Pernerka je značka mouky spojená s mlýnem ve Svijanech, jehož historie sahá až do roku 1420. Původní vodní mlýn, který byl postaven v roce 1420 na řece Jizeře ve Svijanech, byl významnou součástí místní historie.
Mlýn ve Svijanech byl založen roku 1420 a ve své historii patřil do majetku významných šlechtických rodů. K majitelům mlýna patřily nejen mlynářské rodiny, ale i šlechtické rody, jako Vartenberkové, Valdštejnové a Šlikové. Mlýn nějaký čas vlastnil také Michal Mácha, bratr slavného básníka Karla Hynka Máchy.

Historie Mlýnu Perner od 15. století
MLÝN PERNER SVIJANY spol. Historie Mlýnu Perner sahá až do 15. století.
V roce 1933 koupil mlýn dědeček současného majitele, Bohumil Perner. V roce 1933 koupil mlýn Bohumil Perner, syn mlynáře v Májově u Chrudimi. S manželkou během 30. let mlýn rozšířili a zmodernizovali.
V roce 1948 byl mlýn znárodněn a v roce 1992 byl v restitucích vrácen v dezolátním stavu rodině Pernerových. V roce 1992 získali mlýn ve značně opotřebovaném stavu zpět v restituci synové Bohumila Pernera Bohumil a Jan.
Obnova mlýna po restituci
V této době měl mlýn výrobní kapacitu 80 tun/24 h. Bratři pochopili, že je potřeba mlýn modernizovat, zakoupit nové dopravní prostředky a vybavit laboratoř.
Bohumil se staral o obchod a kvalitu mouky, Jan o strojírenskou technologii. V roce 2007 se stal většinovým vlastníkem Daniel Perner, který začal vedení společnosti přebírat po svém otci již ke konci devadesátých let.
Dnes tak úspěšně pokračuje v rodinné tradici a úročí své zkušenosti získané ve mlýnech ve Švýcarsku, Lucembursku a Německu. absolvoval Střední školu potravinářské technologie v Pardubicích a následně dlouhodobé stáže ve mlýnech ve Švýcarsku, Lucembursku a Německu.
| Období nebo rok | Událost |
|---|---|
| 1420 | Původní vodní mlýn byl postaven na řece Jizeře ve Svijanech. |
| 1933 | Mlýn koupil Bohumil Perner, syn mlynáře v Májově u Chrudimi. |
| 1948 | Mlýn byl znárodněn. |
| 1992 | Mlýn byl v restitucích vrácen rodině Pernerových. |
| 2007 | Většinovým vlastníkem se stal Daniel Perner. |
| 2009-2012 | Mlýn prošel rozsáhlou modernizací. |
| 2018 | Byla spuštěna nová mlecí linka pro velmi jemné mletí celozrnných mouk. |
Modernizace a současná výroba
V letech 2009-2012 prošel mlýn rozsáhlou modernizací, díky které se stal nejmodernějším českým mlýnem s produkcí více než 150 000 tun mouky za rok, což odpovídá zhruba 14 % průmyslové výroby pšeničné mouky v ČR.
Dnes na celý chod mlýna dohlíží již třetí generace mlynářů z rodiny Pernerů, kterým se podařilo vybudovat nejmodernější mlýn v České republice.
V roce 2018 byla spuštěna zbrusu nová mlecí linka pro velmi jemné mletí celozrnných mouk od firmy Bühler, což přineslo další zásadní náskok na trhu, jelikož jemnost namletí celozrnných mouk a kapacita výroby nemá v ČR konkurenci.
Využili jsme pojištění investičního úvěru od EGAP a koupili si technologii na další rozšíření mlýna. Pořídili jsme nejnovější technologii od švýcarské firmy Bühler, abychom mohli do budoucna expandovat.

Je to stroj na určité typy mouk, není univerzální. Umí vlastně jako jediný, přičemž je takových asi jenom 5 v Evropě, namlít celozrnnou mouku najemno.
Mlýn Perner jako jediný v ČR disponuje unikátní technologií na mletí celozrnných mouk, která umí celozrnné mouky umlít na granulaci hladké mouky, přičemž výrazně méně poškozuje škrobové zrno.
Jemně mleté celozrnné mouky
Je hladká a má všechny své benefity, jako jsou například zdravá vláknina, která podporuje zdraví střev. Mele jakékoliv zrno. Žito, pšenici, ječmen, oves, všechno možné, co zákazník chce, tak to mu takhle jemně nameleme.
