Polenta je kukuřičná kaše, která se vaří z hrubě mleté kukuřice. Původně šlo o jídlo chudých - stejně jako u nás brambory nebo kroupy. Dnes ji v Itálii najdete v restauracích i domácnostech a díky své univerzálnosti se stala jednou z kultovních italských příloh.
Vyrábí se z kukuřičné krupice, je přirozeně bezlepková a můžete ji připravit na nespočet způsobů. Jako krémovou kaši, grilovanou přílohu, alternativu k těstovinám i sladkou snídani.

Co je polenta
Polenta je vařená kaše z hrubě mleté kukuřice, která se v italské kuchyni podává buď měkká jako příloha, nebo ztuhlá a nakrájená na plátky. Vzniká z pouhých tří věcí - kukuřičné krupice, vody a soli - a její charakter určuje hrubost mletí, poměr vody a doba vaření.
V češtině se občas objevuje představa, že polenta je nějaká zvláštní značka nebo výrobek. Není - je to způsob úpravy. Kupujete kukuřičnou krupici a polentou se stane až v hrnci.
Proto ji v obchodě najdete jednou pod názvem „polenta“, jindy jako „kukuřičnou krupici“ a někdy jako „instantní polentu“, přičemž obsah sáčku se liší hlavně hrubostí mletí a tím, zda už prošel předvařením.
Polenta je oblíbená příloha. Po všech těch zrníčkách je tu najednou zcela jiná konzistence. Polenta je hustá kaše z kukuřičné krupice vařená v osolené vodě, kterou lze jíst hned měkkou nebo nechat ztuhnout a pak krájet, péct a grilovat.
Jak polenta vypadá a chutná
Čerstvě uvařená polenta je sytě žlutá, hustá jako hustá krupicová kaše a na jazyku mírně zrnitá. Sama o sobě chutná jemně, obilně a sladce - podobně jako vařená kukuřice, jen mnohem tlumeněji.
Právě ta neutralita je její největší přednost i největší past: bez tuku, soli a něčeho výrazného vedle sebe působí nudně, ale zároveň unese prakticky jakoukoli omáčku.
Konzistence se mění během několika minut. Horká polenta teče z vařečky, po vychladnutí ztuhne natolik, že se dá krájet nožem jako chleba. Tahle vlastnost není vada, ale základ celé druhé poloviny italských receptů - ztuhlá polenta se griluje, peče a smaží.
| Podoba | Konzistence | Typické použití |
|---|---|---|
| Měkká (polenta morbida) | Tekutá až hustě krémová, teče z lžíce | Příloha k masu ve šťávě, houbovému ragú, sýrům |
| Tuhá (polenta soda) | Drží tvar, dá se vyklopit na prkénko | Krájí se na plátky, podává se místo chleba |
| Vychladlá a opečená | Zvenku křupavá, uvnitř měkká | Grilované plátky, hranolky, základ pod předkrm |
| Zapečená | Kompaktní, se zapečenou kůrkou | Vrstvená se sýrem a omáčkou jako lasagne |
Základní recept na polentu
Základní recept je jednoduchý: kukuřičná krupice se vaří ve vodě nebo vývaru, dokud nezhoustne. Podle chuti se přidává sůl, máslo, olivový olej nebo sýr.
Poměr vody a krupice
Základní poměr je jeden díl krupice na čtyři až pět dílů vody, měřeno objemově. Na hmotnost to znamená zhruba 200 g krupice na jeden litr vody, což vydá na čtyři porce přílohy.
Chcete-li krémovější polentu, přidejte vodu směrem k poměru 1:5 nebo 1:6; pro tuhou polentu určenou ke krájení jděte naopak k 1:3,5.
| Výsledek | Poměr krupice : voda | Na 200 g krupice |
|---|---|---|
| Tuhá ke krájení | 1 : 3,5 | 700 ml vody |
| Klasická příloha | 1 : 4 až 1 : 5 | 800-1000 ml vody |
| Krémová, tekutější | 1 : 5 až 1 : 6 | 1000-1200 ml vody |
| Sladká snídaňová kaše | 1 : 6 (mléko) | 1200 ml mléka |
Soli se dává zhruba lžička na litr vody, tedy okolo 8 až 10 gramů. Solit je potřeba vodu předem, protože dosolování hotové polenty už chuť tak rovnoměrně nepropojí.
Kdo chce výraznější základ, může část vody nahradit zeleninovým nebo masovým vývarem. V tom případě pak už nepřidávejte sůl, protože je v tom soli už tak až až.
Postup krok za krokem
- Přiveďte vodu k varu v hrnci se silným dnem a osolte ji.
- Vsypávejte krupici pomalu tenkým pramínkem jednou rukou, zatímco druhou nepřetržitě míchejte metličkou.
