Reflex husa vejce: snáška, sběr, skladování a přirozené líhnutí

Husy patří mezi vodní drůbež. To slovo vodní zdůrazňuji, znamená to, že při jejich chovu bude opravdu zapotřebí vody.

České husy vás potěší svou nenáročností. Stačí jim den na travnaté pastvě, trocha zrní navečer, skromný husník a přístup k vodě. Dlouhým šlechtěním si získaly otužilost nezbytnou v našich chladnějších podmínkách, takže je můžete vypustit ven i v mrazu.

Podmínky chovu hus před snáškou

Voda, pastva a přístřešek

Voda je velmi důležitá. Pomáhá ptákům, aby se jejím prostřednictvím zbavovali nečistoty, roztočů a parazitů (slepice toto provádějí pomocí popelení).

Pokud nemáte možnost vybudovat dočasný bazének o rozměrech 1x1x0,3m do chovu se nepouštějte.

Pro úspěšné páření potřebují husy vodu. Nemusí mít celý rybníček, stačí jim malý „bazének“, který snadno vytvoříte z dětského plastového pískoviště.

Vedle zatravněného prostoru husy potřebují vodu, zejména k páření. Houser pojímá husu na vodě. Pokud oba na vodu nemohou, je malá pravděpodobnost, že budou vejce oplozená.

V zimě potřebuje dospělá husa asi 250g obilí. V období, kdy je dostupná tráva, se husy přikrmovat nemusí, pokud jsou na pastvě. Literatura doporučuje asi 100 hus na hektar louky.

Husy dostávají směs pšenice a ječmene, před snáškou ještě oves, strouhanou řepu a mrkev. Lze použít i hotovou směs pro nosnice.

Hlavní složkou jejich stravy jsou různé druhy obilí (pšenice, oves, ječmen, kukuřice, proso), tráva, zelí, jablka, kořínky rostlin, namočené suché pečivo.

Nedoporučuji krmit husy zbytky od oběda. Kořeněná, slaná a tučná jídla ptákům (všem zvířatům) nesvědčí a téměř ve všech případech zkracují jejich život.

Odolnost vůči chladu

Husy nemají žádné hřebínky, ani jiné okrasné konstrukce na hlavě, které by mohly způsobit omrznutí.

Díky velmi hustému peří, jeho hustějšímu složení a možností jeho maštění, mohou zůstat v našich podmínkách celoročně venku bez potřeby nějakého zavírání do vyhřívaných místností.

Snášejí velmi nízké teploty bez problémů. Já osobně mám husy do -10 °C na sněhu od -10°C mají poskytnutý přístřešek (tedy naženu je do přístřešku jinak by tam sami nevlezly) s vystýlkou sena.

Peří a pelichání

Co se týče peří, setkal jsem se s pověrou, že husy je nutno pravidelně oškubávat. To se dělalo kdysi kvůli peří.

Husa nepotřebuje oškubávat. Charakteristické pro ně je období pelichání.

Husy, kachny, labutě obvykle přepeřují najednou. Tzn. Jednou do roka jim najednou vypadnou všechny ocasní pera, všechny letky, později se velmi rychle přepeřuje celé tělo, do 2 měsíců je pták jako nový.

Chovný pár, houser a bezpečnost

Husy jsou tvorové, kteří v přírodě žijí v hejnech s pevně vytvořenými páry na celý život.

V domácím chovu, na dvorku, husy také vytvoří páry, ale v praxi ve velkochovech se tento přirozený pud potlačuje neboť je to neefektivní (jeden houser dokáže oplodnit až 6 hus).

Proto houser s 3 husami půjde dohromady. Existují ale jedinci, kteří druhou a další husu nestrpí a budou ji šikanovat. Je proto nutné všímat si jakékoli agresivity ve skupině.

Ideálně chovejte jednu husu a jednoho housera, stejně jako žijí v párech husy divoké.

Chovný kmen tvoří houser a dvě, tři husy (ideální je 1+2). Nejlepší je sestavit rodinu na podzim, nejpozději v listopadu, aby si na sebe zvířata zvykla.

Pak spolu bez větších problémů vydrží šest až sedm let. Pokud by chovatel chtěl vyměnit některou husu, husák nemusí novou přijmout.

Husy paří mezi tu agresivnější drůbež. Houser neváhá a v období hnízdění skočí i na člověka.

Díky křídlům je schopen vás štípnout i do vyšších partií těla. Takže pozor. A především pozor na menší děti.

