Diplomová práce se zabývá problematikou zavedení daně ze slazených nápojů (tzv. sugar tax) v České republice. Vychází ze skutečnosti, že pravidelná a nadměrná konzumace cukrem slazených nápojů představuje významné zdravotní riziko, zatímco jejich spotřeba v ČR dlouhodobě patří k nejvyšším v Evropě.
Diplomová práce řeší problematiku zavedení daně z cukru v České republice a její zhodnocení z pohledu očekávané výnosnosti. Pozornost je věnována důvodům pro zdanění cukru a negativním dopadům na lidské zdraví.
Cíl diplomové práce
Cílem této diplomové práce je na základě provedených analýz daňových modelů v evropských zemích a zkušeností ze zahraničí navrhnout optimální model daně ze slazených nápojů pro Českou republiku.
Výstupem práce je formulování návrhu de lege ferenda, jakým způsobem cukr zdaňovat v našich podmínkách. Současně jsou navržena opatření pro odstranění nedostatků, které se vyskytovaly ve vybraných státech.
Důvody pro zavedení daně z cukru
Pravidelná a nadměrná konzumace těchto nápojů představuje významné zdravotní riziko. Pozornost je proto věnována důvodům pro zdanění cukru a negativním dopadům na lidské zdraví.
Spotřeba slazených nápojů v České republice dlouhodobě patří k nejvyšším v Evropě. Tato skutečnost představuje jeden z hlavních důvodů, proč se diplomová práce zabývá možností zavedení zvláštního daňového nástroje zaměřeného na cukrem slazené nápoje.
Daň z cukru může být posuzována nejen jako nástroj veřejných příjmů, ale také jako nástroj veřejné zdravotní politiky. Diplomová práce proto hodnotí daň z pohledu očekávané výnosnosti a současně analyzuje její účinnost a dopady.
Analýza daňových modelů v evropských zemích
Součástí výzkumu je komparativní analýza daňových modelů ve vybraných evropských zemích, s důrazem na rozdíly v konstrukci, sazbách a rozsahu zdanění.
Při návrzích koncepčního rámce daně z cukru v podmínkách České republiky byly využity zkušenosti z vybraných států, ve kterých byla daň z cukru zavedena.
Byla provedena analýza účinnosti a dopadů této daně. Porovnání jednotlivých států umožňuje sledovat, jak se odlišná konstrukce daně, výše sazby a rozsah zdanění promítají do skutečného daňového zatížení a očekávaných účinků.
| Oblast komparace | Zaměření analýzy |
|---|---|
| Konstrukce daně | Rozdíly v konstrukci daňových modelů |
| Sazby | Rozdíly v sazbách mezi vybranými evropskými zeměmi |
| Rozsah zdanění | Rozdíly v rozsahu zdanění |
| Daňové zatížení | Podíl daně na maloobchodní ceně vybraných nápojů |
| Dopady | Analýza účinnosti a dopadů daně |
Podíl daně na maloobchodní ceně
Na základě reálných dat byla také vypočtena výše podílu daně na maloobchodní ceně vybraných nápojů, což umožnilo porovnat skutečné zatížení v jednotlivých státech.
Výpočet podílu daně na maloobchodní ceně umožňuje posoudit, jak významnou část ceny nápoje daň představuje. Tento přístup současně umožňuje porovnat skutečné zatížení v jednotlivých státech, a to i v případě, že se jejich daňové modely liší.
Porovnání skutečného daňového zatížení je důležité pro návrh českého modelu, protože samotná nominální sazba nemusí dostatečně vypovídat o tom, jaký dopad bude mít daň na maloobchodní cenu vybraných nápojů.
Očekávaná výnosnost a účinnost daně
Diplomová práce řeší problematiku zavedení daně z cukru v České republice a její zhodnocení z pohledu očekávané výnosnosti.
Hodnocení očekávané výnosnosti tvoří jednu z částí posouzení navrhovaného daňového nástroje. Daň je však posuzována také z hlediska účinnosti a dopadů, protože jejím smyslem není pouze zvýšení veřejných příjmů.
Byla provedena analýza účinnosti a dopadů této daně. Zkušenosti vybraných států poskytují základ pro posouzení možných přínosů i nedostatků při zavedení daně v České republice.
Návrh modelu pro Českou republiku
Na základě provedených analýz daňových modelů v evropských zemích a zkušeností ze zahraničí je navrhován optimální model daně ze slazených nápojů pro Českou republiku.
Při návrzích koncepčního rámce daně z cukru v podmínkách České republiky byly využity zkušenosti z vybraných států, ve kterých byla daň z cukru zavedena.
Výstupem práce je formulování návrhu de lege ferenda, jakým způsobem cukr zdaňovat v našich podmínkách.
Současně jsou navržena opatření pro odstranění nedostatků, které se vyskytovaly ve vybraných státech. Tato opatření mají přispět k tomu, aby navržený model odpovídal podmínkám České republiky a současně zohledňoval zkušenosti ze zahraničí.
Význam zahraničních zkušeností
Zavedení daně z cukru v České republice je založeno na zkušenosti vybraných zemí, které již daň z cukru zavedly.
Komparativní analýza umožňuje porovnat rozdíly v konstrukci, sazbách a rozsahu zdanění. Na základě reálných dat je možné sledovat také podíl daně na maloobchodní ceně vybraných nápojů a porovnat skutečné zatížení v jednotlivých státech.
Zahraniční zkušenosti slouží nejen k identifikaci možných přínosů daně, ale také k odhalení nedostatků, které se vyskytovaly ve vybraných státech. Právě jejich odstranění je součástí návrhu českého modelu.
Struktura výzkumu
- Vymezení problematiky zavedení daně ze slazených nápojů v České republice.
- Posouzení zdravotních rizik spojených s pravidelnou a nadměrnou konzumací cukrem slazených nápojů.
- Analýza důvodů pro zdanění cukru a negativních dopadů na lidské zdraví.
- Komparativní analýza daňových modelů ve vybraných evropských zemích.
- Porovnání konstrukce, sazeb a rozsahu zdanění.
- Výpočet podílu daně na maloobchodní ceně vybraných nápojů.
- Analýza účinnosti a dopadů daně.
- Zhodnocení očekávané výnosnosti.
- Formulování návrhu de lege ferenda pro podmínky České republiky.
- Návrh opatření k odstranění nedostatků, které se vyskytovaly ve vybraných státech.
Přínos diplomové práce
Diplomová práce přináší analýzu možnosti zavedení daně z cukru v České republice, a to z hlediska veřejného zdraví, očekávané výnosnosti, konstrukce daňového modelu i jeho skutečného dopadu na maloobchodní cenu vybraných nápojů.
Výsledky komparativní analýzy daňových modelů ve vybraných evropských zemích umožňují zohlednit rozdíly v konstrukci, sazbách a rozsahu zdanění. Na základě reálných dat lze současně porovnat skutečné daňové zatížení v jednotlivých státech.
Návrh optimálního modelu pro Českou republiku vychází ze zahraničních zkušeností a zohledňuje potřebu odstranit nedostatky, které se vyskytovaly ve vybraných státech.
