Příloha k přehledu OSVČ při zaměstnání: kdy se činnost považuje za vedlejší a co doložit OSSZ

Pokud OSVČ současně podniká a pracuje v zaměstnání, může být její samostatná výdělečná činnost v některých měsících posouzena jako vedlejší. Tato skutečnost ovlivňuje povinnost účasti na důchodovém pojištění, výši pojistného i údaje uváděné v Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ.

Pro vedlejší činnost je možné akceptovat jen zaměstnání, které zakládá účast na pojištění. OSVČ musí důvod vedlejší činnosti oznámit nejpozději na přehledu za kalendářní rok, ve kterém chce být považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost.

Kdy se podnikání považuje za vedlejší činnost

Dle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se SVČ považuje za vedlejší SVČ, pokud OSVČ v kalendářním roce:

• vykonávala zaměstnání,
• měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
• měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,
• osobně pečovala o dítě do 4 let věku,
• osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I, nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II nebo stupni III nebo stupni IV, pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou,
• byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 4 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.

OSVČ může být považována za OSVČ vykonávající vedlejší SVČ v těch kalendářních měsících, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána SVČ, a aspoň po část této doby výkonu činnosti trval i důvod pro výkon vedlejší SVČ.

Zaměstnání jako důvod vedlejší SVČ

U zaměstnání je rozhodující, zda zakládá účast na sociálním pojištění. To nemusí OSVČ dokládat, protože většina zaměstnavatelů spadá z hlediska sociálního pojištění pod Českou správu sociálního zabezpečení, která toto eviduje.

Dokládat se musí např. zaměstnání, které spadá pod Ministerstvo spravedlnosti nebo Ministerstvo vnitra.

OSVČ není povinna dokládat důvody, pro které je SVČ považována za vedlejší SVČ, pokud ČSSZ údaj o těchto důvodech vede ve své evidenci, nebo má možnost si tento údaj obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Co uvést v přehledu při kombinaci podnikání a zaměstnání

V přehledu se uvádí, zda byla samostatná výdělečná činnost vykonávána jako hlavní, vedlejší, nebo v průběhu roku jako hlavní i vedlejší.

Pokud OSVČ v některých měsících podnikala jako hlavní a v jiných měsících jako vedlejší, nahoře zatrhne možnost „hlavní i vedlejší“.

Důvod pro výkon vedlejší SVČ se uvádí v příslušné části formuláře. V případě zaměstnání se označí, že důvodem vedlejší samostatné výdělečné činnosti je zaměstnání.

Příklad: OSVČ zaměstnaná od září do prosince

Paní Marcela vykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celý rok 2020. Od září do prosince byla zároveň k tomu zaměstnaná.

Za měsíce září až prosinec je paní Marcela považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost, protože byla zaměstnána. V ostatních měsících vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost.

V přehledu proto nahoře zatrhne možnost „hlavní i vedlejší“.

Její daňový základ byl 212 000 Kč.

Vyplnění jednotlivých částí přehledu

Část A: identifikační údaje a variabilní symbol

Nezapomeňte vyplnit také osmimístný variabilní symbol, který jste dostali při své registraci, a hradíte pod ním platby pojistného.

Variabilní symbol můžete najít i na inventuře pohledávek OSVČ nebo na vyúčtování, které vám OSSZ pravidelně zasílá.

Část B: hlavní a vedlejší činnost

Za vedlejší OSVČ je paní Marcela považována v měsících září až prosinec, kdy byla zaměstnána.

Vykonávala tedy jak hlavní, tak vedlejší činnost, nahoře zatrhne možnost „hlavní i vedlejší“.

Část C: důvod vedlejší činnosti

Důvodem vedlejší samostatné výdělečné činnosti je tedy zaměstnání, jak už jsem si řekli výše.

Pro vedlejší činnost je možné akceptovat jen zaměstnání, které zakládá účast na pojištění.

To nemusí OSVČ dokládat, protože většina zaměstnavatelů spadá z hlediska sociálního pojištění pod Českou správu sociálního zabezpečení, která toto eviduje.

Dokládat se musí např. zaměstnání, které spadá pod Ministerstvo spravedlnosti nebo Ministerstvo vnitra.