Stisk husího zobáku není nijak malý, dokáže bez problému naporcovat suchý (i cm hrubý) krajíc chleba.

Mne se stalo, že v období housat, houser roztrhal slepici.

Kdy husa začíná snášet vejce

Husa snáší vejce už v 1 roce života.

Paření začíná brzy v zimě. Na přelomu února a března začíná husa snášet.

Husy začínají snášet velmi brzy. Co jsem zaregistroval u mých hus, tak někdy snášejí už v lednu a to jedno vejce obden.

Husa snáší vejce ob den na konci února a začátkem března. Celkem snese 10-12 vajec.

První snáška má 10-14 vajec, které si husa sama vysedí a housátka odvodí. Odebráním housátek můžete docílit i druhé, o něco menší, snášky.

Česká husa snáší většinou ve dvou snáškových cyklech. První je v únoru až březnu, druhý v květnu až červnu. V obou cyklech dohromady snese husa přibližně 25 vajec.

Moje husy (česká husa, labutí husa) nasnášejí během období snůšky asi 13 (česká) 45(labutí) vajec.

V období snůšky je nutné husy více přikrmovat jinak se rytmus zpomalí a vejce budou menší. Nutný je i přísun vápníku (stačí skořápky ze slepičích vajec).

Jak poznat, že se blíží první vejce

Umístění hnízda je opět problém. Husa si při prvním vejci vybere hnízdo sama a je schopná ho pečlivě ukrýt (zakryje i vejce) takže si prvních 7 vajec ani nemusíte všimnout.

Proto je nutné u husy pozorovat příznaky snášení.

Prví je ten, že uvidíte nebo uslyšíte paření hus (husy se paří ve vodě, na souši, v bahně jak se jim to hodí, charakteristický zvuk, který při tom vydávají si zapamatujete) první páření je příznak, že za týden bude první vejce.

Husa má navíc mnohem více zvětšené vaječníky, což je na první pohled patrné.

Často si husy vyberou křoví, vysokou trávu, nebo přístřešek.

Je proto nutné husu naučit chodit na místo, které určíte vy pro hnízdění (chráněné před predátory, deštěm atd.) a to tak, že zde nanosíte několik již snesených vajec a husu zde navedete před snesením, obvykle to velmi rychle pochopí a jak uvidí vejce ihned zasedne.

Někdy se ale může stát, že husy nepřesvědčíme, aby snášely v námi vyhrazeném prostoru. Stává se to obvykle v době, kdy už tajně nasnášely větší počet vajec někde ve křoví.

Pak není problém takové hnízdo vhodně zajistit proti rozpadnutí (například cihlami) a vytvořit na dním dočasný přístřešek.

Na inkubaci to nemá žádný vliv (pokud není problém s liškami a kunami) dokonce ani brzy na jaře, kdy mohou být přízemní mrazíky a napadne sníh, se vejcím nic nestane.

Husy jsou na takové podmínky dobře vybaveny.

Jak připravit hnízdo pro husu

Pro sezení na vejcích potřebuje husa klid. Dopřejte jí tedy snáškové místo oddělené od ostatních hus, aby se navzájem nerušily a neznervózňovaly.

Krmení a vodu umístěte dál od hnízda, aby se husa cestou vyprázdnila.

Je důležité umístit hnízdo, třeba bednu 40x40 cm na klidné místo.

Pokud vytvoříte (např. z desek) hnízdo pro husu, tak jeho velikost musí být alespoň 80x80cm.

V přírodě většina hus vybírá pro hnízdo důlek v zemi, do kterého natrhají čerstvou trávu a mech.

Proto mám nejlepší zkušenosti s tímto: rýčem vyrýt celé drny trávy a nanosit je do hnízda(vytvořeného z desek). Uspořádat a vytvořit důlek.

Pak použít suchou trávu a mech. Obojího je mnoho na podzim a na jaře kdy příroda nejvíce připomíná tundru, kde husy v přírodě hnízdí.

Tento materiál je vysoce izolační a navíc má tendenci držet se po hromadě.

Když nepoužijete ani hlínu, ani mech a jenom seno a slámu husa bude v hnízdě kopat, vždy ve snaze vykopat si důlek snese vejce a zahrabe ho hluboko do hnízda.

Ve výsledku pak za celé období snůšky nevytvoří vhodné hnízdo pro inkubaci.

Husa si při prvním vejci vybere hnízdo sama a je schopná ho pečlivě ukrýt (zakryje i vejce) takže si prvních 7 vajec ani nemusíte všimnout.