- Stáhněte plamen na minimum, jakmile je všechna krupice ve vodě a směs začne houstnout.
- Vyměňte metličku za dřevěnou vařečku.
- Míchejte a vařte 40 až 50 minut.
- Zamíchat je potřeba každé dvě až tři minuty, jinak se polenta přichytí ke dnu.
- Poznáte hotovou polentu podle toho, že se při míchání odlepuje od stěn hrnce a vařečka v ní chvíli stojí.
- Vmíchejte tuk na závěr - lžíci až dvě másla a hrst strouhaného sýra.
Zrnka už nesmí křupat mezi zuby. Bez tuku je polenta bledá v chuti i pocitu v ústech.
Studená metoda bez hrudek
Existuje i postup pro ty, komu se hrudky tvoří pokaždé. Krupici rozmíchejte metličkou do studené vody, teprve pak hrnec postavte na oheň a za občasného míchání přiveďte k varu.
Škrob se uvolňuje postupně, hrudky nemají šanci vzniknout a výsledek je stejný. Jediná nevýhoda je, že celý proces trvá o něco déle, protože se ohřívá celý objem najednou.
Jakou kukuřičnou krupici vybrat
Kukuřičná krupice se prodává v několika hrubostech mletí a právě ta rozhoduje o výsledné konzistenci i době vaření. Hrubší zrno dá polentu zrnitější a rustikálnější, jemné mletí vede ke krémové hladké kaši, která se ale snáz spálí.
| Typ | Italský název | Doba vaření | Hodí se na |
|---|---|---|---|
| Hrubá | bramata | 40-50 minut | Rustikální polenta k masu, grilované plátky |
| Střední až jemná | fioretto | 30-40 minut | Krémová polenta, sladké varianty |
| Velmi jemná | fumetto | 20-30 minut | Jemné pudinkové kaše, dětská jídla |
| Instantní | precotta | 5-8 minut | Rychlá příloha všedního dne |
Krupice, mouka a škrob nejsou totéž
Nejčastější nákupní omyl je záměna tří různých kukuřičných výrobků. Kukuřičná krupice je hrubě mleté zrno a je to jediné, z čeho se polenta dá udělat.
Kukuřičná mouka je jemně mletá celá obilka a hodí se do bezlepkového pečiva, ale polenta z ní vyjde spíš jako lepkavý pudink. Kukuřičný škrob, který znáte pod názvem Maizena, je izolovaný škrob bez zbytku zrna a slouží výhradně k zahušťování - polenta z něj neexistuje.
Rozdíl poznáte i pohledem. Krupice je zrnitá a při přesypání „šustí“, mouka je prachová a slepuje se, škrob je bílý, hedvábný a při stlačení mezi prsty vrže.
Instantní polenta
Instantní polenta je předvařená a znovu usušená krupice, která se uvaří za pět až osm minut. Šetří čas i pozornost, protože nepotřebuje neustálé míchání, a pro rychlou večerní přílohu je naprosto v pořádku.
Zaplatíte za to ale chutí - předvařením se ztratí část oné obilné sladkosti a výsledek bývá plošší.
Pravidlo je jednoduché: když je polenta hlavní chuťovou složkou jídla, sáhněte po klasické. Když jde jen o podklad pod výraznou omáčku a spěcháte, instantní posloužit může.
Rychlá příprava instantní polenty
Základní příprava kaše - připravíte ji v poměru 100 g instantní polenty na 1 litr vody. Zvolte nejlépe hrnec s nepřilnavým povrchem.
- Osolenou vodu přiveďte k varu.
- Polentu do ní za stálého míchání opatrně vsypejte.
- Vařte za stálého míchání na velmi mírném plameni.
- Po pár minutách vám začne kaše houstnout, cca po 5 minutách máte hotovo.
- Nakonec vmíchejte 2 lžíce olivového oleje nebo másla.
Kaše bude díky tomu krásně krémová.
Jak připravit tuhou polentu
Základní příprava tuhé polenty - postupujte jako při přípravě kaše, ale zvolte poměr 100 g instantní polenty na 600 ml vody.
Jakmile polenta při vaření zhoustne, přelijte ji do vymazané formy nebo pekáčku vyloženého pečicím papírem, polenta by měla být ve vrstvě asi 1-2 cm vysoké.
Dejte do chladu ztuhnout. Nejlepší je připravit si polentu den předem, v lednici však vydrží 2 až 3 dny.
Pečená, grilovaná a smažená polenta
Pečená polenta vzniká z vychladlé ztuhlé kaše, kterou nakrájíte na plátky a dozlatova opečete v troubě, na grilu nebo na pánvi. Je to druhý život téhož jídla - a v italských domácnostech se takhle klasicky zpracovávaly zbytky z předchozího dne.
