Stroj, který sklízí salát: od ruční práce až po mechanizovanou sklizeň

Stroj, který sklízí salát, musí zvládnout šetrně oddělit rostlinu od půdy, dopravit ji k obsluze, odstranit poškozené části a připravit ji k uložení do přepravek. U listové zeleniny přitom nejde vždy o jediný typ sklizně: některé porosty se sklízejí postupně, jiné jednorázově a další se upravují přímo na poli nebo až v posklizňové lince.

Salát je plodina chladného období. Kvalitní hlávky se proto ve skleníku často pěstují snáze v březnu až květnu a znovu na konci léta a na podzim než v nejteplejší části července. Na velkých polích se však sklízí po dlouhou část sezóny a právě zde se uplatňují sklízecí plošiny, dopravníky, návěsné sklízeče i samojízdné stroje.

Jaký stroj sklízí salát

Pro sklizeň salátu se používají tři základní skupiny mechanizačních prostředků:

• sklízecí plošiny pro ruční sklizeň s podporou dopravníku;
• sklízecí dopravníky pro průběžný odsun odříznutých rostlin;
• návěsné a samojízdné sklízeče s podřezávacím ústrojím, dopravníky a třídicím stolem.

Částečně mechanizovaná probírková sklizeň s využitím sklízecích plošin a dopravníků, je vhodnou variantou pro zeleninu určenou k přímé dodávce na trh.

Lze ji s výhodou využít hlavně u porostů, které nejsou sklízeny jednorázově, kdy jednotlivé rostliny postupně vstupují do sklizňové zralosti.

Plně mechanizovaná jednorázová sklizeň s využitím návěsných nebo samojízdných sklízečů speciální konstrukce.

Tato varianta je vhodná pro sklizeň listové zeleniny určené jak pro přímý konzum tak k následnému zpracování na posklizňové lince.

Sklízecí plošina a dopravník

Sklízecí plošiny představují mechanizační prostředky jednoduché konstrukce.

Principiálně se jedná o vhodně upravené přívěsy nebo návěsy s nízkou výškou.

Sklízecí dopravníky se používají jako pomocný prostředek při probírkové, ale i jednorázové sklizni.

Jejich nasazení je spojeno se snížením fyzické námahy a zvýšením výkonnosti při současném zachování kvality sklízené plodiny.

Z konstrukčního hlediska bývají tvořeny pryžovým dopravníkem o šířce zhruba 300 mm na povrchu opatřeným přepážkami nebo kapsami, které napomáhají přidržování sklízeného produktu.

Délka dopravníku se pohybuje v rozpětí tří až čtrnácti metrů a jeho pohon je nejčastěji řešen hydraulicky od vnějšího hydraulického okruhu energetického prostředku, s možností plynulé regulace rychlosti pohybu.

Dopravník je bočně připojen k transportnímu prostředku (traktorový přívěs nebo návěs) a nesen v požadované výšce nad porostem.

Některé typy bývají také neseny čelně, nebo vzadu s pásy vyloženými na obě strany.

Moderní konstrukce umožňují tzv. bezmontážní uchycení.

Lze tak dosáhnout snadné a rychlé připojení na jiný přívěs, automobil nebo speciální nosič nářadí.

Typy s větší délkou jsou konstruovány jako dělené (skládací).

Rozložení a složení se provádí pomocí hydraulických mechanismů.

Jak probíhá sklizeň s dopravníkem

Sklizeň listové zeleniny s využitím pásových dopravníků má vždy obdobný charakter.

Souprava tvořená energetickým prostředkem a sklízecím dopravníkem projíždí po okraji pozemku nebo přímo po něm v kolejových řádcích.

Pracovní obsluha prochází porostem podél pásového dopravníku ručně sklízí plodinu.

Odstraní přebytečné části a položí ji na pás, kde je plynulým pohybem unášena k přívěsu.

Zde je plodina průběžně odebírána, dále dočištěna a vytříděna.

Na závěr je uložena do připravených přepravek nebo kontejnerů.

Tento systém nesklízí salát zcela bez lidí. Stroj zajišťuje především pohyb porostem, dopravu produktu a omezení fyzické námahy, zatímco pracovníci rozhodují o odříznutí, očištění a zařazení jednotlivých kusů.

