Ano, kvašenou zeleninu lze při kojení obvykle jíst. Pokud ji vaše miminko dobře snáší, není nutné ji z jídelníčku preventivně vyřazovat. Strava v období kojení by měla být především pestrá, vyvážená a dostatečná.
Kvašená zelenina může být součástí zdravého jídelníčku kojící ženy, ale je vhodné začít menší porcí a sledovat reakci dítěte. Každá maminka i každé miminko jsou individuální, proto je předem těžké určit, co bude během kojení vyhovovat právě vám.
Proč se kvašené zeleniny při kojení není nutné automaticky bát
Častým doporučením pro ženy po porodu je „vyhýbat se jakékoli nadýmavé stravě“, aby předešly plynatosti u svého dítěte. Zároveň se jim ale doporučuje pestrá a vyvážená strava, což si docela odporuje.
Neexistuje žádné fyziologické vysvětlení, jak by nadýmavá strava matky mohla nadýmat kojené dítě. Plyn z vašeho trávicího traktu nepřechází do vašeho mléka.
Je bohužel běžné, že matky jsou varovány, aby se vyhnuly „nadýmavým jídlům“, jako je zelí, květák a brokolice, protože takové potraviny můžou způsobit plynatost ve střevě matky; plyn a vláknina však nepřecházejí do mateřského mléka.
Při trávení potravin, jako jsou luštěniny, zelí nebo květák vznikají plyny, které mohou způsobit nadýmání. To ale samo o sobě neznamená, že stejné potíže musí vzniknout i kojenému dítěti.
Přehled literatury neidentifikoval žádná jídla, kterým by se matky během kojení absolutně měly vyhýbat, pokud dítě na jídlo nereaguje negativně.
Pokud má maminka zdravé stravovací návyky, obvykle není důvod je měnit během kojení.
Jak kvašenou zeleninu zařadit do jídelníčku
Nejvhodnější je začít malým množstvím, například několika sousty, a během následujících hodin sledovat, zda se u miminka neobjeví neobvyklý neklid, výrazné zažívací potíže, průjem nebo kožní projevy.
Reakce miminka na vaši stravu je většinou zpožděná o 6 až 12 hodin.
Konzumaci každé nové potraviny si zapište a pozorujte, jak na něj vy i dítě reagujete.
- Začněte malou porcí.
- Nezařazujte několik nových potravin současně.
- Sledujte stav dítěte během následujících hodin.
- Pokud se žádná negativní reakce neobjeví, můžete množství postupně zvýšit.
- Vybírejte čerstvý a hygienicky správně skladovaný výrobek.
Na druhou stranu se řiďte selským rozumem a to, co nedělá dobře vám, nemusí dělat dobře ani vašemu miminku nebo to zhorší váš vzájemný klid a komfort.
Kvašené zelí, kimchi a další výrazné výrobky
Kvašená zelenina může mít výraznější chuť, vyšší kyselost nebo větší množství soli. Silně kořeněné varianty, například některé druhy kimchi, mohou obsahovat chilli, česnek nebo jiné aromatické složky.
Chilli, česnek a další silně aromatické potraviny mohou měnit chuť mateřského mléka. U citlivých dětí se někdy dokonce objevuje i kožní reakce.
Pokud ale na konzumaci pikantních pokrmů a vašeho oblíbeného koření miminko nereaguje, není důvod se jich vzdávat.
Pravdou je, že pokrmy pikantní nebo jinak chuťově výrazné mohou pozměnit chuť mateřského mléka. Což ale pro kojence nemusí být vůbec nic nepříjemného nebo nežádoucího.
Naopak. Některým může změna a „vylepšení“ chuti dokonce imponovat!
Pro budoucí pozitivní vztah k jídlu je ideální pokud jí maminka pestrou stravu, která chutě mléka mění.
Ačkoli silné příchutě, jako je česnek, mohou změnit vůni a chuť mateřského mléka, obvykle to nevede k tomu, že by kojenci byli neklidnější.
Fermentované potraviny a citlivé trávení
Zažívací systém kojenců je často ještě nezralý a stejně tak i střevní mikroflóra miminka. Prdíky a dětské koliky proto trápí mnoho malých miminek.
Miminka prostě prdí. Rodí se s nevyvinutým trávicím traktem a potřebují čas.
Koliky, popřípadě reflux, nemusí souviset jen s jídlem.
Dalším častým důvodem bývá nesprávná technika kojení.
Bolesti bříška a prdíky zhoršuje, pokud dítě není dostatečně dlouhý čas několikrát denně bez plenky, nemá možnost kopat si volně nožičkami nebo nemá masírované bříško a není s vámi v kontaktu.
Proto pomůže kontakt kůže na kůži, nošení v šátku, masáže, cvičení s nožičkami, pasení koníčků a správná technika kojení.
