionu.

Muslimská přítomnost v České republice se proto neomezuje na jednu národnost, jednu migrační zkušenost ani jeden způsob vyznávání islámu.

Rozmanitost zemí původu, sociálního postavení, migračních drah a náboženských praxí vytváří uvnitř muslimské populace odlišné zkušenosti se začleňováním i s reakcemi většinové společnosti.

Instituce, modlitebny a veřejný prostor

Výzkum sleduje, kde se nalézají modlitebny a mešity a jak vznikaly.

Otázka náboženských staveb a modliteben není pouze otázkou náboženské praxe. Souvisí také s viditelností islámu, s postavením muslimských organizací, s reakcemi místních komunit a s tím, jaké místo je islámu přiznáváno ve veřejném prostoru.

Výzkum se zabývá také tím, zda připadá v úvahu registrace II. stupně.

Přijímání islámu a muslimů je sledováno na úrovni státní správy, samosprávy a neziskových organizací.

Veřejný prostor se v tomto pojetí stává místem vyjednávání mezi náboženskými potřebami muslimů, právními a institucionálními podmínkami a představami většinové společnosti o tom, co je považováno za přijatelné.

Muslimové v každodenních institucích

Výzkumná témata zahrnují pobyt muslimů v lázních a nemocnicích a otázku, co jejich pobyt přináší.

Pozornost se věnuje také vězeňskému prostředí a otázce, zda vězni konvertují k islámu.

Další oblastí je produkce halál potravin.

Tyto příklady ukazují, že integrace není spojena pouze s pobytem muslimů na území České republiky, ale také s jejich každodenním fungováním v institucích, službách, zdravotnictví, vězeňství, obchodu a dalších oblastech společenského života.

Druhá generace muslimů

Článek tematizuje přináležení druhé generace muslimů k českému prostoru.

Tito mladí lidé se v České republice narodili, byli zde socializováni, mají české občanství, ale hegemonní diskurz české nacionality je natolik specifický, že nikoliv vždy do jejího obrazu zapadají.

Jejich rodiče přicházeli do Československa a později do České republiky v 70. a 90. let převážně ze studijních a pracovních důvodů, ze zemí Blízkého východu, subsaharské Afriky či (post)sovětského regionu.

Repertoár jejich politiky identit je i z tohoto důvodu vícevrstevnatý a rozmanitý.

Tato generace vyrůstala v rodinném prostředí spojeném s islámem a současně byla primárně socializována v českém prostředí.

This paper focuses on the identity construction of second-generation Muslims in the Czech Republic.

This generation consists mainly of young Muslims who are the descendants of migrants who came to Czechoslovakia in the 1970s and 1990s as part of student and labour migration.

Their socialization took place in the context of their Muslim family, but they were primarily socialized in the Czech environment.

Thus, second-generation Muslims move between several cultural frameworks, transnational fields located in the space in-between.

They negotiate their identity situationally and must cope with their parents' country of origin, ethnicity and national identity.

Výzkumná otázka proto zní: jak vyjednávají svou identitu ve vztahu k češství a jakými praxemi ji naplňují s ohledem na migrační původ svých rodičů.

Ptám se tedy, jak vyjednávají svou identitu ve vztahu k češství a jakými praxemi ji naplňují s ohledem na migrační původ jejich rodičů.

Through these interviews of second-generation Muslims, I would like to show how these young people with a migratory experience treat ethnicity when reporting on their otherness and what strategies they apply when negotiating key social identities.

Vícevrstevnatá identita

Repertoár jejich politiky identit je i z tohoto důvodu vícevrstevnatý a rozmanitý.

Druhá generace muslimů se pohybuje mezi několika kulturními rámci a transnacionálními poli umístěnými v prostoru mezi nimi.

Jejich identita se může proměňovat podle situace, prostředí a sociálních vztahů.

Musí se vyrovnávat se zemí původu svých rodičů, s etnicitou a s národní identitou.