Návěsné a samojízdné sklízeče

Návěsné a samojízdné sklízeče představují kategorii strojů, které nejsou v našich podmínkách příliš rozšířeny.

Oblíbené jsou zejména ve státech na jihu Evropy jako je např. Itálie či Španělsko, kde má pěstování listové zeleniny velkou tradici.

Na trhu jsou dostupné stroje několika výrobců např. italské firmy Ortomec, Hortus, Mas, Asa-lift aj.

Návěsné typy bývají agregovány s traktorem o výkonu motoru minimálně 30 kW.

Pohon funkčních částí stroje (podvozek, dopravníky, podřezávací ústrojí) je řešen mechanicky nebo hydraulicky.

Samojízdné stroje jsou vybaveny vlastním motorem a kolovým případně pásovým podvozkem.

Pohon pojezdových i pracovních ústrojí je nejčastěji řešen hydraulicky.

Pracovní záběr těchto strojů se pohybuje v rozpětí 1,0 - 1,5 (2,0) m.

Podřezávání salátu

Pracovní ústrojí sklízečů je tvořeno podřezávacím ústrojím v podobě řezných kotoučů opatřených hroty nebo pasivním, případně aktivním nožem.

Ústrojí pracují mělce pod půdním povrchem a oddělují jednotlivé rostliny v místě kořenového krčku.

Odřezané hlávky nebo listy rostlin jsou unášeny šikmo uloženým dopravníkem do horní části sklízeče.

Šikmé dopravníky jsou konstrukčně uzpůsobeny charakteru sklízené zeleniny.

Pro hlávkové druhy se používají profilované pryžové dopravníky, pro listové druhy pryžové dopravníky s lamelami nebo výstupky případně také drátěné prstové dopravníky.

U výstupu šikmého dopravníku se nachází třídící stůl nebo horizontálně uložený pásový dopravník.

Zde stojí pracovníci obsluhy, kteří vynesené hlávky odebírají, ručně dočišťují a ukládají do PE přepravek.

Sklizeň salátu z mulčovací fólie

Podobné řešení představují pěstitelské systémy, kdy jsou rostliny pěstovány na záhonech pokrytých mulčovací folií.

Po najetí sklízeče na záhon, jehož šířka odpovídá pracovnímu záběru stroje dojde k nadzvednutí fólie a odříznutí rostlin v místě kořenového krčku (pod fólií).

Uříznuté rostliny jsou společně s fólií unášeny po šikmé ploše k třídícímu stolu.

Fólie se současně navíjí na cívku.

Obdobně jako v předchozím případě pracovníci provádějí dočištění a uložení hlávek do přepravek.

Výkonnost stroje a úspora práce

Stroje pro sklizeň listové zeleniny umožňují výrazné snížení pracnosti této operace.

Běžně dosahovaná výkonnost sklízečů se pohybuje v závislosti na druhu sklízené komodity, podmínkách stanoviště, počtu pracovníků a jejich zapracovanosti atd., v rozpětí hodnot 0,02 - 0,2 ha/h, což ve srovnání s ruční sklizní představuje až třicetiprocentní úsporu pracovního času.

Skutečný výkon proto nezávisí pouze na motoru nebo šířce pracovního záběru. Ovlivňuje jej druh salátu, velikost a vyrovnanost porostu, půdní podmínky, počasí, počet pracovníků u třídicího stolu i jejich zkušenost.

Co se děje před sklizní

Vydali jsme se hledat odpovědi do Odbytového družstva Polabí (ODP), které zařizuje odbyt zeleniny ze 4,5 tisíce hektarů přilehlých zemědělských družstev.

Zdejší zaměstnanci vyřizují objednávky obchodních řetězců a mají na starosti naskladnění a následnou expedici sklizně.

Na okolních polích se pěstuje kolem 25 druhů zeleniny.

O tom jaké druhy to budou, se každoročně rozhoduje na podzimní sešlosti agronomů.

Ti řeší, jaké množství vybraných druhů se bude vysévat na jednotlivých polích.

Restrukturalizace sortimentu probíhá pravidelně dle poptávky.

Nedávno se například přidaly populární dýně a cukety.

Nás tentokrát zajímal hlavně salát, a to především ten nejprodávanější - ledový, který opanoval místní trh.

Příprava polí a výsadba

Pole se nejprve připraví na sadbu takzvaným záhonováním.