Snažíme se preferovat celozrnné mouky, aby ty výrobky z celozrnných mouk za něco stály. Aby lidem chutnaly. Protože všichni nebo skoro všichni vědí, že jsou lepší, že jsou nutričně jinde.
Je to takový kompromis, že vlastně jedí něco, o čem si myslí, že je zdravé, ale ne proto, aby si pochutnali. A naším cílem je, aby jim to chutnalo, a ještě to bylo i zdravé.
A proto je potřeba tu celozrnnou mouku namlít co nejjemněji, aby ten výrobek z ní nebyl drolivý.
Dneska třeba i v sušenkách, jako je Bebe Dobré ráno, je spousta celozrnné mouky a to znamená, že když si je dáte, tak pocit sytosti máte delší dobu. To je vlastně alfa a omega těchto výrobků.
Je tam výhoda obsahu dobrých cukrů, sacharidů. Není.
Například Mondeléz, který je náš největší zákazník, přišel s tím, že chce celozrnné mouky do svých sušenek.
To znamená namlít jemně, protože hrubá celozrnná mouka v těstu pro sušenky vypadá spíš skoro až jako nějaký šrot, který se dává zvířatům.
No, a tak jsme hledali, zkoumali a vyvíjeli technologie pro výrobce, až jsme se dostali na ty skutečně jemně pomleté celozrnné mouky.
Proč vznikla Pernerka
Pak jsme si řekli, že to můžeme nabídnout i lidem v kilových sáčcích. A tak jsme stvořili Pernerku.
Do té doby jsme vlastně žádnou mouku v malém kilovém balení nedělali. Řekli jsme si, že nebudeme prodávat obyčejnou mouku, protože to dělají všichni.
Jeho mouka je v rohlících, chlebech, sušenkách i v regálech s potravinami v nepřehlédnutelném sáčku „PERNERKA“.
A pak se občas někdo ozval, že chce i ty pšeničné. To byl trochu problém, protože my máme dražší, hezké sáčky.
Takže samozřejmě i ta mouka bude o trochu dražší, protože tam jsou vyšší náklady. Někomu to pak v prodejně přišlo drahé, ale říkám, ať si lidi v regále rozhodnou, jestli chtějí komoditní značku mouky, nebo Pernerku, o které ví, odkud je a kdo za ní stojí.
Teď už jsme v regálech vidět a snažíme se i v tomto ohledu rozvíjet. Marketing nás stojí spoustu peněz, na druhou stranu to bez něj nejde.
Ta část obratová je třeba 10 až 15 procent. Ale je to také imageová věc, která pak časem může otevřít nové dveře, nové příležitosti. Lidé nás vidí, znají nás, má to prostě svoji hodnotu.
Teď se snažíme investovat i do většího, dvoukilového balení. Snažíme se tento segment rozvíjet a samozřejmě při tom všem úsilí nemůžeme naše zákazníky zklamat.
Hladká pšeničná mouka Pernerka
Hladká pšeničná mouka je vhodná pro přípravu veškerých kynutých těst a na pečení slaných i sladkých pokrmů.
Hladká pšeničná mouka je oblíbenou surovinou při přípravě housek, croissantů, koláčů, vaflí, koblih, palačinek, lívanců, dortů, muffinů, cukroví a dalších pokrmů.
Dokonce i pšeničná mouka, o které si lidi často myslí, že je jenom jedna, tak té je hodně druhů.
Jiná mouka je na bagetu, jiná je na chleba, jiná na croissanty, na sušenky. Jenom pšeničných mouk máme asi 18 druhů.
Děláme mouky, jaké chtějí naši zákazníci a jaké naše technologie dovede.
| Použití | Vhodná mouka nebo výrobek |
|---|---|
| Pečivo | Housky, chléb a bagety |
| Sladké pečení | Koláče, dorty, muffiny a cukroví |
| Smažené a kynuté pokrmy | Koblihy, palačinky a lívance |
| Jemné pečivo | Croissanty a vafle |
| Sušenky | Celozrnné i jiné mouky podle požadované receptury |
Mouka podle konkrétního použití
Jiná mouka je na bagetu, jiná je na chleba, jiná na croissanty, na sušenky.
Zákazníka se ale třeba i prostřednictvím marketingu snažíme navést na nějaké zdravější celozrnné nebo nepšeničné mouky.
Snažíme se mu lehce ukázat taky něco jiného, co doteď nejedl. Něco, co může být dobré a zdraví prospěšnější než to, co jí teď.
Je pravda, že stravovací návyky jsou velmi pevné a mění se jenom hodně pozvolna.