Sběr a označování husích vajec

Při tomto množství je nutné každé snesené vejce odebírat a označit číslem (nejlépe obyčejnou tužkou) tak, abychom pak pod husu dali ty nejčerstvější vejce.

Také je nutné při snášení v lednu, únoru i březnu vejce odebírat co nejdříve, pokud je hnízdo vystaveno mrazu.

Vejce nesmí být vystaveno teplotě pod -2°C stupně jinak se znehodnotí.

Husí vejce je před uložením třeba očistit od veškeré špíny a trusu.

K očištění vajec bude nejvhodnější čistá suchá houbička či vlhký hadřík.

Poškozená či jinak zdeformovaná vejce zrovna vyřaďte a očištěná vejce ukládejte na podložku.

Vejce dávám na proložku špičkou dolů, neobracím, jak mi poradily staré hospodyně, sbírám bez náhrady a nasazuji do počtu 17 kusů, starší je zbytečné nasazovat, pokud máte husu sedícího plemene, bude to fungovat.

Jiný postup spočívá v tom, že vejce ukládám špičkou dolů a denně naklípím o 45° /ráno a večer.

Každý chovatel by měl proto zvolit jeden postup a dodržovat jej po celou dobu skladování.

Skladování husích násadových vajec

Vejce skladujeme při teplotě okolo 10-15 °C a vlhkostí 60%.

Vejce skladujte v teplotě mezi 2 až 12 stupni.

Vejce skladujte na chladnějším místě jako je sklep či špajz, jelikož ideální teplota pro skladování je 8 - 15 °C.

Vejci nezapomeňte otáčet 2x denně o 180°C, aby v nich nedošlo k přilepení žloutku ke skořápce.

Ukládaná vejce nesmějí zmrznout. Při snášce v lednu, únoru a březnu je proto nutné sbírat vejce co nejdříve, pokud je hnízdo vystaveno mrazu.

Ještě jedna možnost ukládání vychází z praktické zkušenosti chovatele:

Samozřejmě pod husou, proto mám české, které většinou snesou tolik vajec, kolik obsednou, spíš i o něco méně a bezvadně seději, proto můžu nasazovat vejce do stáří jednoho měsíce od snesení prvého, do líhně jdou vejce tak do čtrnácti dnů po snesení.

Tyto různé lhůty se vztahují k odlišnému způsobu líhnutí: vejce určená pro líheň se podle uvedené zkušenosti používají do čtrnácti dnů po snesení, zatímco při přirozeném odchovu pod spolehlivě sedící husou lze použít i starší vejce.

Podkladky do husího hnízda

Husu lze při snášce motivovat vejci nebo podkladky. Husy nesou lépe do hnízda, kde je více vajec.

Vejce z hnízd lze odebírat a nahrazovat podkladky v počtu 5 ks.

Jako podkladky lze použít i slepičí vejce.

Jeden z praktických postupů vypadá takto:

Hned po prvním vejci se vejce odebírají a nahrazují podkladky v počtu 5 ks. Vejce se ukládají špičkou dolů a denně naklápějí o 45° ráno a večer.

Nasazuje se podle snesení, takže první husa dostane všechna nejstarší vejce, do počtu 12ks na husu.

Jiný chovatel uvádí:

Já som daval slepacie vajcia ako podkladky. Ked huska zasadla a sedela dva dni tak som jej vajicka vymenil za jej.

Podkladky lze tedy použít jako praktickou pomůcku, ale je nutné sledovat, zda husa skutečně zasedla a zda hnízdo není ohrožováno predátory.

Kdy husa skutečně zasedá na vejce

Teď již máme pár, víme jak postavit hnízdo a naučit husu sedět na vybraném místě.

Přichází den, kdy husa zasedne hnízdo.

Již před tímto dnem začne husa hnízdo vystýlat vlastním peřím to je neklamný znak, že doba sezení se blíží.

Pokud jste nepoužili nejstarší vejce(kterých je dost) pro umělou inkubaci, neprodali je, nesnědli, můžete je už teď použít jako zkoušku pro násadu.

Jsou staré a nic se z nich nevylíhne, můžete je dát do hnízda jako test.

Sedí-li husa v hnízdě tak, že po celé 2 dny když šáhnete do hnízda jsou vejce teplá, můžete do hnízda vložit vejce určené pro inkubaci(tedy poslední snesené).

Z mých zkušeností mohu říci, že je zbytečné dávat pod husu více než 13 vajec.

Husa totiž při více vejcích, ve snaze zasednout všechny vejce, nějaké rozdrtí.