Osev se vždy provádí na 11 záhonech po 4 řádcích - celkem tedy 44 řádků.

Následuje postřik proti plevelům a posypání kuličkovým minerálním hnojivem, které se postupně rozpouští.

Stejná plodina nemůže být na poli více let po sobě.

Letošní saláty například rostly v černozemi, v níž loni vyrostly cibule.

Výhodou Polabí je obrovské množství půd, do kterých se dá zasévat.

Sazenice ledového salátu, který v ČR už vytlačil z trhu ostatní druhy, se objednávají z Holandska a Německa.

V Česku se osivo již nepěstuje, anebo ne v dostatečném množství a kvalitě.

Sází se strojově, pokud to umožňuje počasí.

Když prší, stroje na pole často nevyjedou a nastává čas ručního sázení.

Některé druhy potřebují ruční sázení i za suchého počasí - například ty, u kterých je nutné, aby rostlinky nepřerostly do moc velké velikosti.

Ty se musí zasadit hustěji, nežli to dokáže stroj.

Zavlažování, plečkování a hnojení

Každý den je třeba pole tři hodiny zavlažovat vodou.

Provádí to mobilní zavlažovací stroj a cykly závlažky jsou řízeny elektronicky.

Když v noci sprchne, je proces možné vynechat.

Zasazené saláty se musí proplečkovat, tedy strojově okopávat, a v polovině růstového cyklu se dohnojují ledkem, nebo-li prošpetkují.

Každá hlavička salátu spotřebuje průměrně 7 gramů minerálů - jde především o draslík, hořčík, vápník a fosfor.

Rychlost růstu a načasování sklizně

Salát se sází po celou sezónu, zhruba od 11. týdne v roce až do 42. týdne.

Každá „várka“ roste měsíc.

Na poli jsou k vidění všechny fáze salátu: od jednodenních sazeniček až po 30denní salát, který je připraven ke sklizni.

Saláty hlávkové, lollo rosso, little gem, sweet crispy a jiné tzv. „speciality“ rostou až 6 týdnů.

Kontrola a ruční úprava řádků nastává i po klasickém strojovém sázení.

Ruce jsou zkrátka stále dost potřeba.

Jak se sklízí ledový salát

Ledový salát se sklízí ručně zhruba po měsíčním růstu.

Po poli se každý den pomalu pohybuje traktor a kolem něj pracují zaměstnanci družstva, kteří odřezávají saláty odpovídající stanoveným parametrům.

Zaměstnanci mají za pasem plastové prodyšné obaly a rychlými pohyby do nich saláty balí.

Co je potřeba odtrhnout nebo uříznout, už přesně vědí.

Salát se balí ve většině Evropy.

Obal salát chrání proti mechanickému poškození.

Je igelitový, protože jiný by se pravděpodobně perforoval a porušil.

Ledového salátu se od dubna do října sklidí denně kolem 22 tun (4 vozy).

Za sezónu to vychází zhruba na 2,5 milionu kusů.

Rozhodování podle objednávek

Každý týden se zemědělci od Odbytového družstva Polabí, které přímo komunikuje s řetězci, dozvědí, jaké jsou objednávky od jednotlivých supermarketů.

Zároveň také nahlásí, kolik mají na poli salátu připraveného ke sklizni.

Saláty, které vyrostly moc malé, tzv. saláty „vaškové“, které nemají listy pevně u sebe, nebo rostliny s hnědými okraji, se nechají na poli a zadiskují se (zaorají).

Saláty se přímo na poli nejen balí, ale někdy i etiketují - například Penny Market potřebuje veškeré zboží s etiketou.

Co supermarket, to jiná pravidla.

Každý řetězec má dokonce jiné přepravní bedny (například Kaufland má plastové přepravky, Makro papírové krabice), různé množství kusů na bedýnku a také odlišné požadavky na balení a označování.

Od pole do skladu

Z pole přejede posklizňový vůz do Odbytového družstva se sklizenými saláty.

Ty ledové jsou již zabalené.

Takzvané „speciality“ (lollo rosso, salátová srdíčka, hlávkový salát, dubový salát, sweet crispy) se ale před balením musejí ještě očistit.

Nastává fáze naskladnění, mytí, balení a expedice.

V centrálním skladu se udržuje teplota mezi 8-14 °C.