Část D: daňový základ a zaplacené zálohy

Jako daňový základ za rok 2020 uvede paní Marcela 212 000 Kč (po úpravě podle § 5 a § 23 zákona o daních z příjmů).

Následně se jí v interaktivním formuláři téměř všechny částky dopočítají.

Jednou z nejčastějších chyb při vyplňování přehledu pro Českou správu sociálního zabezpečení je špatné uvedení úhrnu zaplacených záloh na pojistné na důchodové pojištění.

Chybám lze částečně předejít prostudováním inventury pohledávek OSVČ za kalendářní rok.

Uvidíte zde nejen výpis minimálních předpisů záloh na pojistné na důchodové pojištění, ale také úhrn skutečně zaplacených záloh za vybraný kalendářní rok (včetně stavu pohledávek).

Řádek 30: maximální vyměřovací základ

Paní Marcela v zaměstnání nedosáhla maximálního vyměřovacího základu.

Ani součet vyměřovacích základů ze zaměstnání a OSVČ nepřesáhl tuto částku (1 672 080 Kč).

Řádek 36: zaplacené zálohy

Do tohoto řádku paní Marcela napíše částku, kterou zaplatila na zálohy na důchodové pojištění v roce 2020 (nezapočtou se platby na doplatek pojistného a penále uhrazené v roce 2020).

Tuto částku zjistí také na inventuře pohledávek OSVČ.

Část E: dobrovolná účast na důchodovém pojištění

V této části by paní Marcela zatrhla „ano“ v případě, kdyby jako OSVČ vykonávající samostatnou výdělečnou činnost vykonávala jen jako vedlejší a v daném roce by jí z dosažených příjmů nevznikla účast na důchodovém pojištění, ale i přesto by se chtěla důchodového pojištění účastnit.

Část F: pokračování v činnosti a nemocenské pojištění

Paní Marcela zatrhne možnost „hlavní“, protože tuto výdělečnou činnost bude vykonávat i nadále.

Další řádky se už vyplní samy.

Pokud nejste účastni dobrovolného nemocenského pojištění OSVČ, přepíšete částku v řádku 40 nulou.

Část G: přeplatek

Přeplatek z řádku 37 z části D si chce paní Marcela nechat poslat na účet.

Má ale také možnost přeplatek využít ve prospěch úhrad záloh na pojistné na další období.

Část H: termín podle daňového přiznání

Pokud není OSVČ povinna podávat daňové přiznání, uvede tuto skutečnost a přehled podá nejpozději do 31. července 2021.

Část I: druh podání

Paní Marcela podává řádný přehled, proto zde nic nevyplňuje.

Část J: spolupracující osoba

Pokud jste osobou, na kterou lze rozdělovat příjmy a výdaje podle § 13 zákona o daních z příjmů (spolupracující osoba), uvedete zde údaje o OSVČ, se kterou vykonáváte spolupráci při výkonu samostatné výdělečné činnosti.

Část K: souhlas se zpracováním údajů

Můžete však udělit souhlas České správě sociálního zabezpečení a příslušné OSSZ k jejich zpracování.

Urychlí se tím především vzájemná komunikace v případě nejasností.

Pokud souhlasíte se zpracováním údaje/údajů, příslušné políčko zatrhněte.

Dokládání důvodu vedlejší činnosti

Pokud důvod pro vedlejší činnost patří mezi povinně dokládané důvody, musí skutečnosti OSVČ doložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž podala takový přehled, pokud tuto skutečnost nedoložila již dříve.

K pozdějšímu doložení důvodu pro vedlejší SVČ nelze přihlédnout.

Oznámení důvodu pro výkon vedlejší SVČ je dobrovolný úkon OSVČ.

Pokud však OSVČ oznámí skutečnost rozhodnou pro posouzení SVČ jako vedlejší oznámit zánik této skutečnosti, kterou OSVČ ohlásila a event. doložila jako důvod pro výkon vedlejší SVČ, a to nejpozději při podání přehledu za kalendářní rok, ve kterém k zániku došlo.

Přehled povinně i nepovinně dokládaných důvodů pro výkon vedlejší činnosti naleznete zde.