V hnízdě je pak velký nepořádek a je nutné všechny špinavé vejce vyčistit od bílku a žloutku.

13 vajec je akorát.

Jiná zkušenost uvádí nasazení do počtu 12ks na husu, zatímco u některých dobře sedících hus bylo použito i 16 nebo 17 vajec.

Rozdílný počet vajec proto závisí na velikosti konkrétní husy, jejím plemeni a schopnosti všechna vejce spolehlivě obsadit.

Prosvěcování husích vajec

Po 10dnech inkubace můžeme provést první prosvětlení. Toto je velmi nutné.

Neodstraněná vejce, která nejsou oplodněná, může se stát, že během sezení se z nich stanou bomby citlivé na vibrace a tlak.

Výbuch(opravdu výbuch) pak způsobí opět velmi nechutný nepořádek ve hnízdě a je nutné opět čistit.

Navíc pokud vejce nebouchnou, tak při klubání překážejí líhnoucím se mláďatům a pokud jsou ze 13 vajec oplodněné 2 (mladý houser) tyto dvě vejce se tlakem ostatních neoplodněných rozdrtí.

Jak vejce prosvítit? K tomu stačí přenoska(lampa na kabelu) a krabice s otvorem velikosti slepičího vejce.

Přenosku strčíme do krabice, žárovku nasměrujeme na otvor a vše umístíme do tmavé místnosti.

K prosvícení husích vajec potřebujeme 100W ale pozor.

Nejlépe je úsporná zářivka, která vydá světlo a ne teplo.

Kdybychom dlouho přemýšleli nad oplodněnosti vajec, mohlo by teplo z klasické žárovky vejce poškodit a zahubit mládě.

Oplodněné vejce má výraznou vzduchovou komůrku, jde vidět malý zákal uprostřed a paprskovitě se rozbíhající červené žilky.

Pozn. Jestli vejce po 31 dnech inkubace vypadá jako obrázek č.5 a není zde vzduchová komůrka pak jde o zapomenuté neoplodněné vejce.

Bakterie, které způsobily zahubení zárodku, vytvoří pěkný sajrajt.

Pokud se budete chystat jej rozbít doporučuji použít ochranné prostředky (brýle, oděv), nebo dálkově řízený odpalovací systém :-).

Přirozená inkubace pod husou

Přirozený odchov vyžaduje pár hus, opravdu jen páry žádné skupinky.

Husa snáší vejce už v 1 roce života.

Houser je pohlavně dospělý až v 2 roce života (individuálně i v 1 roce).

Pokud budeme mít housera 1 rok starého počítejte s ¼ oplodněných vajec.

Když tedy sestavíte nepříbuzný pár a husy jsou pohlavně dospělé můžete na jaře očekávat snůšku.

Přirozený odchov má svá specifika. Je jednoznačně méně výnosný pokud nemáme líheň, nenáročný je pak na starost o vejce a mladé.

Tuto těžkou práci totiž odvedou rodiče.

Husy začnou se snůškou ráno, ale během snášení se tento cyklus naruší a husa snáší i během dne.

Husa při sezení hnízdo pravidelně opouští.

Frekvence je velmi různá. Mám husu, která opustí hnízdo během dne asi 5x. A bez problému vysedí housata.

Během těchto krátkých přestávek(5 minut) se napojí, vyprázdní, nají a okoupe (voda při sezení velmi důležitá).

Pak mám taky druhou husu (labutí) a ta sedí v kuse skoro 24 hodin.

Pouze ráno na 30 minut opustí hnízdo, provede stejné úkony a pak zase sedí opět bez problémů.

Při opouštění hnízda jednou za den a to na asi 30-40 minut se nic neděje.

Pokud by však toto dělala častěji během dne, asi by se nic nevylíhlo.

Při každém opuštění hnízda mají některé husy ještě instinkt dokonale ho zakrýt.

To udržuje teplotu a chrání vejce(v přírodě před dravci).

Některé husy toto již zapomněly a hnízdo nezakrývají, přesto housata vysedí.

Délka inkubace a líhnutí housat

Inkubace 28-31 dnů.

Když máme pod husou všechny vejce oplodněné, začíná inkubace, která trvá u hus asi 31-33 dnů.

Jestliže vše probíhalo v pořádku začnou se po 31-33 dnech líhnout housata.

Je vhodné, abyste si již před položením vajec pod husu tento den vypočítali tak, abyste mněli v tomto dni více času.