V jednotlivých chladicích částech pak třeba jen 3 °C - podle toho, co si konkrétní plodina žádá.

Před mytím v “pračce“ se saláty ručně očistí, odeberou se poškozené svrchní listy, případně je proveden ořez kořene.

Následuje mytí, kde denně proteče 10-15 kubíků studené pitné vody.

Ta se posléze vrací z odchytových jímek do půdy.

Při přípravě jde o to, aby saláty co nejdéle vypadaly svěže a křupavě.

Zemědělci se pochopitelně snaží prodat 100 % sklizně, což ale ne vždy vyjde.

Vrchní bedýnky na skladu osychají, vždy se najde nějaký „méně pěkný“ kousek a odběratel si zboží neodveze.

Poté, co saláty projdou mycím pásem a odkapou, mohou být baleny do igelitových pytlíků.

Veškeré odřezky a rostlinný odpad putuje do bioplynové stanice nebo na kompost.

Vzniklé organické hnojivo se dává na pole na podzim spolu s hnojivem od vlastních krav.

Ruční práce zůstává součástí mechanizace

Kontrola a ruční úprava řádků nastává i po klasickém strojovém sázení.

Ruce jsou zkrátka stále dost potřeba.

Podobně je tomu při sklizni. Stroj může rostlinu podříznout, dopravit a nabídnout k třídění, ale pracovníci odstraňují přebytečné části, kontrolují velikost, dočišťují hlávky a ukládají je do přepravek.

Na poli pracují hlavně Moldavci, Rumuni a Ukrajinci.

Živí své rodiny, které zůstaly doma.

U částečně mechanizované sklizně tedy mechanizace nahrazuje část namáhavé práce, nikoli celé rozhodování a manipulaci s produktem.

Rozdíl mezi sklizní hlávkového a listového salátu

Listové saláty lze sklízet po vnějších listech nebo celou růžici podle typu.

Listový salát se sklízí průběžne.

Postupně otrhávejte vnější listy.

Hlávkové saláty řežte ideálně ráno, kdy jsou listy chladné a hydratované.

Nečekejte vždy na maximální velikost.

Před vlnou veder je dnešní středně velká hlávka často kvalitnější než větší salát po několika horkých dnech.

Po sklizni rychle zchlaďte, pokud salát nespotřebujete hned.

Po mytí odstraňte přebytečnou vodu před uložením.

Proč je důležitá odrůda a termín

Máslový salát vytváří jemnou hlávku, římský salát potřebuje více prostoru a ledový salát je náročnější na stabilní vláhu a proudění vzduchu.

Pro časné jaro hledejte odrůdy určené k rychlení nebo pod kryt.

Pro přechod do léta vybírejte odolnost vůči vybíhání do květu.

Pro domácnost je výhodné kombinovat rychlý listový typ s menším počtem hlávkových salátů.

Klíčení a růst salátu jsou zásadně ovlivněné teplotou a délkou dne.

Čím je teplota vyšší a dny delší, tím rychleji rostliny hlávkového salátu rostou (a to hlavně do výšky), zakládají na květ a produkují semena.

Jakmile se salát začne vytahovat do výšky, stane se z něj velmi brzy namísto pěkné hlávky nevzhledná rostlina s nepěkným květem, která již hořkne.

A právě to se stává salátu, který pěstujeme v létě a on není k letnímu pěstování určen.

Vybíhání je přirozený přechod z tvorby listů k rozmnožování.

Urychluje jej vysoká teplota, dlouhý den, nedostatek vody a citlivá odrůda.

Význam skleníku pro salát

Skleník pro salát není stroj na výrobu tepla.

V českých zahradách bývá skleník často vyhrazen rajčatům, paprikám a okurkám.

Salát ale dokáže využít stejný prostor v době, kdy je pro teplomilné plodiny ještě chladno, a znovu po jejich hlavní sklizni.

V nevytápěném skleníku můžete začít, jakmile je půda zpracovatelná, světla je dost a dokážete reagovat na noční mráz.

Březen je vhodný pro chráněné časné výsevy, duben a květen bývají nejspolehlivějšími měsíci pro plné hlávky.

V červnu už roste riziko přehřátí, v červenci může být uvnitř příliš horko.

Omezte husté hlávkové výsevy a podle podmínek udělejte pauzu.