Maximální vyměřovací základ při zaměstnání a podnikání

V případě, že OSVČ byla v kalendářním roce, za který se přehled podává, zároveň zaměstnancem a její úhrn vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti dosáhl maximálního (ročního) vyměřovacího základu, nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance za kalendářní rok spolu s vyměřovacím základem ze SVČ přesahuje částku maximálního vyměřovacího základu, je OSVČ povinna předložit Potvrzení o výši vyměřovacího základu (základů) zaměstnance příslušné ÚSSZ.

Potvrzení se předkládá z důvodu ponížení vyměřovacího základu ze SVČ tak, aby OSVČ zaplatila úhrn pojistného na DP za kalendářní rok pouze do výše maximálního vyměřovacího základu.

Jak přehled vyplnit a podat

Nejsnadněji vyplníte a podáte přehled o příjmech a výdajích za pomocí interaktivního formuláře, který naleznete na ePortálu ČSSZ.

Vyplnění formuláře není podmíněno přihlášením.

Pokud se však klient přihlásí prostřednictvím datové schránky nebo portálu Identita občana (s využitím elektronického občanského průkazu eObčanka, uživatelského účtu NIA, bankovní identity či identifikačního certifikátu I. CA), systém automaticky předvyplní jeho identifikační údaje z databází ČSSZ.

Interaktivní formuláře na ePortálu ČSSZ přitom poskytují logické a formální kontroly, které usnadňují správné vyplnění a předcházejí tak chybám, pro která jsou/mohou být podání zamítána.

Rozpracovaný tiskopis je možné uložit na vlastní počítač a následně jej upravovat či vytisknout.

Do ePortálu ČSSZ doporučujeme nejprve se přihlásit (např. prostřednictvím ověření datovou schránkou), kde se po přihlášení značná část údajů do přehledu vyplní automaticky.

OSVČ, které mají ze zákona zpřístupněnu datovou schránku, jsou povinny podávat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ výhradně v elektronické podobě ve formátu XML.

Podání je možné provést prostřednictvím ePortálu ČSSZ (interaktivní formulář umožňuje přímé odeslání v požadovaném formátu) nebo zasláním do datové schránky e‑Podání (ID: 5ffu6xk), případně do datové schránky příslušné OSSZ.

Pokud OSVČ vlastní uznávaný elektronický podpis, může Přehled o příjmech a výdajích OSVČ ve formátu xml podat také prostřednictvím veřejného rozhraní pro e‑Podání (VREP/APEP).

Nemá-li OSVČ zpřístupněnou datovou schránku, která jí byla zřízena ze zákona, nebo v odůvodněných případech, může vyplněný interaktivní formulář z ePortálu ČSSZ, zaslat v čitelném formátu (např. PDF) na e-podatelnu (jestliže vlastní uznávaný elektronický podpis), nebo jej doručí na adresu příslušné ÚSSZ.

Plná moc pro podání přehledu

Upozornění: pro zmocnění/pověření osoby k podání přehledu, je vhodné využít formulář plné moci na ePortálu ČSSZ.

Pro klienty přihlášené do ePortálu je k dispozici funkce Správa plných mocí, ve které lze plnou moc přímo zadat, zrušit či upravovat její rozsah.

Plnou moc v čitelném formátu je možné vložit jako přílohu přímo do formuláře nebo zaslat (poštou/elektronicky) či osobně doručit příslušné ÚSSZ.

Podání učiněná zmocněnou/pověřenou osobou za OSVČ nebudou bez předložení (dřívějšího předložení) k tomu určeného zmocnění akceptována ani dále zpracovávána.

Termíny podání přehledu

Přehled za rok 2020

Přehledy o příjmech a výdajích za rok 2020 mohou OSVČ letos podat na předepsaném tiskopise OSSZ v delším termínu, aniž by jim hrozily sankce - nejpozději do 30. 6. 2021.

Je však nutné splnit podmínku, že ke stejnému datu, tedy k 30. 6. 2021, OSVČ současně uhradí i případný doplatek pojistného za rok 2020, pokud jim vznikne.

Teprve pak bude OSVČ prominuto penále, které by jinak musely platit za opožděnou platbu.