Horkou hotovou polentu vylijete na vymazaný plech nebo do formy, uhladíte na vrstvu vysokou zhruba jeden až dva centimetry a necháte úplně vychladnout - nejlépe několik hodin nebo přes noc v chladu.
Studená polenta je pevná, ...
Grilovaná polenta - polentu pokrájejte na různé tvary (trojhránky, obdélníky).
Pokud ji necháte ztuhnout, nakrájíte na plátky a ogrilujete, získáte křupavý základ podobný opečeným bramborovým knedlíkům.

Polentové hranolky
Bezlepkové obiloviny nejsou nuda! Můžete si z nich udělat skvělé křupavé hranolky. Tyhle jsou z kukuřičné polenty.
Křupavé kukuřičné hranolky plné chuti! Tento recept spojuje klasické polentové hranolky s bohatou směsí pěti druhů semínek, která dodá každému soustu neodo...
Příprava je velmi snadná a výsledek potěší. Ztuhlou polentu nakrájejte na hranolky a opečte ji dozlatova.
Polenta jako příloha
Polenta je základ, se kterým si můžete hrát donekonečna.
Polenta se často podává s gorgonzolou. Dobře saje omáčky a sosy. Je nutno s nimi na talíři nešetřit.
Teplá polenta se hodí nejlépe k masu s nějakou omáčkou, zatímco k osmažené polentě se hodí spíše šunka nebo sýr.
Polenta s masem a ragú
Stejné zvěřinové ragù, které se na severu podává k polentě, jinde v Itálii končí na širokých pappardelle.
Zvěřina na povidlech a jalovci je ideální volbou pro sváteční chvíle. Omáčka s kapkou vína dodá masu hloubku, povidla zase jemně sladkou chuť. Sýrová polenta funguje jako dokonalá příloha - krémová, voňavá a výrazná.
Boloňské ragú si většina lidí spojuje s těstovinami. Ale když ho naservírujete s polentou, získá úplně jiný rozměr. Krémová polenta nasaje omáčku, zjemní její chuť a celé jídlo působí vydatněji a luxusněji.
Polenta s houbami
Chcete si pochutnat na teplém a zdravém jídle plném bylinek a vůně hub? Máme pro vás jednoduchý recept na krémovou polentu s restovanými houbami a čerstvým...
Grilovaná polenta s balzamikovými houbami je další možností, jak připravit výrazné bezmasé jídlo.
Polenta s luštěninami a zeleninou
Syté, hřejivé a přitom lehce stravitelné jídlo, které krásně zasytí bez zbytečné těžkosti. Spojení kukuřičné kaše, horské čočky a bylinek dodá tělu energii...
Dnešní teplé počasí mě přivedlo při přípravě oběda na kukuřici. Neměla jsem namočenou naši oblíbenou krupici, tak jsem sáhla po instantní polentě a přidala...
Polenta jako základ dalších jídel
Pizza z polenty
Polenta může nahradit i těsto na pizzu. Stačí ji uvařit, nechat ztuhnout a použít jako základ. Ozdobte ricottou, rajčaty, zeleninou nebo uzeným masem - fantazii se meze nekladou.
Polentový dortík. S polentou se dá dost vyřádit. Může být vždycky jiná a nikdy nezklame.
Košíčky s dýňovým sýrem
Košíčky s dýňovým sýrem se skvěle hodí jako pohoštění pro návštěvu nebo jako lehká svačina.
Vezmeme formičku, podle které chceme vytvarovat polentu - např. na muffiny.
Mezi tím vymažte formičku a pak do ní pořádně napěchujte polentu. Pak stačí dát do rozehřáté trouby. Pokud ještě nevychladla, i s formičkou. Další den už klidně bez ní.
Ideální jsou opět formičky nepřilnavé místo porcelánových - ty vymažte pořádně. Na dno formičky před polentou dejte lístek bylinky, perfektně se do ní vtiskne a pak bude na vrcholu bábovičky.
Polentové lívanečky
Sladká varianta, která vás potěší hlavně z rána. Polentu můžete připravit večer, ráno z ní udělat lívanečky a ozdobit ovocem, jogurtem nebo medem.
Sladká polenta
Polenta se dá připravit také jako sladká snídaňová kaše. Pro sladkou, tekutější variantu použijte poměr 1 : 6, tedy 1200 ml mléka na 200 g krupice.
Sladké varianty se hodí připravit z jemnější kukuřičné krupice. Fioretto se používá na krémovou polentu a sladké varianty, fumetto na jemné pudinkové kaše.
Polentu můžete připravit večer, ráno z ní udělat lívanečky a ozdobit ovocem, jogurtem nebo medem.
Regionální varianty
Bílá benátská polenta
Polenta je doma hlavně v severní Itálii - v regionech Lombardie, Benátsko nebo Friuli. Tam se tradičně podává s ragú, sýrem, houbami nebo rybami.