Další silné období přichází na konci léta a na podzim.

Střešní okna a dostatečně široké dveře jsou pro salát přímou součástí pěstitelské technologie.

Konstrukce, která výborně drží teplo, ale obtížně jej pouští ven, se v létě může stát problémem.

Malý skleník reaguje na slunce rychleji, velký prostor má stabilnější klima, ale potřebuje účinné větrání.

Teplota a větrání

Praktický cíl je přibližně 15-18 °C.

Krátké ochlazení růst zpomalí, ale dlouhé teploty nad přibližně 24 °C rychleji podporují vybíhání, hořkost a volnější hlávky.

Teploměr umístěte do výšky listů.

Střešní okna otevírejte ráno dříve, než se teplo nahromadí.

Dveře pomohou vytvořit průtok vzduchu.

Chladnou noc nekompenzujte přehříváním přes den.

Při velmi časném pěstování může mírné topení zabránit poškození mrazem, nikoli vytvářet tropické podmínky.

V uzavřeném skleníku se hromadí vodní pára z půdy i rostlin.

V noci kondenzuje na skle a může kapat zpět na listy.

Začněte střešními okny, kudy odchází nejteplejší a nejvlhčí vzduch, a podle potřeby přidejte otevřené dveře.

Na podzim je větrání důležité, i když nepotřebujete chladit.

Krátká ranní výměna vzduchu pomáhá osušit kondenzaci.

Výsev, rozestupy a půda

Pro přímý výsev vytvořte rýhu hlubokou jen 0,5-1 cm, předem ji navlhčete a semena zakryjte tenkou vrstvou.

Drobné osivo při příliš hlubokém výsevu klíčí nepravidelně.

Pro hlávkové typy je praktické vysévat do sadbovačů.

Vysazujte kompaktní mladé sazenice s několika pravými listy a soudržným kořenovým balem.

Konkrétní spon závisí na odrůdě.

Malý máslový salát může být blíže, velký římský nebo ledový dále.

Baby-leaf lze sít podstatně hustěji, protože jej sklidíte mladý.

Nenechávejte však takový porost bez probírky dorůst do velkých hlávek.

Salát má rád půdu kyprou, dobře propustnou a vlhkou, ale ne přemokřenou.

Do záhonu zapracujte vyzrálý kompost a udržujte strukturu s dostatkem vzduchu.

Těžká mokrá půda omezuje kořeny, příliš písčitá směs se rychle vysušuje.

Salát vysazujeme do sponu 20x25 cm, ledový salát 30x30 cm.

Půdu kypříme.

Zálivka a prevence poškození

Salát má relativně mělký kořenový systém.

Střídání úplného sucha s přemokřením proto vytváří stres, který může zhoršit chuť, okraje listů i rychlost růstu.

Zalévejte ráno a pokud možno k půdě.

Kapková závlaha udržuje listy sušší a dodává vodu rovnoměrněji.

V horku potřeba vody roste, ale vyšší zálivka nenahrazuje větrání.

Pokud je vzduch ve skleníku příliš teplý, rostlina stále dostává signál k vybíhání.

U rychle rostoucích vnitřních listů může být přísun vápníku omezen, protože méně transpirují.

Než přidáte další hnojivo, zkontrolujte mikroklima a kořeny.

Je porost příliš hustý?

Zůstávají listy přes noc mokré?

Střídá se suchý substrát s přemokřením?

Husté ledové a římské saláty jsou citlivější než mladý listový porost.

Nejprve měřte.

Teplota v úrovni listů, vlhkost substrátu a případně pH jsou lepší základ pro rozhodnutí než náhodné přidávání vody nebo živin.

Vybíhání do květu a termín sklizně

Prevence začíná před vedry: vyberte odrůdu pro dané období, větrejte ráno, používejte podle potřeby stínění a nepřipusťte vyschnutí kořenové zóny.

Před několikadenní vlnou veder skliďte hotové hlávky o něco dříve.

Hořká chuť a prodlužující se střed signalizují vybíhání.

Při časných termínech výsadby mladé rostlinky špatně snášejí chladné noci.

V českých podmínkách sledujte předpověď minimálních nočních teplot hlavně na začátku a na konci sezóny.

Nevytápěný skleník dokáže přes den výrazně získat teplo, ale po západu slunce se jeho teplota může rychle přiblížit venkovnímu prostředí.