Vyrábíme mouky, které naši zákazníci chtějí, a ten trend zdravé výživy způsobuje, že lidi vědí, co jsou zlé cukry, co jsou dobré a špatné tuky. To dřív nebylo.
Snažíme se chytat ty trendy, ve kterých vidíme potenciál do budoucna a se kterými se i já ztotožňuji.
Vývoj sortimentu a stravovací trendy
Všechno se nějak vyvíjí a globalizace se promítla i do potravinářství. V devadesátých letech přišel nástup obchodních řetězců.
Na místo malých Jednot přišly řetězce, které se chovají agresivně, a to má vliv i na výrobce potravin. Stále se přizpůsobujete trhu.
Jaké jsou aktuální trendy? Děláme opravdu hodně druhů mouk.
Vyrábíme mouky, které naši zákazníci chtějí, a ten trend zdravé výživy způsobuje, že lidi vědí, co jsou zlé cukry, co jsou dobré a špatné tuky.
Do budoucna chceme růst, protože nás baví, co děláme.
Rodinná tradice mlynářů
Kdo za těmito úspěchy stojí?
Dělám to už víc než třicet let, což si myslím, že je dost dlouhá doba, abych na to měl nějaké znalosti a zkušenosti.
Tím, že to máme v rodu, nebo v krvi, jak já říkám, tak pro mě to není jenom zaměstnání, ale spíše úděl.
A mým údělem není to skončit, ale předat to někomu dalšímu, kdo tu štafetu převezme.
Mluvíte o sobě jako o businessmanovi, mlynáři, podnikateli?
Já to slovo byznysmen nemám rád. Byznysmeni jsou pro mne lidi, co pracují v kanceláři, chodí v saku a mají sekretářky.
Já si kafe radši uvařím sám.
Oblíbené pečivo současného mlynáře
Jako mlynář, jaké máte nejradši pečivo?
Miluju francouzské bagety - ale jenom když jsou čerstvé. Takže do Francie rád jezdím.
Taky miluju klasický, poctivý, dobrý chleba a paradoxně musím říct, že v poslední době vyrostlo spousta skvělých řemeslných pekáren, hlavně v Praze, kde ten chleba je dražší a musí být dražší, protože všechno dělají ručně.
Spousta pekařů dělá skvělý chleba, který mám rád, ale samozřejmě ho zas nemůžu sníst tolik.
Kdyby bylo na mně, tak jím jenom chleba s máslem, ale samozřejmě člověk se musí nějak hlídat.
Snídani si nedokážu představit bez dobrého celozrnného chleba nebo i klasického kváskového.
Šumavská mouka, Mlýn a krupárna MRSKOŠ, Horažďovice, 2011- videoklip film 640x360 WMV.wmv
Pernerka na českém i zahraničním trhu
Živí vás velcí klienti, velké pekárny, velcí potravináři. Dvě jména významných českých zákazníků zde už padla.
Exportujeme nejvíc do Německa, a to se speciální špaldovou moukou. Špaldová mouka je tam velmi oblíbená Německo v tomto ohledu představuje největší trh špaldy v Evropě, možná i ve světe.
Špaldové mouky vozíme taky do polského Lidlu. Do Polska jsou to ale právě jen špaldové mouky, u ostatních totiž nejsme cenově konkurenceschopní.
Poláci mají levnější lidi, výrazně levnější energie a u nás je energie dost velká část nákladů. V klasických moukách, kde nemáte přidanou hodnotu, tam mají výhodu a skvělou infrastrukturu.
Berou úplně obyčejnou hladkou mouku.
Základní potraviny jsou v Africe vždy ty nejlacinější, a to platí i pro mouku. Afričanům jde hlavně o cenu. A naše kvalita? Ta se jim samozřejmě líbí.
Kontejner od nás odjede po železnici, což je efektivní a šetrné, a pak se naloží na obrovskou nákladní loď.
Navíc v naší firmě - na rozdíl od korporátů - je vždy někdo, kdo zvedne zákazníkovi telefon, ve dne v noci, když se třeba něco stane, když je to potřeba.
Suroviny a výrobní zázemí
Většina je z Česka. Rýži Arborio bereme z Itálie. Pohanku z Česka a občas ze Slovenska, jako i špaldu.
Pořídili jsme nejnovější technologii od švýcarské firmy Bühler, abychom mohli do budoucna expandovat.
Mele jakékoliv zrno. Žito, pšenici, ječmen, oves, všechno možné, co zákazník chce, tak to mu takhle jemně nameleme.
- pšenice,
- žito,
- ječmen,
- oves,
- špalda,
- pohanka.
Do budoucna chceme růst, protože nás baví, co děláme.