V regionálních variantách sahá od bílé benátské k rybám po tmavou pohankovou taragnu z Valtelliny.
Polenta taragna
Jedinou složkou polenty ale nemusí být pouze kukuřičná mouka. Například v lyžařské oblasti severní Itálie Valtellina u rakouských hranic nedaleko známého střediska St. Moritz, kterou dobře znají i naši turisté, je regionální verzí polenta taragna.
Ta je mimo jiné atraktivnější na pohled a pro někoho možná i chuťově, neboť obsahuje také pohanku, a má tak výrazně tmavší barvu oproti klasické světlé kukuřičné polentě.
Horší to už je s nákupem směsi na polentu taragna, a ještě horší s dostupností originální italské polentové mouky taragna.
V hrnci přivedeme osolenou vodu k varu, sýr a máslo mezitím nakrájíme na malé kostičky. Do vroucí vody vsypeme předem smíchanou mouku a stále mícháme, aby se nevytvořily hrudky.
Během vaření, které trvá zhruba 45 minut, přidáváme po kouscích máslo a na konci nakrájený sýr.
Zatímco polotvrdé a měkčí sýry je nutné pokrájet, tvrdé lze nastrouhat.
Žitná a kaštanová polenta
Žitná polenta, zapomenutý recept, který si zaslouží být znovu objeven. Není to ta klasická žlutá polenta, kterou všichni dobře známe.
Ve středověku se v Toskánsku, Ligurii a v alpských údolích rozšířila polenta z kaštanové mouky. Kaštanovníky rostly tam, kde obilí nedozrálo, a jejich plody se daly sušit a mlít na sladkou hnědou mouku.
Kaštanová polenta se ostatně dodnes v některých údolích Apenin vaří a chutná úplně jinak než ta kukuřičná: sladce, oříškově, skoro jako dezert.
Historie polenty
Polenta pochází ze severní Itálie, kde po staletí sytila chudé rolníky, a dnes se z ní stala oblíbená bezlepková příloha k masu, houbám i sýrům.
Historie polenty začíná dávno před kukuřicí, protože obilná kaše je jedno z nejstarších teplých jídel Evropy.
Antickým předkem je římská puls, hustá kaše z farra, tedy pšenice dvouzrnky. Byla to základní strava legionářů i městské chudiny.
Kaše se přitom vařila z čehokoli, co bylo po ruce: z prosa, ječmene, pohanky nebo ze žaludů.
Kukuřice dorazila do Evropy až po roce 1492 a v severní Itálii se rozšířila v šestnáctém a sedmnáctém století.
Rozhodující byla úrodná rovina kolem řeky Pád. Pádská nížina s dostatkem vody a teplým létem dala kukuřici přesně to, co potřebuje, a během sedmnáctého století se z ní stala nová plodina chudiny v Benátské republice, v Lombardii, Piemontu i ve Furlansku.
Pelagra a pestrý jídelníček
Pelagra byla nemoc z jednostranné kukuřičné stravy, která od osmnáctého století sužovala severní Itálii, jižní Francii i Balkán.
Pelagra byla nemocí jednotvárné stravy, ne polenty jako takové. Objevovala se tam, kde lidé neměli k dispozici prakticky nic jiného než kukuřičnou kaši - bez masa, mléka, luštěnin a zeleniny.
V dnešním pestrém jídelníčku, kde je polenta jednou z mnoha příloh, tenhle problém nehrozí.
Praktické tipy pro vaření
Klíčové jsou tři věci: správný poměr vody, trpělivost při vsypávání a míchání, které nesmí ustat v prvních minutách.
Ideální je vysoký hrnec, protože hustá polenta při probublávání odstřikuje.
Doma vystačíte s obyčejným hrncem se silným sendvičovým dnem. Tenké nerezové hrnce jsou nejhorší volba, protože polenta se v nich chytá během několika desítek sekund nepozornosti.
Dřevěná vařečka má proti silikonové výhodu v tom, že s ní ucítíte, kdy směs začíná houstnout a klást odpor.
Tradičně se polenta vařila v paiolu - širokém kotlíku z mědi zavěšeném nad ohněm - a míchala dlouhou dřevěnou tyčí zvanou tarello nebo mescola.
Bezlepkovost a skladování
Polenta je přirozeně bezlepková.
Výhodou jakékoli polenty je také možnost jejího opětovného použití poté, co nezkonzumovaný zbytek polenty necháme ztuhnout.
Nejlepší je připravit si polentu den předem, v lednici však vydrží 2 až 3 dny.
Vychladlou polentu můžete nakrájet na plátky, hranolky nebo jiné tvary a následně ji upéct, ogrilovat či osmažit.