Pokud bude daňové přiznání podávat daňový poradce po 1. 4. 2021, platí i nadále lhůta pro odevzdání přehledu nejpozději do 2. 8.

Přehled za rok 2025

Každá OSVČ, která alespoň po část roku 2025 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „SVČ“), má povinnost podat příslušné ÚSSZ na předepsaném tiskopise Přehled o příjmech a výdajích OSVČ a dalších údajích za rok 2025 (dále jen „přehled“).

Lhůta pro podání přehledu se odvíjí od lhůty pro podání daňového přiznání, kdy toto se mění podle toho, kdy bylo podáno, v jaké podobě a kdo jej podal.

Obecně dle § 136 odst. 1 daňového řádu zůstává lhůta pro podání daňového přiznání nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období zachována.

Tato lhůta se však prodlužuje:

• na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, ale následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky,
• na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal daňový poradce nebo daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

ÚSSZ bude stanovovat den, kdy měl být podán přehled podle údajů, které OSVČ zaznamená v přehledu (v řádcích č. 40 a 41).

Skutečnost, že přehled bude podávat daňový poradce není třeba ÚSSZ dopředu oznamovat a následně dokládat, údaj o této skutečnosti se pouze uvede v přehledu za daný rok (v řádku č. 41).

Pakliže OSVČ nevyplní potřebné údaje v ř. 40 a ř. 41 bude za den lhůty pro podání přehledu stanoven termín 4. 5. 2026.

Opravný přehled

Pokud je vyměřovací základ vyšší

Zjistí-li se po podání přehledu, že vyměřovací základ pro pojistné na DP je vyšší, než který byl uveden v řádném přehledu, je OSVČ povinna nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, podat opravný přehled.

V opravném přehledu OSVČ mimo jiné uvede důvod pro jeho předložení, novou výši daňového základu a novou výši vyměřovacího základu, který nesmí být nižší, než na původním přehledu a novou výši měsíčního vyměřovacího základu.

Skutečnost rozhodnou pro změnu vyměřovacího základu prokáže (např. kopií dodatečného či opravného daňového přiznání).

Rozdíl mezi výší pojistného, které uhradila nebo měla uhradit na podkladě řádně podaného přehledu, a novou výší pojistného, je OSVČ povinna uhradit do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být podán opravný přehled.

Nová výše měsíčního vyměřovacího základu pro placení záloh platí od kalendářního měsíce, v němž OSVČ opravný přehled podala nebo měla podat.

Pokud je vyměřovací základ nižší

Zjistí-li se po podání přehledu, že vyměřovací základ pro pojistné na DP je nižší, než který OSVČ uvedla v řádném přehledu, může OSVČ předložit příslušné ÚSSZ opravný přehled.

Takovýto opravný přehled může OSVČ podat nejpozději do tří kalendářních měsíců po měsíci, v němž se o změně daňového základu nebo nové výši příjmů a výdajů ze SVČ dozvěděla.

V opravném přehledu uvede novou výši daňového základu, popř. novou výši příjmů a výdajů, a výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění, přičemž nová výše vyměřovacího základu nesmí být nižší než původní výše vyměřovacího základu, pokud původní výše byla určena ve vyšší než minimální výši.

Skutečnost rozhodnou pro změnu vyměřovacího základu prokáže.

Jestliže částka daňového základu nezakládá OSVČ za dobu vedlejší SVČ účast na DP v kalendářním roce, za který se opravný přehled podává, může OSVČ spolu s opravným přehledem podat přihlášku k tomuto pojištění.

Opravný přehled se považuje za žádost o vrácení přeplatku.

Opravným přehledem není možné zrušit již podanou přihlášku k DP nebo změnit charakter SVČ (hlavní, vedlejší), které byly uvedeny na řádném přehledu.

Placení doplatku a penále

Neuhradí-li OSVČ doplatek pojistného a zálohy na pojistné na důchodové pojištění ve stanovených lhůtách, nebo zaplatila-li v nižší částce, než byla povinna zaplatit, je povinna platit penále podle § 20 odst. 1 citovaného zákona.

Výše penále se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení, za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala.

Penále se nepočítá za dobu, po kterou nebyla vykonávána SVČ.

tags: #priloha #zamestnani #k #vykazu #osvc #socialka