Nejlépe pak na pátek, sobotu, neděli.

Pokud to jde, dejte vece pod husu v neděli.a housata se budou líhnout v pátek.

Nechceme-li zbytečně přijít o pár housat je nutné líhnutí sledovat.

Líhnutí je dlouhý proces od prvního proklovnutí skořápky, až po samotné vylíhnutí z vejce uplyne obvykle doba okolo 36 hodin.

Těsně před první proklovnutím skořápky již housata komunikují s husou.

Když vezmeme takovéto vejce a přiložíme jej k uchu, uslyšíme jak mládě dýchá a vydává zvuk.

Že je ve vejci živé mládě, které se chystá na svět poznáme také tak, že po jemném poklepání na vejce uslyšíme dunivý zvuk(jako když poklepete na stěnu ze které bude padat omítka).

Mládě totiž spotřebovalo již veškerou vodu a zbývá mu jenom žloutkový váček.

Ve vejci je teď více prostoru.

Poškozené vejce během líhnutí

Během líhnutí se může stát mnoho věcí.

Například je vajec v hnízdě mnoho, mohou se snadno promáčknout i s mládětem.

Je to proto, že po proklovnutí má vejce narušenou strukturu a již neodolává takovém tlaku jako dříve(viz. Minimum vajec pod husu).

Pokud najdeme vejce, které je promáčklé a mládě stalé živé, musíme ho odebrat z hnízda.

Pro tento případ máme již připravenou líheň, nebo alespoň žárovku a teploměr(teplota pod žárovkou max. 37 °C.

Promáčklé vejce umístíme do líhně a počkáme, až se vylíhnou ostatní housata.

Teprve až je poslední house v hnízdě vylíhlé, vytáhneme mládě z poškozené skořápky.

Opatrně!

NIKDY! Nesmíte house vytáhnout ze skořápky dříve než po 36 hodinách od prvního proklovnutí.

Mládě je totiž stále napojeno na placentu a částečně si tak okysličuje krev.

Navíc žloutkový vak je mimo tělo mláděte a násilné vytáhnutí dříve by znamenalo smrt vykrvácením.

Umělá inkubace husích vajec

Pokud budeme chovat husy s tím, že všechny vejce dáme do líhně není problém mít na jednoho housera 5 hus.

Tímto způsobem je chov nejvýnosnější.

V líhni je nutno udržovat teplotu 37 - 37,5 °C

Husí vejce se doporučuje pár hodin před líhnutí nechat stát v pokojové teplotě a zatím si zapnout líheň, abyste otestovali zda všechno funguje, tak jak má.

Pro líhnutí hus udržujte od 1. do 26.

Od 8. dne začněte husí vejce ochlazovat a kropit, abyste napodobili proces líhnutí v přírodě, kdy matka husa odchází, aby si zajistila potravu a následně ještě mokrá usedá zpět na vejce.

Ochlazování tedy není nijak složité, líheň stačí otevřít na cca 5 minut, aby vychladla a na konci této lhůty vejce pokropíte vodou v teplotě okolo 35°C.

Každý den poté ochlazování prodlužujte o cca 2 minuty, až do 27. dne, kdy se dostanete až na 45 min ochlazování.

Okolo 10. dne doporučujeme husí vejce prosvítit, abyste zjistili, zda se embrya vyvíjí správně.

V oplozených vejcích budou vidět krevní žilky a zárodky, zatímco neoplozená vejce jsou spíše zakalená.

Od 30. dne můžete začít pozorovat, jak se líhnou malá housátka na svět.

Pokud budeme chovat husy s tím, že všechny vejce dáme do líhně není problém mít na jednoho housera 5 hus.

Jedna husa snese obvykle v průměru 13 vajec. U nosných plemen je toto číslo mnohem větší (45).

Rozlišování pohlaví housat a dospělých hus

Všechny vnější znaky a rozdíly v chování jsou nejlépe pozorovatelné u dospělých jedinců.

U hus mladších 1 roku je velmi těžké rozlišit pohlaví.

I uznávaní odborníci nemají 100% úspěšnost.

Chybí totiž vnější rozdíly ve zbarvení a na rozdíly ve velikosti se také nedá spoléhat.

Houser bývá obvykle trochu větší a má vzpřímenější postoj na rozdíl od husy, která je usedlejší.

Houser má písklavý pronikavý hlas (často s nápadným přechodem tenký/hrubý jako by "mutoval"), husa má hlas hlubší.

Husa při odchytu prchá, po chycení nadělá velký rámus.