Mladé sazenice proto neumisťujte natrvalo do skleníku jen podle jednoho teplého odpoledne.

Rozhodujte se podle série nocí, teploty pěstebního média a možnosti krátkodobého přikrytí nebo přitápění.

Postupná sklizeň během sezóny

Malá dávka každé 2-3 týdny vytvoří nepřetržitý řetězec: jedna série se sklízí, druhá dorůstá a třetí klíčí.

Na jaře mohou první série uvolnit záhon rajčatům.

V srpnu začněte nový řetězec.

Můžete také měnit odrůdy v průběhu roku.

Jarní rychlý typ vystřídejte odrůdou odolnější vůči vybíhání a podzimní sadu přizpůsobte chladnějším podmínkám.

Nejúspěšnější systém je jednoduchý: na jaře několik menších výsevů, v letním horku omezení nebo pauza a od srpna druhá série.

Pokud ve stejném skleníku pěstujete rajčata, rozdělte sezónu.

Salát může být sklizen před konečným vysazením rajčat a vrátit se po prosvětlení nebo likvidaci letní kultury.

Kontrola kvality před strojem i po něm

Mšice kontrolujte na spodní straně listů a v mladém středu.

Malou kolonii lze odstranit brzy, ale v chráněném teple se může rychle rozšířit.

Plži se ukrývají pod nádobami, prkny a ve vlhkých rozích.

Udržujte uličky čisté, odstraňujte poškozené spodní listy a opravte místa s trvalým únikem vody.

Po jednotlivých cyklech myjte sadbovače, nože a pracovní plochy.

Vytáhlé bledé rostliny obvykle ukazují na málo světla nebo příliš teplý růst.

Vadnutí v mokré půdě neznamená automaticky nedostatek vody; kořeny mohou trpět nedostatkem kyslíku.

Hnědé mladé okraje mohou být tipburn.

Hydroponické systémy a sklizeň

Krátký cyklus a kompaktní kořenový systém dělají ze salátu vhodnou plodinu pro NFT a další bezpůdní systémy.

Hydroponie však není bezúdržbová.

Je nutné sledovat pH, koncentraci živin, teplotu roztoku, kyslík a funkci čerpadla.

Pro domácího pěstitele je rozumné začít malým kanálem a porovnat jej s půdním záhonem.

Malý zkušební systém ano, pokud jste ochotni měřit pH a živný roztok.

Zimní pěstování a limity skleníku

Přežívání a aktivní růst nejsou stejné.

Praktická strategie je vysít včas koncem léta a vstupovat do zimy s vyvinutými rostlinami.

Pro skutečnou souvislou zimní produkci je potřeba držet minimální teplotu, zajistit proudění vzduchu a často přidat světlo.

Pro rodinu může být efektivnější vytápět a osvětlit malou vnitřní zónu než celý velký skleník.

Podobná zásada platí i u mechanizace: stroj má smysl tam, kde odpovídá ploše, způsobu sklizně, dostupné pracovní síle a požadované rychlosti zpracování.

Od sklizně k prodeji

Sklizený produkt může být distribuován na trh k přímé spotřebě ve dvou variantách.

První varianta představuje hlávky nebo listy v částečně upravené podobě (odstranění vnějších obalových listů).

Druhá varianta představuje finální výrobek určený k okamžité konzumaci.

Jeho podstatou jsou posklizňové úpravy spočívající zejména v praní hlávek nebo sklizených listů a jejich nakrájení na menší segmenty (řezanku).

Tímto způsobem lze pro spotřebitele vytvořit barevně i chuťově atraktivní salátové směsi.

Ty jsou baleny do spotřebitelských obalů (PE sáčků, vaničky apod.) v nichž jsou distribuovány.

Zemědělci musejí reagovat na situaci na trhu, dorovnávat ceny a soupeřit s levnější konkurencí ze zahraničí.

Například v Polsku mají pěstitelé komparativní výhodu - stát zemědělce více chrání, dofinancuje případné ztráty, když je nepříznivé počasí.

Největší tlak je pro české pěstitele zeleniny ze zahraničí.

Lokální produkce tu není dostatečně podpořená a chráněná ze strany státu a supermarkety lokálnost neřeší.

tags: #stroj #co #sklizi #salat