Nejčastěji lze koliku, plynatost a pláč zlepšit změnou techniky kojení spíše než změnou mateřské stravy.
Co dělat, pokud má miminko po kvašené zelenině potíže
Pokud se po zařazení kvašené zeleniny opakovaně objeví výrazné potíže, je možné ji na určitou dobu vyřadit a sledovat, zda příznaky odezní.
V čemkoli se omezovat a vynechávat je nutné až ve chvíli, když vysledujete u vašeho miminka nějakou negativní reakci, například průjem, koliky nebo kožní projevy jako vyrážky.
Vytipovaná složka se z jídelníčku kojící matky vyřadí a sleduje se, zda příznaky u kojence odezní.
Pokud se podezření potvrdí, je důležité sestavit jídelníček tak, aby nedocházelo k deficitu důležitých látek.
V případě vyrážky, krve nebo hlenu ve stolici, opakovaného průjmu, výrazného zvracení, dechových potíží nebo neprospívání dítěte by měla následovat konzultace s lékařem.
Alergické projevy jsou v každém případě důvodem k návštěvě pediatra.
Nadýmání neznamená automaticky alergii
Snášenlivost potravin v jídelníčku maminky může být velmi individuální.
U některých potravin, na které děti reagují častěji, je doporučená opatrnost a zařazování těchto složek postupně, aby bylo možné případnou reakci na potravinu u dítěte vysledovat.
Alergické reakce u kojenců vyvolávají téměř výhradně potravinové alergeny.
Některé potraviny, které u miminek častěji vyvolávají jen mírnou přecitlivělost, se mohou projevit třeba kopřivkou.
Ne každé bolení bříška po jídle matky znamená alergii. Vhodně zvolené eliminace mohou někdy pomoci, ale nevhodné eliminace mohou vést k nedostatku živin a ke zhoršení stavu matky i miminka.
„Vyřazování potravin by mělo být uvážené, i pokud máte pocit, že vaše miminko bolí bříško. Velmi často není totiž škrtání jídel z jídelníčku řešení a může se stát, že se nic nezmění.
Kvašená zelenina jako součást pestré stravy
Hlavní zásadou pro výběr potravin při kojení by měla být pestrost.
Různorodá strava přirozeně obsahuje široké spektrum živin, vitamínů i minerálů.
Ovoce a zelenina, a to hlavně čerstvé, v jídelníčku představují přirozený zdroj vitamínů, stopových prvků a také často opomíjené vlákniny.
Ovoce a zelenina jsou důležitým zdrojem vitamínů, minerálů, vlákniny a antioxidantů.
Repertoár zeleniny se snažte udržet co nejpestřejší.
Každý den si dopřejte 2 až 4 porce ovoce a 3 až 5 porcí zeleniny, čerstvé i dušené.
Kvašená zelenina může být jedním ze způsobů, jak jídelníček zpestřit, ale neměla by nahradit všechny ostatní druhy zeleniny.
Vyhněte se kvantům syrové zeleniny a vrhněte se na tradiční způsoby přípravy.
Skvělou strategii, jak příjem zeleniny navýšit, nabízí smoothie koktejly nebo husté zeleninové polévky.
Na co si dát pozor při výběru kvašené zeleniny
Dbát na kvalitu potravin je pro kojící maminku velmi důležité.
Pohlídejte si zdroj, důslednou hygienu a datum spotřeby.
Vybírejte výrobky, které byly správně skladované a nejeví známky kažení, plísně nebo neobvyklého zápachu.
U průmyslově vyráběných výrobků může být problémem vysoký obsah soli, cukru, konzervantů nebo jiných aditiv.
Konzervanty, barviva, aromata, umělá sladidla. Na všechna aditiva se dá dívat jako na potenciální alergeny.
Potraviny, které přinášejí do jídelníčku „prázdné kalorie“, nepatří do zdravého jídelníčku a stejně tak do jídelníčku kojící ženy.
Čerstvost a hygienická bezpečnost jsou důležité také u domácí fermentace. Pokud si kvašenou zeleninu připravujete sama, dodržujte čistotu nádob, správný postup a vhodné skladování.
Kvašená zelenina v prvních týdnech po porodu
Největší restrikce vás nejspíš čekají během šestinedělí, kdy se dává do kupy vaše tělo a postupně si zvyká i trávicí trakt miminka.
Zpočátku je proto vhodné eliminovat nadýmavé potraviny, jako jsou cibule, česnek, zelí nebo perlivé nápoje, a nejčastější alergeny.
Později je však žádoucí cílit na pestrost jídelníčku.
To ale neznamená, že každá žena musí kvašenou zeleninu během šestinedělí automaticky vyřadit. Pokud ji dobře snáší matka i dítě, může ji zařadit v rozumném množství.
Luštěniny opravdu nedoporučujeme vařit hned po návratu z porodnice. Zařaďte je po malých částech až časem a hlavně vhodně připravené.