Současně se setkávají s otázkou, zda jsou vnímáni jako Češi, muslimové, příslušníci určité etnické skupiny nebo jako lidé, kteří stojí mezi více identitami.

Negotiating their identity situationally means that second-generation Muslims respond to different social contexts through different combinations of cultural, religious, national and personal identifications.

Češství a národní identita

Hegemonní diskurz české nacionality je natolik specifický, že mladí lidé narození v České republice, vychovaní v českém prostředí a vybavení českým občanstvím nikoliv vždy do jeho obrazu zapadají.

Otázka české identity se tak neodvíjí pouze od právního občanství nebo místa narození.

Souvisí také s představami o původu, etnicitě, náboženství, kulturní příslušnosti a s tím, kdo je považován za „skutečného“ Čecha.

Právě zde vzniká napětí mezi formálním přináležením k České republice a společenským uznáním tohoto přináležení.

Výzkumná metoda

Výzkumná data byla vytvořena na základě polostrukturovaných rozhovorů.

I created this data based on semi-structured interviews.

Rozhovory umožňují sledovat, jak mladí muslimové s migrační zkušeností zacházejí s etnicitou, když hovoří o své jinakosti, a jaké strategie používají při vyjednávání klíčových sociálních identit.

Výzkum se tak zaměřuje na vlastní výpovědi muslimů, jejich zkušenosti a na způsoby, jimiž interpretují své postavení v české společnosti.

Islám, víra a každodenní zkušenost

Výzkum se zabývá názory muslimů na jejich život v Česku, jejich vlastními zkušenostmi a podobami vyznávané víry.

Náboženská identita muslimů proto není představena jako jednotný a neměnný celek.

Výzkumná perspektiva zohledňuje rozmanitost náboženských praxí, individuální zkušenosti a různé způsoby, jimiž muslimové propojují víru s každodenním životem v České republice.

Součástí sledovaných témat jsou také publikace, které vydávají muslimské organizace.

Tyto publikace představují jeden ze způsobů, jimiž muslimské organizace formulují své postoje, prezentují islám a reagují na společenské okolí.

Obraz islámu a muslimů ve veřejnosti

Výzkum se ptá, jak na islám a muslimy nahlížejí „experti“.

Zabývá se také názory veřejnosti na islám a muslimy, názory veřejnosti na vstupy islámu do veřejného prostoru a obrazem islámu v tištěných médiích.

Samostatnou pozornost věnuje tomu, co si podle muslimů o nich samotných myslí česká veřejnost.

Výzkum sleduje také reakce ze strany veřejnosti, s nimiž se muslimové setkávají.

Veřejné představy o islámu mohou být vytvářeny prostřednictvím médií, politických projevů, bezpečnostních debat, školních učebnic i osobních setkání.

Způsob, jakým je islám prezentován, ovlivňuje podmínky, v nichž muslimové svou identitu vyjednávají a v nichž usilují o uznání svého místa v českém prostoru.

Výzkumný tým

Na výzkumu se podíleli odborníci z oblasti sociologie, religionistiky, antropologie, mediálních studií, psychologie, historie, filozofie, geografie a veřejné správy.

Zdenka Burešová

Mgr. Zdenka Burešová (1986) vystudovala mediální studia na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a v současnosti působí na téže katedře jako doktorandka.

Eva Čermáková

Mgr. Eva Čermáková, Ph.D. (1980) vystudovala archeologii a antropologii na Filozofické a Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Veronika Demelová

Mgr. et Mgr. Veronika Demelová (1986) vystudovala religionistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a environmentální studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Tomáš Janků

Mgr. et Mgr. Tomáš Janků (1985) vystudoval obor religionistika a management v kultuře na Masarykově univerzitě v Brně.

Pavel Kliment

PhDr. Pavel Kliment, Ph.D. (1966) vystudoval andragogiku a psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde v roce 1999 rovněž ukončil doktorské studium.

Souběžně pracoval jako psycholog ve Správě uprchlických zařízení MV ČR.