Houser je ochoten i bojovat při chycení spíše kouše, než křičí.

Poslední metodou (také ne 100%) je kloakální.

U dospělých jedinců lze po přitlačení kloaky najít penis housera bohužel nemám z tohoto metodou žádné zkušenosti.

U čistých plemen lze rozpoznat pohlaví podle zbarvení housat již po vylíhnutí.

Bližší informace však neznám.

Všechny tyto vnější znaky a chovaní jsou nápadnější u hus labutích.

Díky tomu je u nich určení pohlaví snadnější.

Česká husa a její užitkové vlastnosti

Chování husí patří k české národní tradici.

Hejno bylo součástí života každé chalupy a dračky peří patřily k důležitým společenským událostem ve vsi.

Česká husa je potomkem selské husy, kterou chovaly naše prababičky.

Oproti ostatním plemenům je trochu drobnější, houser váží okolo 4,4-6,5 kg a husa o kilogram až dva méně.

Hmotnost housera se pohybuje mezi 4,4-6,5 kg, u husy od 3,5 do 5,5 kg.

Patří k lehkým plemenům hus.

Dosahovaná hmotnost se pohybuje v rozmezí 5-6 kg u housera, 4-5 kg u husy.

Česká husa se velmi dobře pase a zároveň výborně zhodnocuje zelenou píci i další předkládaná krmiva.

Jedná se otužilé plemeno, které brzy dospívá.

Česká husa má klidný temperament, hodí se však pouze do malochovů s nízkým počtem chovaných jedinců.

Optimální je rodina s jedním houserem a 1-4 husami.

Chovatelé si váží skromnosti, otužilosti a přirozeného pudu české husy sedět na vejcích.

Česká husa má samostatnou chocholatou příbuznou. Husa česká chocholatá, mladší sestra české husy, se samostatným plemenem stala v roce 1988.

Druhé plemeno naší národní vodní drůbeže je charakteristické hrbolem vzniklým neuzavřenými lebečními švy na temeni hlavy.

Husy se dožívají až 15 let a nejsou náročné.

Vzhled a vlastnosti husího vejce

Vejce mají bílou skořápku a váhu okolo 120 gramů ( tedy přibližně 2-3x těžší než slepičí).

Husí vejce mívá bílou silnou skořápku, velikostně jsou zpravidla 4x až 5x větší než slepičí vejce.

Husí vejce tvoří ze 70 % voda.

Vejce jsou olejnatá a tato chuť mnohým nesvědčí.

Vejce ale můžete využít do buchet anebo do jiných těst, které se díky jejich olejnatosti budou doslova rozplývat na jazyku.

Husí vejce obsahují méně tuku než slepičí.

Chuťově jsou nasládlá.

Bezpečná konzumace husích vajec

Někdo by Vám konzumaci těchto vajíček odsouhlasil, jiní by byli zásadně proti.

Obecně u vajec vodní drůbeže hrozí infikování salmonelou více než u hrabavé drůbeže.

Proto se konzumace koupených husích vajec nedoporučuje. Zkrátka nevíte, jakou mají vajíčka historii.

Vajíčka z vlastního chovu konzumovat můžete, přesto že i zde hrozí nákaza salmonelou.

Vejce vodní drůbeže tedy nikdy nekonzumujte uvařená na měkko nebo dokonce syrová.

Úniky, predátoři a ochrana hnízda

Ještě jedna malá připomínka. Husy jsou v přírodě výbornými letci.

Dokáží bez přestávky přeletět velké vzdálenosti.

Domácí husa je mnohem větší než divoká ale má stejně velká křídla.

To znamená, že není zrovna dobrý letec.

Ale pozor. Domácí husa v nouzi dokáže odstartovat i z místa bez rozběhu. A odletět 150 metrů.

Takže každou novou husu před vypuštěním, nejdříve zbavíme prvních 5 letek na obou křídlech z vnější strany (kvůli estetického hlediska, po složení křídel není tento zákrok patrný).

Hnízdo je nutné chránit před predátory, zejména pokud se v okolí objevují lišky a kuny.

Na inkubaci to nemá žádný vliv (pokud není problém s liškami a kunami) dokonce ani brzy na jaře, kdy mohou být přízemní mrazíky a napadne sníh, se vejcím nic nestane.

Husy jsou na takové podmínky dobře vybaveny.

Při přirozeném odchovu je důležité kontrolovat také okolí husníku a hnízda, aby se k vejcím nebo housatům nedostali predátoři.

tags: #reflex #husa #vejce