Podobně lze postupovat i u kvašené zeleniny: nejprve malá porce, poté pozorování reakce a teprve následně případné zvýšení množství.
Výživa kojící ženy a význam zeleniny
Jídelníček kojící mámy je důležitý jak pro kojící ženu, tak pro dítě.
Má vliv na jeho správný vývoj a zdravotní stav.
Kromě toho jídelníček spolu s pitným režimem ovlivňuje kvalitu a tvorbu mateřského mléka.
Ze zeleniny není možné získat energii, protože je složena převážně z vody, 80 až 85 %, a obsahuje jen malé množství bílkovin a cukrů.
Pro kojící maminky je však zelenina velmi důležitá, protože obsahuje vitamin C, beta karoten a tolik potřebnou kyselinu listovou.
Bonusem jsou pak i neméně důležité minerální látky - hořčík, draslík či fosfor.
Jídelníček je během kojení dobré obohatit o vitamíny a minerály z čerstvého ovoce a zeleniny.
Dopřejte si každý den několik porcí navíc.
Co dalšího by měl jídelníček obsahovat
Kojící maminka by měla jíst především pestře a často.
Stačí menší porce, ale určitě není vhodné jídla vynechávat.
Energetická náročnost kojení se odhaduje na 400 až 500 kcal nad rámec běžného denního výdeje.
Tvrzení, že má kojící matka jíst za dva, je tedy přehnané, ale zvětšit porce nebo přidat svačinu navíc je na místě.
Denní příjem bílkovin navyšte asi o 15 g, což odpovídá 3 malým vejcím nebo 70 g krůtích prsou.
Během těhotenství a kojení má tělo vyšší nároky zejména na bílkoviny a zdravé tuky.
Zásadní roli přitom hrají polynenasycené mastné kyseliny, známé jako omega-3, které se podle studií přenášejí přímo do mléka.
Dalším pilířem jsou komplexní, ale co nejméně průmyslově zpracované sacharidy a také mikroživiny v podobě nezbytných minerálů a vitamínů.
Vhodné potraviny zahrnují celozrnné pečivo, rýži, brambory, dýni, kořenovou zeleninu, vejce, libové maso, mléčné výrobky, ryby, olivový olej, avokádo a ořechy.
Nezbytné mléčné výrobky patří k nejvíce hodnotným potravinám pro kojící maminku.
Mléčné výrobky totiž dodávají tělu tolik potřebný vápník.
Je proto vhodné, aby kojící žena zařadila do jídelníčku mléko, tvaroh, jogurt a kysané mléčné výrobky.
Pitný režim při kojení
Pro tvorbu mateřského mléka je důležitý i pitný režim.
„Napít se do žízně“ je nejlepší vodítko pro to, kolik tekutin by měla kojící matka vypít.
Nadbytečný příjem tekutin není prospěšný.
Podle některých doporučení je obecně vhodné vypít 2,5 až 3 litry čisté nebo slabě mineralizované vody denně, jiná doporučení uvádějí 2,5 až 3,5 litru denně.
Potřeba tekutin se liší podle žízně, počasí, pohybové aktivity a množství vytvořeného mléka.
Ideální je pít čistou vodu a neslazené čaje v průběhu celého dne a nečekat na žízeň.
Pokud máte problém s pitným režimem, vytvořte si návyk, že budete mít vždy sklenici vody na místě, kde kojíte, a hodně se napijete při každém kojení, abyste doplnila tekutiny.
Kdy je vhodné vyhledat odbornou pomoc
Pokud se u miminka objeví vyrážka, ekzém, průjem, zácpa, bolesti bříška, hlen nebo krev ve stolici, zahlenění, astma, výrazný neklid nebo neprospívání, měla by následovat konzultace s lékařem.
Pak je na místě kontaktovat nutričního terapeuta, který vám pomůže s eliminační dietou.
Pokud se podezření na konkrétní potravinu potvrdí, je důležité sestavit jídelníček tak, aby nedocházelo k deficitu důležitých látek.
Nejčastějším potravinovým alergenem u dětí do 3 let je bílkovina kravského mléka.
Následuje vaječný bílek, lepek a sója.
Alergii ale mohou vyvolat i různé druhy ořechů a další potraviny.
Alergie na bílkovinu kravského mléka není alergie na laktózu.
Preventivní vylučování potenciálních alergenů ze stravy je ale při kojení zbytečné, někdy dokonce i kontraproduktivní - sebe tím ochudíte o potřebné živiny a vaše dítko o příležitost přijít do styku s pestrou paletou potravin.
Nevhodné eliminace by mohly vést ke zhoršení stavu maminky, a tím i miminka.
Proto je vhodné kvašenou zeleninu ani jiné potraviny nevyřazovat bez konkrétního důvodu. Pokud ji dítě dobře snáší, může být běžnou součástí pestré stravy kojící ženy.