Působí jako odborný asistent na Katedře psychologie a patopsychologie na Pedagogické fakultě UP v Olomouci.

Lenka Linhartová

Bc. Mgr. Lenka Linhartová (1988) vystudovala obor sociologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

V roce 2013 studium úspěšně ukončila.

Dušan Lužný

prof. PhDr. Dušan Lužný, Dr. (1964) je vedoucím Katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Dlouhodobě se věnuje otázkám působení netradičních náboženských skupin v českém prostředí a na Západě.

Věnoval se především výzkumům hnutí Haré Kršna a buddhismu.

V oblasti studia islámu se zaměřuje především na obrazy islámu v české veřejnosti a na protiislámskou kritiku EU.

Provádí výzkum Čechů působících v zahraničí, zaměřuje se na zkoumání transnacionálních vazeb a významu náboženství v jejich životě.

Renáta Sedláková

Bc. Bc. Mgr. Renáta Sedláková, PhD. (1976) vystudovala obory sociologie a mediální studia a žurnalistika na FSS MU v Brně.

Pracuje jako odborná asistentka na Katedře mediál­ních a kulturálních studií a žurnalistiky na Filozofické fakultě Univerzity Palackého.

Jaroslav Šotola

Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D. (1977) vystudoval historii a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a antropologii na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.

Helena Topinková

Mgr. Helena Topinková (1978) vystudovala politickou a kulturní geografii na Ostravské univerzitě, veřejnou správu a regionální politiku se zaměřením na sociální politiku na Slezské univerzitě v Opavě a andragogiku na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Tematické okruhy odborné literatury

Výzkum integračního procesu muslimů navazuje na odbornou literaturu o migraci, národní identitě, etnicitě, transnacionálních vazbách, druhé generaci migrantů, náboženské identitě a obrazech islámu.

• Anderson, Benedict 2016. Imagined Communities: Reflections on the origin and spread of nationalism.
• Barth, Fredrik (ed.) 1969. Ethnic Groups and Boundaries.
• Crul, Maurice - Lelie, Frans - Schneider, Jenny 2012. The European Second Generation Compared: Does the integration context matter?
• Eriksen, Thomas Hylland 2012. Etnicita a nacionalismus. Antropologické perspektivy.
• Jenkins, Richard 2014. Social Identity.
• Levitt, Peggy 2009. Roots and Routes: Understanding the lives of the second generation transnationally. Journal of Ethnic and Migration Studies 35 (7): 1225-1242.
• Portes, Alejandro - Rumbaut, Rubén 2011. Legacies: The story of the immigrant second generation.
• Richter, Marina - Nollert, Michael 2014. Transnational Networks and Transcultural Belonging: A study of the Spanish second generation in Switzerland. Global Networks 14 (4): 458-476.
• Roy, Olivier 2004. Globalized Islam: The search for a new ummah.
• Topinka, Daniel (ed.) 2007. Integrační proces muslimů v ČR. Výzkumná zpráva.
• Topinka, Daniel (ed.) 2016. Muslimové v ČR. Etablování muslimů a islámu na veřejnosti.
• Topinková, Helena - Topinka, Daniel. 2016. Muslimové v číslech.

Hlavní tematické otázky

Daniel Topinka a sociologické pojetí integrace

Integrace muslimů v české společnosti je v Topinkově výzkumném rámci spojena s procesem etablování islámu ve veřejném prostoru, s každodenními zkušenostmi muslimů a s vyjednáváním jejich sociálních identit.

Nejde pouze o otázku, zda muslimové žijí v České republice, ale také o to, jaké možnosti mají pro náboženskou praxi, jak jsou vnímáni institucemi a veřejností a jak sami popisují své místo ve společnosti.

U druhé generace se integrační proces propojuje s otázkou národní identity, češství, etnicity, občanství a rodinného migračního původu.

Výzkum tak zachycuje proces, v němž se identita vytváří v rodinném, českém i transnacionálním prostředí.

tags: #topinka #daniel #ed #integracni #proces #muslimu